Názory k článku
Navigátor bezpečných úvěrů: Víme, kam si (ne)máte jít půjčit peníze

Za finančně gramotného se považuje člověk, který má ve dvaceti letech nulový majetek, žádný příjem a do 50 let má majetek značný a žije pouze z pasivního příjmu, který se mu generuje sám bez jeho práce - při úmrtí po sobě zanechá majetek, který zabezpečí nejméně dvě následující generace.
Takový člověk se označuje za FINANČNĚ GRAMOTNÉHO!

Použít slovo "spotřebitelský úvěr" a "finanční gramotnost" v jednom článku se opravdu nedá, protože tohle k sobě jaksi nepatří...

Popravdě kdo dosáhne finanční gramotnosti, tak už žádné další vzdělání nepotřebuje v životě k tomu, aby se měl naprosto skvěle. Člověk s nedokončenou ZŠ, který ale JE finančně gramotný se bude mít v životě daleko lépe než člověk s několika VŠ, který je naprostý finanční negramota.

--

Finančně gramotný člověk Vám řekne, kam si máte jít půjčit peníze na novou ledničku, TV, počítač: NIKAM!!! Finančně gramotný člověk raději bude místo lednice žrát chvíli ze země z novin... Peníze by si půjčil leda na něco, co mu VYDĚLÁ (všimněte si slova VYDĚLÁ - což značí nikoli "ušetří") mnohem více peněz než by si půjčil...

Jestli si někdo půjčuje peníze na věci, které mu další peníze nevydělávají, tak prostě není finančně gramotný.

Finanční gramotnost je i o tom, že "Dnes snesu obrovské nepohodlí a hlad, abych se od zítřka každý další den mohl krmit tím nejlepším a spát v hedvábí..."

Finanční negramotové to udělají naopak - krátký čas žijí v luxusu a po zbytek života už jen živoří a skučí!

V roce 2010 bylo podano pres 15tisic navrhu na insolvenci....
Pro zajimavost 2011 uz jich je pres 20tisic.

Pár dní jsem se zabýval studiem insolvečního rejstříku a zjistil jsem, že insolvence není nic jiného než způsob, jak vyjebat s věřiteli, zdražit úvěry blbům, kteří řádně splácejí a ještě nejspíš pěkně přilepšit soudci, který o insolvenci rozhoduje...

Z jedné strany máte Méďo Béďo pravdu. Už jsem se setkal i s případy (a nebylo jich málo), kdy se člověk vědomě dostal do problémů a když už v nich byl, zvýšil je (rozuměj: vzal si ještě více půjček) s tím, že je spláchne v oddlužení. Dobře si spočítal, že za těch 30 % se to vyplatí a navíc on sám je v pohodě, protože na zákonné minimum mu nikdo nesáhne. Ale od toho tu máme soudy, aby posudily, kdo jedná vyčůraně a kdo je opravdu na tom zle. Jenže ten 30% limit podle mě svádí k tomu, že někteří lidé toho opravdu zneužívají a kdo v konečném důsledku zaplatí jejich ztráty? Solventní klienti, tedy třeba já.

A pak tu jsou extrémy typu matka s dětmi vs. manžel s dluhy apod., pro které je to jediné východisko, jak začít normální život. A v těchto připadech je to naopak správně.

Zrovna včera jsem před sebe dostal další případ, pán si nabral spotřebáky a je v háji. Bohužel, on je totálně v háji, protože je "zaměstnaný na IČO", jak se nazává švarcsystém. Takže pro něj je možný jedině konkurz, a to mu nijak nepolepší. A takových lidí jsou tisíce.

P.S.: Příklad na mně: vezmu si úvěr na 2 mil. Kč, k tomu mám nějaké ty kreditky, řekněme další 1 mil. Kč. Pokud bych se "hodil do oddlužení", musím vrátit 900 000 Kč. A to už by se vyplatilo, protože za těch 2,1 mil. Kč bych měl zajištěnou penzi a ty peníze by už nikdo nikdy nenašel. Ale já nejsem typický Čech, pro věřitele bohudík.

Já tam právě narazil na případ, kdy manželé měli čistý příjem 48 kKč, dluhy celkem 2,6 mega a přitom jejich jediný majetek byl automobil z druhé ruky s najetými 190000 km... Což mně přijde jako evidentní podvod.

Nezapomeňte taky na to, že vyhlášení insolvence je vcelku slušný kšeft. Soud shrábne nemalý poplateček (50.000,- Kč), a ten, kdo člověka v insolvenci kontroluje, zda skutečně splácí dluhy, dostane každý měsíc 1.000,- kč za cca 10 minut práce za měsíc! Když si sežene 20-30 takových předlužených hejlů, je na 5 let za vodou. Ani bych se nedivila, kdyby se v tomto oboru objevilo něco na způsob fingovaných konkursů. Stačila by k tomu dohoda jednoho soudce s jednou oddlužovací firmou.