Nutno ovšem podotknout, že očekávání byla nastavena opravdu nízko. A výsledný mezičtvrtletní růst o anualizovaných 0,6 % kontrastuje s robustním vzestupem americké ekonomiky za stejné období, když si polepšila o 3,5 %. A zatímco oživení světové ekonomické jedničky je široce založené a udržitelné, oživení v Evropě je slabé a nerovnoměrně rozprostřené. Tomu pak odpovídá odlišný postoj centrálních bank. Fed ukončil využívání nestandardního nástroje v podobě kvantitativního uvolňování, naopak ECB s využitím tohoto nástroje začíná.
Důsledkem výše popsané konstelace je silnější americký dolar na globálních trzích, zejména v Evropě neatraktivní výnosy státních dluhopisů, které dále dolů tlačí rostoucí deflační rizika v eurozóně. Výnos německého státního dluhopisu se splatností 10 let se tak nachází pod jedním procentem, výnos dvou či tříletého německého státního dluhopisu je dokonce záporný.
Není divu, že se v této situaci investoři uchylují zejména k americkým akciovým titulům. Zatím se nenaplňují scénáře, že ukončení programu kvantitativního uvolňování v USA bude mít na akciové trhy negativní vliv. Ten totiž může být více než vykompenzován zlepšenými ekonomickými fundamenty. A dá se očekávat, že zpřísňování měnové politiky v USA bude obezřetné s cílem důvěru investorů nepodlomit.
