Názory k článku Byla první republika opravdu ostrůvkem finanční stability?

Nic se nezměnilo.

No, moje babička si to moc nechválila. Pravda, z Liberce, kde bydleli, byla nejdál v Pátku u Poděbrad, a to jen proto, že tam posluhovala u bohatších příbuzných, jakož i protože, že její taťka byl u dráhy, tudíž měla levnější jízdné.

Kolkování měny nijak moc nesouviselo se snahou o deflaci, nýbrž bylo krokem k měnové odluce od Rakouska. Tohle článek naprosto opomíjí - koruna totiž po WWI jako samostatná měna teprve vznikala a navíc bylo třeba řešit spoustu problémů zděděných z války (otázka uznání pohledávek vůči armádě Rakousko-Uherska, válečné spekulace, atd.).

Cílenou snahou o posílení měny byly až další v článku popsané kroky s nákupem deviz, které se sice kritizují, ale když se podíváme na to, co se v tu dobu dělo v Německu, tak je docela otázkou, co by se u nás dělo nebýt Rašínovy tvrdé politiky. Ono totiž šlo především o stabilizaci nové měny a získání respektu k ní, což se podařilo, v tomto ohledu šlo o úspěch.
Chybou byl jednak možná přehnaný rozsah a za druhé podcenění dopadu na dlužníky (což se přitom dalo řešit zákonnou cestou předem), tohle se skutečně dalo řešit lépe, kritizovat tuto politiku jako celek ale spíš naznačuje jistou neznalost historického kontextu...

Pokud probíhá měnová odluka, kdy se v podstatě ve výsledku jedná o zcela jinou měnu, tak to nemůžete spojit jednoznačně s deflací. Jde prostě o jinou měnu, kde se dá s čísly pracovat různě, stejně tak je možné ji pro jasnější odseknutí oddělit i jménem a začít od totálně jiné hodnoty. Tohle platí vždy, uvědomte si ale navíc, že zde debatované kolkování probíhalo po do té doby největší světové válce, kdy se toho řešilo daleko více, viz výše zmíněné otázky spekulací, armádních pohledávek, přechod od přídělového systému do normálu, atd. Měnová odluka při rozpadu ČSFR byla proti tomu vyložená selanka, tam bylo proměnných k řešení řádově méně...

Podle mě jednoznačným příkladem deflačních kroků za Rašína byly až ty následné intervence, to první kolkování je složitější, tam šlo spíše o základní stabilizaci.

Ad dlužníci/věřitelé - tak ono je dost normální, že se při měnové odluce a podobných zásadních krocích státu nějak zákonem ošetří i to, jak se budou vypořádávat předchozí závazky, aby nedošlo k výraznému zvýhodnění jedné či druhé strany. Samozřejmě s jistou mírou inflace či deflace se musí věřitelé i dlužníci vypořádat sami, ale pokud dojde k opravdu zásadní změně, tak je jistý zásah státu dost pochopitelný. Tohle patrně bylo tehdy dost podceněno, zmatky byly již ve fázi odluky (kdy je přitom povinnost státu o zákonné řešení dost neokecatelná) a při pozdějších intervencích už se toto ignorovalo téměř úplně a řešily se až následky (to v článku zmíněno je).

Ten kurs sice nesedí (v roce 1938 byl kurs 1 RM = 8,33 Kč, po obsazení 10Kč), ale jinak ano. http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/3_menova_politika_v_obdobi_okupace/