Způsobili jste škodu zaměstnavateli? Může vám sebrat až polovinu mzdy

Podle nového občanského zákoníku vám může zaměstnavatel zabavit až polovinu mzdy na úhradu svých pohledávek.

Nový občanský zákoník přináší jinou úpravu započtení vůči mzdě: až polovina mzdy nebude chráněna před započtením vůči pohledávkám zaměstnavatele, postihne to zejména nízkopříjmové zaměstnance, kterým může být zabaveno více než při exekuci.

Právní úprava započítávání pohledávek v pracovněprávních vztazích doznává v poslední době opakovaně změn. Původně zcela nepřípustné započítávání pohledávek pocházejících z pracovněprávních vztahů bylo povoleno od 1. 1. 2007. Od 1. 1. 2014 se změní limity omezující započtení.

Co je to započtení, jímž zanikají pohledávky, a jak probíhá

V pracovněprávních vztazích může v současnosti závazek (dluh) zaměstnance nebo zaměstnavatele zaniknout rovněž započtením. Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení.

Závazky (dluhy) zanikají okamžikem, v němž se vzájemné pohledávky zaměstnavatele a zaměstnance setkaly (střetly), nebylo-li ujednáno něco jiného. K započtení dojde, jen jestliže alespoň některý z věřitelů (dlužníků) vzájemných pohledávek učiní projev k započtení. Kompenzační projev může zaměstnanec nebo zaměstnavatel učinit námitkou nebo dohodou, obojí se může stát písemně nebo ústně, popřípadě i konkludentně, neboť jejich forma není předepsána; kompenzační námitka je účinná jen tehdy, došla-li druhému ze subjektů vzájemných pohledávek. V rozsahu, v jakém se kryjí, vzájemné pohledávky zanikají dnem, který byl sjednán v dohodě o započtení.

Nebyl-li okamžik zániku pohledávek dohodnut a při započtení učiněném námitkou závazky (dluhy) zanikají okamžikem, kdy se vzájemné pohledávky setkaly (střetly); k setkání (střetu) pohledávek dochází dnem, v němž se poslední z nich stala splatnou (dospělou). Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů. Uvedené platí i tehdy, představuje-li jedna ze vzájemných pohledávek právo zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Kdo vydělává málo, bude méně chráněn

Ne však jakékoli (plné) započtení je možné, započtení je limitováno. Započtení není přípustné proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí; zaměstnanci proto vždy musí být vyplacena ta část, která odpovídá tzv. základní nepostižitelné částce a jedné třetině zbytku čisté mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti, a to podle pravidel stanovených pro srážky ze mzdy v občasném soudním řádu, tedy při exekuci. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu ČR 19. 2. 2013, spis. zn. 21 Cdo 3330/2011.Čtěte také: Může zaměstnavatel použít vaši mzdu na úhradu toho, co mu dlužíte?

Nový občanský zákoník ve svém ust. § 1988 zakazuje započtení proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu. K započtení jsou podle ust. § 1987 nového občanského zákoníku způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem; pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

Započtením zanikají vzájemné závazky (dluhy) zaměstnance a zaměstnavatele se stejným druhem plnění v rozsahu, v jakém se kryjí jim odpovídající pohledávky, nejvýše však do jedné poloviny pohledávky mzdy, byla-li učiněna některým z účastníků pracovněprávních vztahů kompenzační námitka nebo došlo-li k jinému projevu směřujícímu k započtení. Započtení je možné, i když jedna ze vzájemných pohledávek nepochází z pracovněprávních vztahů.

Nový občanský zákoník připouští možnost započtení na mzdu, avšak na rozdíl od stávající právní úpravy neobsahuje zákaz započtení proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí. Podle nového občanského zákoníku tak lze započíst pohledávku proti mzdě až do výše její poloviny, a to i tehdy, pokud tato započitatelná polovina přesahuje částku, kterou by v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy již nebylo možné postihnout.

Uvedené pravidlo se tak dotkne zejména nízkopříjmových zaměstnanců, kdy zaměstnanci může být ze strany zaměstnavatele v konkrétním případě na mzdě vyplaceno méně, než pokud by na majetek zaměstnance byla vedena exekuce.. Tip: Věřitelé i exekutoři od ledna „ostrouhají“, dostanou méně

Příklady: Zaměstnanec má manželku a 1 dítě, dosahuje čistého příjmu 10 000 Kč. Podle současných pravidel jen nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 9097 Kč, ze zbývající částky 903 Kč musí zůstat zaměstnanci nejméně 301 Kč, exekuci tak podléhá a započtení je přípustné jen vůči částce 602 Kč (10 000 – 9097 – 301). Podle nových pravidel však bude započtení přípustné až do částky 5000 Kč, což je mnohem více!

Zaměstnanec je svobodný a nemá žádné dítě, dosahuje čistého příjmu 18 520 Kč. Nezabavitelná částka, která nemůže být nyní postižena, činí 6065 Kč, ze zbývající částky 12 455 Kč musí zaměstnanci zůstat nejméně 3033 Kč, exekuci tak podléhá a započtení je přípustné vůči částce 9422 Kč (18 520 – 6065 – 3033). Podle nových pravidel však bude započtení přípustné do částky 9260 Kč, což je o něco méně.

Tip: Exekuce 2013: Kolik vám může zůstat po srážkách ze mzdy?

Použitá literatura: Maulwurf, A.: 89844. Započtení v pracovněprávních vztazích, 12. 3. 2013, epravo.cz, Holec, P., Bartůňková, A.: 91042. Vybrané aspekty nového občanského zákoníku (NOZ) a jejich dopad do pracovněprávních vztahů – část I., 26. 4. 2013, epravo.cz, Kutnar, S..:  91242. Započítávání pohledávek v pracovněprávních vztazích, 22. 5. 2013, epravo.cz.

Anketa

Vzrostla v uplynulém roce vaše mzda?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 11. 2013 18:57