Názory k článku
Bankovní úvěr od „poradce“ si ověřte

Nevím, jak je to s důvěryhodností ČS a.s., ale nějak tak jak je popisováno v článku, postupují i spořitelní zaměstnanci. Známá známé se ucházela o místo ve Spořitelně, měla být přijata a tak hned dostala plán prodeje produktů. Ber kde ber, nevadí, že to klienti nechtějí. Jednou z cest „prodejního úspěchu“ je i nabídka-vnucení produktů s tím, že to vylepší credit scooring klienta žádajícího o půjčku. Ale není zaručeno, že úvěr přes „upsání ďáblovi“ získá. Samozřejmě, že tyto praktiky nejsou nikde oficiálně na papíře, takže nějaké dokazování o čistotě prodeje produktů neexxistuje. Podotýkám, že šlo o řádné zaměstnání v ČS, nikoliv o nějakou zrpostředkova­telskou činnost, o které se píše v článku. Známá nakonec nenastoupila. A je možné, že podobnými praktikami oplývají i prodejci hrnců, dek či jiné banky či pojišťovny. U „mé“ banky se naštěstí tak neděje.

Dále: Známým se stalo, že chtěli úvěr od ČS-stavební spořitelny. Prý bez problémů, jen k tomu ještě něco sjednat, aby měli u banky vyšší důvěryhodnost. Tak jim ve Spořce nandali všemožné chujov*ny, které vlastně ani nepotřebovali (vždyť i pojištění srážky Země s jiým kosmickým tělesem či záplavy na Marsu se může za 2,3 milionu světelných let hodit, jen to umět vhodně klientovi nabídnout …) a když se blížilo finále podpisu smlouvy s tím, že měli dodat některé papíry, které v mezičase schvalovacího procesu propadly a bylo je nutno zaktualizovat, tak ouha: úvěr v konečné fázi nedostali, důvody se nesdělují. Tak museli jít jinam, kde jim úvěr dali bez problémů a bez nabalení dalších produktů a služeb. Možná, že již jim nebylo co nabídnout, že všechno už měli od spořky… Jen si zase museli vyběhat nové, aktuální papíry.

Pak si můžete v médiích přečíst, jak Spořitelně stoupá i přes krizi zisk /v mimokrizových dobách ani nemluvě/, jak dcera podporuje svou matku ve srabu v Rakousku a jak mají zájem klienti o cokoliv, jak roste počet Flexi pojištění, počet karet, počet penzijního připojištění, počet stavebního spoření atd. atd. Bouchači smluv jsou vyškoleni tak, aby klienti produkt či službu koupili bez ohledu na skutečné potřeby klienta a ještě se u toho musí cítit kvalitně, rychle a fundovaně obslouženi.
Možná to tak nazvat stádem tupých ovcí. Pro obě strany.

Zrovna tak si ale občan musí hlídat, aby mu v servisu nedělali úkony, které nepotřebuje, u doktora zbytečně netransplantovali srdce a Julínkovci je pak ještě nazvou bandou simulantů. Kde vládnou jen peníze, není to dobré. Chce to i trochu slušnosti, nesobeckosti atp.