Nový občanský zákoník: jaké změny přinese?

Od prvního ledna příštího roku začne platit nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Změny jsou výrazné, rozsáhlé a dotknou se všech (nový občanský zákoník má přes 3000 paragrafů). Budeme se proto snažit vás s nimi postupně seznámit.

Nahrazení právní úpravy i nové pojmy

Novinky, které začnou platit od nového roku, mají velký rozsah. Je to tím, že nový občanský zákoník nahradí nejen ten původní, ale zastoupí ještě řadu dalších předpisů, například také zákon o rodině nebo obchodní zákoník. (Výhodou bude zejména sjednocení závazkového práva. Už tedy nebudou smlouvy podle občanského a obchodního zákoníku.)

Novela upraví všechny soukromoprávní vztahy a změny přinese například do oblasti různých smluv, vlastnictví, odpovědnosti za škodu, smluvního práva nebo rodinného či dědického práva. Kromě toho novela zavádí také řadu nových pojmů, jako je závod, výměnek, svévole, propachtovatel atd. Vrací se tak k tradiční české právní terminologii, která se ale z pohledu dnešního jazyka může zdát místy archaická.

Kromě nových pojmů zavádí novela také nové pojmenování pro již zavedené instituty. Například pojem „způsobilost k právním úkonům“ nahradí „svéprávnost“ nebo „věcné břemeno“ se bude nově nazývat „služebnost“. 

Vedle občanského zákoníku (podle zásady subsidiarity) ale budou stále fungovat i další předpisy ze soukromého práva, například zákoník práce, zákon o průmyslovém a duševním vlastnictví, autorský zákon apod. Nový občanský zákoník jim ale bude právně nadřazen.

Co v něm najdete?

Občanský zákoník se dělí na pět částí: 

• obecná část,
• rodinné právo,
• absolutní majetková úprava,
• relativní majetková úprava,
• ustanovení společná, přechodná a závěrečná.

V první části najdete hlavně vymezení pojmů, které nová právní úprava dále v textu používá.

Druhá část se zabývá rodinným právem, jehož obecné pojetí by mělo zůstat nezměněné a navazovat na současnou úpravu. Odchylky jsou podle tvůrců zákona spíše v oblasti formulace, které mají za cíl lepší pochopení zákona. V této části už můžeme najít i nové instituty, jako je například pojem rodinný závod nebo znovuobjevené osvojení zletilého.

Nabytím účinnosti nového občanského zákoníku se zruší současná právní úprava rodinného práva, která je dnes obsažena v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině. 

Třetí část s názvem absolutní majetková práva upravuje oblast vlastnictví a další věcná práva, která jsou charakterizována vztahem osoby k věci. Podle současného občanského zákoníku (OZ) pod věcná práva spadá právo vlastnické, zástavní, zadržovací a věcná břemena (neplatí pro závazkové vztahy). K nemovitostem pak může být věcné právo sjednáno ve formě práva předkupního.

Další část, která se zabývá relativními majetkovými právy, upravuje smlouvy a závazky z deliktního jednání, včetně odpovědnosti za škodu. 

Poslední část je tradičně věnovaná společným, přechodným a závěrečným ustanovením a poznámkám. Zde najdete informace o tom, které zákony bude nový OZ rušit. 

Svoboda vs. velká právní nejistota

Tvůrci zákona o nové úpravě tvrdí, že přinese lidem větší svobodu při zařizování vlastních záležitostí, například při úpravě osobního stavu, v oblasti nakládání s vlastním majetkem nebo při uzavírání smluv. Větší volnost svobodného jednání zákoník přináší například prostřednictvím pojmu dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva ostatních osob.

Podle názorů advokátů ale přinese nová právní úprava také velkou právní nejistotu. To zejména kvůli novým pojmům a faktu, že dosavadní judikáty pozbudou platnosti. Právní nejistota bude spojena také s výkladem právě takových neurčitých pojmů, jakým je například slovní spojení „dobré mravy“. O jejich přesném významu bude pak muset v případě sporu svým výkladem rozhodnout až soud. 

Jak si ale větší právní svobodu vyložit? Pro představu můžeme uvést pár změn, které zákoník přinese mladistvým a jejich rodičům.

Svéprávnost

Nový OZ potěší například všechny nezletilé, kteří dosud nenabyli svéprávnosti (ve smyslu nového OZ), tedy nedosáhli 18 let. Podle nové úpravy je nezletilý způsobilý k právním jednáním, které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. I pokud nenabude nezletilý zatím plné svéprávnosti, bude moci se souhlasem zákonného zástupce právně jednat. Tvůrci OZ předpokládají, že právě jeho rodiče mohou odhadnout jeho individuální schopnosti. Může se jednat o jednotlivý čin nebo i o komplex jednání, ale vždy vztažený k určitému konkrétnímu účelu, uvedla pro server Podnikatel.cz Magdalena Vašinková z Advokátní kanceláře Tomáše Rašovského. 

Nezletilý tak v případě, že již žije sám a má vlastní příjem, bude moci nově například podepsat podnájemní smlouvu i bez souhlasu rodičů. 

Výdělečná činnost 

Stávající právní úprava nedovoluje nastoupit nezletilým do práce dříve, než bude ukončena povinná školní docházka. Smlouvu ale taková osoba starší 15 let uzavřít může. Rozhodující je den nástupu. Nový OZ uzavření pracovní smlouvy před dokončením povinné školní docházky neumožňuje vůbec. 

Rodiče ale nově získají právo za nezletilého zaměstnance do věku 16 let rozvázat jeho pracovní poměr nebo obdobný vztah, pokud to bude v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví jejich dítěte.

Na druhou stranu nezletilým nová právní úprava umožní vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, pokud mu k tomu udělí souhlas zákonní zástupci a jejich rozhodnutí pak posvětí ještě soud.

Protože změny nového občanského zákoníku jsou tak rozsáhlé, není možné je popsat v rámci jednoho článku, probereme si novinky v jednotlivých oblastech zvlášť v dalších článcích.