Počty Čechů splácejících hypotéku, úvěr ze stavebního spoření nebo spotřebitelský úvěr roste i přes určité zpomalení tohoto tempa v době ekonomické krize. V roce 2008 vzrostl objem celkových poskytnutých úvěrů o 144 miliard korun, v roce 2009 to byl nárůst už jen 54 miliard korun. V praxi to znamená, že si pořád půjčujeme, ale v době krize začaly být české domácnosti i čeští věřitelé obezřetnější. Vzhledem k nejisté finanční situaci začali lidé utrácet peníze praktičtěji a upřednostňovali nutné výdaje, nadstandard nebo luxus si odpustili. Nadstandardem byly v tomto případě i úvěry – domácnosti se proto začaly méně zadlužovat. Podobnou strategii zvolili i poskytovatelé úvěrů, kteří mnohem více hleděli na rizikové náklady, zpřísnili podmínky pro poskytování úvěrů a na úvěr tak ne každý dosáhl.
Rozhodně to ale neznamená, že by se růst zadlužení českých domácností měl zastavit. Náš trh je totiž velmi úzce spojený s evropským, kde je zadlužení domácností mnohem vyšší, ale na druhou stranu jsou české domácnosti chudší než ty západoevropské. V nejbližších letech bychom se měli Evropě stále přibližovat, jen tempo už nebude tak rychlé jako v minulosti.
Zdroj všech grafů: EEIP
Otázkou zůstává, jestli je rostoucí zadlužení českých domácností pozitivní či negativní. Obecně se odborníci shodují, že zadlužování domácností není a priori nic špatného. Patří to k dnešní době a k současnému životnímu stylu, je tu ovšem celá řada „ale“. Půjčky jsou relativně neškodné, když si je lidé pořizují zodpovědně a na rozumný účel. Dlužník by si měl uvědomit nejen okamžitý užitek z věci koupené na dluh, ale také důsledky toho, jak splácení zatíží jeho rodinný rozpočet a jaké budou dopady, když úvěr nedokáže splácet. Právě toto jsou faktory, které řada lidí nedokáže domyslet. Více: Úvěroví predátoři: komu se raději vyhnout?
Kde si bezpečně půjčit peníze?
Důležité: mějte solidního věřitele a buďte zodpovědní klienti
Navigátor bezpečného úvěru: jak se vyznat a co všechno hodnotí?
Jak vypadá český trh spotřebitelských půjček pro domácnosti?
Spotřebitelské úvěry v Česku mohou poskytovat banky i nebankovní společnosti. Ke konci roku 2010 půjčily banky i nebankovní subjekty lidem v podobě spotřebitelských úvěrů přibližně 280 miliard korun (přitom zhruba 200 miliard poskytly banky a 80 miliard instituce bez bankovní licence). Průměrná úroková sazba se v poslední době pohybuje – kolem cca 14 %. Bankovní instituce podle ČNB evidovaly ke konci roku 2010 cca 12% podíl déle než 90 dní nesplácených spotřebitelských úvěrů, u nebankovních společností to bylo více než 19 % dlouhodobě nesplácených úvěrů.
Jak ukazuje graf, bankovní půjčky v posledních letech v podstatě stagnují lehce pod hranicí 200 miliard korun a rok 2011 bude obdobný, protože k 30. září 2011 banky poskytly spotřebitelské úvěry za 197,6 miliardy korun (včetně pohledávek z karet). Objem nebankovních půjček klesá kvůli rostoucí nezaměstnanosti, omezování výdajů domácností v době krize a také vyšší opatrnosti těchto společností při schvalování úvěrů, protože roste počet lidí, kteří nedokážou své závazky splácet.
Dopady rostoucí zadluženosti
S tím, jak si lidé půjčují více peněz, přibývá i těch, kteří nedokážou své závazky splácet. Na konci září 2011 přesáhl objem bankovních úvěrů po splatnosti více než 90 dní (tzv. úvěrů se selháním) 24 miliard korun a vzhledem k ekonomické situaci řady rodin je možné oprávněně čekat, že počet lidí, kteří nezvládnou své závazky hradit, ještě poroste.
Spolu s množstvím nesplácených dluhů roste i počet osobních bankrotů (tzv. insolvenčních návrhů). To je situace, kdy věřitel podá na dlužníka návrh k soudu, popř. dlužník podá sám na sebe návrh k soudu, protože mají za to, že dlužník není a nebude neschopen dlouhodobě své závazky splácet. Zatímco v roce 2008 byl počet insolvenčních návrhů 1 936, v roce 2009 se počet zvýšil na 4 237 a v roce 2010 dosáhl čísla 10 559. Je to částečně dáno také tím, že tzv. oddlužení je českým dlužníkům k dispozici teprve od začátku roku 2008, proto této poměrně nové možnosti lidé využívají více s tím, jak o ní získávají informace z médií nebo spotřebitelských poraden.
V říjnu 2011 požádalo soud o oddlužení 1186 lidí, kteří sami cítili, že nejsou schopni splácet své půjčky; soud jim vyhověl v 688 případech.
Roste také počet exekucí uvalených na fyzické osoby, které nejsou schopné splácet své závazky. V roce 2010 bylo nařízeno 700 tisíc exekucí, půl milionu bylo právě na fyzické osoby. Jak uvádí Exekutorská komora, dlužníci jsou nejčastěji lidé ve věku od 20 do 35 let a důchodci, často lidé se základním vzděláním a nižším sociálním postavením. Více než 80 tisíc tuzemských důchodců má exekuci na důchody a jejich počet se každoročně zvyšuje. Přibližně třetinu nařízených exekucí v ČR tvoří drobné dluhy v řádu několika stokorun (např. pokuty dopravnímu podniku nebo městským policistům, penále zdravotním pojišťovnám nebo poplatky obcím za svoz odpadků).
Nařízené exekuce v letech 2001–2010
Východiskem z této nepříliš uspokojivé situace se jeví jednak vylepšení stávající legislativy, žádoucí je ale také naučit české spotřebitele orientaci na poli půjček a úvěrů a usnadnit jim jejich rozhodování. Proto vznikl Navigátor bezpečných úvěrů, který lidi nasměruje k zodpovědným věřitelům, odradí je od těch nesolidních a poradí jim, na jaké atributy a parametry si při sjednávání úvěru dát pozor.
ČLÁNKY DO MAILU