Názory k článku Nesmyslné strašidlo deflace

Článek jsem nedočetl, protože je to totální úlet.

Už jenom takhle věta: „vezměte si třeba, že vyšší inflace znamená, že vám banka na termínovaném účtu dá vyšší úrok, který by to měl nějak srovnat – z vyššího úroku ovšem zaplatíte vyšší daň. Pokud je nadto celková daňová sazba nastavena progresivně, inflace bude znamenat i to, že se čím dál větší podíl příjmů bude přesouvat do vyšší sazby.“

Je to totiž populistický výkřik hodný Paroubka (ale na opačnou stranu). Totiž tohle nemá s inflací nic co dělat. To souvisí s daněmi.

Jenom pro uvedení na pravou míru. Deflace způsobuje, že lidé peníze neinvestují, ale raději je zašijí do madrace. Ekonomice se nedostává cash flow, banky nepůjčují, centrální banka také nechce moc půjčovat. Ekonomika jako celek jde do kytek. Samozřejmě, mírná a krátká deflace nemůže ublížit, ale deflační past není výmysl, je to realita.

Navíc veškeré hospodářské krize jsou většinou provázeny deflací. Deflace mimojiné způsobí propouštění, právě nízkému cash flow. Při deflaci si nepůjdete uložit peníze do banky, protože by vám banka nemohla vyplatit úrok, ale naopak by si z peněz odečítala poplatky (což není daleko k naší situaci)

Navíc inflace není přímo řízena státem, ale centrální banka pouze upravuje výši úrokových sazeb. Inflace vzniká sama díky poptávce po penězích … zvyšováním investic. Stát na tom samozřejmě má také velký podíl a zadlužování státu popohání inflaci v nutnosti vyjít vstříct státu nebo držitelům dávek státní podpory nabídkou vhodných služeb, kde by se ty peníze utratily.

Odkládání spotřeby je rozhodně brzdou ekonomického rozvoje. Naopak spotřeba žene ekonomický rozvoj. Je samozřejmě na diskuzi, zda je dobré hnát ekonomický rozvoj výše a výše. Ale to je na stejné úrovni, jako ptát se filozoficky. „Má se lidstvo rozvíjet?“ Nevrátíme se zpátky na stromy? Pak by určitě přestaly existovat ekonomické krize.

Přesně tak, autor je mimo a polemizuje s nesprávnými tvrzeními. Deflace je zhoubná zejména v účinku na omezení investic, ne spotřeby. Deflace krizi přímo nezpůsobuje, ale prohlubuje její pozdější fáze. A nakonec – deflace 1% není deflace, která by měla nějaký efekt – takže klidně mohlo vyjít, že 90% deflačních epizod ve vybraném období s krizemi nesouviselo ;-)

Pro zlodějskej stát je lepší inflace, pro lidi deflace. Takže na anketu neumím odpovědět, nevím jestli státem myslej lidi nebo politiky.

Nejlepší volbou je zachovat současný stav umělého cílení inflace kolem 2% ročně. (bylo do nedávna 3%, ČNB ale svůj cíl plánovaně snížila)

Současný systém je špatný už proto, že je založen na donucení, násilném monopolu.
Jestli je pro někoho nekrytá měna a inflace výhdná, nečhť dále používá potištěné papírky.
Ale jakým právem bránit vzniku konkurenční kryté měny? Jakým právem bránit firmám platit zaměstnance zlatými a stříbrnými mincemi, obchodovat v nich, půjčovat v nich, splácet v nich dluhy?

Řešení tohoto sporu je jednoduché: zrušme monopolistické výsady ČNB (FEDU, ECB, …) – tedy zákon o jediném zákonném platidle, umožněmě vznik a nerušený provoz elektornických krytých měn i fyzickcých Au Ag platidel a trh (tedy lidé) rozhodnou, v čem chtějí brát plat, v čem chtějí spořit, atd…

„Odkládání spotřeby je rozhodně brzdou ekonomického rozvoje.“ Je tato věta myšlena vážně?

Samozřejmě. Ekonomika musí vyrábět. Jinak se nerozvíjí. Ekonomie se neptá proč. To je otázka na filozofie. Ekonomie prostě řeší uspokojování nekonečných lidských potřeb konečnými zdroji. Prostě se neptá, zda je to tak správně. Čím víc je potřeb a zdrojů, tím lépe pro rozvoj ekonomie. Proto tzv. neviditelná ruka trhu hledá způsoby jak uspokojit co nejvíc lidí a jak co nejefektivěji vytěžit omezené zdroje.

To je teorie, populismus vynechme.

Což pro česko tolik neplatí, vyrábíme hlavně na export. Nebýt šrotovnýho v zahraničí, tak jsme na tom podstatně hůř než teď. Proto letošek bude horší než loňský rok, šrotovný už doběhlo. Sekera za letošek bude min. 200 mld.

Jenže teorie ekonomie je založena na předpokladu, že se člověk chová jako homo ekonomicus.

O obecné platnosti tohoto předpokladu lze s úspěchem pochybovat. Většinou se tak nechovají lidé, ani státy.

Každá teorie, která je na sporném předpokladu stojí na hliněných nohou.

Co je tak sporného na tvrzení, že člověk (myšleno myslící inteligentní jedinec schopný samostatného rozhodování) si mezi možnostmi vybírá tu, která mu podle jeho názoru a informací, které má v době rozhodnutí, připadá jako nejvíce uspokojující jeho potřeby a vyžadující vynaložení nejmenšího množství úsilí?

Takže začínající řemeslník si chce zařídit dílnu, jak to má udělat, když si na ni za den nevydělá? A jak si má zubař zařídit ordinaci, než z odložené spotřeby své a jiných? Přece když se Pračlověk Janeček připravoval na zimu (sušené maso, kořínky, semena) tak to přece byla odložená spotřeba. Ondro. novačisko nebudeš ty náhodou Rom? O těch se říká, že spotřebu neodkládají.

Nastudujte si multiplikaci peněz. Pochopíte, jakým způsobem vznikají peníze na úvěry.

Peníze na úvěry nevznikají z odložené spotřeby. Vznikají tak, že subjekty, které mají přebytečný cash flow tyto peníze reinvestují do cenných papírů, čímž poskytnout (pronajmou) peníze někomu, kdo potřebuje mít hotovostní peníze a to za nějaký úrok. Kdyby nebyla taková možnost (v deflačním prostředí), tak by tyhle subjekty přebytečné peníze stejně nepoužili ke spotřebě. Takže nejde o odloženou spotřebu. To je prostě omyl.

tak odložení spotřeby není to samé jako zrušení spotřeby. Většina lidí za život utratí co vydělá, takže se jen změní rozložení spotřeby v čase pro jednotlivce, v průměru za všechny lidi se to srovná. Když já teď odložím spotřebu, tak teď někdo jiný realizuje spotřebu, kterou odložil třeba před 5 lety.
Podivejte na šrotovný. Spotřeba se přesunula ze současnosti do minulosti (tenkrát samozřejmě z budoucnosti do současnosti místo odložení do budoucnosti) a k čemu to teď je.
Problém stávajícího pojedí ekonomie je v tom, že předpokládá a vyžaduje neustálý rozvoj, když zdroje jsou omezené. Neustálý rozvoj, neustále rostoucí počet lidí, rostoucí likvidace zdrojů, jen ta zeměkoule má furt konstantní průměr. To nepůjde donekonečna.

Ekonomie nevyžaduje rozvoj. Rozvoj vyžaduje společnost. Co to je za demagogii? Budeme vraždit lidi, aby jich náhodou nebylo moc? Už tady dlouho nebyla žádná válka?

Pořád je dost lidí, pro které jsou krátkodobé výhody úzké skupinky přednější než dlouhodobé účinky rozptýlené na zbytek společnosti a proto se výše uvedené, mnohokrát vyvrácené, nesmysly stále vracejí.
Odkládání spotřeby je samozřejme nezbytnou podmínkou k akumulaci kapitálu a ten je potřebný pro ekonomický rozvoj.

Definujte spotřebu. Je nákup statků, s trvalou hodnotou, spotřebou nebo není?

Definujte trvalou hodnotu. :-)
Ale vážně, nějakou exaktní definici tady z hlavy nevyplodím, takže jen zhruba „Spotřeba je použití statků a služeb k uspokojování lidských potřeb“. A teď pár příkladů. Za odvedenou práci získám výměnou deset rohlíků a ty sním. Uspokojil jsem svoji potřebu zahnat hlad a doplnit energii a ony rohlíky jsem úplně spotřeboval. Koupím si ponožky. Ty pak nosím a tím uspokojuji svou potřebu chránit se před zimou. Jenže ponožky se nošením opotřebovávají a tím se postupně spotřebovávají. Postavím si dům, pak v něm bydlím a tím uspokojuji svou potřebu bezpečí a ochrany před nepřízní počasí. Jenže i ten dům se postupně užíváním opotřebovává a pokud nebudu čas od času investovat do jeho údržby, tak nakonec jeho schopnost poskytovat mi uspokojení potřeb zcela spotřebuji.
Akumulace kapitálu prostřednictvím odložené spotřeby je pak to, že místo abych snědl každý den deset rohlíků tak se spokojím jen s osmi a tím pádem si za čtyři dny našetřím rohlíky na den pátý, kdy místo práce pro pekaře si budu třeba stavět ten dům.
Filozofickou otázkou je, zda používání statků, které svým používaním nedegradují je jejich spotřebou. Když získám know-how, jak třením dvou vhodných dřívek rozdělat oheň, mohu tento statek (znalost) používat opakovaně a budu tím uspokojovat svou potřebu ohně.

Deflace není příčinou ekonomické krize, ale naopak jejím důsledkem !!!!!
V článku bylo na příkladu výpočetní techniky ukázáno, že deflace spotřebu neodsouvá. To je pouze výmysl bankéřů, protože jedině pro ně je deflace nevýhodná.

Deflace není výhodná pro nikoho. Zdálo by se, že je výhodná pro spotřebitele, ale není to pravda
1) snižování cen sice způsobuje, že spotřebitelé mají vše levní
2) avšak do té doby, než je vyhodí z práce, protože firma nemá peníze.
3) platí základní poučka. Poptávka se zvyšuje při očekávaném zvyšování cen, naopak se snižuje při očekávaném poklesu cen. Tedy jinými slovy, dochází odkládání spotřeby, snižuje se poptávka, a ta neblaze působí na vývoj ekonomiky. Inflační očekávání naopak mohou poptávce pomoci, v období deflace dokonce velmi. Tohle platí samozřejmě statisticky. To že vy se tak nechováte neznamená, že se tak nechovají masy.

Výpočetní technika je specifický segment, kde je poptávka způsobena jinými aspekty než cenou. Například tím, že nové počítače dávají subjektům větší konkurence schopnost, tedy nákup se nevyplatí odkládat, i v případě, že za rok bude ten samý počítač stát polovic.

3) Ano, tomu se říká hyperinflace, něco takového mají v Zimbabwe. Protože lidé vědí, že zítra nebudou mít ty papírky už žádnou cenu, nakoupí hned jak dostanou výplatu. Kdo se rychleji zbaví peněz, vyhrává. Peníze přestávají plnit svou funkci a začíná se obchodovat barterovým způsobem.

Ale ve vyspělých zemích se inflace pohybuje daleko níže. Kvůli inflaci 2% se peněz nikdo zbavovat nebude. Tady nastává přesně opačná situace. Inflace není příčinou, ale je důsledkem. Důsledkem toho, že centrální banka změnou sazeb mění úrokovou míru. Při nízké úrokové míře si lidé a firmy více půjčují, čímž se zvětší nabídka peněz a inflace roste. Jak vidíte, inflace roste jako důsledek, nikoliv jako příčina.

A jak tato politika nízkých úrokových sazeb skončila ? To nyní vidíme: splasknutí úvěrové bubliny a následná světová ekonomická krize.

„A jak tato politika nízkých úrokových sazeb skončila ? To nyní vidíme: splasknutí úvěrové bubliny a následná světová ekonomická krize.“

Vážený pane, tohle je z prominutím populistický nesmysl. Ekonomii odjakživa provází hospodářské cykly. Těch se nezbavíme ani v případě, kdy pokryjeme peníze zlatem.

V případě stabilní měnové báze se neustále opakuje fáze inflace a deflace, jak se zvýši poptávka po penězích (inflace) a následně popraskání mnoha bublin (peněz je moc, deflace). Udržování nízké míry inflace souvisí s teorii, že tzv. inflační daň působí v nizkých hodnotách pozitivně na růst HDP. Někteří ekonomové jsou dokonce drsnější, tvrdí, že ideální je inflace kolem 10%.

Druhým aspektem je regulace. ČNB se snaží udržovat inflaci ve stabilním stavu. Pokud by k regulaci nedocházelo, pak budou podle mne ty cykly hlubší, budou se opakovat období vysokého bohatství následované obdobím vysoké deprese a tak dokola. Spolu s tím tedy vzniká teoretická možnost, že ČNB to ureguluje plus mínus ty dvě tři procenta, což je právě ten cíl, kdy je lepší držet v inflaci, než v deflaci.

Ale realita je taková, že kolikrát to nestačí. v USA byly úroky na nule a stejně nezabránili deflaci. Můžete koně dovést k řece ale nepřesvědčíte ho, aby se napil.

1) Ano, to se přeci spotřebitelům líbí a je to přirozený jev při zvyšování produktivity práce.

2)Z práce je nevyhodí, při deflaci stačí nezvyšovat mzdy a člověk bohatne, Bez rigidních mezd není důvod někoho vyhazovat.

3)Základní poučka platí, ale pokud počítám s tím, že se hodnota peněz zvyšuje stejně rychle, jako se cena zboží snižuje, tak nedochází k žádné změně spotřebitelských preferencí. Případné mírné zvýšení míry úspor není na škodu, protože to jsou vždy ÚSPORY co předchází investicím.

1) opravdu? Zlevňování vás donutí k vyšší produktivitě práce? Mě teda ne, naopak, spíš si počkám, než abych si bral brigádu (píšete nesmysl)

2) Pokud bude mít podnik na udržení mezd prostředky… tak jo, ale obávám se že ne (píšete opět nesmysl)

3) Investicím předchází úvěr. Výše úrokové sazby ovlivňuje množství investic (hyperbolicky) -… (tedy opět nesmysl)

3× nesmysl, dobrý výsledek :-P

Deflace se už mnoho let neprojevuje pouze ve výpočetní technice, ale naprosto ve všech oborech, kde je vysoký podíl sériové automatizované výroby. Např. automobilový průmysl – máte takřka 100% jistotu, že za stejnou cenu, za jakou dnes koupíte nějaké auto už za pár let koupíte auto, které bude výkonnější, méně žravé, víc nacpané elektronikou… totéž platí ve spotřební elektronice, atd..atd… a přesto se auta, spotřební elektronika, počítače neustále prodávají,…a důvod zvýšené konkurenceschop­nosti je pouze jedním z mnoha důvodů, které toto chování vysvětlují – např. se tímto důvodem nedá vysvětlit soukromý nákup elektroniky, počítače, auta…

Jinými aspekty než cenou říkáte? A ono to tak u jiných výrobků a služeb není? Takže lidi kupují jídlo ne proto, že bez něj budou ohladu nebo dokonce zemřou, ale proto, že zítra bude dražší? Nekupují oblečení proto, že bez něj jim bude zima a budou nazí, ale proto, že bude zítra dražší? Nejezdí autobusem proto, že se potřebují dostat z místa A do místa B, ale proto, že zítra bude jízda dražší?

Samozřejmě. Dneska na Novinkách vyšel článek, že levné potraviny jdou na dračku. Samozřejmě, že lidé nepřestanou nakupovat, ale mění se struktura jejich výdajů. Nakupují levnější věci, i za cenu, že jsou nekvalitní. Nesvezou se autobusem jednu zastávku, ale jdou pěšky. Nebo na kole. Netopí na 25 stupnu, ale na 19 a chodi ve svetru. Ti co nemají ani na to mohou skončit na ulici mezi bezdomovci. Nebo se do platební neschopnosti dostává majitel baráku, protože pokud má plný barák neplatičů, nic s tím neudělá. Mnoho lidí má dluhy, které nemůže splácet, tak je nesplácí. Opět způsobí, že věřitelé těchto dluhů má problémy a tím dostává do problémů další subjekty

Tohle všechno má ekonomické dopady. Občas i nedozírné. Od Vás je hloupé tohle popírat

Jen poznámka k výroku:
„…Deflace způsobuje, že lidé peníze neinvestují, ale raději je zašijí do madrace.....“
Nezlobte se na mě, ale tohle je pěkná ptákovina hned z několika důvodů:
1) Myslíte, že lidé by nekupovali předměty denní spotřeby s vidinou toho, že např. když měsíc nebudou jíst, umývat se, čistit si zuby,… tak si za ten měsíc pak za stejné peníze koupí víc potravin, mýdla, zubní pasty?
2) Je celá řada oborů ve kterých je už mnoho let enormní permanentní deflace – obzvláště viditelné je to např. ve výpočetní technice kde máte jistotu, že pokud počkáte často jen pár týdnů, tak si stejný vyhlédnutý počítač buď koupíte za menší částku než kolik stojí dnes a nebo si za stejné peníze koupíte počítač výkonnější. Podobně jsou na tom prakticky všechny průmyslové obory. A nekupují snad lidé počítače, elektroniku obecně, auta atd…? Říkají si snad – je v tomto oboru deflace, nic teď nekoupím, počkám…?

jj, to bych rád slyšel, jak keynesiánství vysvětlí spotřebu v odvětvích, kde je trvalá deflace navzdory inflační politice centrálních bank… :)

1) Veci denni potreby rozhodne ekonomikou nepohnou. I tak si myslim ze ano. Ono staci, kdyz to zacne delat vyznamna skupina obyvatel, treba ti co jsou zadluzeni a museji otacet kazdou korunu. Deflace jim totiz dluhy jeste zvysuje. Navic v deflacnim prostredi je vyssi riziko ztraty zamestnani vlivem deflacni pasti, proto lide v prumeru vice setri – i na predmetech denni potreby, ktere nepotrebuji

2) IT je specificky segment, kde poptavka neni zavisla na cene. A kde se do ceny zapocitava i vyvoj (viz dale) U aut zrovna deflaci nevidim… krome nekolika poslednich krizovych let. Navic vyvoj elektroniky nelze zapocitavat do hodnoty vyrobku, uz kvuli tomu, ze naklady na vyrobu jsou stale stejne vysoke, pouze na zacatku se do ceny promitaji naklady za vyvoj. Tomu se neda rikat deflace.

Dle mého názoru se tomu dá říkat deflace, protože za stejnou cenu dostávám stále lepší/výkonněj­ší/nabitější funkcemi/…výrobek. A toto neplatí pouze v případě počítačů, ale platí to pro naprosto veškeré průmyslové výrobky – zamyslete se např. nad tím, jaké výrobky spotřební elektroniky jsme mohl koupit za 1000,–Kč dejme tomu před 15ti lety a jaké dnes – z hlediska pohledu zákazníka se prostě jedná o deflaci, protože za jednu a tu samou tisícovku si dnes koupí té elektroniky mnohem víc než kolik by si jí mohl koupit před 15ti lety. Pokud tedy zákazník hodlá své peníze utratit speciálně za elektroniku, tak se mu vyplatí zašít tisícovku do strožoku a čekat…a kochat se tím, jak si za ní může koupit stále víc a sofistikovanější elektroniky (vývoj elektroniky je také pochopitelně přidaná hodnota)… No a kolik lidí se asi takto chová? Stagnuje snad elektronika v prodejích, nebo se naopak jedná o jedno z nejbouřlivějších odvětví a zákazníci kupují i s vědomím toho, že za ty samé peníze by si v budoucnu mohli koupit víc elektroniky?

Ale k jádru věci – já prostě té toerii „o penězích ve strožoku“ v případě deflace nevěřím. A nic víc než nepodložená teorie to není. Já jsem naopak přesvědčen, že kola ekonomiky by se točila i tak.

Já myslím, že tohle video vyřeší mnoho: http://www.youtube.com/user/misesmedia#p/u/43/zhoFOyy7rbo

Keynes použil teorii výrobního procesu, kterou prvně oprášil už Adam Smith, bohužel, dá se říci, bo už za Adama Smithe byla 200 let zastaralou a vyvrácenou. Retrogrese se stala v historii už mnohokrát a proto tu řešíme deflační past… ;)

No zrovna u tý elektroniky ta deflační past nějak nefunguje – lidé si kupují elektroniku i když vědí, že za půl roku bude mít poloviční cenu. :)

A u věcí denní spotřeby deflační past nefungune už tuplem – jíst apod. lidé prostě musí…

Inflace a deflace a hyperinflace a deflační past má smysl používat, když se týká celé ekonomiky. To že někde konkurence tlačí ceny dolu i přes inflaci, nebo že si výrobci nejprve započítají vývoj do nových technologií a s morálním zastaráváním technologie snižují ceny, protože mezitím mají příjem z nových technologíí. TO NENÍ DEFLACE! A už vůbec na tom nejde ukazovat, že deflace je prospěšná.

Nehledě na tom, že zrovna výrobcům tahle konkurence samozřejmě neprospívá… a ani spotřebitelům. Výrobci jsou celkem v háji, jen se podívejte, kde je AMD. Proč se většina výroby přesunula do Číny? A jaká kvalitu mají ty výrobky? Inflace v úmrtnosti veškerého HW je vysoká. I v tomto odvětví se můžeme těšit na krizi.

Asi proto americká ekonomika za 30leté deflace na konci 19. století zažila největší zvýšení životní úrovně v historii USA. ;)

Karel hazel shnila jabka sousedovi Frantovi na zahradu, Franta je hazel zpatky. Bylo jich tolik, ze krom hazeni jablek tam zapatky nebyli schopni delat nic jineho. Vecer oba sedli unavene vedle plotu, a gratulovali si k „ekonomickemu“ rozvoji.

Vy podle mě koukáte pouze na jednu stránku věci – na spotřebitele, který „peníze neinvestuje, ale raději je zašije do madrace.“ OK, to udělat do určité míry udělat může a bezesporu někdo udělá. Pak ale píšete o firmách, které nemají cash flow a krachují, protože jsou peníze v matracích. U firem snad hodnota peněz, které v daném okamžiku drží, neroste? Samozřejemě, že roste. Firmě díky deflaci stačí menší cash flow, za míň penez si koupí víc.

Dejme tomu, že je deflace 5%. Pokud chce firma reálný výnos do 5% reálně, stačí jí držet hotovost. Pokud ale nalezne investiční projekt, který jí vynese dejme tomu reálně 10%? Vyplatí se jí si peníze půjčit. Já nějaké uložené peníze mám a když mi nabídne 3% úrok, tak jí ty peníze stejně rád půjčím. Trh s půjčkami a dluhopisy se nezastaví, nezamrzne – přesune se do nové rovnováhy (tj. nejspíš se zmenší, ale to nikomu nevadí, protože prostě víc není půjčovat potřeba, je to rovnovážný stav) úplně stejně tak, jako se přesouvá dnes v inflační době při změně míry inflace nebo úrokové míry. Stejné množství transakcí dokáže obsloužit menší množství peněz.

Z toho, co tu píšete, myslím, že o věcech přemýšlíte, takže si to určitě dokážete dát dohromady. Bojíte se deflace jenom protože se dlouho nevyskytovala (na úrovni celé ekonomiky, v různých sektorech deflace je naprosto normální, ale to asi vidět nechcete) a navíc se o defalci mluví v souvislosti s hospodářskou krizií v 30.letech, kde ale byla přirozený následek krize, nikoliv její příčina. Inflací platí stát své dluhy a zdaňuje své občany, inflace mu vyhovuje, proto slyšíme jednostranné informace o výhodnosti inflace a strašné hrozbě deflace. Ale deflace vůbec není proč se bát.

Problém je v tom, že jakýkoliv výkyv v ekonomice nejprve postihuje firmy, a pak domácnosti. Tedy na inflaci těží zejména nejprve firmy (tam tečou peníze jako první) pak domácnosti (zvyšování mezd), Při deflaci je to opačně. Nejprve firmy přichází o peníze a následně domácnosti (snižování mezd).

Inflace jednoznačně hraje ve prospěch firem, deflace ve prospěch domácnostem. Domácnosti ale nikdy nezpůsobí ekonomický růst a růst životní úrovně. Naopak zakonzervování stavu a stagnaci.

Proto můj původní příspěvek konci filozoficky. Protože já neřeším to, co je správně. Záleží co chceme. Chceme se dál rozvíjet ekonomicky a zvyšovat svou životní úroveň, nebo nám to takhle stačí a měli bysme se spíš držet zpátky a obětovat určitou část životní úrovně do budoucnosti? Tohle nevím to je otázka na filozofa. Nicméně o tom to je. Rychlý rozvou s inflací, nebo spoření s deflací.

Když budou mít domácnosti víc prostředků, tak budou nakupovat víc výrobků a tak zvýší poptávku.

Nemůžu souhlasit, že inflace hraje ve prospěch firmám a deflace domácnostem, to nechápu, jak jste na to přišel, obě skupiny jsou postiženy stejně. Inflace/deflace sama o sobě žádné výkyvy v ekonomice nezpůsobuje. Není pravda, že za deflace upadají firmy a bohatnou domácnosti a za inflace je to obráceně. Opakuji, že úspory firem i domácností se zhodnocují/zne­hodnucují úplně stejným tempem, tj. při inflaci chudnou stejně firmy i domácnosti, při deflaci bohatnou firmy i domácnosti.

Rozdílné dopady ifnlace a deflace jsou akorát na dlužníky a věřitele. Inflace přerozděluje majetek směrem k dlužníkům (proto dlužník stát rozpoutává inflaci!), deflace dlužníky ničí a přerozděluje majetek směrem k věřitelům. Ale takové základy ekonomie Vám snad vysvětlovat nemusím, ty máte podle Vašeho psaní nejspíš za sebou, a tak se divím některým Vašim závěrům.

Mimochodem, vaše úvahy o půjčkách jsou špatné. Možná platí při nízké deflaci. Pokud jsou dlouhodobé půjčky momentálně někde kolem 5%, při deflaci 1% budou odhadem kolem 4%. To ještě jde. Při deflaci kolem 5% už bude úrok kolem 0%, protože peníze budou zvyšovat hodnotu tak rychle, že bude málo firem schopných vydělat víc, než je tech reálných 5% na úroky (po odečtení nákladů a mezd)… tedy samozřejmě 0% úroky, ale protože hodnota peněz se zvyšuje, zvyšuje se i reálná hodnota dluhu, který je tedy nutné splácet.

Při vyšší deflaci se dostáváme do situace, kdy by se musel vyplácet záporný úrok, což je ekonomický nesmysl. Jinými slovy, úvěr by ztrácel svou nominální hodnotu. Půjčil byste někomu 10000 a za rok by vám vrátil 9950 kč (při úroku –5%). Šel byste do to takové investice? Já tedy ne. A to si nedokážu představit dluhopisy s kupónem.

V úvaze předpokládám, že peníze by byly „stejně drahé“ (5%). Samozřejmě by to tak nebylo, peníze by musely být dražší. A zkracovala by se doba pro půjčku. Při vysoké deflaci by se půjčovalo na měsíce (delší termíny by byly drahé). Urok by byl reálně vysoky, vlastně nominální úrok + deflace. Při deflaci kolem 10% by takový úrok na půjčku 5% byl vlastně 15%. Problém je v tom, že by nebyla poptávka po tak drahých penězích. Nabídka peněz by byla ve vysokém převisu.

Co je to za blbost? Proč by se mělo půjčovat na měsíce?

No právě, tak by se prosadily jen kvalitní ziskové investice, ne pseudoinvestice a přelévání peněz, které způsobilo pád.
Kdyby nebyla poptávka po penězích tak by nebyla. A co? Prostě by je nikdo nechtěl, nic se neděje. Proč cenu peněz uměle snižovat? Byl byste pro umělé snižování cen čehokoli jiného?

Nízká poptávka po penězích z důvodů toho, že jsou drahé způsobuje odklad investic do rozvoje. Přijměte prostě fakt, že hodně firem si při investicích bere úvěr. Díky tomu pak máme možnost nakupovat jejich výrobky. Pokud je po výrobcích poptávka, je firma úspěšná, může úvěr splatit. Nebýt původního úvěru, nové výrobky by nevznikly. Zkuste si za slovo výrobky dosadit třeba mobilní telefony, nebo plazmové televize. Prostě bez úvěru by tyhle věci nevznikly a pořád bysme používali pevnou linku a koukali na do CRT trubice.

Myslíte si, že by v deflačním prostředí tohle šlo dělat bez úvěrů? Kde byste sehnal peníze třeba na drahou výrobní linku?

Příkladem s půjčkami jsem jenom chtěl ukázat, že si trh prostě najde novou rovnováhu. Ekonomika se dokáže vyrovnat s jakoukoliv změnou cenové hladiny/hodnoty peněz. Stejně dobře se dokáže vyrovnat s inflací 10% jako s deflací 10%. Máte pravdu, že při deflaci dejme tomu 10% nebude skoro nikdo půjčovat, ale na druhou stranu nebude skoro žádná poptávka po půjčkách, protože jenom tím, že máte peníze, získáváte větší hodnotu a můžete zainvestovat větší projekt i bez půjčky, protože si na něj prostě naspoříte sami.

Deflace není o nic horší nebo lepší než inflace a mě jenom štve, jak se jednostranně lže ve prospěch inflace, protože to politikům hraje do karet. Inflace jim umožňuje hrát si s ekonomikou tak, aby v jejich volebním období vypadala co nejlépe a politici toho prostě zneužívají a odnášíme to my všichni, co spoříme.

Nesmysl. Zřejmě jako většina ekonomů s podobnými názory vycházíte v předpokladu, že člověk je robot, jehož jediným cílem je za dobu svého života nashromáždit co největší majetek, nijak nutně nepotřebuje jíst pít, ani oblečení nebo kde přespat a vlastně po vůbec ničem netouží, kromě nashromáždění majetku. Na takové jako vy argumenty neplatí, jen psychiatr s pořádně silnými prášky.
Jen pro příklad – v mnoha oborech je silná deflace normou a přesto se nehroutí – např. počítače, mobily a celkově většina elektroniky.

Ono vůbec, když se vyvrátí psychologický blud, že lidé za deflace schovají peníze do matrace a vůbec neutrácí, tak ji není žádný argument proti. A když se k tomu přidá ta deflace v USA od 1870 do 1900, kdy rostla životní úroveň raketově, tak to prostě keynesiánec musí vzdát. :)

Nevím, co bylo v letech 1870–1900. Peníze určtě ale fungovali trochu jinak, byly kryté zlatem. Je to úplně jiná situace, otázkou je, zda to byla skutečně deflace.

Já znám jiný příklad deflace. 1936

Nevím jaký je to příklad, ale v těch letech zhruba končila ekonomická krize. Takže je to argument proti vám.

Ono je celkem jedno, jestli byly peníze zlato nebo papírky. Bankovní úvěrová expanze byla stále…a přesto 30 deflace a rostla životní úroveň, technologická úroveň, investice…

Deflace – libě zní uchu prostého človeka. To je, že moje peníze pod polštářem se zhodnocují, rostou, jsou cennější, stávají se „tvrdou“ měnou.
Inflace – ta mi z nich ubírá, okrádá mě – to nechci.
Ale za inflace rostou ceny. To znamená, že výrobce si může dovolit prodávát za vyšší ceny, protože kupující mají čím zaplatit a mohou si dovolit kupovat stále dražší zboží. Výrobcům se daří a z vyšších cen (zisku) si mohou dovolit něco přidat do mezd. A spotřebitelé opět mají na nákupy. Možná reptají, ale nakupují a výrobci prodávají. Vypadá to na spokojenost obou stran.
Pokud se stane, že trh donutí výrobce prodávat za nižší ceny, nejsou tržby, omezí se výroba, klesne kupní síla a je tu krize.
Moje peníze pod polštářem sice se zhodnocují, ale s utrácením nespěchám. Co když zítra bude hůř, pak se budou hodit.
Závěr si může udělat každý laik sám a nepotřebuje k tomu ani vědecké znalosti.

Deflace – libě zní uchu prostého človeka. – řekl bych, že uchu prostého člověka zní daleko lépe „deflorace“ ;-).

Fakt, máš pravdu. Ale to už je tak dávno… Škoda.

„Pokud se stane, že trh donutí výrobce prodávat za nižší ceny, nejsou tržby, omezí se výroba, klesne kupní síla a je tu krize.“
Ano, trh by donutil ceny snížit a lidi by zase začli nakupovat, situace by se vyrovnala.
Jenže právě že trh nedonutí prodávat za nižší ceny. Protože když se začnou ceny snižovat, zasáhne centrální banka aby zabrzdila „tu zlou a nebezpečnou deflaci“. začne se půjčovat, a ceny se zase vyhoupnou. Ale jen dočasně. Potom zase začnou klesat, protože je nadvýroba. A centrální banka zase zasáhne, ceny se zase dočasně zvýší a ekonomové hlásí že je zase všechno v pořádku. No a pak ceny klesnou znovu, jenže centrální banka už stím nic udělat nemůže, protože by musela peníze rozdávat a je tu krize, protože místo plynulého vyrovnávání je tu pád z nashromážděné inflace… Prostě udržování inflace je asi stejně inteligentní, jako zacpat pojistný ventil.

Centrální banka nemůže bránit deflaci. Centrální banka může jít s nabídkou peněz až k nulové sazbě. Do mínusu se jít nedá. Pokud má trh nakročeno k deflaci, půjde k deflaci, i kdyby se centrální banka stavěla na hlavu.

Naopak, centrální banka umí efektivněji bránit vyšší inflaci. Sazby se dají zvyšovat libovolně.

Člověče vy vážně neumíte číst, vždyť přesně to jsem napsal a taky jsem vysvětlil proč je právě to problém!

Pardon, ja nabyl dojmu, že tvrdíte, že centrální banka způsobuje inflaci. Já tvrdím, že jí nezpůsobuje.

Cílení na nízkou inflaci vyplývá z pozorování, že všechna období s mírně expandující měnovou zásobou byla prosperující. Ano, existovala i období s klesající měnovou zásobou, která byla prosperující, ale těch prvních bylo prokazatelně víc (opakuju, že jde o mírně expandující, hyperinflace do toho nespadá). Tzv. křižácké výpravy za zlatem nebyly kolikrát kvůli zlatu samotnému, ale kvůli tomu, že zlato fungovalo jako peníze. Přivést si z výpravy zlato znamenalo, že po určitý čas společnost s takové výpravy prosperovala, dokud se to inflací nevyrovnalo a hodnotu zlata znehodnotila.

A ty ty penize budes skutecne skladovat pod polstarem. Kde bydlis?

Ptal se někdo někdy sám sebe, kde se tisknou peníze? Kde se bere inflace? Myslíte si, že někde stojí úředník, který si tiskne peníze do kapsy, jež pak utrácí? To je samozřejmě nesmysl.

Zakopaný pes je v poptávce. Centrální banka má tu výsadu, že může půjčovat neomezené množství peněz, protože si je může natisknout. Ale jde o půjčky – úvěry se splatností, a je tedy zřejmé, že natištěné peníze se zase jednou do centrální banky vrátí. A ta je zase poslušně zlikviduje, přesně ve stejné výši, jako je vytiskla… Hmm samozřejmě, že se to neděje fyzicky, ale jen v informačním systému. Nicméně množství emitovaných a vrácených peněz je v rovnováze. Tak kde se tvoří inflace?

Ta pramení z poptávky. Ekonomické subjekty zkrze komerční banky poptávají úvěry. Množsví a výše těchto úvěru přitom rok od roků stoupá, stejně jako stoupá ekonomický rozvoj ČR. Otevírají se nové trhy, nové technoligie, nové služby. Více subjektů si bere úvěr a to v konečném důsledku generuje poptávku po penězích. Centrální banka to reguluje. Snaží se každý rok trefit do inflace ve výši mezi 2–3%, tedy aby se neemitovalo příliš mnoho peněz a nedošlo k hyperinflaci. Regulace se děje pomocí úrokové sazby. Čím vyšší je poptávka po penězích, tím větší jsou sazby aby se zamezilo vyšší inflaci. Úrok, který ČNB přijímá přitom nelikviduje, ale je příjmem státního rozpočtu. Pokud inflace přechází v deflaci, ČNB snižuje úroky a nabízí tak cestu k levným penězům. Nicméně tenhle krok nemůže zabránit deflaci. Pokud není zájem o půjčky, nízké sazby zvýšení peněz v ekonomice nezpůsobí.

Tedy inflaci neurčuje úředník, pouze se reguluje výše inflace určením výše úroku. A většinu času jde spíš o zabránění vyšší inflace, než deflaci. Deflaci pomocí úrokových sazeb bránit moc dobře nelze. Lze nabídnout peníze za nulový úrok. Stejně tak se ale nedávno FED sám na vlastní kůži přesvědčil, že krizi stejně nezabránil. Prostě valná většina levných peněz skončila v rezervách bank, a dál se do ekonomiky nedostala. Banky jsou opatrnější a rezervami kryjí spíš vklady, než aby je používaly na levné úvěry. Podnikům moc nepomohou a vkladatelům také ne.Levné peníze znamená, že vklady nemají žádné úročení. A krize vesele pokračuje.

Vazeny pane ondra.novacisko.cz,

jste v zajeti poucek, ktete do vas nalili behem studia na VSE. Nyni mate teple mystecko v bankovnim sektoru a pocitate kolik jste videlal na zapuceni penez, ktere nemate. Inflace vam vase zisky jeste zvetsuje, proto argumentuje te tim, ze deflace je nezadouci.
Krasne a jasne je to shrnuto ve filmu penize jako dluh.

http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/penize-jako-dluh-na-youtube-s-ceskymi-titulky

Bohuzel vasi nadrizeni se postarali jiz o to, aby tento film byl vymazan z youtubu. Mel jsem to stesti a videl ho. Vasi argumentaci neveri, je zjistna.

No kdybyste ten film viděl, tak mi dáte za pravdu. Akorát musíte proniknout zkrs tu propagandu, která je totálně lživá a jít k jádro pudla.

A nejsem bankovní úředník, jsem analytik a programátor. Pro mě je to samé, jako posílání paketů v sítí. Jako analýza samoregulačního systému.

Jenže ono tu inflaci určuje právě ten úředník sedící v centrální bance (já vím, není na to sám, sedí jich tam více a i když jsou formálně „nezávislí“, stejně musejí konat v souladu se záměry vlády), který naplánuje, že inflace na příští rok podle něj bude třeba 3% a proto navýší o příslušný obnos množství peněz v oběhu. Nikdo jiný než stát, mající monopol na daný zákonem o zákonném platidle, inflaci způsobit nemůže. Navíc se to komplikuje tím, že hospodářství má určitou setrvačnost a proto se výsledky dostaví až někdy za 18 až 24 měsíců. Takže se úřednické opatření naprosto mine účinkem, ba spíše rozhoupe hospodářský cyklus ještě více než by tomu bylo bez státního zásahu.
V posledním odstavci jste si sám odpověděl, že keynesiánské snahy o ovlivnění hospodářství umělým snižováním hodnoty peněz vedou do pekel. Každý snad chápe, že když se neurodí rajčat a zájem o ně převýší nabídku, tak cena rajčat poroste. To samé platí i pro peníze. Když je o úvěry větší zájem než je nabídka, pak nezbývá než zvyšovat úrok.
Smutné je, že naprostá většina voličů, volících „pachatele dobra“, si klidně nechá namluvit opak a vůbec jim nevadí, že to pak stejně zaplatí oni sami zvýšenými daněmi, které rozvoj hospodářství zabijou mnohem účinněji, než veškeré pobidky.

„proto navýší o příslušný obnos množství peněz v oběhu.“

A teď o červené karkulce.

Pro vývoj peněžní zásoby koruny viz třeba tady: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1155&p_strid=H&p_lang=CS
Pro vývoj u dolaru třena koukněte zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Components_of_the_United_States_money_supply.svg

Pořád nechápete. Nikdo se nepře o tom, že peněžní zásoba roste. Já jen odmítam tvrzení, že si „úředníci jen tak navýší peněžní zásobu“. To je naprostý nesmysl (slušně řečeno). Evidentně jste můj příspěvek nečetl, nebo nepochopil. Zkuste znova a pomalu. Jinak odmítám dál diskutovat na toto téma.

No ano, vždyť to je ale přesně ten problém – inflace znamená, že se zvyšuje množství dluhů. No a jak to asi může dopadnout, když se dluh splácí další půjčkou?

Protože peníze vznikají výhradně z dluhů, splacením všech úvěrů by peníze zanikly.

Mít úvěr není nic špatného. Ani splácet úvěr úvěrem (pakliže se původní úvěr splatí), tím se akorát prodlužuje splatnost úvěru. Po úvěrech je poptávka na obou stranách. Jak příjemci peněz (chtějí peníze), tak investoři (chtějí výnos).

Nevidím na tom nic špatného.

Jo, horší je, pokud má někdo úvěr, které nedokáže splácet. Ale to je jiná kapitola.

Ano, peníze vznikají z dluhů, (ale je snad tu nějaká základní množství, které by zbylo) Problém je, že víc peněz= víc dluhů. Splácet dluh dluhem je problém, pokud máte takové dluhy že nevyděláte ani na úroky a jen berete větší a větší úvěry.

Není žádné základní množstí. Rozvaha centrální banky je taková, že na jedné straně má emitované peníze a na druhé straně má dluhopisy bank. A ty jsou v rovnováze. (říkám to zjednodušeně, samozřejmě, že ta struktura je složitější, ale provedením transitivního uzávěru bysme došli k přesně k tomu, co píšu).

Jinými slovy, k vytroření peněz dluhů třeba.

Sice banky , jež odvozují , alespoň se na to rády vymlouvají, své úroky z uložených peněz dle centrální banky, a také je rovněž pravda , že záporné úroky z uložených vkladů by znamenaly run na banku , ale běžné banky to dělají jinak. Zavádějí různé zlodějské poplatky , čímž dokáží , že efekt z malých úroků na účtu může být záporný , jakoby vlastně zavedly ty banky úrok menší než nula , tedy záporný . Takže se to stejně děje pod pláštíkem poplatků . Asi jako poplatek za "uskladnění" peněz , že je vyšší , než to co přinesou "úroky" za "uskladnění" peněz .

Tohle je možný prezentovat? Je naprosto evidentní neznalost souvyslostí a základních kauzalit. Prosím začněte se vzdělávat.

Doba kdy ignoranství bylo in už je dávno pryč.

např Jílek peníze a měnová politika