Názory k článku Mýty o spolehlivém fungování státních penzí

Nikde nevidím označení PR článek!

Nechápu, proč by to podle vás měl být PR článek. Když použili analogii, tak článek, ve kterém pekař píše, že když nebudeme jíst, tak zemřeme je podle vás také PR?

Invalidní stbák se ozval...

že každý cikán hádá podle své kobyly.A poradce dvojnásob.

Pravdou je, že dělníkům byl důchod zaveden až reformou 1927 a samotný důchod nebyla vysoký. Ale také je pravda, že platba daně byla výrazně nižší. V současnosti se této dani říká "pojištění", nicméně je povinné, tedy jde z mého pohledu o daň.

K předchozím příspěvkům: nemusí se vám to líbit, ale to je prostě fakt - můžete si to spočítat. Zvyšuje se průměrný věk i pravděpodobnost dožití, zhoršuje se poměr mezi platícími a vyplácenými. S tím neuděláte nic ani když opravdu moc chcete, aby to tak nebylo.
Že mezi důchody před 20 lety a důchody dnes není zase tak velký rozdíl, to je také pravda (ve smyslu poměru mezi průměrnou mzdou a důchodem). Mnohem více se můžou lišit životní náklady, ale zase - na "dobré" adrese je to celkem pochopitelné, a tam prostě může bydlet jenom ten, kdo na to má. Hodně lidí se na důchod stěhuje z měst na venkov (pravda, vím i o opačných případech, hlavně ze zdravotních důvodů). Zkrátka člověk musí být flexibilní a přizpůsobovat svůj život aktuálním možnostem. A zase žádné kecy s tím nehnou.
A konečně - pravda je, že důchod před druhou světovou válkou prostě nebyl pro všechny. Proti tomu po válce to prostě šlo, tak se to tak udělalo, a lidi si na to zvykli (žádný div, na takové věci si člověk zvykne raz dva). Bohužel situace se mění a už to tak dělat nejde (resp. jde, ale za značnou cenu, kterou stávající přispěvatelé do systému asi nebudou akceptovat), takže je nutno zase ten systém upravit, změnit. NIC NETRVÁ VĚČNĚ, ani láska k jedné slečně. A ani důchodový systém...
Nedá se nic dělat. Taky z toho nemám radost, samozřejmě, znamená to pro mě větší výdaje na budoucí zajištění, ale holt to jinak nepůjde.
Protestováním se realita nezmění...

Již mnoho diskutujících oprávněně namítá tento fakt: je všeobecně známo, že od převratu v r. 1989 stále není důchodový fond oddělen od státního rozpočtu. Při tom donedávna byl tento fond stále ve velkém PŘEBYTKU a všechny postkomunistické vlády ho likvidovaly tím, že ho zařadily do státního rozpočtu a tak ho vykrádaly.Takže žvásty o neschopnosti fungování stávajícího důchodového systému říkejte tomu, kdo seno žere. Nemluvě o tom, že t.zv. Pravice úmyslně snižuje přímé daně a tím i příjem peněz do důchodového fondu. Tím je tento fond škrcen dvojnásobně. Komu to slouží je jasné.

Důchodový fond byl v přebytku do roku 1996 včetně a dále pak v letech 2005-2006. Což mi nepřijde jako nedávno.

Stávající důchodový systém může samozřejmě fungovat libovolně dlouho, ale za předpokladu, že se z něj vyplatí pouze to, kolik se vybere. Jinými slovy, státní důchod bude, ale menší.

Je třeba si uvědomit, že sazba SaZ pojištění v čase klesá. Začinali jsme na 13,5% (zaměstnanec) + 36% (firma). Dnes jsme na 11%+34%. Rozdíl zůstal plátcům daně k jejich spotřebě (po zaplacení daně z příjmů samozřejmě) - takže je jasné, komu slouží.

A jak souvisí přímé daně s důchodovým účtem, tedy netuším. Podle mého nijak.

Mezi přímé daně zahrnuji (možná nepřesně) i platbu firem za sociální pojištění zaměstnanců (důchodové pojištění) a tento druh platby byl dle mých info za Topolánkovy vlády snížen. Tím se pak logicky do státního důchodového fondu vybírá méně peněz. Oceňuji Váš zájem a Vaše uvedená (snad správná) čísla.

Tak říkáme tomu sice SaZ pojištění, ale chová se jako daň.
Podíval jsem se na starší výplatní pásky (po ruce je máím od roku 1993) a vývoj byl následující (zaměstnanec + firma) : r.1995 a dále : 13,25% + xx%, rok 2006: 12,5% + xx%, r.2008: 12,5% + 35%, r.2009, 2010 : 11% + 34%. SaZ poj. placené zaměstnavatelem se dříve na výplatních páskách neuvádělo, takže nevím.

Podstata je, že v systémech (je třeba zohlednit i zdravotní pojištění) nyní chybí cca 4,5% z daňových základů oproti době před cca 20 lety, což bude obnášet řádově 40 mld. Kč, což už je znát. Tyto peníze se neprošustrovaly (narozdíl od jiných), ale zůstaly v kapsách daňových poplatníků a pokud si dobře pamatuji, tak si moc lidí nestěžovalo.

Slušelo by se podotknout, že se změnila i skladba rodiny. Zatímco před 2. sv. válkou pracovalo jen málo žen, protože tzv. rodinný servis (vaření, praní prádla, šití oděvů, úklid, péče o děti) byla práce pro 1-2 pracovní síly, byly vdané ženy většinou v domácnosti, v domácnosti střední třídy byla ještě k dispozici služka. A muži tuto domácnost na rozumné úrovni uživili.
Po 2. sv. válce byla mužská pracovní síla zdecimovaná. K tomu, aby mohly ženy nastoupit do pracovního procesu, bylo třeba zajistit služby pro rodinu. Nejenom jesle, školky a školní družiny, ale třeba rozvojem používání elektřiny a s tím spojeného používání praček a elektrických sporáků. Zatímco před 2. sv. válkou musela žena ráno zatopit a poté uvařit oběd, totéž bylo s prádlem, po 2. sv. válce jen otočila knoflíkem. Záporem už ale bylo to, že rodinu uživil teď už ne jeden, ale dva pracující jedinci. Zároveň ale byli zabezpečeni staří lidé, kteří dostávali státní důchod (na který si předtím celý život platili).
No, a dneska jsme se dostali do situace, kdy dva pracující jedinci mají dost do dělat, aby uživili sami sebe. Na pořízení dítěte si mají našetřit, pořízení vlastního bytu je pro ně celoživotní zátěž, k tomu si mají ještě našetřit na důchod. Já osobně čekám dost velký propad porodnosti. Pokud máme dojem, že zatím neklesá, tak si uvědomme, že porodnost nám zachraňují naši tmavší spoluobčané, kteří ale nebudou do systému nic odvádět, spíš z něj budou dlouhodobě čerpat. Je otázka, jak nám to ovlivní nejen důchody, ale i celý sociální systém. Mně osobně se to vidí dosti černě.

To je dobrý postřeh, ale souvisí spíš obecně s posunem ke specializaci. Zatímco kdysi když měl někdo hospodářství, tak byl do značné míry soběstačný a kupovat musel jen to, co si nevyrobil sám, dnes je soběstačnost nedosažitelná, a to i na venkově (leda by si někdo oblíbil extrémně asketický život). Takže méně/nic si toho uděláme doma, všichni někde pracujeme a všechno si kupujeme.
Ohledně skladby populace: bohužel, je to asi tak. Pro mě to je další důvod, proč nespoléhat na státní systém - ten se s takovým vývojem zhroutí mnohem dříve, než se dostanu byť i jen na dohled důchodu :( Co ovšem budou dělat ti, co si nemají z čeho našetřit, to je otázka - jenom se zdá, že politici na ni nemají odpověď (a vůbec, dělají, že nic neslyší).

Nelze než souhlasit. Znám poměrně dost mladých rodin a párů, které - podle vlastních slov - musí žít z ruky do huby kvůli hypotéce. Ve skutečnosti si ale alespoň dvě dovolené v zahraničí neodřeknou (Alpy all inclusive v zimě, Chorvatsko v létě), mobil, televize, PC, notebook je u nich samozřejmostí, ale podle měřítek mnoha lidí jsou vlastně socky a snad skoro chudáci, když musí ve 30 splácet hypo. Jinými slovy - buďme rádi, že se máme takto dobře a prakticky nikdo tady (CR, Evropa) neumírá hlady ani v zimě nezmrzne, většina ostatních věcí je těžký nadstandard.

Nevím přesně co bylo záměrem článku, ale pokud to bylo doporučení, že každá koruna zaplacená státu je vyhozená, tak to bych souhlasil.

Opět mystifykace???, tak teď to do nás půjde pod tlakem, až si konečně uvědomíme, že ty peníze soukromé fondy potřebují. TAK SI TO POJĎME UŽÍT.

No mě to podle údajů z článku vychází tak, že čím menší je poměr produktivní: důchodci, tím větší penze. Před válkou 20:1, po válce 6:1, nyní 2,5:1 a důchody větší a větší. V roce 2050 má být poměr 1:1, tak vychází důchod větší, nežli nyní (reálný důchod samo). Celá ta urputná snaha o obrovský koláč cca 300 mld Kč je v souladu se současnou tendenci - zprivatizovat zisky a případné ztráty kolektivizovat.

Aha, takže budeme počítat: řekněme, že důchod bude 10 000 Kč. Při poměru 20:1 to znamená, že každý pracující dá 500,- při 6:1 už je to 1666,- při 2,5 už jsou to 4000,- a při 1:1 dá každý těch 10 000,- o tom to je. Můžeme mít samozřejmě pořád stejný systém, i stejnou výši důchodu, ale budeme platit čím dál víc na sociálním.

No jasně, ten co platil 500, měl plat 1200, ten co dnes platí 4000, má plat 25000, kapišto? Ten co bude platit 10000, bude mít plat 120000. What is the problem?

Co je problem. Opravdu myslite ze pri prumernem platu 120000 bude duchodci stacit 10000 byt jen na preziti? Pripadne ze nekdo bude mit plat 120k a po odchodu do duchodu bude dostavat 10k?

No s těmi 10000 jsem nepřišel já, ale torong, tak jsem na to reagoval. Já jen poukázal, že čím nižší poměr produktivní:důchod­ci, tím vyšší penze. A to platí už drahně let. Přestane to platit, až se ty stamiliardy přesunou do privátních fondů.