Ano, tuhle námitku beru. Titulek si sestavila redakce sama. Byl jsem požádán o sepsání problematiky přesčasů, že prý je o to velký zájem. Můj názor je, to zase dostanu, že u všech kancelářských profesí (prosím nechci se dotknout lidí dělajících rukama nebo lidí ve službách, lékařů, sester atp.) je přesčasová práce důsledkem jenom nízké produktivity práce, doslova proflákání pracovní doby. Dokud jsem byl činný v zaměstnání, viděl jsem to u svých kolegů.
Vy to určitě víte, ale pro někoho jiného, kdo by třeba tuto diskuzi četli je třeba napsat "[...] kolik ya to dostane peněz _zaměstnavatel_"
Z pohled samotného zaměstnence, to kolik za to dostane peněz on s jeho produktivitou zas tak moc nesouvisí.
Obecně to nějak koreluje (země, která má třeba 5x vyšší produktivitu bude mít třeba 3x vyšší mzdy, než jiná), ale z pohledu každého jednoho zaměstnance to nesouvisí.
A zaměstnavtel se snaží (je to v jeho zájmu), aby zaměstnanec svoji produktivitu neznal.
Tak to je jasne, ze zamestnanec svou produktivitu nezna. Ja jsem jenom chtel upozornit na rozdil mezi "normalni" produktivitou(kolik uzitecne prace vykonam za jednotku casu) a produktivitou dle ekonomu(kolik penez vydelam za jednotku casu).
Ceska a nemecka kadernice ktera dela na sebe zvladne za den stejne mnozstvi stejne kvalitnich ucesu. Produktivitu prace(v beznem slova smyslu) maji obe stejnou. Ekonomickou produktivitu prace ma ale ta nemecka nekolikrat vyssi, protoze si za praci muze rict o vic penez.
Kdyz se ptaji nejakeho ekonoma na to, proc cesi berou mene penez nez nemci, tak jednim z hlavnich argumentu je nizka produktivita prace ceskeho zamestnance. Jenze ta nizka produktivita znamena akorat to, ze dostava malo penez. Tedy uplne klasicka argumentace kruhem.
"A zaměstnavtel se snaží (je to v jeho zájmu), aby zaměstnanec svoji produktivitu neznal."
No, znám jednoho zaměstnavatele, co v projekci tvrdí, že ho stojí jen peníze, a že peníze mu vydělávají jen obchodníci. Takže ano, i takhle debilně to lze dělat. Nicméně trochu schopný zaměstnanec svou produktivitu přibližně zná, a tyhle pokusy ho jen demotivují. K práci, ne k tomu si říci o jiný plat. Většinou jinde.
Za překlep se omlouvám. Samozřejmě v nízké produktivně práce... Podívejte, já psal o právnících v zaměstnaneckém poměru, ale to platí nejen pro právníky, prostě pro úředník. Pokud vy naháníte advokáta od února, tak je to nejspíš proto, že pro něj nejste VIP klient se zajímavým, řekněme odborně, pokud je to člověk, který rád řeší zajímavé případy, nebo, a to bude nejspíš, finančně zajímavým případem.
Mám dotaz: ten zázrak, že v zaměstnaneckém poměru má člověk nízkou produktivitu práce, se vztahuje i na někoho jiného, než na právníky a úředník?
Kde je možno dělat úředník na živnostňák?
Ta myšlénka, že když má dotyčný nízkou produktivitu práce, tak je to vina klienta, platí jen pro právníky?
A teď vážně: to jsou opravdu trapné řeči. Jestli to o něčem svědčí, tak jen o komplexech, či jakési křivně, autora.
Hezký dobrý večer, nejhorší je, že celý post (a psal jsem ho dlouho, snažil jsem se být vtipný, a tak jsem ho stále upravoval a snažil se ho učinit veselejším a veselejším a dal jsem si s tím práci...) mi spadl, protože padl internet... (znovu jsem text prostě nenahodil, třeba to ani nejde, stejně jsem v oblasti IT diletant), takže už to tak hezky a vtipně nenapíši, bude to pouhý příspěvek do diskuse, už to odbudu: Už zase činím výjimku a účastním se lehce slabomyslné diskuse mimo hlavní nosné téma. Ale uznávám, že je to moje chyba, sám jsem diskusi na scestí nasměroval. Prosím, jakou křivdu, máte na mysli? Státní správu jsem opustil dobrovolně, protože mi nestačilo do práce chodit jen pro peníze (relativně slušné a k tomu ty benefity!!!), ale potřebuji, asi nejsem zcela v pořádku, cítit dobrý pocit z dobře vykonané práce (když někde musím sedět 8 hodin denně, tak to musí mít smysl), zatímco jsem cítil jen zmar a zbytečnost. Svou práci jsem odvedl vždy perfektně (kdyby tomu tak nebylo, tak by mne vyrazili a neodešel bych sám), nic neodbyl, neodfláknul, nechoval se jako byrokrat (za každým případem jsem se snažil vidět ne jen spis a paragrafy, ale potřeby, problémy, starosti konkrétního člověka - ukažte mi, safra, úředníka, který postupuje takhle) a přitom jsem stihl o pracovní době chodit do hospody (U radnice, to ještě byla Plzeň jak desítka, tak dvanáctka, desítka byla pro našince za polovic, to ještě i byly dvojí ceny, což nechválím, jen odkazuji na dobu) a ještě vykonávat vedlejší činnost. Nevím, uznávám, jak to chodí v KPR dnes, ale za mne, tedy za pana prezidenta Václava Havla to tak bylo. Nevím, jaký můj komplex máte na mysli. Já si opravdu nestěžuji na to, že nepožívám statutu a výhod státního úředníka. V čem se mé názory liší od majoritního názoru občanů, podnikatelů? Ukažte mi prosím živnostníka, která má rád a chválí státní správu a úředníky. Já chápu, že musí existovat hygiena, finanční kontrola a když je politická vůle, tak také EET, ale to množství zcela zbytečných byrokratických agend, které slouží jen k tomu, aby vyšší úředníci mohli něco vymýšlet a nižší nebyli nezaměstnaní... Nesmyslná hlášení, nesmyslné formuláře, nesmyslné agendy... Zbytečná místa, zbyteční lidé, zbytečné úřady. Nezlobte se, ale mně přijde, že většinu úřednické agendy prostě zvládne trochu sofistikovanější počítačový program (abych tedy nemusel říci přímo cvičená opice). Unavený, udřený úředník mi opravdu přijde jako protimluv. Prostě jen tu flákárnu nezvládá. (V kanceláři jsem seděl já
mladík, se o 2, ba o 3 generace starším zkušeným kolegou a ten říkal, že to je tedy flákárna, že za socialismu jako úředník musel pracovat, tady nemusí - ono totiž dnes je asi 4 x více úředníků než za socíku, kterému se také někdy říká byrokratický stalinismus. Není to k zamyšlení?) Prosím uveďte mi konkrétní příklady. Já věřím, že třeba sociální práce, práce s nemakačenky vymáhajícími sociální dávky je stresující, ale to je prostě chyba systému, jak je nastaven. Prosím jaké mé komplexy máte na mysli? Já opravdu netoužím po návratu do státní správy. Já prostě chci, aby mi práce byla nejenom obživou, ale i zábavou, posláním. Naopak, prosím neurazte se, mne opravdu nepřísluší urážet čtenáře, takže to fakt nechci, ale právě vy mi přijdete jako zneuznaný úředník: kloťák, kterého nemá nikdo rád. A divíte se tomu? Co přinášíte, jestli jste úředník, vedoucí nesmyslnou agendu, to je fuk, jestli ji nařídil byrokrat z Prahy nebo Bruselu, pokroku, budoucnosti, lidem, přírodě, komukoliv?
Vám také? I čtenáři, který vesměs vkládá vtipné inteligentní glosy k věci (a nebývale stručné, asi se umíte vyjádřit)? Vždyť v tom napadaném postu (mém vyjádření, které se nelíbí) nic sprostého není, jen popis vlastních zážitků a je toho tam nadto hodně sebekritického. Asi je na místě, abych znovu ukončil debaty se čtenáři, k nimž jsem se vrátil. Když mně to nedalo, já prostě lidem naslouchám, chci se nechat poučit, nejsem politik, který mele monolog, ale jestli vedu dialog, ale tak mám právo se také vyjádřit. To je prostě tříbení názorů. Tak se omlouvám, nebudu se účastnit čtenářských debat, ale je to fakt škoda, z nich se člověk může dozvědět, co lidi trápí, co mají za problémy, jak chápou podané informace, zda je článek přístupný, srozumitelný atp. Politiky to nezajímá, co lidi trápí (když tak před volbami a ještě si na to zjištění najmou agenturu - viz ČSSD), ale mně to zajímá, aby to, co napíši sám nebo vyberu z judikatury bylo pro lidi aspoň trochu zajímavé a přínosné, abych nežil v nějakém teoreticko-právním světě. Hezký zbytek dne.
Hezké odpoledne. Dobře, ať s Bohem, nebo bez boha, to je jedno. Jestli nechcete diskutovat, v pořádku, já sám lituji, že jsem diskusi rozvinul a možná poněkud nevhodně. Ale věřte, že v debatě je nutno přijímat i názory, které se mi nelíbí - a mně se jich nelíbí, ale to je právě ta demokratická, já raději říkám akademická diskuse. Jen mi prosím nepodsouvejte v debatě sprostotu, té se vystříhávám, jsem jí dalek, ač jsem si musel sám od čtenářů zvyknout na cokoliv. Nic sprostého jsem neuvedl, jen přímočarého a nekorektního, ale ne sprostého. Nekorektnost není vulgarita. Jestli jste zneuznaný státní úředník, tak se vám velmi omlouvám, opravdu jsem se vás nechtěl dotknout. (Já to chápu, proč by neúředníci měli mít rádi úředníky? Koneckonců i úředník sám před jiným úředníkem, v pozici prostého občana na jiném úřadě si asi připadá jako s prominutím blbec.) Věřte mi však, můžete to zkusit jako já, že jsem se cítil ve státní správě opravdu špatně, prostě zneuznaný (to není urážka vůči vám, to je popis pocitu státního úředníka, ten samý výraz používám i ve vztahu k sobě), neříkám, že soukromý sektor je dokonalý, to ne, ani náhodou (vyletíte z práce ani nevíte jak, kdežto ve státním máte své jistoty..., o přidání musíte bojovat, ve státním vám přidávají před volbami skoro automaticky), ale je flexibilnější, máte spíše šanci tam najít uspokojení z dobré práce, to nebudete mít z překládání lejster nebo z toho, že někdo sází informace, co mu řeknou občané, do počítače, jak říkám, to by zvládl počítač s dobrým jazykovým korektorem a vším možným příslušným vybavením (omluvte prosím nevhodná technická vyjádření, jsem IT diletant) sám.
Nechce se mi to hledat, přátelé, ale už jednou jsem to zmiňoval na Měšec.cz, je to více let, bylo to při příležitosti článku, který rozebíral odměňování ve státní sféře. Hluboce se omlouvám, každý se může zmýlit, byl jsem právním konzultantem Kanceláře prezidenta republiky za prezidentství Václava Havla, ano přijal jsem to místo: "Sorry, jako." Každej může bejt blej a naivní, když je mladej. Omlouvám se. Budiž mi, prosím, omluvou, že jsem to vzdal po 14 měsících, když jsem pochopil, že pan prezident nepřijme ode mne ani jednu radu, že nikdy nebude postupovat podle mých rozborů, že mi vše někdo panu prezidentovi blízký zneguje - někdo, kdo ví o světě prd, ale je (byl) V. H. blízký. Havel se neřídil nikdy odborností, ale názory svých kumpánů. Ale proč o tom hovořím? Šéfkou právních konzultantů byla jistá JUDr. B. Ch. (snad nebudu žalován pro urážku na cti, jsou to jen iniciály, už je zapomenuta, možná už je na pravdě boží), jejíž znalosti práva byly všelijaké (to by mi snad mohlo projít takový výraz, prostě jsem měl pocit, že někdy šla kolem Právnické fakulty UK, kterou údajně vystudovala v 50.tých letech..., to je docela konformní výraz...), která měla poslední slovo u Havla, pokud šlo o právní otázky. Já jen chci říci, že pracovní doba byla od 7:45. Paní B. Ch. dorazila do práce zhruba před desátou. Jako první zavolala na účet daňových poplatníků bráchovi do Kanady (a to bylo v r. 1994 setsakra drahé). Pak si přečetla zpravodajství. Pak si nechala pochlebovat od svých pochlebovačů (ti vydrželi jako právní konzultanti mnohem déle než já, ne 14 měsíců, ale až do výměny prezidentů, tedy do nástupu Václava Klause a dostali solidní trafiky na ministerstvu, i post náměstka ministra - můžete být úplně blbí, ale musíte pochlebovat správnému člověku). Pak sotva stihla oběd... Chudinka upracovaná. No, končila někdy kolem 7. večer a vykazovala přesčasy... Takhle to chodí ve státní správě. Hlavně musí být člověk za dobře se šéfem a produkovat s prominutím h... Promiňte prosím, ale to, co se mnohdy ve státní správě předvádí, to zvládne počítačový program, na to nemusejí být lidé. Můžeme tam klidně, když už chceme něco živého, dát cvičenou opici. I můj kocour zvládne po noci plné dobrodružtví přijít a lehnout si na klávesnici (jako to dělali úředníci v KPR - to v tom lepším případě, také jsme mnohdy několik hodin seděli v hospodě a stát nám to platil), po 8,5 hodinách může klidně vykazovat přesčasy...
Lituji, ale tak to ve státní správě nehodí, i když možná to tak chodilo v prezidentské kanceláři za V.H. Myslím, že jste své líčení trochu přibarvil, protože např. volat kolem desáté bráchovi do Kanady znamenalo vzbudit ho ve tři nebo ve čtyři ráno tamního času. Jestli měla ta paní placené přesčasy, bylo to proti pravidlům. Od nějaké (tuším desáté) platové třídy se totiž na placené přesčasy nehrálo a byly problémy i s náhradním volnem za práci v sobotu a v neděli (pokud vůbec, tak zpravidla bez příplatků).
Ano, možná se pletu s časem volání do Kanady, ale ne s faktem volání, možná si nepamatuji pořadí soukromých a flákacích úkonů, které předcházely práci, určitě ne s tím, že jakž takž pracovat začala někdy kolem 2. - 3. hodiny odpolední. Vaše poznámka s neproplácením přesčasů vedoucím pracovníkům je správná, ale myslím, že v té době to ještě šlo, fakt se mi nechce hledat tehdejší právní úpravu a i jestli ne - byl tu velký prostor v oblasti odměn. Pochybuji, že se od té doby ve státní správě něco změnilo, jen vzrostly platy a počty úředníků.
Ona je trochu jiná situace v "normální" státní správě a pak v její "politické části" jako je právě KPR, či řada odborů na úřadu vlády.
Typicky v KPR bych tomu popisu dost věřil (a zdaleka nejen za Havla), také jsem se měl možnost s jejich činností setkat a je to zkrátka "specifické".
Objektivně by se ale mělo dodat, že "normální úředník" (byť třeba i ve vedoucí pozici) třeba na finančním úřadě, městském úřadu atd. přeci jen pracuje více a efektivněji a proto bych popsanou story z KPR přehnaně nezobecňoval..
Kéž byste měl pravdu. Asi chodím na špatné úřady nebo ve špatnou dobu. Nikdo se nevěnuje mně, ani dalším občanům, zato několik úředníků v hloučku klábosí u kafíčka nebo hulí před úřadem. Patrně mám tu smůlu, že tam chodím zrovna o pauzách... A když už někoho donutím pracovat, tak je to leda k vzteku nebo smíchu. Abych byl objektivní, nechci to zakřiknout: Na finančním úřadu to vesměs s přihmouřením oka jde, ale ČSSZ - katastrofa (ale je tam 1 výjimka, pracovitá, myslící paní), VZP - sice to není státní správa, ale veřejný úřad - katastrofa, obecní úřad resp. městské části - katastrofa.
Podle mě by se přezčasové hodiny měly počítat do důchodu.Nyní se počítá kolik má člověk odpracováno let potažmo dní.Děláme 2x týdně 12h směnu +3x 8hodinovou tzn že od pracuji 1 den navíc.za rok dejme tomu budu mít 15 dni za 2 roky už měsíc atd.Přitom odchod do důchodu mám v 61 + 3 měsíce.Ty už ale dávno mám odpracované v přezčasech.8h +4h navíc se počítá jako 1 den.