Názory k článku Platí ještě úsloví "kdo šetří, má za tři"?

Největší zloději nebohých střádatelů v ČR jsou zdejší banky a jejich investiční fondy. Třeba před 2 roky jsem dal do dluhopisů v bance 60 000 Kč a včera mi přišlo, že na účtě mám už jen 53 000 Kč. Jak to tam dělají tito zločinci, když na dluhopisech se dá jen vydělat, protože mají svůj jistý úrok ? Ano, banky moc vydělávají a klienti jsou bezostyšně okrádáni !

Dluhopisy jsou střednědobou investicí...takže min.3, spíše 5 let. Po 2 letech nemá cenu koukat, jak jste na tom. Postupem času, kdy se bude blížit splatnost těchto dluhopisů bude růst i výkonnost fondu. Teď ještě záleží, jak vám byl fond prezentován. Pokud jako krátkodobá investice, pak se není čemu divit, že se rozčilujete.

To se mi líbí. Nejen že jste neschopný investor, ale ještě se tím veřejně chlubíte. A samozřejmě za to nemůžete Vy (svou špatnou volbou), ale "ti zmetci" co Vás okradli. Opravdu pěkné ...

Jiráčku, peníze jsem dal celkem do 3 bank a všude mne těžce okradli. Samozřejmě, že se z toho poučím a příště je tam nedám a dám je jinam a za jiných podmínek.

To jsi dopadl jeste dobre. Nekteri prisli o vsechno: http://tinyurl.com/southparkcreditcrunch

Asi by jste potřeboval změnu finančního poradce(konzultanta).
Já osobně mám peníze také ve 3 bankách + část investuji sám do akcií. Ani na jednom netratím.

No to je dobré ! Měl jsem tzv. osobní bankéřku, která na mne křičela v prosinci 07, abych peníze nevybíral . Já jsem ji bohužel poslechl a akciový fond klesl na polovinu hodnoty. Tedy já už nechci osobní poradkyni ani vidět ! Jsou to jen bankovní podrazy !!

Asi jste nepochopil, co to je fond. Fond není institut na zhodnocování peněz o nějaký úrok - tato věc se jmenuje spořící účet nebo termínovaný vklad.
Fond ve skutečnosti je kolektivní investování do portfolia, které vybíráte VY. Koupíte-li tedy například dluhopisový fond - můžete jeho výsledky porovnávat s ostatními fondy stejného statusu, nebo s indexem burzy - nemůžete ho ale hodnotit podle čísel bez kontextu. Neboli pokud (například) by dluhopisy generelně padly na 50%, je pád o fondu o 10% obrovským úspěchem - pokud by dluhopisy indexovaly na 150%, fond se 130% výnosem by byl trestuhodný.
Když má fond ve stautusu dluhopisy, nemůže je prodat a držet hotovost nebo zlato nebo nemovitisti - ani kdyby mlamojové nakrásně věděli, že dluhopisy půjdou dolu. Takže pokud jste to byl vy, kdo se rozhodl že dá svoje prachy na dluhopisový fond namísto na termínovaný vklad - fond udělal přesně to, za co jste si ho zaplatil. Investoval do dluhopisů.

Ono jde spíš o to, že spořením odkládáte část dnešní spotřeby na později, takže spíš vyrovnáváte křivku své životní úrovně.

Příklad: žijete s manželkou do 80 let, máte dvě děti a do důchodu jdete v 65. Výdělečně činný jste tedy v rozmezí cca 25-65 let, tedy 40 let. Jako dítě vás do 25 let zaopatřovaly rodiče, vy budete z aktivního příjmu 25 let zase zaopatřovat své děti. Zbylých 15 let do důchodu se budete muset zabezpečit na svých průměrných 15 let v důchodu, kdy byste jinak ze státního sotva vyšel. Celou činnou dobu bylo tedy potřeba část svého příjmu obětovat za účelem zabezpečení dětí a svého důchodu.

Kdybyste byl dostatečně sobecký a bezstarostný, mohl byste nemít děti a na důchod nespořit. Měl byste tak podstatně vyšší životní úroveň těch 40 let v činném věku, ale o to větší by byl pád v důchodovém, kdy nejen že byste padal z větší výšky, ale také hloub. Navíc by po vás nezůstal nikdo kdo by opět odváděl peníze do státní kasy. Pokud by byl důchodový systém částečně závislý na výdělku vašich dětí (což již v návrzích problesklo a je to nanejvýš dobrý princip), tak byste měl přiznaný státní důchod také menší než v prvním případě.

Problém je v tom, že před zavedením státních důchodů byly pojistkou na stáří děti. Bylo jich taky hodně, protože ne všechny se dožily dospělosti, úmrtnost byla taky 50%. Proto bylo běžných 6-10 dětí, v některých rodinách i víc (třeba skladatel Bach byl ze 20 dětí, sám měl taky 20 dětí, ale dospělosti se dožilo jen 13 z nich). Po zavedení státních důchodů a se zlepšením lékařské péče (od pol 19. stol., ale spíše od poč. 20.stol.) postupně klesá počet dětí v rodinách na současných cca 1,7 dítěte na rodinu.
Problémem je, že jsme to přehnali na druhou stranu, a sice že pro přežití jednotlivce je paradoxně lepší děti nemít. Ušetříte, protože nemusíte mít větší byt, větší auto, větší zařízení do bytu, větší hrnce, máte nižší výdaje, stát vás nebuzeruje tím co musíte a co nesmíte, máte lepší a lépe placenou práci, protože se nemusíte ohlížet na pracovní dobu ve školce a škole, nezajímají vás nějaké velikonoční, natož pak letní prázdniny, nehledáte, kdo vám dítko(více dítek) o prázdninách pohlídá, protože tolik volna si dovolit nemůžete, odpadnou vám výdaje za výživu, ošacení a vyplnění volného času dítek, nakonec i vaše nervy budou po 25 letech v lepším stavu... Z ušetřených zdrojů si snadno našetříte na důchod, zvláště pak když nakonec vidíte, že ten, kdo děti neměl, je na tom daleko lépe než ten, kdo děti má. Paradoxní, ale skutečné. Bohužel.

Neviděl bych to tak černě. Mateřský pud naštěstí funguje a děti Váš život dokáží obohatit zase jinak než pěkná suma na účtě. Vždyť rodina je pro všechny babičky a dědečky často nad jejich vlastní zájmy. Kdo ji nemá, nebo se jí z nějakého důvodu vzdá, přichází o hodně a žádnými penězi to nejde vynahradit. Nejen materiální stránkou živ je důchodce.

Jarmilo trochu je to jinak. Podle The World Factbook má ČR už jen 1,23 dítěte na 1 ženu. Dále je v ČR mnoho lidí a zvláště mužů velmi bohatých a výživa dětí je vůbec nezatěžuje. Oni jezdí v autech za 1-2 miliony Kč, prokouří a propijí za život další miliony. Takže mít děti je spíš zátěž pro nějakou opuštěnou ženu , která chce mladého muže, který raději sedí u piva v hospodě. Pak se třeba žena diví koho si vybrala. Ale nadávat si může jen sobě.

Myslím, že nákladům, potřebným pro výchovu dětí, se nediví pouze opuštěná žena. Těm se diví i muž, zvláště pak opuštěný maželkou a donucený platit na dítě/děti výživné :-))
Ale vážně: ono stačí, když jde jeden z partnerů za prací. Kde má jistotu, že v místě, kde má práci on, má práci i jeho partnerka? Pokud se jeden z nich obětuje a věnuje se nějaký čas rodině, kde má jistotu, že si našetří na nějaký důchod? Většinou tu péči o děti "odskáče" žena, které tvrdíme, že "to má v genech". Houby v genech, ale někdo to dělat musí. Takže žádný povzdech opuštěné ženy, ale příklad ze života.
Já bych osobně lobbovala za "rodinný důchodový účet", třeba i převoditelný na děti v případě úmrtí rodičů. Prosím, nebavíme se o rodině rentiérů, ale o běžné rodině (co já vím: instalatér+prodavačka).

Ano, deti jsou drahy konicek. Sam taky jedno mam.
Ale jsem rad ze tomu tak je.

Příklad:
hrubá mzda 10.000 starobní důchod 7.634 náhradový poměr 76,3%
hrubá mzda 45.000 starobní důchod 11.446 náhradový poměr 25,4%

Proto spořit, aby po přechodu do důchodu nebyl takový pád na hubu:-)))
a člověk si udržel ten svůj standart na který je zvyklý.

Problém je, že oba mají podobně velké základní životní náklady. Tzn., že ten první žije od výplaty k výplatě, nemá z čeho dále spořit a jako důchodce je odsouzen k živoření - stává se pro něj nedostupná lékařská péče, teplo ... nedejbože když se mu podělá lednička. Ten druhý má v produktivním věku z čeho spořit.
Nebudeme tu polemizovat, kdyby ten první se více učil cizím jazykům, zvyšoval si kvalifikaci, pracoval 7 dní v týdnu bez oběda 25 hodin a podobné nesmysly. O tom už snad tady na Měšci bylo vysvětlování habaděj.

Problém je ještě jinde: ten první žije od výplaty k výplatě a když si pořídí dvě děti (což není nic moc), bere na ně sociální podporu. Ano, mohl se více učit, ale jaksi na to neměl buňky (pracovala jsem ve zvláštní škole. Je jisté procento populace, které prostě má tak na vyučení řemeslu, v řadě případů ani to ne. Můžou z nich být různé pomocné síly. Přesto si myslím, že by měli mít rozumné zdroje na to, aby za sebe vychovali náhradu. Čímž ale není myšleno, že by měli mít po 8 dětech a množit se jako králíci). Pokud nemají rozumné zdroje a je jich hodně, radikalizují se. Pokud se ti, co jsou nahoře, nepostarají o to, aby ti dole žili za rozumných podmínek, můžou se tu a tam dožít nějaké té revoluce. A při revoluci je jaksi jedno, kdo se učil a kdo ne, protože vyhraje ten, kdo má větší fyzickou sílu nebo lepší zbraně.

Ano ano, jak úžasná je přestava např. okamžitého bydlení s hypotékou na 2mili, splatnotí na 20 let, přeplatkem 1mili, rostoucí cenovou bublinou, bezohledného přístupu developerů se smluvami vyhodnými jen pro ně-polobohy okrádájící nebohé hloupoučké smrtelníky podléhající davovým nákupním horečkám.
Jistě budou vždy ti, kteří si dovolí žít na dluh. S rostoucími zprávami o jejich neschopnosti hradit své závazky vzroste i počet těch, kteří se dluhům raději vyhnou. Být rukojmým banky a zaměstnavatele, pod hrozbou exekuce a přístřeškem pod mostem - děkuji nechci. Raději nějaký čas ještě přežiju s našimi pod jednou střechou.

Autor kritizuje politiky, že ovlivňují měnovou politiku centrálních bank. Co je na tom špatného ? Proč by měnu, která je dána státním zákonem, nemohl stát (politici) ovlivňovat ?
Já si naopak myslím, že je pšatné, když se do měnové politiky vměšují bankovní korporace, jako například v USA, kde byla centrální banka založena a je stále vlastněna kartelem soukromých bank.

Zodpovědná měnová politik centrálních bank je jen ideálem z učebnic. V reálném světě jsou rozhodnutí skrytě ovlivněna politickými a lobystickými zájmy (nejenom zájmy bankovních skupin).

Zajímavá úvaha na téma deflační tendence a její výskyty v minulosti. V současné ekonomické situaci bych ovšem očekával spíš inflační tendence. Mnoho států, včetně ČR, je značně zadlužených. Deflace není v zájmu dlužníků, proto rozhodně není ani v zájmu současné měnové politiky ČR. Zato přiměřeně vysoká míra inflace by jí možná trochu pomohla, nebo přinejmenším neublížila.

Peněz je v systému hromada, což by ukazovalo na inflační scénář. Jenže nejistota, předlužení podniků, domácností i států nutí ty, kdo peníze drží tezaurovat (past likvidity). To poukazuje na deflační scénář. Rozpoutání války nebo jiného chaosu může vést i k hyperinflaci (katastrofický scénář). V zájmu těch, kdo drží peníze a mohou lobovat je dosáhnout deflačního scénáře, aby mohli levně nakoupit aktiva a přenést kapitál do nového systému.

Největší možnost ovlivňovat měnovou politiku má stát a ten patří spolu s domácnostmi, na jejichž ekonomické stabilitě je silně závislý, mezi dlužníky. Tedy stranu, pro kterou je zajímavý inflační scénář.

Ono je dost diskutabilní, jestli by v současné době byla deflace k něčemu užitečná věřitelům. Ekonomika jako celek díky krizi klesá a jsou tu rostoucí problémy s likviditou. V případě deflace by se jejich rozsah prudce zvýšil a toto zvýšení insolvence dlužníků by ve výsledku vůbec nemuselo přinést požadovaný efekt pro věřitele. Naopak by mohlo dojít k silnému nabourání ekonomiky jako celku. Většímu než je nyní.

Souhlas, v zájmu státu je inflace. Ale jak ji vyvolá, když si nikdo nepůjčí? Může se zadlužovat, ale aby nepadla koruna, má to limity.

Ano je tu EU a její evropské fondy fungující ve stylu perpetum mobile. Ovšem ty zdroje musí odněkud vysát. Podaří-li se nafouknout nějakou bublinu, jako se to podařilo USA, pak to nějakou dobu bude fungovat. Pokud ne, pak stagnace (stagflace) nebo deflační scénář.


Bude-li deflace všude, Česko se nevyhne s důsledky, o kterých píšete.

Chtěl bych mít úspory v drahých kovech. Nyní není dobrá doba pro nákup, zlato i platina jsou hodně vysoko. Ale až to zase spadne na cca 400USD za unci, tak si něco málo pořídím :)

Pěkně řečeno. A politici sou si toho vědomi a řídí se heslem Nebát se a nakrást. Dokud to jde. Dluží stát, dluží kraje, dluží obce. Až to praskne...

Nu, je mi z této diskuze smutno. Většina příspěvků má něco do sebe, ale každý by si měl uvědomit jednu zásadní a dost fatální věc. Na svět se každý z nás dostane nahý. A ze světa každý z nás odchází také nahý. Nikde jsem neslyšel, kam se dávají ty peníze, bouráky, vily a bazény. Nejsou ty skutečné hodnoty přece jenom někde jinde? Myslím, že kdybych tohle řekl třeba na jednání vlády, asi by mě vynesli a odvezli do Bohnic. A nezbývá se tedy zeptat, a nebylo by mi tam nejlíp? Podle této diskuse asi ano...smutné.