Napřed developeři zmanipulovali veřejnost, že nájemní bydlení je pro socky a jedině in je vlastnické bydlení a že cena nemovitostí musí zákonitě jen růst a bude to dobrá investice a aby si pořídili na hypotéky předražené bydlení. Tak vznikla obrovská, ničím nepodložená bublina. Po nástupu krize mají ti, kteří podlehli obrovské problémy splácet hypotéky na předražené nemovitosti.
Po nástupu krize zase manipulují lidi, aby nakoupili pořád předražené nemovitosti jako způsob investice, která poroste nebo si zachová hodnotu. Ale je tomu skutečně tak? Myslíte si, že předraženou, zfušovanou nemovitost, kterou teď koupíte prodáte v horizontu 20 let a ještě na tom vyděláte? Nebo že si hodnotu udrží? Nevěřím tomu.
Najemní bydlení má celou řadu výhod, je vzhledem k těmto dvěma manipulativním vlnám nákupu velmi dostupné a čím dál levnější. Jedinou nevýhodou je pravidelná měsíční splátka vyhozená z okna, na druhou stranu vah ale můžete dát úroky z hypotéky, pojištění fond oprav, které jsou skoro srovnatelné s nájmem.
A teď už následují jenom nevýhody a rizika. Peníze, které do ní hypotékou vložíte a které vložíte do jejich oprav můžete investovat jiným a lepším způsobem, ikdyby to mělo být třeba jen konzervativní stavebko, spořák nebo termínovaný účet. Z dlouhodobého hlediska je to investice velice ztrátová, nemovitosti neporostou nemá je kdo táhnout. Většina už bydlí a mladých lidí je čím dál míň a jsou většinou bez lukrativního zaměstnání. Další nevýhodou jsou samozřejmě nutné investice, problémoví sousedi od kterých se neodstěnujete, ztráta zaměstnání a nalezení nového někde jinde. Myslíte si, že budete nemovitost pronajímat na dálku? Při dnešním přetlaku volných nemovitostí k pronájmu je to problém a riziko i v místě.
Zkrátka kdo by kupoval, ikdyž peníze má?
Ano, tím myslím dneští spořáky a termínované účty s úroky za 1,5% astavební spoření za 2% při současné inflaci 1,3 %, takže úspory si zachovávají svou hodnotu. Můžeme polemizovat kam se pohne v příštích letech inflace.
Jakou hodnotu si myslíte, že si udrží předražený byt 2kk za 2,5 milionu v krajském městě v horizontu 25 let, až se ho budete snažit prodat? Já myslím, že nebude ani za polovinu, ale to je věc názoru.
Tak to vám gratuluju, protože patříte ke skupině kupujících, kterým nezáleží na ceně, můžete vyhodit milion klidně oknem a skutečná hodnota vám je jedno, protože ho nebudete dosmrti prodávat. Taky bych sem rád patřil, ale vás bohatých je velmi málo.
Bohužel patřím k jiné, chudší skupině, která si ten byt chce pořídit na 25 let k dlouhodobému bydlení, ale vzhledem ke svým finančním možnostem uvažuje o ceně a jeho reálné hodnotě a jak se ta reálná hodnota změní v horizontu 25 let kdy ho bude chtít prodat.
No a pak je tady další skupina, která kupuje jako investici a pronajímá ho. Věří, že předražený byt hodnotu neztratí, ale zhodnotí se. A díky těmto lidem my z druhé skupiny můžeme žít v mezičase v bezproblémovém a levném nájmu.
Trochu tu vaši argumentaci nechápu - pokud chcete cca 25 let bydlet, tak na tom prakticky jistě neproděláte. Na nájemném byste za tu dobu cenu bytu (dost možná i s úroky na hypotéku) zaplatil a i když ho pak prodáte za půlku, tak je to bonus, zatímco z nájemného nemáte nic. V tomto ohledu bych řekl, že je ta vaše "chudší skupina" dost v pohodě :-)
Problém mají právě ti, kteří chtějí uložit nějaké peníze navíc do bytu/domu jako investice, pro ně by byl propad cen problém. A pak mají problém ti, kteří očekávají potřebu změny dříve, třeba za necelých 10 let, pak se při riziku poklesu ceny opravdu začíná nájemní bydlení vyplácet...
To chápu. Pokusím se to vysvětlit. Vy dáte na jednu misku vah nájem za 25 let a na druhou 0 s polovinou hodnoty nemovitosti.
Takhle se to ovšem nedá posuzovat. Tu první stranu nechte být a na tu druhou začněte nakládat přeplatek hypotéky, daň z nemovitosti, fond oprav, vlastní investice, pojištění za nemovitost atd. Dále tam naložte ztrátu výnosu investic peněz, které jste použil na hypotéku (pořízení nemovitosti). Dále tam započítejte veškerá rizika, např. to, že se přestěhujete za prací jinam a byt nepronajmete a ponesete ztrátu na provozních nákladech.
To už není tak výhodné jako prosté sčítání, co?
Úplně jednoduš bych to shrnul tak, že když něco rozumný člověk kupuje, věří tomu, že to má odpovídající hodnotu. Pokud tomu nevěří, snaží se bez té věci obejít.