Názory k článku Chcete úroky z dlužného výživného? Šlo to, už ale ne

O úroky z prodlení za výživné jsem si kdysi řekla, leč soud mi je nepřiznal s tím, že tohle teda fakt ne.

paní Jarmilo, to už jste psala asi před půl rokem u článku, který obecně pojednával o zákonných úrocích z prodlení. Právy vy jste mne inspirovala k tomuto článku, který jsem, myslím, v diskusi, tehdy přislíbil. Jde to, jde to, jde to, jen soudy na to nechtějí slyšet. Většina soudců je opravdu hrozná - líná a není ani trochu inovátorská, zvláště starší generace, která stále převažuje.

Tak bohužel názory doktora Chalupy, kterým jsem přitakal, už u soudu neobstojí. Autoritativně rozhodl problém Nejvyšší soud ČR, ve svém stanovisku spis. zn. Cpjn 204/2012, ze dne 19. 10. 2016, určil takto: Rozhoduje-li soud po 1. 1. 2014 o dlužném výživném pro děti, nelze oprávněnému společně s dlužným výživným přiznat i zákonné úroky z prodlení.

Jakmile bylo k dispozici nové stanovisko NS, ihned jsem na to téma zpracoval článek a poslal ho redakci. Pan šéfredaktor dneska rozhodl, že nový článek nevyjde, ale bude aktualizován ten starý, což respektuji - současně změnil název, když vhodně nechal ten původní a k němu dodal: Šlo to, ale už ne. Je to pravda jen částečně. (Nový článek jsem měl pracovně nazvaný: Úroky z dlužného výživného nedostanete, s podtitulem: Mnozí povinní dluží výživné oprávněným léta, ale úroky z prodlení platit nemusí ani podle nového občanského zákoníku. Soudy úroky v rodině z alimentů nechtějí.) Problém je v tom, že i dříve v praktické rozhodovací činnosti soudů převažoval názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině (ten byl od 1. 1. 2014 nahražen novým občanským zákoníkem) nelze oprávněnému společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení. Ačkoliv by mnozí oprávnění, zvláště samoživitelé, kteří dlouho čekají na výživné pro své děti od druhého partnera, rádi dostali alimenty i s úroky. Mnozí se o to i pokusili - jako čtenářka Jarmila. Jenže uspěl málokdo, jestli vůbec někdo, přestože odborná literatura, především pan Chalupa, jehož názor jsem si osvojil a zpřístupnil jej čtenářům a zastávám dodnes, byla pro. Nadále si myslím, že úroky přiznávány být mohly a domnívám se, že by i nadále mohly, s názorem Nejvyššího soudu ČR nesouhlasím, ale je třeba jej vzít na vědomí a respektovat jej. Tím spíše jej budou respektovat nižší soudy. Bohužel, úroky z dlužného výživného nebudou. Škoda. (Hlavně, že budeme mít náhradní zálohované výživné, které připravuje sociální inženýrka Marksová-Tominová... S příslušným návrhem zákona nesouhlasím, a podrobil jsem ho kritice i na stránkách Měšec.cz. Kriticky se k němu postavil ministr Babiš, ale obávám se, že v souvislosti s nadcházejícími volbami do PS v r. 2017 svůj názor změní i on a zákon projde a stane se součástí právního řádu. Kdo by před volbami nepřál dětem, že? Kdo by chtěl být z politiků za Herodese? Místo toho, aby stát jako službu občanům zajistil efektivní vymáhání výživného a dluhů, bude výživné platit za rodiče. Zatraceně, copak stát už umí zplodit dítě? Já dětem přeji, ale stát si nemůže osvojovat roli rodičů. A rodiče mají svou zodpovědnost.)

Blíže na Facebooku zde:

https://www.facebook.com/ivo.telec

21. 12. 2016