Opatrnosti není nikdy nazbyt. Nejsme ale neomylní a nehody se stávají. Mnoho lidí se v případě bydlení uchýlí k tomu, že si sjedná pojištění domácnosti, případně pojištění nemovitosti. To je určitě krok správným směrem. Málokdo už ale před podpisem smlouvy zjišťuje, na co konkrétné se uzavíraná smlouva nevztahuje.
Snad nejrozšířenějším omylem je domněnka, že pojištění nemovitosti lze uzavřít pouze pro domy a pojištění domácnosti naopak jen pro byty. Oba typy ochrany je možné sjednat pro oba druhy nemovitostí. I u klasického panelákového bytu tak můžete mít uzavřeno jak pojištění domácnosti, tak nemovitosti. Rozdíl je však v tom, co jednotlivé pojištění kryje.
Používá se na to jednoduchá pomůcka: když pomyslně obrátíte byt vzhůru nohama, vše, co z něj vypadne, spadá pod pojištění domácnosti. Patří sem tedy nábytek, elektronika, koberce, svítidla či věci osobní potřeby. Naopak součásti pevně spojené s bytem či domem se řadí k pojištění nemovitosti,
říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. Pod pojištění nemovitosti bychom tedy zahrnuli například radiátory, obklady, dveřní zárubně, podlahové krytiny a zateplovací materiály.
Bohužel ale nic neplatí plošně a stoprocentně, takže jsou i pojišťovny, které například podlahy zařazují ne do pojištění nemovitosti, ale do pojištění domácnosti. A jiné pojišťovny zase mobilní předměty zahrnují i do pojištění nemovitosti. Spornou položkou tak může být například kuchyňská linka, vestavný spotřebič nebo vestavný nábytek.
Rozsah krytí pojišťovny často nabízejí v podobě balíčků. Ty se od sebe liší konkrétními riziky, pojistnými částkami a také výší pojistného. Mnozí pojistitelé ale místo balíčků preferují jednodušší členění – a to na základní a rozšířenou variantu. Základní varianta obvykle zahrnuje živelní rizika (často se můžete setkat se zkratkou FLEXA sdružující požár, blesk, výbuch a pád letadla), škody způsobené vodou vytékající z vodovodního zařízení, povodeň nebo záplavu, vichřici nebo krupobití, loupež či krádež vloupáním. Do rozšířené varianty pak pojišťovny obyčejně zařazují třeba škody způsobené vodou unikající z odpadního potrubí, pád stromů, stožárů či jiných předmětů na nemovitost, zatečení atmosférických srážek, přepětí v elektrické síti či zkrat, vandalismus či rozbití skel z jiné příčiny než pojištěným rizikem (all-risk). Zařazení a také ocenění jednotlivých rizik však vždy záleží na konkrétní pojišťovně.
Opět může nastat situace, že jedna pojišťovna bude mít zmíněné riziko v základní variantě a jiná až v té rozšířené. Třetí pojišťovna vám ho pak může odmítnout pojistit.
Ujistěte se proto předem, že rizika, která pokládáte za nejpodstatnější, nejsou uvedena ve výlukách z pojištění, a tedy že vám je dokáží patřičně pojistit.
