Názory k článku Další regulace z EU nám má šetřit kapsu. Možná si nakonec spíš připlatíme
-
V současné době už řada bank klientům nabízí, že se s nimi o tento poplatek podělí. Právě z těchto poplatků jsou totiž financována nejrůznější bonusová schémata:
- moneyback u kreditek Citi, GE Money a dalších
- výběry z bankomatů zdarma u mBank
- bonusový úrok na běžném účtu u AirBankPodmínkou všech těchto bonusů je totiž právě placení kartou.
Pokud bankám snížíme poplatky za platby kartami, vydělají na tom obchodníci, ale spotřebitelé o tyto bonusy pravděpodobně alespoň zčásti přijdou. -
jezevec (neregistrovaný)
no a není právě tohle absurdní?
obchodník vám (nějakým více-či-méně skrytým způsobem) přirazí k ceně zboží poplatek za použití karty. část ho odvede bance. ta vám zase část refunduje na bonusech.
kdyby se všichni uklidnili, banky by nedávaly bonusy z peněz které sedřou z obchodníků vulgo z tech kterým se to pak jaxi vrací - odpadnou náklady na zaúčtovávání milirad transakčních halířů a provizí a provizí z provizí.
nejsem takový optimista, že bych si myslel, že zákazem poplatků někdo ušetří, ale připadá mi to jako krok správným směrem. -
Na první pohled to máte pěkne vymyšlené.
Ďábel je ovšem v detailu, a to IMHO ve dvou rozměrech:(1) pokud bankám omezíme výnosy z karetních transakcí a obchodníkům umožníme používat systém takřka zadarmo, jakou budou mít banky motivaci rozvíjet své služby v tomto směru a jakou budou mít obchodníci motivaci přijímat nové, lepší, ale zpoplatněné služby? V roce 2000 jsem studoval v Belgii a mezinárodní platební karty tam byly hůř dostupné a použitelné než v té době v ČR, protože v Belgii měli zavedený (a pro obchodníky bezplatný nebo přinejmenším levnější) domácí karetní systém. Moje přítelkyně studovala o pár let později ve Francii a tam byl stejný problém: poplatky za inkaso šeků byly stanoveny zákonem na velmi nízké úrovni, takže platební karty se používaly minimálně - nikdo k tomu neměl motivaci. Takže se obávám, že úřední regulace poplatků z platebních transakcí povede ke stejnému důsledku: omezí rozvoj.
(2) Mně v řadě situací vyhovuje víc, když mi slevu vyjedná banka, než když bych si ji měl vyjednávat sám. V super- a hypermarketových sítích nemáte šanci si vyjednat slevu, protože ceny se určují centrálně. Banka mi ji ale obstarala - sice malou, ale v objemech, které v marketech utratím, se to hodí. A markety jsou zrovna typ obchodníků, který na platbách kartami ohromně benefituje, protože u nich jsou úspory na nákladech na manipulaci s hotovostí významné. Pokud pro mne platba hotovostí bude výhodnější než platba kartou, budu platit hotově (a spousta lidí se mnou), marketům se zvednou náklady a sleva nebude veškerá žádná.
-
jezevec (neregistrovaný)
jest otázka, zdali má násilí státu řešit "motivaci používat karty" a "rozvíjení karetních služeb" - já bych to skoro nechal na poskytovatelích a uživatelích těchto služeb. ostatně, nemám pocit, že první diners club potřeboval od nějakého hodného státu poradit, jak svoje služby rozvíjet, a jak klienty motivovat.
ale pokud si banky mohou dovolit, z tech peněz vydřených z obchodníků, vyplácet bonusy - pak je zřejmé, že ty zisky jsou nejen přímo astronomické (znám málo jiných příkladů, kdyby se banka dělila o svoji provizi), ale i zcela nereálně vysoké. banka je nepotřebuje ani do svých astronomických zisků, a může jich (procentně třeba i půlku!!!) přeposlat dál na bonusech. nepochybně souhlasíte s názorem, že i po tom co banka přepošle vám na bonusy, jí ještě dost a dost zbyde, na náklady i na zisk. -
Násilí státu by především nemělo zasahovat do tržních vztahů.
Už dost let karetní asociace povolují obchodníkům účtovat si za platbu kartou příplatek, ale obchodníci to nedělají. Proč?
Citibank rozhodně nedostává 4% z plateb, jak si asi myslíte. Ve skutečnosti si myslím, že ten bonus pro klienty ještě troch udotuje, protože dostává max. cca 1,5%, ale dává 2%. -
Santiago (neregistrovaný)
> Násilí státu by především nemělo zasahovat do tržních vztahů.
Je vseobecne akceptovano, ze stat muze zasahovat do dohod trznich akteru, ktere maji antikompetitivni povahu (napr. price fixing). Stejne tak je akceptovano, ze dohody karetnich asociaci maji kartelovou povahu a jedna se defacto o price fixing. Akorat to karetni asociace obhajuji pozitivnimi externalitami, ktere to spolecnosti prinasi, a zatim jim to u regulacnich organu prochazi.
> Už dost let karetní asociace povolují obchodníkům účtovat si za platbu kartou příplatek
AFAIK to neni dobrovolne rozhodnuti karetnich asociaci, ale dusledek narizeni EU (Payment Services Directiv, 2007/64/EC), obdobne to tusim bylo i v USA. Karetni asociace by to sami nepovolily.
-
Jaký price fixing? To, že si nějaký komisař EU usmyslel, že je to price fixing ještě neznamená, že má pravdu.
Copak VISA/MasterCard nařizují nějakou výši poplatků?
Issuerské banky mají volnost v tom, jaké poplatky za karty účtují spotřebitelům a jaké bonusy jim poskytují.
Acquirerské banky mají volnost v tom, jaké poplatky účtují obchodníkům.VISA a MC pouze účtují určité poplatky za své služby a vyplácejí určité výnosy.
-
Santiago (neregistrovaný)
> Jaký price fixing? To, že si nějaký komisař EU usmyslel, že je to price fixing ještě neznamená, že má pravdu.
O tom, ze karetni asociace funguji jako kartel, je dost ekonomicke literatury, jeji prehled je treba v uvodnich kapitolach teto publikace: ECB: Interchange fees in card payments
> Copak VISA/MasterCard nařizují nějakou výši poplatků?
Jejich vnitrni pravidla tykajici se interchange fee maji vyznamny dopad na moznosti cenotvorby bank vuci zakaznikum
-
Santiago (neregistrovaný)
> jakou budou mít banky motivaci rozvíjet své služby v tomto směru a jakou budou mít obchodníci motivaci přijímat nové, lepší, ale zpoplatněné služby?
Pokud nova platebni metoda prinese vyhody zakaznikum, tak si za ni zakaznici radi priplati, pokud prinese vyhody obchdnikum, tak si za ni obchodnici radi priplati. Pokud pro nejakeho obchodnika je vyhodne, aby lide pouzivali nejakou novou platebni metodu, muze dat slevu na platby provedene pomoci ni. Ale je nesmysl, aby za vyhody pro zakazniky platili obchodnici, to vede akorat k trzni deformaci.
-
Empirická zkušenost z Francie a Belgie, kterou jsem tady už někde líčil, je jiná: služba s regulovanou (fakticky dotovanou) cenou má tendenci blokovat vstup konkurenčních služeb, byť lepších.
Kdyby Francie byla ponechána sama sobě, bez interakce s vnějším světem, ve kterém žádná regulace poplatků za šeky nebyla, tak nejspíš dodnes nepoužívá platební karty dodnes, ale stále platí šeky. -
Santiago (neregistrovaný)
Co se tyce prikladu z Belgie - na zaklade ceho lze usoudit, ze ten tamni system nebyl lepsi? Koneckoncu nakladnost je jeden z nejdulezitejsich ukazatelu u platebniho systemu. Pokud vim, tak casto tyto narodni systemy (vzhledem k tomu, ze vznikaly pozdeji) jsou modernejsi nez klasika a naopak tlaci na to, aby 'klasicti' poskytovatele inovovali (napr. zavadeni ciste elektronickych debetnich karet).
Co se tyce priklady z Francie - tam bych nepodcenoval vliv prosteho konzervatismu - nevim o tom, ze by v USA byly seky nejak dotovany a presto tam tento prezitek z (pred)minuleho stoleti dost preziva.
Hlavne ale je treba si uvedomit, ze vliv silnych kartelu karetnich asociaci a jejich vnitrnich regulaci je podobny jako vliv spatne statni regulace - omezeni konkurence a blokovani inovace.
-
xf (neregistrovaný)
Kdyby to opravdu byl vážný problém, tak si zákazníci i obchodníci v těchto zemích tyto "místní" karty nepořizují, ale pořizují si MC/Visa. Oni mají na výběr. Nechme to na nich.
Opět, zase jsme u toho. Spolehněme se na trh tam kde to jde, tedy dát zákazníkům a obchodníkům vybrat, a regulujme monopoly tam, kde zákazník a obchodník fakticky na výběr nemá, a je nucen přistoupit na nabídku monopolu.
-
xf (neregistrovaný)
Jak altermativa v Němcku neexistuje? VISA a MC. Nikdo nikomu nebrání si v Německu pořídit terminál, a tyto karty přijímat.
Německo ukazuje, že kde se najde hráč ochotný a schopný rozbít kartel, tam nemá EC a VISA mnoho šancí, a zároveň ukazuje skutečnou NÁKLADOVOST karetního kšeftu. EC je ziskový podnik, i když vybírá jen zlomek poplatků MC VISA.
Zbytek EU zase ukazuje, jak je kartel silný.O monopolu hovoříme o podmínkách platby kartou. Rozumíš? Nepleť si to s alternativními způsoby plateb hotovostí, bankovním převodem, výměnným obchodem atd.
Řeč je o platbách kartou, a její zamýšlené regulaci mající za úkol rozbít kartel. Ne o platbě hotovostí. Té se regulace nijak netýká. -
EC karty (dnes se správně má používat nový název Giro Card, ale stejně všichni říkají EC karte) jsou vydávány jako duální. V EC terminálu se karta tváří jako EC v jiných terminálech se tváří jako Maestro. Takže Němec v zahraničí problémy nemá (navíc do zahraničí si většina lidí stejně pořizuje kreditku, protože na debetku si ani nepůjčí auto, minimálně když není embossovaná), horší je to u zahraničního návštěvníka v Německu.
Obchodník může mít terminál nastavený různě, některé berou jen EC karty, některé (např. v pohraničních oblastech) berou alespoň ještě Maestro (sice platí víc za akceptaci, má tedy nižší zisk, ale asi i tak se mu to vyplatí), některé berou všechny běžné karty.Třetí možnost není pro obchodníka moc výhodná. V případě 2) zaplatí vyšší provizi jen z plateb, které provede cizinec (Němec nebude mít nikdy "čistou" Maestro kartu, vždy bude v kombinaci s EC), ale v případě 3) zaplatí vyšší provizi i z plateb některých Němců, kteří raději zaplatí kreditkou (oddálení platby cca o měsíc), než EC kartou.
-
Gordon Gekko Is Dead (neregistrovaný)
Jediné, co mi v článku chybí, je vyjádření České národní banky. Ušetřím vám práci. Stanovisko ČNB by se zřejmě neslo v následujícím duchu – "ČNB nesouhlasí s plánovaným regulačním opatřením, neboť se domnívá, že stávající úroveň mezibankovních poplatků odpovídá situaci v českém bankovním sektoru, která se z pohledu finanční stability jednotlivých bankovních domů jeví jako dostatečná."
A teď vážně.
Není pravda, že "..klienti bank za platby kartou nic neplatí..". Klienti bank samozřejmě nehorázné bankovní poplatky platí, a to v konečné ceně zboží, do níž je obchodník NUCEN poplatky promítnout.
Vím dobře, o čem mluvím. Do konce roku vstupuji na trh maloobchodního prodeje a celá záležitost v mé obchodní strategii bude řešena následovně. Bankovní poplatky budou promítnuty do ceny VŠEHO zboží. Zákazníkům platícím v HOTOVOSTI bude přiznána sleva, tj. cena zboží bude ponížená o bankovní poplatek, který bance NEBUDU NUCEN v daném případě platit.
Pokud nařízení Evropské komise vstoupí v platnost, budu moci okamžitě SNÍŽIT cenu VŠEHO zboží. Díky Bohu, že Evropa koná VE PROSPĚCH spotřebitelů.
-
Na druhou stranu obchodník ušetří na trezorech, převozu hotovosti, pojištění...
A, jak jsem psal jinde, když je spotřebitel chytrý, tak si najde banku (třeba Citibank nebo GE Money), která se s ním o inkasované poplatky minimálně podělí. Nebo mu na jejich základě poskytne jinou zvýhodněnou službu (výběry z bankomatu zdarma u mBank, zvýhodněné úročení u AirBank).
-
Rob (neregistrovaný)
Zase ty teoretické úvahy o ušetření za manipulaci s hotovostí. Zajímavé, že to nebývá argument obchodníků (kteří by si takové úspory mohli snadno spočítat, ale argument zastánců plateb kartami a bank). Kdyby to obchodníkům skutečně šetřilo peníze a vyplatily by se jim platby kartou, tak by takové platby preferovali. Což se neděje...
Rád nakupuji u obchodníků, kde vím, že pokud neplatím kartou (nebo platební bránou), tam dostanu slevu na zboží. Po Rakousku a Německu jsem se s tím už setkal i u nás.
Je mi jasné, že banky teď řvou (a budou patřičně strašit tím nařízením zlé evropské byrokracie), mohly by jim klesnout zisky, na které jejich zahraniční matky čekají (pokud jsou tedy ty banky v zisku - o malých to moc platit nemusí). -
Pavel (neregistrovaný)
To nejsou teoretické úvahy, to jen obchodníci většinou tyhle náklady přehlížejí, protože jsou roztříštěné do mnoha malých položek. (Pak jsou také tací, jeden z nich se tím dokonce chlubil někde tady v diskusi, co nechávají pokladní zpracovávat tržbu mimo pracovní dobu, a proto je pro ne hotovost levnější. Na ty bych poslal úřad práce, aby jim toto okrádání zaměstnanců pořádně znechutil.) A tak jim nedojde, že ve výsledku je hotovost dražší než poplatky za platbu kartou.
Jsou ale obchodníci, kteří si to spočítat umí, a tam to vypadá jinak. Podle Mall.cz jsou náklady na platbu hotovostí a kartou zhruba srovnatelné, e-shop Datartu dokonce chce poplatek za platbu hotovostí (to není překlep, opravdu si připlatíte za platbu hotovostí)
-
Méďa Béďa (neregistrovaný)
V České pojišťovně taky :-).
http://finance.idnes.cz/cp-uctuje-poplatek-za-platbu-hotovosti-d9t-/poj.aspx?c=A130725_130807_poj_sov -
Santiago (neregistrovaný)
Nekomu se to vyplati, nekomu ne (pokud napr. stejne vetsinu nakladu plati hotove). Reseni, kdy si obchodnik podle sve uvahy zvoli nektery ze standardnich platebnich kanalu jako 'referencni' bez poplatku a u ostatnich (ktere jsou pro nej drazsi) si da priplatek, je asi optimalni z hlediska efektivity.
Jinak u e-shopu neni primou konkurenci karetnich plateb platba hotovosti, ale platba bankovnim prevodem, a ta je radove levnejsi.
-
xf (neregistrovaný)
Oboje je hloupost.
- Zákazník lépe slyší na "sleva", nežli na "přirážka", byť by byl součet stejný. Tak proč by měl kdokoli dělat tuhle pitomost, kterou sobě uškodí, a zákazníkovi nepomůže?
- No možné to je, ale proč by to dělal? Opět, tím nikomu a ničemu nepomůže, a sobě buď nepomůže, nebo uškodí. Navíc kdepak je potom ta kýžená konkurence, soutěž, možnost volby, po níž tu tak voláme? Takhle bude mít zákazník možnost volby, a banky budou KONEČNĚ ZA TĚCHTO FÉROVÝCH PODMÍNEK na TRHU SOUTĚŽIT. -
Santiago (neregistrovaný)
Ono je otazka, kdo je 'my', zda pouze spotrebitele, nebo se tim mysli cely nebankovni sektor. Samozrejme omezeni mezibankovnich poplatku muze zvysit naklady spotrebitelum, ale omezi prij
Omezeni (nebo idealne zruseni) mezibankovnich poplatku je nejlepsi nastroj, jak do systemu prinest konkurenci. V soucasne situaci je totiz cely sektor platebnich karet postaven tak, ze funguje jako jeden velky kartel, ktery stini jednotlive ucastniky pred vzajemnou konkurenci. Toho je dosazeno tim, ze je oddelena role tech, kteri vybiraji (nakupujici) od tech, kteri plati (obchodnici).
Ekonomicky system funguje nejefektivneji, pokud kazda strana primo promita sve naklady do ceny svym zakaznikum, pote ti, ktery vybiraji, jsou motivovani vybrat ty sluzby s nejnizsi cenou a tedy i potencialne nejnizsimi naklady. Proto by nemely byt mezibankovni poplatky vubec a misto toho obe strany (nakupujici i obchodnik) by mely primo platit poplatky svemu zprostredkovateli (bance, kterou si vyberou). Tim se postavi banky do vzajemne konkurence a budou snizovat poplatky.
Staci se podivat na vyvoj poplatku za bankovni prevod (ktery funguje takto) a platbu kartou (kde prakticky vse plati prijemce), V prvnim pripade konkurence snizila poplatky prakticky az na nulu, v druhem pripade poplatky stagnuji na vysokych, procentualnich castkach.
-
Santiago (neregistrovaný)
Ono i kdyby obchodnici ceny nesnizili, tak se to 'nam' vyplati, protoze 'my' nejsme jen zakaznici, ale cely nebankovni sektor jako celek. Rozdelovat v teto diskusi dopad na zakazniky a obchodniky je jen postup, jak si propagatori mezibankovnich poplatku snazi uchranit sve kvazimonopolni zisky.
-
Tak to pozor: pokud obchodníci nesníží ceny, tak na tom spousta spotřebitelů jednoznačně prodělá, protože bankám budou chybět výnosy, ze kterých vyplácejí moneybacková schémata (Citibank, GE, RB) nebo z nich financují jiné služby (mBank, AirBank). Takže tyto banky nejspíš buď sníží bonusy nebo zdraží služby.
-
xf (neregistrovaný)
Nikoli. Tohle je z hlediska toku peněz zanedbatelná položka.
Co ale není zanedbatelná položka pro celou ekonomiku je, že pokud by všechny platby probáhaly kartou, tak 1,5% všech peněz nebude utraceno za zboží a služby, ze kterých by mohli žít obchodníci, dělníci, kadeřnice.... až po zvířátka v ZOO, ale odteče v případě ČR jako zisk karetním asociacím a bankám, takže téměř všechen zmizí v zahraničí.
A naši skláři nebudou mít co žrát.A samozřejmě, že obchodníci zítra nezlevní o 1%. Ono to znamená, že pokud byla za rok 2012 inflace 3,3%, tak za jinak stejných podmínek "zítra" v průměru nezdraží o 3,3%, ale o 2,3%. Na tom není nic složitého, tajného, ani spekulativního. Nižší matematika.
-
Jája (neregistrovaný)
„Faktem ale také je, že v současnosti klienti bank za platby kartou nic neplatí, užívají si pohodlí moderních platebních metod a banky jim neúčtují ani poplatky za vydávání karet. V tomto ohledu by si tak mohli, na rozdíl od obchodníků, spíš pohoršit.“
To není úplně pravda, např. jsou obchody, kde se za platbu kartou platí poplatek, takže používání karty není zadarmo, i když se poplatek neplatí vydávající bance.
Také je otázka, zda snížení těchto poplatků nepovede i ke snížení poplatků, které musí odvádět obchodník bance. Nechápu, proč se z každého nákupu platí bance např. 2 % z utracené částky. Na zpracování transakce nemá žádný vliv, zda člověk utratí 50 Kč nebo 50 tisíc Kč.
-
Jsem opatrně pro. Protože to povede k tomu, že banky-vydavatelé karet budou vybírat náklady přímo od lidí, a ti si uvědomí skutečnou cenu používání karet. Pokud to pro mne bude znamenat že nenasbírám Tesco body, za které si koupím akorát tak nějaké blbosti, tak to beru.
Z dlouhodobého hlediska se nebojím, že by obchodníci neslevili - konkurence to časem stlačí dolů, resp.inflace to dožene.
-
MAMBA (neregistrovaný)
A stejně mi to není jasný.
Nařízení zreguluje poplatek, který platí acquirer vydavateli. Nařízení NEzreguluje poplatek, který vybere acquirer od obchodníka. Pokud acquirer nesníží poplatek, který vybírá od obchodníka, obchodník nesníží ceny (pokud tedy chceme věřit tomu, že kdyby byl snížen poplatek, došlo by ke snížení cen).
Ve finále na tom vydělají velké banky, které jsou jak vydavateli, tak acquirery. Od obchodníků vyberou stejně, vydavatelům pošlou míň, zbyde jim víc. Z toho rozdílu mohou zadotovat snížené příjmy z mezibankovních poplatků na issuerské straně.
Což malé banky, které jen vydávají karty a nejsou acquirery, si asi nebudou moci dovolit a budou ten propad na příjmech muset kompenzovat jinak, často na náklady klienta. -
xf (neregistrovaný)
I kdyby to tak dopadlo, a pravděpodobnost je blízká nule, tak z hlediska EU by i tato "černá" varianta byla obrovský přínos.
Proč? Banky působící v EU jsou většinou se sídlem v EU, karetní asociace jsou většinou mimo EU. Takže by na tom EU, a tím i všichni zákazníci, obchodníci, i banky, ale i důchodci na lůžku a kojenci, velmi vydělali.
-
xf (neregistrovaný)
Konkurenci? Jakou konkurenci? Prakticky monopolní VISA + MC, to má být ta konkurence?
Jak už tu bylo napsáno, tohle nenařizuje CELKOVOU výši poplatků. takže i pokud by tohle bylo zavedeno, tak klidně může obchodník platit bance 50%, a z toho může být klidně 49,5% vratka na City Life.
Takže klid.
-
Konkurují si acquireři.
Pokud bude obchodník platit acquirerské bance 50%, tak Citibank jako issuer Citi Life dostane stejně jenom ta 0,3%, pokud tedy to úchylné nařízení skutečně vstoupí v platnost.
Kapsu si namastí jenom acquirerská banka, což je u nás ČSOB, KB, ČS nebo UCB (jestli jsem nějakou zapomenul, tak se omlouvám, ale pochybuji). -
xf (neregistrovaný)
Já to chápu tak, že regulována bude ta část, mezi vydávající bankou a karetní asociací. Ono je to v článku řečeno obecně, a tak by to i dávalo smysl. No, pokud by to bylo v širším slova smyslu, tak by to fakticky tuto regulac v sobě také obsahovalo, se všemi positivními důsledky, ale byla by širší.
A i kdyby tomu tak v širším smyslu bylo, tak si holt bude muset Citina pořídit vlastní terminály. Anebo to nebude Citina, kdo vydá ty karty, ale konkurence. Ta nechutně tučná monopolní část bude zrušena, a zůstane ta výrazně méně tučná - tržní. Ono přeprodávat faktický monopol je snadné. Konkurenční boj, a vybudování vlastní inrastruktury, to je jiná káva.
Ony thle "vratky" karty ukazují, a teď to nemyslím osobně na nikoho z diskutujících, ti se sami chovají tržně když to ne/využijí, že je v systému obrovská netržní chyba, který toto umožňuje.
Teď zcela obecně: pro dnešní dobu typické, že nejvíce vykřikují hesla o konkurenci a volné soutěži ti, kdo proti konkurenci fakticky vystupují, protože žijí z monopolního nesoutěžního prostředí.
-
Santiago (neregistrovaný)
> Já to chápu tak, že regulována bude ta část, mezi vydávající bankou a karetní asociací.
Nepresne - regulovany bude interchange fee, coz je poplatek, ktery plati za transakci banka obchodnika bance zakaznika. Karetni asociace to zastresuje a nastavuje ty poplatky.
> Teď zcela obecně: pro dnešní dobu typické, že nejvíce vykřikují hesla o konkurenci a volné soutěži ti, kdo proti konkurenci fakticky vystupují, protože žijí z monopolního nesoutěžního prostředí.
+1
-
Santiago (neregistrovaný)
Jednotlivi acquireri si primo konkuruji, Mezibankovni poplatek byl pro vsechny acquirery (v ramci jednoho systemu) pevny naklad, a tak na nej nebyl konkurencni tlak. Pokud tento naklad zmizi a nektere banky prislusne nesnizi poplatek pro obchodniky, tak se nejspis najdou jine, ktere to udelaji a tim pretahnou obchodniky k sobe.
-
Santiago (neregistrovaný)
Ono vstoupit celkove na bankovni trh neni vubec snadne, a presto nove banky vznikaji.
To, ze ted neni moc acquireru, je nejspis dusledek malych marzi, ale pokud dojde k poklesu mezibankovnich poplatku (tedy nakladu pro acquirery) a zustanou zachovane poplatky obchodnikum (tedy vynosy pro acquirery), tak dojde k podstatnemu navyseni marzi, ktery to na dany trh prilaka dalsi aktery, coz zvedne konkurenci a stlaci ceny.
-
Také se mi to ne úplně líbí. Jak už napsal Jan Slanina, nová regulovaná služba bude pro banky méně atraktivní. Sníží se jejich motivace na zavádění dalších služeb, budou se snažit omezit nebo se zcela zbavit potenciálně nebezpečných nebo nákladných služeb.
Takže až nezaplatíte v zahraničí, protože banka vyhodnotila danou zemi jako příliš rizikovou (a že už první vlaštovky jsou - http://www.mesec.cz/aktuality/s-kartou-od-ge-nevyberete-z-bankomatu-v-nekterych-zemich/ ), budete to moci přičíst právě přílišné regulaci. Stejně tak se může vrátit doba, kdy budete s bankou "válčit" o každých pár tisíc limitu na kartě (stačí si vzpomenout, jak to vypadalo s dostupnými limity na kartách, než přišla na trh mBank), případně vám banka odmítne kartu s vyšším limitem vydat bez zakoupení příslušného pojištění (ať otevřeně nebo v ceně tzv. prémiových karet).
A jak už bylo zmíněno, případná regulace je stanovena moc "vysoko", když už, měly by být regulovány provize pro obchodníka, protože zde jsou zvýhodňovány velké obchodní řetězce, které si vyjednají ceny, na které nemá malý obchodník šanci dosáhnout a tím oproti němu získají další konkurenční výhodu. Takže než 0,2 % mezibankovní poplatek bych uvítal 1% strop pro poplatky pro obchodníky.Mám tak strach, že obchodníci budou platit stejně, klienti bank víc a za horší služby a velké banky, které samy poskytují terminály (a tak sloučí několik funkcí do jedné) vydělají zase o něco víc. Ale možná je to záměr - hodně zemí se chystá na speciální bankovní daně, takže více vydělávající banky - vyšší příjmy do státního rozpočtu.
-
xf (neregistrovaný)
Patriku, argumentovat tím, co se stalo bez regulace proti regulaci, tady dostává logika pořádně na frak.
A regulovat místo mezibankovního poplatku strop pro obchodníky, to samé. Jednak bez regulace toho prvního by to vůbec nešlo. A mimochodem, stalo by se to, před čím v první části varuješ. Druhak by to byl zásah do (no jakžtakž) konkurenčního boje, namísto do téměř monopolního postavení (EC+Visa). Což také nedává smysl, a bylo by to, a oprávněně, lehce napadnutelné. A potřetí jde o zájmy EU. Jak jsem napsal o kousek výše, jde o zabránění odtoku obrovských a téměř bezplatných zisků prakticky monopolních firem mimo EU.
Takže zas takoví blbci to nejsou.
-
A regulovat místo mezibankovního poplatku strop pro obchodníky, to samé. Jednak bez regulace toho prvního by to vůbec nešlo.
A právě že šlo. Jak dlouho operátoři tvrdili, že roaming nemůže být levnější. A najednou je volání v zahraničí levnější, než volání v rámci některých domácích tarifů. Zde EU zafungovala správně a místo regulace velkoobchodních poplatků (která by nezafungovala, protože zde není konkurenční prostředí) reguluje poplatky pro koncové uživatele. No a najednou to jde.Druhak by to byl zásah do (no jakžtakž) konkurenčního boje, namísto do téměř monopolního postavení (EC+Visa).
Ano, konkurence je omezená, ale přece jen nějaká je. Banka si může vybrat, které karty bude poskytovat svým klientům. Před pár lety měla na našem trhu dominantní postavení VISA, dnes je to MasterCard, který Visu pomalu vytlačuje. Hodně mu pomáhá nová MasterCard debit, kde se karetní společnosti podařilo bankám vnutit mezibankovní poplatek při výběru z bankomatu pouhých 10 Kč místo současných cca 25 - 30 Kč.
V momentě, kdy bude bankám nařízeno, že konečný poplatek pro obchodníka nesmí překročit 1 %, tak pokud jim nevyjde vstříc karetní společnost, tak během 3 let jednoduše zmizí z trhu, protože banky odmítnou jeji karty vydávat.
Úplně nejlépe by se mi líbil přechod k německo-rakouskému trucstandardu EC Karte (dnes nazývaná Giro Card), kde platí obchodníci za akceptaci karty pevný poplatek 10 eurocentů.A potřetí jde o zájmy EU. Jak jsem napsal o kousek výše, jde o zabránění odtoku obrovských a téměř bezplatných zisků prakticky monopolních firem mimo EU.
S tím souhlasím, psal jsem to výše. Půjde o přesunutí hlavní části zisku směrem k bankám, které se zdaní snáze vyššími či speciálními daněmi (existuje po tom společenská poptávka) než obchodníci.On ten zisk karetních splečností není až tak bezpracný. Snažil jsem se najít podíl podvodných transakcí - z poslední doby se mi, bohužel žádné konkrétní číslo najít nepodařilo, starší údaje uvádí někde mezi 0,16 a 0,11 %. To jim z těch 0,2 % moc nezbude a budou se snažit přenést maximum zátěže právě na banky, které se to zase budou snažit přenést na klienty - u obchodníků vyšší poplatky za platby kartou, u zákazníků nižší limity, vyšší poplatky za vydání karet (zvláště těch prémiových s vyššími limity), případně více či méně přímé nucení k uzavření pojištění platební karty, vyšší úroky na kreditkách, atd.
Neříkám, že jsou to blbci - jen že konečný cíl je jiný, než je nám presentováno. Nejde o úsporu konečných spotřebitelů, ale o kumulaci zisku v bankách, který pak půjde pomocí daní snáze odčerpat. Kdyby byla cílem úspora na straně spotřebitelů, tak bude zastropována provize placená obchodníkem.
-
xf (neregistrovaný)
1) Netvrdím že nešlo. Ale obchodník by se tak dostal do horšího postavení, nežli karetní asociace. A to by asi nemělo být účelem. Takže nešlo ve smyslu, že by to takto samotné neplnilo dobře záměr.
2) Konkurence je zde taková, jaká je mezi "našimi" třemi operátory. Tedy né že by nebyla, ale všichni vidíme, jaká je.
Jinak EC, s tím souhlasím. To je celkem férové, a vlastně jako jediné naplňuje navenek všemi deklarovaný účel karet.Podvodné transakce: ano, je to vysoké číslo. Ale je to dané řízením rizik. Které zde dnes, při současných obrovských maržích, nikdo téměř neřídí. Dnes nemá potřebu.
A jak správně říkáš, nakonec to zaplatí zákazník. Tedy zaplatí to, že asociace nedělají svoji práci. Nedělají svoji práci + berou si vysoké provize = ten bezpracný zisk. V tomto smyslu."nejde o úsporu konečných spotřebitelů, ale o kumulaci zisku v bankách, který pak půjde pomocí daní snáze odčerpat."
A jak jsem napsal, i kdyby to tak v tomto černém scénáři opravdu dopadlo, tak pro spotřebitele je to klepší i tak. Ono z něčeho je nutno platit zdravotnictví, školství atd. Takže pro maličkého daňového poplatníka je lepší model jeho daně + daně firem, nežli současný jeho daně + daně firem + deficit - odtok peněz mimo EU.Jinak já proti regulaci max. poplatku pro obchodníky nic nemám, a netvrdím, že by to nešlo, jen říkám, že by nebylo v hodné udělat jen samo o sobě.
-
MAMBA (neregistrovaný)
Pár čerstvějších čísel třeba zde:
http://www.ecb.int/press/pr/date/2013/html/pr130716.en.html
ten poměr podvodných transakcí se výrazně liší podle regionů, podle typu podvodu atd.
-
xf (neregistrovaný)
Nenapsal jsem, že nikdo neřídí.
Napsal jsem, že nikdo téměř neřídí. Anebo se ti zdá, že se tím někdo dnes příliš zabývá? A pokud ano, tak co to velmi vysoké číslo podvodů, které zde Patrik uvedl? Prostě je zde marže tak tučná, že nad tím více méně mávají rukou.
Sám řekni, když existuje to, co jsi jmenoval, proč to důsledně nepoužívají? A vůbec, tohle si musí vyříkat sami, až budou donuceni snížením marží zabývat se i náklady.Myslíš si snad, že EC má tak obrovský podíl podvodů? Nemá. Nemůže si to, při jeho maržích dovolit. Takže to jde. Ale jak jsem napsal. Nechce se, zatím. Zákazník to zaplatí, tak co se tím trápit.
-
PatrikChrz (neregistrovaný)
Záleží na tom, co u karty upřednostnime. Jestli bezpečnost za každou cenu, i za cenu toho, že někde, zejména v zahraničí (http://www.mesec.cz/aktuality/s-kartou-od-ge-nevyberete-z-bankomatu-v-nekterych-zemich/), nezaplatíme nebo nevybereme z bankomatu, nebo jakýsi rozumný kompromis, kde se s určitým % zneužití počítá, ale s kartou jde zaplatit či vybrat z bankomatu téměř všude.
Není problém vyhodnocovat obvyklé chování klienta a v propade nějakého excesu mu kartu zablokovat, ale pak se také může klient ocitnout v cizině zcela bez prostředků. Mě například Axa zablokovala kartu 14 dní před odletem na dovolenou. Sice s sebou vozím minimálně tři platební karty různých bank, ale jiný klient by, kdyby se to stalo o pár dní později, mohl mít velký problém.Proto se mi líbí ten německý systém EC karte. Na doma mají Němci levný systém a do zahraničí si berou svoji druhou kartu a tak nevadí, ze možnosti placeni tou dualni kartou EC/Maestro jsou omezené.
-
MAMBA (neregistrovaný)
O EC nevím nic. Ani jaký má podíl podvodů, ani jak funguje - jestli používají čip nebo proužek nebo obojí, PIN nebo podpis atd. Ráda se nechám poučit, instinktivně bych ale řekla, že vzhledem k omezené lokalitě využití budě poměr fraudů příznivější; pokud se využívá čip a PIN, tak fraudy mohou být skutečně zanedbatelné.
Otázka je, co bylo dřív - mám superbezpečný produkt, proto si mohu dovolit malou marži. Nebo chci malou marži, tak musím dát na trh superbezpečný produkt.
Visa i MC disponují dostatečně širokou škálou produktů a nástrojů na zamezení fraudu. Je pak čistě na jednotlivých bankách, jak se s tím popasují a jaká opatření přijmou. A i to je otázkou nákladů - náklad na fraud versus náklad na opatření redukující riziko. Kromě nákladů a bezpečnosti je nutno vzít v potaz i nutnou univerzálnost, použitelnost karty.Souhlasím s tím, že vejde-li nařízení v platnost, budou si muset banky vše znovu přepočítat, možná budou tlačit dolů náklady na fraud, v tom případě se ale musíme smířit s tím, že i pro nás jako držitele to může znamenat jistá omezení.
Co je špatně a co lze karetním asociacím vyčíst: pravidla jsou nastavena tak, že v případě vzniku podvodu ne vždy nese zodpovědnost ta méně zabezpečená strana.
Omlouvám se za offtopic, už se to nestane :-)
-
Jak už jsem psal - není problém přijít se super bezpečnou kartou. Problém bude, že s ní klient skoro nikde nezaplatí, nebo dokonce nebude chtít platit (je možné k PINu přidat např. potvrzení přes SMS, což ale bude zdržovat).
Cílem je najít nějaký rozumný kompromis - a ten vidím v rozlišení národních plateb (EC karty) a mezinárodních plateb (MasterCard a VISA). -
v.sp (neregistrovaný)
Ono taky bez elektřiny se člověk dneska už neobejde.
Bez akceptace platebních karet ano - malé večerky je nemívají, některé velké řetězce je začaly akceptovat až když si vyjednaly dobré podmínky (Kaufland, Penny...), benzínové pumpy točí většinu peněz mimo MC/Visa (mají CCS či vlastní fleetové karty).
ČLÁNKY DO MAILU