V současné době už řada bank klientům nabízí, že se s nimi o tento poplatek podělí. Právě z těchto poplatků jsou totiž financována nejrůznější bonusová schémata:
- moneyback u kreditek Citi, GE Money a dalších
- výběry z bankomatů zdarma u mBank
- bonusový úrok na běžném účtu u AirBank
Podmínkou všech těchto bonusů je totiž právě placení kartou.
Pokud bankám snížíme poplatky za platby kartami, vydělají na tom obchodníci, ale spotřebitelé o tyto bonusy pravděpodobně alespoň zčásti přijdou.
no a není právě tohle absurdní?
obchodník vám (nějakým více-či-méně skrytým způsobem) přirazí k ceně zboží poplatek za použití karty. část ho odvede bance. ta vám zase část refunduje na bonusech.
kdyby se všichni uklidnili, banky by nedávaly bonusy z peněz které sedřou z obchodníků vulgo z tech kterým se to pak jaxi vrací - odpadnou náklady na zaúčtovávání milirad transakčních halířů a provizí a provizí z provizí.
nejsem takový optimista, že bych si myslel, že zákazem poplatků někdo ušetří, ale připadá mi to jako krok správným směrem.
Na první pohled to máte pěkne vymyšlené.
Ďábel je ovšem v detailu, a to IMHO ve dvou rozměrech:
(1) pokud bankám omezíme výnosy z karetních transakcí a obchodníkům umožníme používat systém takřka zadarmo, jakou budou mít banky motivaci rozvíjet své služby v tomto směru a jakou budou mít obchodníci motivaci přijímat nové, lepší, ale zpoplatněné služby? V roce 2000 jsem studoval v Belgii a mezinárodní platební karty tam byly hůř dostupné a použitelné než v té době v ČR, protože v Belgii měli zavedený (a pro obchodníky bezplatný nebo přinejmenším levnější) domácí karetní systém. Moje přítelkyně studovala o pár let později ve Francii a tam byl stejný problém: poplatky za inkaso šeků byly stanoveny zákonem na velmi nízké úrovni, takže platební karty se používaly minimálně - nikdo k tomu neměl motivaci. Takže se obávám, že úřední regulace poplatků z platebních transakcí povede ke stejnému důsledku: omezí rozvoj.
(2) Mně v řadě situací vyhovuje víc, když mi slevu vyjedná banka, než když bych si ji měl vyjednávat sám. V super- a hypermarketových sítích nemáte šanci si vyjednat slevu, protože ceny se určují centrálně. Banka mi ji ale obstarala - sice malou, ale v objemech, které v marketech utratím, se to hodí. A markety jsou zrovna typ obchodníků, který na platbách kartami ohromně benefituje, protože u nich jsou úspory na nákladech na manipulaci s hotovostí významné. Pokud pro mne platba hotovostí bude výhodnější než platba kartou, budu platit hotově (a spousta lidí se mnou), marketům se zvednou náklady a sleva nebude veškerá žádná.
jest otázka, zdali má násilí státu řešit "motivaci používat karty" a "rozvíjení karetních služeb" - já bych to skoro nechal na poskytovatelích a uživatelích těchto služeb. ostatně, nemám pocit, že první diners club potřeboval od nějakého hodného státu poradit, jak svoje služby rozvíjet, a jak klienty motivovat.
ale pokud si banky mohou dovolit, z tech peněz vydřených z obchodníků, vyplácet bonusy - pak je zřejmé, že ty zisky jsou nejen přímo astronomické (znám málo jiných příkladů, kdyby se banka dělila o svoji provizi), ale i zcela nereálně vysoké. banka je nepotřebuje ani do svých astronomických zisků, a může jich (procentně třeba i půlku!!!) přeposlat dál na bonusech. nepochybně souhlasíte s názorem, že i po tom co banka přepošle vám na bonusy, jí ještě dost a dost zbyde, na náklady i na zisk.
Násilí státu by především nemělo zasahovat do tržních vztahů.
Už dost let karetní asociace povolují obchodníkům účtovat si za platbu kartou příplatek, ale obchodníci to nedělají. Proč?
Citibank rozhodně nedostává 4% z plateb, jak si asi myslíte. Ve skutečnosti si myslím, že ten bonus pro klienty ještě troch udotuje, protože dostává max. cca 1,5%, ale dává 2%.
> Násilí státu by především nemělo zasahovat do tržních vztahů.
Je vseobecne akceptovano, ze stat muze zasahovat do dohod trznich akteru, ktere maji antikompetitivni povahu (napr. price fixing). Stejne tak je akceptovano, ze dohody karetnich asociaci maji kartelovou povahu a jedna se defacto o price fixing. Akorat to karetni asociace obhajuji pozitivnimi externalitami, ktere to spolecnosti prinasi, a zatim jim to u regulacnich organu prochazi.
> Už dost let karetní asociace povolují obchodníkům účtovat si za platbu kartou příplatek
AFAIK to neni dobrovolne rozhodnuti karetnich asociaci, ale dusledek narizeni EU (Payment Services Directiv, 2007/64/EC), obdobne to tusim bylo i v USA. Karetni asociace by to sami nepovolily.
Jaký price fixing? To, že si nějaký komisař EU usmyslel, že je to price fixing ještě neznamená, že má pravdu.
Copak VISA/MasterCard nařizují nějakou výši poplatků?
Issuerské banky mají volnost v tom, jaké poplatky za karty účtují spotřebitelům a jaké bonusy jim poskytují.
Acquirerské banky mají volnost v tom, jaké poplatky účtují obchodníkům.
VISA a MC pouze účtují určité poplatky za své služby a vyplácejí určité výnosy.
> Jaký price fixing? To, že si nějaký komisař EU usmyslel, že je to price fixing ještě neznamená, že má pravdu.
O tom, ze karetni asociace funguji jako kartel, je dost ekonomicke literatury, jeji prehled je treba v uvodnich kapitolach teto publikace: ECB: Interchange fees in card payments
> Copak VISA/MasterCard nařizují nějakou výši poplatků?
Jejich vnitrni pravidla tykajici se interchange fee maji vyznamny dopad na moznosti cenotvorby bank vuci zakaznikum
> jakou budou mít banky motivaci rozvíjet své služby v tomto směru a jakou budou mít obchodníci motivaci přijímat nové, lepší, ale zpoplatněné služby?
Pokud nova platebni metoda prinese vyhody zakaznikum, tak si za ni zakaznici radi priplati, pokud prinese vyhody obchdnikum, tak si za ni obchodnici radi priplati. Pokud pro nejakeho obchodnika je vyhodne, aby lide pouzivali nejakou novou platebni metodu, muze dat slevu na platby provedene pomoci ni. Ale je nesmysl, aby za vyhody pro zakazniky platili obchodnici, to vede akorat k trzni deformaci.
Empirická zkušenost z Francie a Belgie, kterou jsem tady už někde líčil, je jiná: služba s regulovanou (fakticky dotovanou) cenou má tendenci blokovat vstup konkurenčních služeb, byť lepších.
Kdyby Francie byla ponechána sama sobě, bez interakce s vnějším světem, ve kterém žádná regulace poplatků za šeky nebyla, tak nejspíš dodnes nepoužívá platební karty dodnes, ale stále platí šeky.
Co se tyce prikladu z Belgie - na zaklade ceho lze usoudit, ze ten tamni system nebyl lepsi? Koneckoncu nakladnost je jeden z nejdulezitejsich ukazatelu u platebniho systemu. Pokud vim, tak casto tyto narodni systemy (vzhledem k tomu, ze vznikaly pozdeji) jsou modernejsi nez klasika a naopak tlaci na to, aby 'klasicti' poskytovatele inovovali (napr. zavadeni ciste elektronickych debetnich karet).
Co se tyce priklady z Francie - tam bych nepodcenoval vliv prosteho konzervatismu - nevim o tom, ze by v USA byly seky nejak dotovany a presto tam tento prezitek z (pred)minuleho stoleti dost preziva.
Hlavne ale je treba si uvedomit, ze vliv silnych kartelu karetnich asociaci a jejich vnitrnich regulaci je podobny jako vliv spatne statni regulace - omezeni konkurence a blokovani inovace.
Kdyby to opravdu byl vážný problém, tak si zákazníci i obchodníci v těchto zemích tyto "místní" karty nepořizují, ale pořizují si MC/Visa. Oni mají na výběr. Nechme to na nich.
Opět, zase jsme u toho. Spolehněme se na trh tam kde to jde, tedy dát zákazníkům a obchodníkům vybrat, a regulujme monopoly tam, kde zákazník a obchodník fakticky na výběr nemá, a je nucen přistoupit na nabídku monopolu.
Jak altermativa v Němcku neexistuje? VISA a MC. Nikdo nikomu nebrání si v Německu pořídit terminál, a tyto karty přijímat.
Německo ukazuje, že kde se najde hráč ochotný a schopný rozbít kartel, tam nemá EC a VISA mnoho šancí, a zároveň ukazuje skutečnou NÁKLADOVOST karetního kšeftu. EC je ziskový podnik, i když vybírá jen zlomek poplatků MC VISA.
Zbytek EU zase ukazuje, jak je kartel silný.
O monopolu hovoříme o podmínkách platby kartou. Rozumíš? Nepleť si to s alternativními způsoby plateb hotovostí, bankovním převodem, výměnným obchodem atd.
Řeč je o platbách kartou, a její zamýšlené regulaci mající za úkol rozbít kartel. Ne o platbě hotovostí. Té se regulace nijak netýká.
EC karty (dnes se správně má používat nový název Giro Card, ale stejně všichni říkají EC karte) jsou vydávány jako duální. V EC terminálu se karta tváří jako EC v jiných terminálech se tváří jako Maestro. Takže Němec v zahraničí problémy nemá (navíc do zahraničí si většina lidí stejně pořizuje kreditku, protože na debetku si ani nepůjčí auto, minimálně když není embossovaná), horší je to u zahraničního návštěvníka v Německu.
Obchodník může mít terminál nastavený různě, některé berou jen EC karty, některé (např. v pohraničních oblastech) berou alespoň ještě Maestro (sice platí víc za akceptaci, má tedy nižší zisk, ale asi i tak se mu to vyplatí), některé berou všechny běžné karty.
Třetí možnost není pro obchodníka moc výhodná. V případě 2) zaplatí vyšší provizi jen z plateb, které provede cizinec (Němec nebude mít nikdy "čistou" Maestro kartu, vždy bude v kombinaci s EC), ale v případě 3) zaplatí vyšší provizi i z plateb některých Němců, kteří raději zaplatí kreditkou (oddálení platby cca o měsíc), než EC kartou.