Kdo může doma a kdo ne tak v bance v trezoru. A to zejména u osamělých lidí a nebo lidí, kteří nechtějí obtěžovat příbuzné zodpovědností za cizí peníze. Pak je lepší si pořídit bankovní schránku na své jméno a nebo toho kdo bude zajišťovat pohřeb a peníze nechat tam. Banka už ohlídá, aby se k penězům nedostal někdo nepovolaný. Při dnešních úrokových sazbách na tom člověk ani moc neprodělá.
Četl jste článek ? Pouze 3 malé banky v poslední době nabízejí spoluvlastnictví účtu. Před pár lety nikdo. Proto 2 příklady.
1. Byl jsem svědkem jak paní v domácnosti měla sporožíro s manželem a ten náhle v práci zemřel. Spořitelna se to obratem dozvěděla od zaměstnavatele a okamžitě zablokovala ten účet a paní zůstala bez prostředků na pohřeb až do doby projednání dědictví a musela běhat po příbuzných s žádostí o půjčku.
2. Znám starou paní (89 let), která nemá už žádné příbuzné a šetřila si na pohřeb a když měla něco našetřeno, tak zjistila, že z účtu ve spořitelně to nemůže nikdo po její smrti vybrat a vzdálené příbuzné v zahraničí možná najde až notář. Penize vybrala a nechala doma, kde je někde uschovala tak dobře, aby je nenašel zloděj a pak půl roku je sama nemohla najít. Teď peníze raději ukládá v bance do schránky na známého, kterému důvěřuje a má stejnou možnost vybrat obsah jako i ten známý, který by měl zařídit pohřeb. Kdyby někdo umřel dřív, tak penize bez problému ten druhý vybere. Bez spoluvlastnictví účtu by to nešlo a je jen otázkou jak se toto spoluvlastnictví účtu cizích osob by řešilo v dědickém řízení ?
Nevím tedy, jak vy, ale já mám u mbanky účet se spoluvlastnictvím a účet pozná kdo ho obsluhoval(každý vlastník má své přístupové kódy).
Byla zde otázka, jak by se tato spoluúčast řešila v případě smrti - zcela jednoduše. Podle zůstatku v den úmrtí. Ten by se rozdělil na počtem spoluvlastníků. Jedna část(náležící zemřelému) jde do dědického řízení. Pokud některý spoluvlastník vybere i majetek patřící zemřelému, musí ho do dědictví vrátit.