Pokud vím, tak za nejhorší hyperinflaci se považuje Maďarsko 1919-1920 (nebo tak nějak). Ale to už je údaj dost starý, tak nevím jestli třeba nedávné a současné inflace v některých afrických státech nebo v Afghánistánu to netrumfly (v Afghánistánu se údajně uváděly ceny v centimetrech výšky balíku bankovek).
Větší inflace byla v Německo po I světové válce. Mezi léty 1921-1923 byl nárůst cen o 5 000 000 000 000 (biliónů) %. 1$ se prodával za 100 miliard marek. V roce 1923 byla provedena měna 1:1 000 000.
Po druhé světové válce byla v Evropě inflace nejvyšší v Maďarsku. Mezi léty 1941 - 1946 činil nárůst cen 4,19 triliónů procent. Poštovní známka stála v roce 1946 500 000 000 000 000 000 pengő. V tomto roce byla provedena měnová reforma, pengő byla nahrazena forintem v poměru 1:400 000 000 000 000 000 000 000 000 000 (400 000 000 kvadrilionů) pengő.
Tvrzení o inflaci v Maďarsku není přesné, protože ta míra inflace 4,19 quadrillionů % (US jednotka, 10x16) byla za jediný měsíc, a to červen 1946 (ceny se zdvojnásobily každých 15,3 hodiny), pro srovnání Zimbabve k měla roční (!) inflaci (k 14.11.2008) 89.7 sextillionů % (US jednotka, 10x21), ceny se dvojnásobily každých 24,7 hodiny. Vítězí Maďaři, Srbové jsou žabaři.
Jenže Německo po WWI i Maďarsko na konci a po WWII jsou trochu jiná situace - důsledek války v poražených zemích. V Jugoslávii ale silná inflace a posléze hyperinflace nastala v naprosto mírové době, vše vypuklo jednoznačně ještě před občanskou válkou a je těžké mluvit o nějakém vnějším vlivu. A pokud budeme uvažovat pouze inflaci v Evropě "v době míru", tak ten titulek asi sedí, větší inflace než v Jugoslávii se najde jen těžko.