Autor vede úvahu o tom, zda se pojištění vyplatí s tím, že mezi řádky je cítit, že správná odpověď je ano. Přitom princip pojištění (pokud pojištěný ani pojišťovna nějak nepřechytračili toho druhého) je v tom, že člověk celkově v průměru platí víc, než kolik dostává, ale za to ty peníze dostane v množství, které potřebuje a v situaci, kdy je potřebuje, v nějakém konkrétním průšvihu. Tj. pokud buď auto nepotřebujete nutně a nebo máte našetřeno na nějakou náhradu, za vaše auto, tak se pojištění vyplatí pouze v případě, že dokážete pojišťovnu nějak přechytračit (např. pojistný podvod). Takže celkem nemá cenu, např. aby si Bárta pojišťoval své slavné Lamborghini Gallardo bez značky za x milionů, ani abych si já pojišťoval naši felicii za maximálně pár desítek tisíc. Oba si snadno dokážeme zaplatit nové stejně kvalitní auto a navíc on ten bourák ani nepotřebuje (leda kvůli tomu, aby mu neutekla Klasnová).
Dobry den, dovolim si nesouhlasim s Vami. Smysl havarijniho pojisteni je ten, ze dostanete alespon neco nez nic. Pokud mate nove auto a k nemu mate GAP (pojisteni ceny vozidla), dostanete 100 % treba po dobu 3-4 let. Vzdy je to o riziku a zvazeni vyhodnosti poridit si pojistku. Vemte si priklad: pokud mate auto za 60 000 Kc, pojistka stoji primo umerne te cene, radove 1-2000 Kc rocne. Rocne! To neni zavratna castka, ale az prijdete napriklad o nove porizene vnitrni vybaveni, pojistovna (podle typu smlouvy) bude plnit. Ono dostat napriklad 35 000 Kc pri totalni skode auta pojisteneho na 60 000 Kc potesi, zvlaste kdyz jste na pojistnem do nem "nasypal" treba jen 4x 1400 Kc.
Pred 4 lety jsem koupil ojetinu (individualni dovoz z DE). Kdzy jsem se ptal na havarko, tak maximalni plneni pri totalce na zacatku pojisteni podle tabulek pojistovny bylo 50% ceny stejneho auta v ceskych bazarech (nebo 67% ceny, za kterou jsem koupil v DE). To mi za vypoctene pojistne opravdu nestalo....
Mám Mazdu 323 z roku 1994, po kompletní GO, LPG, fóie na skle, hodnota cca 50 000 Kč. U České pojišťovny platím 2000 Kč ročně, plný bonus 50 %, z toho HAV dělá 1500 Kč a 500 Kč je nepovinná asistence. A plnění mám od 1% min. 1000 Kč. Není to reklama, ale popis stavu :-) Takže ano, jde to. Jasně, při totálce nedostanu 50 000 Kč, ale nemám obavy, že bych dostal méně, než jsem zaplatil na pojistném. Mimo to si udržuji bonus.
Jo, jo, nejlepší je jen tak filozofovat a nevědět, jak daná věc funguje. Jak konkrétně uvádí Dalich, havarijní pojištění se vyplácí i u starších aut.
Problém je ve vztahu lidí k pojištění - většině je líto dávat peníze za něco, co může, ale nemusí nastat. Mám klienty, kteří si koupili nová auta za cenu kolem milionu, ale havarijní pojištění si kvůli ceně nesjednali. Fakt si myslíte, že když přijdou o toho svýho miláčka, tak z kapsy jen tak vytáhnou další milion a pořídí si nové auto? Jasně, že ne.
Tenhle problém se ale fakt dá vyřešit i jen tím "filozofováním". Že nějaké perpetuum mobile třeba na principu překapávání vody z jedné nádoby do druhé nefunguje, je zjevné hned a vážně člověk nemusí znát detaily typu energie rotujících paciček a setrvačnost ozubených koleček a tření kuličkových ložisek. Totéž s pojištěním. V průměru dostanete méně, než kolik zaplatíte.
U starších aut pojišťovna odečte hodně peněz za amortizaci, u auta za 60 tisíc by dala s bídou 30. U starších aut se pojištění nevyplatí. Navíc se málo kradou a oprava není tak drahá když se použije starší díl. Proč na starou rachotinu kupovat třeba nový dveře a nechat je stříkat na správnou barvu, když se koupěj starý ve stejný barvě.
Mě bylo řečeno, že u HAV se amortizace neodečítá. u HAV je spoluúčast (2,5,10... procent) a plnění je v cenách nových dílů. Kdyby kromě spoluúčasti se měla odečítat ještě amortizace, to by se u řady aut asi fakt nevyplatilo. Asi záleží na typu pojistné smlouvy.
Jinak si myslím, že u staršího auta se havarijní také vyplatí. Platit řekněme 500 Kč měsíčně za havárko mě nepoloží ani mě ta ušetřená pětistovka nevytrhne, ale když k něčemu dojde, je pak rozdíl zda si např. 60 000 za opravu platím sám nebo mi na ně přispěje 55 000 pojišťovna.
Úvahy typu, že když mě někdo nabourá, půjde to z jeho povinného ručení a já si věřím, že si auto sám nerozbiju jsou také liché. Jsou známy případy, kdy Vás někdo nabourá a ujede. Nebo policie vyšetří nehodu tak, že označí viníka, který nehodu ve skutečnosti nezavinil. Takže na to bych nespoléhal.
Máte nějakou zkušenost s tím GAP, není tomu tak dávno co bylo medializován případ, že klient pojistku měl, ale GAP nechtěl rozdíl ceny doplatit. Až po té co to bylo v tv a několika žádostech o vysvětlení před kamerou, tak nakonec doplatila pojištovna zbytek. Teorie je jedna věc a praxe věc druhá.
Osobně reference nemám. U nás se takřka nedá samostatně koupit, jen zároveň s autem. Co vím, tak jej prodávají cca pojišťovny, nejčastěji přímo v prodejně aut:
CG Car- Garantie Versicherungs
MAXIMA pojišťovna, a.s.
QBE INSURANCE
Ta poslední je v tom nejznámnější.
Jenze vyhodnost pojisteni nema smysl pomerovat podle "zisku" v pripade pojistne udalosti. V tu chvili by melo byt kazde pojisteni vyhodne. Ale ma ho smysl pomerovat vzhledem k riziku dane udalosti a ke skode ktera vznika, ktera nemusi byt nutne rovna jenom cene kterou zaplati pojistovna.
Proste pokud prijde o auto nekdo kdo s nim jezdiva o vikendu na chatu, bude pro nej skoda urcite jina, nez pro nekoho kdo ho potrebujek podnikani a nema prostredky na koupeni noveho. Protoze dopady z toho ze auto nemam jsou pro kazdeho ruzne. Pro jednoho likvidacni a pro druheho spise jenom v komfortu. Coz je mimochodem to co psal Vas predrecnik jenom jinymi slovy.
Ono otiz ciste matematicky vycisleno, zaplati prumerny clovek na havarijnim pojistnei vic, nez kolik mu pak pojistovna vyplati. Ale to neni to co je na pojisteni podstatne.
Promiňte, ale jak může pojistka chránit auto? To jako, že kdo uzavře pojistku, ten nebourá a nikdy ho nepostihne živelná pohroma? Pojištění nanejvýš zmírňuje následky nějaké události, ale v žádném případě ji nepředcházi, ač reklamy pojišťoven (a maskované PR články) se snaží dav přesvědčit o opaku.
A jestli se to vyplatí - popjištění proti jakékoliv událsti, která se stane během života s vyšší než 50% pravděpodobnosti se vyplatit nikdy nemůže, protože kromě vyplacení pojistného se z pojistky živí i chod pojišťovny (a pojistné podvodníky). Pro "pojištění" proti takovým událostem má smysl jedině vytváření likvidních rezerv v dostatečné výši.
Než si vytvoříte rezervu ve výši několika set tisíc ne-li milionů, tak uplyne hezky dlouhá doba.
"Matematici" jako Vy mě vždy pobaví. Opravdu je až roztomilé, jak se snažíte exaktně zdůvodnit, proč si pojištění nesjednávat.
Co se týče pojištění, tak lze pochopit jen dvě kategorie lidí. Ty, co si pojistí skoro všechno a rozumně a totální odpůrce pojištění. Ti ostatní, kterých je většina, jsou exoti. Pojistí si dům, ale domácnost za 500 tis. ne, protože si ji prý raději koupí novou (za 500 tis.), než by platili pojistné 1 000 Kč ročně. Pojistí si odpovědnost a cestovní pojištění, ale nepojistí sebe a majetek. Atd., atd.
K Vašemu velkému překvapení jsou provozní náklady jakékoli firmy zahrnuty v ceně její práce. A pokud při činnosti firmy hrozí krádeže a podvody, tak je do ceny práce započítává. Nebo si myslíte, že třeba provozovatelé hypermarketů platí ukradené zboží ze svýho zisku?
Na rozumně jezdící auto nepotřebujete "rezervu ve výši několika set tisíc ne-li milionů", ale jen několika desítek tisíc. A pro lidi, kteří by do auta např. za 50 tisíc nesedli, protože to není stylové, předpokládám zase "rezerva ve výši několika set tisíc ne-li milionů" nebude činit problém. Čili pojišťovat by se neměli ani jedni ani druzí. Pojištění by mělo smysl např. kdyby mi šéf půjčil svého jaguára, kterého bych mu v případě bouračky zaplatit asi nezvládnul. Nebo kdybych si na úvěr koupil autobus a vozil s ním na kšeft turisty na zájezdy.
Jenže ten člověk mluví o pojištění všeobecným stylem, ne jen o autopojištění. Proto uvádím statisíce, resp. miliony.
A nemáte pravdu, jsou lidi, kteří naspoří k milionu, ale kdyby o něj čili o auto, ve kterém je milion uložen, přišli hned druhý den, tak prostě další milion na účtě nemají.
Pojištění je o tom, že v případě nějakého problému nemusím řešit, zda tyto peníze vůbec mám, resp. kde je mám tak narychlo "volné". Zatím každé auto, co jsem měl, si nechávám havarijně pojistit v plném rozsahu rizik a jsem si vědom, že mne to v průměru stojí 7.000 Kč, což konkrétně u mne znamená, že celkové náklady na auto jsou cca. o 10% vyšší než bez pojištění.
Na druhou stranu, absolutně mne netankuje, že svůj přemotorovaný hothatch půjčím manželce, že v jejím před 5 let starém autě vyšší třídy (koupeno za zlomkovou tržní cenu, ale ND a opravy jsou balík) jezdí čerstvý držitel řidičáku s minimálním nájezdem nebo někdo jiný z rodiny, který neřídil nic lepšího než fáčko, že auto postavím na noc kdekoliv apod.
Je to sice pár tisícovek za rok. U jednoho auta (stáří 5 let) platím havarijko necelá 2% z aktuální tržní ceny a cca. 0,7% z jeho původní ceny, u druhého (6 let stáří) je to podobně 2% a 0,35%. V obou případech je cena pojisky rovna max. jednomu světlometu.
Pojisteni ma smysl (resp. jeho puvodni smysl byl), aby me ochranilo pred skodami, ktere jsou pro me "likvidacni" - cili pokud tim, ze o auto prijdu ztratim zdroj obzivy ok. Pokud budu muset 2-3 mesice jezdit na vikendy vlakem a pak si muzu koupit jine, nema to podle me smysl. Jak casto se clovek nachomytne k havarce, ktera ma netrivialni skodu? jednou za zivot?
A jednou za život je málo?
Jasně, že pojištění nemá smysl v uvedeném případě. Ale to je jasný každýmu.
Matematičtí i nematematičtí (pojištění spořením) odpůrci pojištění si neuvědomují zásadní věc. A to že pojištění je kryje na vysokou částku hned (nebo po skončení čekací lhůty), že špatný věci se můžou stát hned zítra, ne až za třicet let.
No ono ale taky zalezi na cene auta. Kdyz auto stoji rekneme 50 tisic, nema cenu jej pojistovat. Za ty prachy vzdycky v bazaru sezenu stejny. Je jasne, ze mam urcity prijem. Kdo jezdi ve Felde za 5 tisic, mel by si spis pojistit zivot. Prumerne stari ceskeho autoparku je tusim 15 let. Za 15-lete auto bych nedal ani tisicovku. Bohuzel v nem jezdim i ja. Sice jej mam servisovane a udrzovane, ale vim, ze nema cenu jej havarijne pojistovat. NIkdo mi jej neukradne a kdyz po havarce z toho vylezu, sundam znacky a jdu domu holt pesky.
cituji: "Kdyz auto stoji rekneme 50 tisic, nema cenu jej pojistovat. Za ty prachy vzdycky v bazaru sezenu stejny."
Ona to není tak úplně pravda. Já mám auto řekněme za 50 000 Kč. Mám ho už 6 let, starám se o něj a vím zhruba co v něm mám OK a co mě třeba čeká (které díly a kdy vyměnit). V bazaru bych sice sehnal stejnou značku za stejné prachy, ale nedělám si iluze, že bych jezdil tak bezstarostně. Spíš bych řekl, že bych musel hned dalších 30 000 přidat (nové gumy, baterka, filtry, olej, možná výfuk, katalyzátor, problémy s klimou atd.) A kdoví zda by to stačilo.
Kdyby mi někdo mé auto za 50 kKč zrušil, šel bych do nového. Nekupoval bych si v bazaru starou šunku o které nic nevím.
bože , co tu blábolíte, měl jsem auto , cena kolem 50000,(pruměrně v průběhu let), havarijní 2500 ročně,(průměrně v pruběhu let) platil jsem ho 5 let tedy zaplatil 12500, pak jsem boural , opraveno za 35000, pojišťovna (generali)mi dala 25000, pak jsem pojistku zrušil, takže v daném případě to bylo výhodné, navíc byl klid proti zlodějovi, (dostal bych pravděpodobně 40000) , prostě záleží připad od případu, zaleží jak se chceš jistit, jak jsi na tom finančně , atd.
Pojištění je jen obchod se strachem, pokud jsou pojistky nízké, znamená to, že riziko takové události je taky velmi nízké. Rozumně uvažující člověk si tedy pojištění sjedná pro události, které se stanou s vysokou pravděpodobností. Tato pojištění jsou ale velmi drahá, viz. sociální a zdravotní pojištění, které platíte státu. Zde se ovšem vyplatí být pojištěný, protože nemocný prostě budete.
Jde jen o to, jak moc se bojíte. Já mám pojištěnou nemovitost, protože mě banka k tomu donutila, když jsem si bral hypotéku. Ale domácnost si pojišťovat nebudu, protože za více než 30 let co žiju, se domácnosti nic nestalo.
Myslim, ze rozumne uvazujici clovek nesazi ani tak na pravdepodobnost udalosti, ale na dopad, ktery to pro neho ma. Havarijni pojistku na boty si taky nikdo neuzavira, protoze nove si koupi nove. A dum si necham zivelne pojistit i kdyz asi jedine co mi hrozi je ohen (kteremu se snazim vsemozne branit - hlasice, hasicak atd.), protoze kdyz bych vyhorel, mohlo by to byt pro mne likvidacni (i kdyz pocitam a doufam, ze se mi to nikdy nestane).
Havarijku si u auta zaplatim az tehdy, kdyz penize z ni budou mit PRO MNE nejaky vyznam, nehlede na vysi plneni a vysi pojistneho. Proste musim sam dovodit jak je pro mne nutne mit nove auto, kdyz to stare zlikviduju a jestli budu mit kde na neho vzit.
P.S.: Nicmene ochranu pred pohlavnima chorobama vam zajisti kondom a ne pojisteni. Takze bych tipoval ze ani auto vam pojisteni neochrani.
Nazval bych to jinak: pojištění je obchod s jistotou, že když dojde k neočekávané události (očekávanou nelze pojistit), tak mě ta událost finančně nepoloží, protože mi ji pomůže z finančního pohledu překlednout pojišťovna, ať už hned, nebo později zpětným plněním.
Takže když vím, že je mi jedno, zda mi někdo ukradne auto nebo zda jej rozmlátím, anebo zda mi někdo jen tak z legrace propíchá pneu, nebudu si jej pojišťovat, nemělo by to smysl.
Když zvládne moje platební karta uhradit náhlý zdravotní problém v cizině nebo nepříjemnou poruchu auta na půli cesty k moři a zaplatit si nutné ubytování v hotelu pro pět osob, pojistka je naprd.
Když vím, že mám na to vybavit si novou domácnost, odškodnit své sousedy, zaplatit si náhradní bydlení po dobu měsíce za to, že v mém bytě vznikne požár třeba chybou v elektroinstalaci, také pojištění nepotřebuji.
Pokud nemám koho ohrozit tím, že odejdu z tohoto světa do věčných lovišť, podobně je pojištění nesmysl.
Když mám dost prostředků na to, abych se postavil na nohy poté, co mě ožralý a nepojištěný řidič-socka, u kterého není co sebrat, sejme na cestě a já budu do konce života na vozíku, nepotřebuji řešit ani úraz.
A pokud mám dostatek vědomostí nebo prostředků, abych si sám zaplatil advokáta, znalecké posudky, soudní poplatky nebo se dokonce sám hájil a zastupoval, až si mě někdo 1x za život nejspíš omylem dovolí zažalovat, což se za 8 let nákladných soudních sporů prokáže, opět nepotřebuji žádnou pojistku.
Ale protože já chci spát klidně a vědomím, že minimálně otázku nečekaných finančních nákladů mám vyřešenou, tak jsem rozumně pojištěný na situace, které by ze životních zkušeností mohly nastat a které bych velmi nerad platil ze svých příjmů nebo snad dokonce z půjčky.
Nikdo mě nenutil, nelákal. Prostě jsem šel a koupil si papír jistoty s vědomím, že možná půjde o vyhozené peníze, ale za ten klidný spánek mi ty peníze stojí :-)
A uz jste tu "jistotu" nekdy zkusil cerpat? ;) Osobni zkusenost - k povinnemu ruceni pripojisteni celniho skla. Kamion, sutr, nahlasena udalost, likvidator, vymena, poslani papiru. Skoro dva mesice nic, tak volam do pojistovny a co se nedozvim: pripojisteni celniho skla nemate, poslete kopii smlouvy. Poslal jsem, dalsi mesic cekani a zas nic. Druhy telefon a totez: pripojisteni nemate, nic nedostanete. Tak pak uz jsem se neudrzel a na slecnu skoro rval, ze je mi fuk, co maji v pocitaci, ze ja to na smlouve mam. No a za ctvrt hodiny zavolali, ze se podivali jeste jednou a pripojisteni opravdu mam a penize poslou. A to slo o "blbych" 8k. Jak by to vypadalo u totalky nebo vyhoreleho bytu radsi vedet nechci. Ostatne zkusenosti rady lidi z 2002 se zaplavami/zatopami/privalovymi desti (formulace ve smlouve, kterou laik nerozlisi a "zabranila" plneni)... mluvi za vse
Jsem přesvědčen, že jsou období, kdy pojištění má smysl.
Já si havarijní sjednal na nové auto. Auto potřebuji k životu (jsem invalidní a bez auta bych se nedostal do zaměstnání, k doktorovi, na nákup ....)
Auto jsem koupil podle svých zásad - až když jsem měl na jednou takovou rezervu. Ale nové auto jsem pojistil.
1) Pokud bych kupoval jiné jen z rezerv, tak bych se vydal ze všech peněz.
2) U nového auta považuji riziko krádeže za dost vysoké.
Až bude 5 let staré, tak pojistku zruším, ale v současnosti ji považuju za výhodnou - i pokud se nic nestane (a moc si přeji, abych pojišťovně peníze jen dával)