Názory k článku Bezkontaktní karty snížily používání hotovosti. Češi rychlé platby milují

To máte pravdu. Tu pevnou sazbu si představuji max na 5 Kč. Moc nákupů pod tuto částku asi nebude, když nám inflace v obchodech moc produktů pod tuto částku nenechala. Ale jsou možnosti, jak to řešit. Někteří obchodníci mají stanovenou minimální částku pro platbu kartou. Nebo třeba mohou mít obchodníci ve smlouvě, že pokud ten poplatek v řádu korun bude větší, než dejme tomu 3 % z částky, tak se prostě uplatní poplatek ve výši 3 % z částky. Lepší mít stejný poplatek bez ohledu na výši transakce s malým ošetřením pro podlimitní nákupy, než bance dávat pět táců za jeden bankovní převod jenom proto, že si dovolil mít částku o několik řádů výš, než je průměrná platba v obchodech, za kterou se i při té procentuální sazbě platí pár korun.

Takže z prodejny motorek co prodá dvě motorky denně bude mít banka 10 korun? To se přece vůbec nevyplatí.

Ano, třeba v potravinách bude platba za transakci o několik řádů nižší, zato jich tam bude o několik řádů víc.

Když už byste chtěl modelovat cenu podle nákladů, tak pointa je v tom, že většina nákladů je fixních - nezávislých na počtu transakcí. Takže by musela být za terminál poměrně vysoká měsíční platba a pak jen malá za transakci, klidně v tom vašem stylu. Jenže tenhle model se obchodníkům taky moc nelíbí.

Ano, vedle nákladů na transakce jsou i fixní náklady na výrobu terminálu nebo jeho servis. Radši bych jako obchodník měl krásně vedle sebe rozdělené, kolik platím za transakce, kolik za nájem terminálu a kolik za údržbu, než to mít vyjádřené v procentech za každou platbu. Co se týče toho, jestli se můj model obchodníkům líbí nebo ne, máte docela odvahu mluvit za tolik obchodníků naráz.

Jenže ono i ty náklady na transakce jsou z velké části fixní - na vývoj a provoz transakčního systému. Samotná transakce je vlastně "zadarmo".

Předpokládám, že když jste kupoval zmiňovanou motorku , tak jste se taky nespokojil s tím, že vám prodejce řekl cenu, ale požadoval jste to rozepsané do nákladů na vývoj, odpis strojního zařízení, materiál, mzdy dělníků, mzdy managementu, doprava, marketing, marže, ... Nebo snad ne? ;)

Vaše ocenění mé odvahy mne těší, ale musím skromně dodat, že to vychází z článku co jsem před časem četl, že obchodníci mají mnohem raději variabilní náklady (když prodají, platí, když neprodají, platí jen základ), než fixní (platí i když nemají obchody). Ono to i má logiku.

No vidíte, náklady na provoz transakčního systému. Čím více transakcí, tím je potřeba více výkonu transakčního systému a tím pádem mi dává větší logiku platit podle počtu transakcí, nikoliv podle objemu. V ceníku transakčního systému CERTIS žádná procenta nenajdete.

Tady se nebavíme o rozdělení fixní ceny produktu, kterou mi nabízí obchod, ale o provozu platebního terminálu a jeho financování procenty z transakcí.

Když teď obchodník platí procenta a nic neprodá, tak platí nějaký základ, který odpovídá těm reálným nákladům na údržbu. Když něco prodá, tak ten základ má v těch odvedených procentech a od utržené jisté částky jsou ty odvedená procenta vyšší, než ten základ a to je zisk obchodníkovo banky.
Pokud by neplatil procenta, tak ten základ na provoz tak jako tak zaplatil. Akorát ten zisk banky bude nižší.
Chápete? Ten základ na provoz obchodník zaplatí vždycky. Rozdíl je jen v tom, kolik si toho nahrabou banky navíc.

Ale ta závislost na počtu transakcí pořád není moc velká. Není to "za jedu transakci 1, za tisíc transakcí 1000" ale "za jednu transakci 1000, za tisíc transakcí třeba 1050". Pořád je tam velká paušální složka.

Jinak ano, systému je víceméně jedno, jak je transakce velká, ale jak jsem psal výše, obchodník by těžko akceptoval, že by poplatek za danou platbu dělal třeba 10% platby, neřku-li když by byl větší.

> Když teď obchodník platí procenta a nic neprodá, tak platí nějaký základ, který odpovídá těm reálným nákladům na údržbu.

A to jste vzal kde?

Mimochodem, každá provozovna by si měla rozmyslet, jestli se jí ten terminál vyplatí nebo ne. Už teď banky chtějí po obchodníkovi, aby přes ten terminál protekla nějaká minimální částka a pokud neproteče, tak obchodník bance ty fixní náklady zaplatí tak jako tak. Takže i ten obchodník, který ušetřil na tom, že zákazník motorku platil hotově, stejně své bance ty fixní náklady za terminál zaplatil, i když po korunách z prodeje doplňkového sortimentu nebo z pokuty za malý objem transakcí.

Regulace EU na 0,2 % při platbě debetní kartou a 0,3 % při platbě kreditní kartou se vztahuje jen na tu část, kterou dostává banka zákazníka. Ještě je zde část pro karetní asociaci a část pro banku obchodníka, která regulovaná není, takže v součtu to mají supermarkety za cca 1 % a nějací menší obchodníci klidně i 4 %.

I ta pětistovka je na jeden převod dost. Obchodník zákazníka neposílal pro hotovost. On mu nabídl možnosti. Buď s kartou bez slevy nebo v hotovosti se slevou 5000 Kč. Na místě toho zákazníka bych si kvůli slevě v řádech tisícikorun i stokorun také opatřil hotovost nebo se s tím obchodníkem domluvil na zaplacení bankovním převodem.

Ano, tyto slevy za platbu hotovostí resp. příplatky za platbu kartou jsou zakázané, ale já se obchodníkům nedivím, že dělali takovéto věci. Zvláště při takto vysokých částkách. Teď má podle zákona obchodník, který prodává motorky za statisíce 2 možnosti. Buď ty motorky náležitě zdraží, aby se mu prodej motorky s odpovídající marží při platbě kartou vyplatil a tím pádem to zdraží i těm, kteří ji platí hotově nebo zavede horní hranici pro možnost platit kartou a tím pádem sníží komfort těm, kteří by si za pohodlí platby kartou i připlatili.

Podle mě ale stejně hrozně málo lidí platí tak vysoké (nad 100kKč) částky kartou.

a) skoro nikdo nemá tak vysoký denní limit. Sice si ho může na tuto transakci zvýšit a pak zase snížit, ale to musí udělat minimálně den předem. A musí při tom zadávat několikrát heslo ... prostě opruz
b) a to je ještě horší - většina lidí nemá ráda vysoké blokace na kartě, které budou trvat nepředvídatelně dlouho (tu částku za platbu motorky můžu mít blokovanou dva dny, ale taky třeba dva týdny). Chápu, že někomu, kdo má na účtě 10 milionů je to jedno, jak dlouho tam má blokoci na 150K, ale člověku, který tam má třeba 200K to jedno není. U převodu nebo hotovosti to neřeší - částka je odečtená "hned" (nebo max první následující pracovní den).

A z toho vyplývá i ta cena a poplatek.
Protože je takových transakcí hrozně málo, tak se u nich platí "nesmyslně vysoký poplatek" - protože ten je spočítaný na průměrnou útratu kartou, která je o dva řády nižší - kolem 200 kč.
Samozřejmě kdyby si zákazníci stěžovali, tak by byl na tyto platby zavedem maximální strop poplatku - třeba 100 kč nezávisle na výši platby.
Jenže tím se vracíme k začátku - protože se tak velké platby kartou prakticky téměř nedělají, tak to skoro nikoho nezajímá = nikdo si nestěžuje = banky s tím nic nedělají a dělat nebudou.

PS: Nakládaní s hotovostí v tak velkých částkách rozhodně není zadarmo. Mohlo by se ukázat, že přijetí platby 150kKč v hotovsti má náklad taky několik set kč (protože je potřeba tu hotovost někde skladovat, mít ji dobře zabazpečenou, je potřeba mít stroj na počítání bankovek - když někdo donese 150 tisícikorun, šance, že je ručně nespočítáte přesně je obrovská + žere to čas, velké bankovky musíte testovat proti padělkům, převážet je do banky atd.)

To máte pravdu, že tolik plateb za stovky tisíc asi nebude. Ona banka těch 5000 denně z obchodníka stáhne a je jedno, jestli za jednu transakci za motorku za 150 000 Kč nebo za 500 transakcí za 300 Kč. Otázkou je, jestli jsou takovéto poplatky přiměřené. Máte pravdu, že s hotovostí, zvláště ve velkém objemu, jsou také náklady, byť nejsou tolik viditelné. Platební terminály by tak měly obchodníkovi nabídnout způsob, jak to jde levněji. Při těchto poplatcích se mi zdá, že je pro něj platba kartou s procentuálním poplatkem bance a platba hotovostí s nákladama na počítačku a převoz nákladově nastejno.

Před časem tady někdo vykládal, že když dělal vedoucího prodejny, tak že s hotovostí žádné náklady neměl, protože tržbu pokladní přepočítávaly po pracovní době a pak ji odnesly do banky v igelitce. A nevypadalo to, že žertuje.

Neboli náklady na zpracování hotovosti nese někdo jiný, než majitel prodejny.

Jak to myslíte s tou blokací ? Nějak to nechápu. Prostě mam 200 tis kč (nabo i 151 tisíc) na účtě a zaplatim kartou motorku za 150 tisíc. Takže vim, že jsem chudší o 150 tisíc a zbylo mi 50 (nebo litr). Je jedno jestli mam na účtě těch 150 nějak "blokovaných" nebo je vyberu a nevidim je tam vůbec. Už ty peníze prostě nemam a o to jde. Jen dement nemá přehled o svých penězích.

Proč lidi nemají rádi dlouhé (nebo neznámou-dobu-trvající) blokace na (pro ně) vysoké částky nemusíte chápat.
Přijměte to jako FAKT.