Spočítejte si...

Zavřít

5 novinek, kterými občanský zákoník ovlivní vaši rodinu

Úpravu vztahů mezi členy rodiny od nového roku převezme nový občanský zákoník. Jaké změny přinese? Přečtěte si o dalších novinkách.

Nový občanský zákoník bude nově upravovat problematiku, kterou dosud řešil zákon o rodině. Jaké změny z oblasti rodinného práva přinese?

Stýkání dítěte s osobou blízkou

Nová úprava uvádí, že v případě že má dítě dlouhodobý citový vztah k osobám příbuzným nebo společensky blízkým, mají pak ty právo se s dítětem stýkat. Tohoto práva se mohou domáhat u soudu. 

Pokud by se tedy rozvedená matka sblížila s novým partnerem, ale vztah se po několika letech opět rozpadl, má právo se tento partner dál stýkat s dítětem, pokud mezi nimi vzniklo silné pouto. A to i přes to, že by si to matka nepřála.

Delší lhůta pro popření otcovství

V současnosti může manžel podle zákona o rodině do půl roku ode dne, kdy mu vzniknou důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít toto otcovství u soudu. Nejpozději tak ale může učinit do tří let od narození dítěte.

Nová úprava tuto lhůtu pro popření otcovství prodlužuje. Manžel může u soudu popřít své otcovství sice opět do půl roku ode dne, kdy vznikly jeho pochyby o tom, že je otcem dítěte, u soudu ale toto otcovství může popřít až do šesti let od narození dítěte.

Nový občanský zákoník (OZ) tak reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého není nynější popěrná lhůta podle současné legislativy v souladu s ústavním pořádkem. Délka popěrné lhůty stanovená novým občanským zákoníkem je v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva: Rasmussen proti Dánsku a vychází i z délky popěrných lhůt stanovených v některých zahraničních právních úpravách (na Slovensku tři  roky, ve Francii pět a deset let), uvádí tvůrci nové úpravy na webu ministerstva spravedlnosti.

Od nového roku bude ve výjimečných případech možné popřít otcovství i potom, co lhůty pro popření otcovství uplynuly. Ve věci už však nebude rozhodovat nejvyšší státní zástupce, ale soud.

Osvojování nezletilého

Podle současné úpravy se mohou stát osvojiteli pouze fyzické osoby, která způsobem svého života zaručují, že bude osvojení ku prospěchu dítěte a společnosti. Osvojitelem se naopak nemůže stát ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům.

Podle nového znění zákon povolí osvojení zletilým a svéprávným osobám, které svými vlastnostmi, způsobem života a také důvody a pohnutkami vedoucími k osvojení zaručí, že budou dítěti dobrým rodičem.

Soud také bude moci dle okolností případu rozhodnout o dohledu nad úspěšností osvojení, a to i bez podání návrhu.

Věkové hranice

Nyní zákon stanoví, že mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. Podle nového OZ musí být mezi těmito dvěma přiměřený věkový rozdíl, ale až na výjimky nesmí být menší než šestnáct let.

Od nového roku také bude platit, že pokud je osvoje dítě, které je již rodičem, vztahují se účinky osvojení i na jeho dítě.

Podle současné úpravy je potřeba k osvojení souhlas dítěte (je-li schopno následky osvojení posoudit), pokud tím nebude zmařen účel osvojení. Nový OZ uvádí, že je k osvojení potřeba souhlasu dítěte v případě, že dosáhlo alespoň dvanácti let.

Věkové hranice se týká i další upřesnění. V zákoně o rodině se hovoří o tom, že k osvojení je potřeba souhlasu rodiče, a to navzdory tomu, že je třeba ještě nezletilý. Od ledna nebude moci dát souhlas k osvojení rodič, který nedosáhl šestnácti let.

Právo na informace i zatajení

Nový OZ také řeší nárok na informace osvojeného. Tomu je to osvojitel povinen říci nejpozději do zahájení školní docházky. Zároveň ale od nového roku vznikne i možnost požádat soud o utajení osvojení a jeho okolností před původní rodinou dítěte. Jakmile ale osvojenec nabude svéprávnosti, má právo vidět spis o jeho osvojení.

Právo na příjmení

Zákon o rodině nařizuje, že osvojenec přebírá příjmení osvojitele. Pokud s tím ale osvojenec nebude souhlasit, může od ledna soud rozhodnut o tom, aby si osvojenec ponechal své příjmení a připojil k němu příjmení osvojitele.

Zrušení osvojení

Zrušit osvojení může nyní soud jen z důležitých důvodů na návrh osvojence či osvojitele. Výjimkou je tzv. nezrušitelné osvojení, které je možné aplikovat pouze tehdy, pokud je dítěti více než rok. 

Počínaje novým rokem nebude možné osvojení zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. Výjimkou budou případy, kdy bude osvojení v rozporu se zákonem. Na návrh osvojitele bude možné rozhodnout o nezrušitelném osvojení i před uplynutím tříleté lhůty.

Nový institut: osvojení zletilého

Nový občanský zákoník zavede institut osvojení zletilého, který je důležitý zejména kvůli dědictví. Osvojenec totiž dědí v první zákonné linii a zároveň nevstupuje v dědické právo osvojitele vůči dalším osobám. O osvojení bude na návrh potenciálního osvojitele (ke kterému se připojí osvojenec) rozhodovat soud. Osvojení má přitom právní následky pro osvojencovi potomky pouze v případě, že se narodili později. 

Zletilému osvojenci zůstává dosavadní příjmení nebo si k němu, se souhlasem osvojitele, připojí i jeho příjmení. (To není možné, pokud má už jeden z nich připojované příjmení. Podle nového OZ totiž není možné příjmení ztrojovat.)

Osvojení zletilého může mít dvě formy dle podobnosti s procesem osvojení nezletilého.

Osvojení zletilého obdobou osvojení nezletilého

Zletilého je možné osvojit: 

  • pokud jeho přirozený sourozenec už byl osvojen tím samým osvojitelem, 
  • pokud v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný ještě nezletilý,
  • v případě, že osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního už v době jeho nezletilosti,
  • když osvojitel chce osvojit dítě svého manžela.

Oproti současnosti je rozdíl například v tom, že by mohly být společně osvojeny pouze nezletilé děti a ne jejich dospělí sourozenci.

Osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého

V tomto případě nevzniká procesem příbuzenský vztah mezi osvojencem (i jeho potomky) a osvojitelem (i jeho členy rodiny) a osvojenec ani nezískává vůči osvojiteli žádná majetková práva a naopak. Osvojenec a jeho potomci také s osvojením nepřichází o práva ve vlastní rodině.

Výdělečná činnost nezletilých

Stávající právní úprava nedovoluje nastoupit nezletilým do práce dříve, než bude ukončena povinná školní docházka. Smlouvu ale taková osoba starší 15 let uzavřít může. Rozhodující je den nástupu. Nový OZ uzavření pracovní smlouvy před dokončením povinné školní docházky neumožňuje vůbec. 

Rodiče ale nově získají právo za nezletilého zaměstnance do věku 16 let rozvázat jeho pracovní poměr nebo obdobný vztah, pokud to bude v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví jejich dítěte.

Na druhou stranu nezletilým nová právní úprava umožní vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, pokud mu k tomu udělí souhlas zákonní zástupci a jejich rozhodnutí pak posvětí ještě soud.