Hlavní navigace

Co je to revolvingový úvěr a na co si dát pozor při jeho sjednávání?

12. 8. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Kontokorent, kreditní karty a další „nekonečné“ úvěry. Stále se obnovující úvěrový limit, tedy revolvingový úvěr, lze použít i jako alternativu faktoringu. Seznamte se s tím, jak funguje a na co si dát pozor.

Revolvingové úvěry jsou v bankovním sektoru dnes již zcela běžně nabízené produkty, které mají řadu výhod ve srovnání s klasickým jednorázovým úvěrem, a v byznysu tím pádem mají i své nezastupitelné uplatnění. Revolvingový úvěr je nicméně stále z podstaty věci úvěrem, který nachází oporu v občanském zákoníku. Pojďme se podívat na jeho specifika.

Charakteristika revolvingového úvěru

Revolvingový úvěr je úvěrem, který úvěrujícího zavazuje k poskytnutí úvěrovanému na požádání peněžní prostředky do určité výše s tím, že úvěrovaný má naopak povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za to úvěrujícímu úroky.

Základní rozdíl mezi klasickým a revolvingovým úvěrem ovšem spočívá v tom, že klasický úvěr je úvěrovanému poskytnut jednorázově a úvěrovaný jej úvěrujícímu zpravidla splácí v předem sjednaných pevně stanovených splátkách, načež revolvingový úvěr je úvěrovanému poskytován jakožto úvěrový rámec, který úvěrovaný může čerpat a splácet opakovaně – až však do výše sjednaného úvěrového rámce.

Revolvingový úvěr je tedy ve srovnání s klasickým úvěrem výrazně flexibilnější, jelikož úvěrovaný je oprávněn úvěr načerpat a splatit za dobu jeho poskytnutí klidně několikrát bez toho, aby musel uzavírat další úvěrové smlouvy. Úvěrovaný je s revolvingovým úvěrem schopen své finance využít mnohem efektivněji s tím, že úrok za poskytnutý úvěr zaplatí jen za dobu, kdy měl peněžní prostředky od úvěrujícího fakticky u sebe (tj. načerpané).

Nevýhodou revolvingového úvěru oproti běžnému úvěru jsou nicméně vyšší úroky. Revolvingové úvěry jsou poskytovány buď s fixní úrokovou sazbou, nebo s tzv. pohyblivou úrokovou sazbou, která je zpravidla navázána na úrokové sazby mezibankovního trhu (např. na úrokovou sazbu na mezibankovním trhu depozit – PRIBOR) a navýšena o pevnou odchylku, představující jakousi „úrokovou marži“ úvěrujícího.

Čerpání úvěrového limitu se uskutečňuje zpravidla v měsíčních intervalech, může však být zcela libovolné dle ujednání stran, přičemž revolvingový úvěr se zpravidla využívá k financování neočekávaných výdajů, pohledávek či zásob a bývá také vhodný pro překlenutí období mezi fakturací a splatností pohledávek.

Ve srovnání se standardním dlouhodobým úvěrem, poskytovaným např. na deset nebo dvacet let, se revolvingový úvěr poskytuje na výrazně kratší období a úroková sazba bývá také o poznání vyšší.

Je však vhodný i jako administrativně méně zatěžující alternativa k faktoringu, jelikož u revolvingového úvěru není třeba oslovovat odběratele ohledně postupování profinancovaných pohledávek a na rozdíl od faktoringu lze u revolvingového úvěru poskytnout do zajištění třeba i nemovitost, což může revolvingový úvěr nejen výrazně zlevnit, ale i zvýšit poskytnutý úvěrový rámec.

Na co si dát pozor při sjednávání revolvingového úvěru?

Obdobně jako při sjednávání běžného úvěru je i v případě revolvingového úvěru třeba být obezřetný zejména na rozsah a charakter povinností a prohlášení úvěrovaného v úvěrové smlouvě.

Prohlášení a povinnosti úvěrovaného totiž mohou být značně rozsáhlé a při jejich nesplnění může jednoduše dojít k porušení smlouvy úvěrovaným, což úvěrujícímu zpravidla umožňuje poskytnutý úvěr učinit předčasně splatným a požadovat jeho okamžité splacení.

Obdobně je třeba si dát dobrý pozor také na to, aby v úvěrové smlouvě nebyla úvěrujícímu poskytnuta možnost úvěrovou smlouvu vypovědět bez udání důvodu v krátké časové lhůtě. Pokud by se totiž úvěrující (např. nebankovní subjekt) sám dostal do finančních potíží, měl by možnost úvěrovou smlouvu bezdůvodně vypovědět a požadovat okamžité splacení poskytnutého úvěru, což by mohlo být pro úvěrovaného značně problematické.

Ve smlouvě o revolvingovém úvěru se obvykle sjednává, že čerpaný úvěr může být zcela nebo zčásti splacen ve stanovené době, čímž je zafixována konečná splatnost revolvingového úvěru, a je-li ze strany úvěrovaného úvěr řádně splácen dle ujednaných podmínek, neměl by mít úvěrující právo požadovat vrácení peněžních prostředků před tímto datem.

V ustanovení § 2399 občanského zákoníku se totiž stanoví, že „úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán“. V daném ohledu je tedy velice důležité si dát pozor na to, aby byla konečná splatnost úvěru ve smlouvě výslovně sjednána, jinak by úvěrující opět mohl požadovat vrácení peněžních prostředků takřka ihned – resp. do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

V neposlední řadě je u revolvingových úvěrů vhodné mít patřičným způsobem smluvně ošetřen a popsán mechanismus podávání žádostí o dílčí čerpání úvěrového rámce, stejně tak jako mechanismus splácení úvěrového rámce, který může být v průběhu trvání úvěrové smlouvy třeba i postupně snižován nebo splácen v určitých časových intervalech – vše by ovšem mělo být důkladně a srozumitelně vysvětleno v úvěrové dokumentaci.

Výjimkou u revolvingových úvěrů nebývá ani sjednávání tzv. odkládacích podmínek čerpání úvěru, zahrnujících zpravidla zřízení určité formy zajištění ze strany úvěrovaného (např. zřízení zástavního práva k nemovitosti), kdy úvěr může být čerpán až po jejich splnění.

Závěr

Skutečností, na které si je třeba dávat pozor při sjednávání (nejen) revolvingového úvěru, je bezesporu celá řada a zpravidla se budou odvíjet od obsahového nastavení úvěrové smlouvy, která ve většině případů bude nastavena výhodně pro úvěrujícího, a naopak nevýhodně pro úvěrovaného.

V každém případě častým „trnem v oku“ u revolvingových úvěrů bývá právě možnost výpovědi úvěrové smlouvy bez udání důvodu, která (je-li sjednána oboustranně) se může na první pohled jevit zcela neškodně – opak je však pravdou, jelikož tato možnost dává především úvěrujícímu právo úvěr učinit předčasně splatným takřka kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, což může být pro úvěrovaného nezanedbatelným rizikem.

Autor článku

Jiří Matzner zakladatel advokátní kanceláře Matzner Legal.