Autorka je možná poněkud mladší generace, takže si hodně věcí nemusí pamatovat. Zato my důchodci, pocházející z vesnice, víme svoje. Chov slepic a dalšího domácího užitkového zvířectva se nevyplácel ani za socialismu. A přesto lidi zvířata chovali. Proč? No protože si ho nemohli koupit v obchodě! Ono tam totiž nebylo.
Po sametové revoluci (jen pro připomenutí a pro mladší generace: byla v r. 1989) jsme my, drobnochovatelé s několika kusy zvířectva, tyto drobnochovy postupně zlikvidovali. Proč? Tak za prvé se to přestalo vyplácet. No a za druhé jsem si kdykoli mohla koupit relativně kvalitní maso v obchodě. Na co teda chovat doma králíka, když jsem měla zdroj cenově přijatelného masa v obchodě? A pardon, z prasete nemůžu odříznout kus kýty, který potřebuju k nedělnímu obědu. Ona mu ta noha nenaroste, prase není ještěrka. Zato králíka jsme k tomu obědu snědli celého.
Ale toto by bylo povídání na celý článek.
18. 3. 2022, 07:34 editováno autorem komentáře
Byli jsme drobnochovatelé cca 20 let, měli jsme plus mínus 4-8 slepic. Slepice kromě pšenice sežraly kdejaké domácí zbytky potravin. Kdo někdy viděl, jak slepice do sebe na jedno polknutí hodí malého šneka o průměru ulity cca 3 cm, ten na to nikdy nezapomene. Nikdy jsem nepochopila, jak pozná prázdnou ulitu od plné. O prázdnou ani okem nezavadí, o plnou se doslova servou. Slepici tedy kromě pšenice chutná i maso. Žížaly, šnečkové, ale i drcené vaječné skořápky a tráva, to je pro ně ta správná skladba potravin. Když mají takovouto pestrou stravu, nesou vajíčka jako zběsilé. V odborné literatuře se uvádí, že slepice snese cca 240 - 300 vajec za rok (kolem r. 1989 uváděla odborná literatura, že ve ŠPIČKOVÉM chovu snese slepice 240 - 260 vajec za rok. My už tehdy dosahovali cca 300 vajec rok!) Ale pravda, měli jsme speciálně vyšlechtěné slepice na vejce, protože za humny máme testovací stanici drůbeže, která prodává přebytky vyšlechtěných plemen. No a za druhé: bez masa se toho nedá dosáhnout ani omylem. Stalo se nám, že jsme na týden odjeli a o slepice se staral soused, hlavně teda sbíral vajíčka. Za týden ani vejce! Slepice prostě zahájily generální stávku: není maso, nebudou vejce. Když jsme přijeli a obnovili maso do potravy, začaly zase snášet jako o život.
Pro nevěřící Tomáše: cca 15 let jsme si poctivě zapisovali náklady a výnosy. Počítali jsme, co jsme do slepic koupili (nepočítali jsme teda kuchyňské potravinové odpady) a ceny vajec jsme porovnávali s cenami na trhu. Pokud slepice uhynula, odepsali jsme ji také v přibližné prodejní ceně na trhu. Po těch 15 letech mi vyšla ekonomika asi tak, že ROČNÍ VÝNOS činil asi tak 100,- Kč na 6-7 slepic. Práci kolem nich jsme nepočítali, ale je jí docela dost. Kdybychom započítali cenu práce, kurník a další komodity, tak jsme byli v hlubokém mínusu. Nehledě na to, že pokud jedete na několik dnů pryč, tak se o ta zvířata musí někdo postarat, že. To všechno vedlo nakonec k tomu, že jsme chov zrušili. Posledním "hřebíkem do rakve" našeho drobnochovu byl úhyn slepic po návštěvě lišky.