Zrovna jsem si tak říkala… jak jsme pořád rypákovali za totáče, jak se máme blbě… Bože…jak jsme byli blbí… Teď je to boj o život, o holé živobytí. Jistě, jsou lidi, co si polepšili. Nebo ti, co tu dobu nepamatují. Nebudu po těch dobách vyloženě plakat, protože se už nikdy nevrátí. Hlavně se nikam nespěchalo a ŽILO SE! Rejpalové mě napadnou, ale mě je to jedno, po pracovní stránce jsem byla spokojená, i když jsem patřila k těm, co brali plat ve stokorunách. Nikdy jsme neměli půjčku, nikdy jsme neměli hlad nebo nedostatek něčeho. Na rozdíl od dnešní doby, kdy jsme zažili i ten hlad, abysme zaplatili ČEZu nehoráznou pokutu za to, že se nám cikáni napojili na elektroměr! Je to hnusná doba a nadáváme na ni jako kdysi. Jen abysme jednou na tyhle časy nevzpomínali jako na dobu, kdy jsme se měli jako prasata v žitě.
Pravděpodobně jste patřil k té menšině lidí, která měla v minulosti v práci problém a proto ta reakce. To je ale vaše věc. Možná jste ale mladý a to vás omlouvá – papouškujete negativní názory zapšklých lidí, kteří jsou nespokojeni se vším. Proč si myslíte, že změním svůj názor na totáč jen proto, že mě verbálně napadnete? Ani náhodou. Sklerózu nemám a proto vzpomínám na to, co v minulosti bylo dobré. Jsem pořád (a ještě dlouho budu) v pracovním procesu a myslím si, že mám právo porovnat obě doby bez toho, aniž bych se musela bát.
Bylo to jednodušší. Nikam jsme se nehnali, nebylo kam. Lidé se nehonili za penězma, protože ono ani nebylo legálně jak. Jenže to je ten odvěký problém – má se lépe lev žijící v divočině, bojující o přežití, bez záruky úspěchu při lovu, nebo ten lev, co je v zoo zavřený v kleci?
Všimněte si, že lvi obvykle v divočině nežijí. Lvi žijí v rezervacích, tedy v ohrazeném prostředí, kde jsou jejich životní podmínky důsledně chráněny a nehrozí jim tam smrt z rukou pytláků (přinejmenším ne v takové míře, jako mimo rezervace).
Tady nebyla klec. Tady byla rezervace. Jenže tu nám zrušili a vydali nás na pospas pytláků z celého světa. Naši situaci ještě zhoršují nájezdy zdivočelých psů, kteří se s námi perou o poslední zbytky už tak mizející populace gazel a pakoní.