Hlavní navigace

Máme se hůř a nemáme z čeho šetřit, stěžují si Češi

20. 4. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ačkoli důsledky zpomalujícího hospodářství nesou všichni, Češi si myslí, že jsou na tom hůř než jinde. Jak jsme na tom ve skutečnosti?

Finanční krize, která se naplno projevila v roce 2008 a pak její druhý nášup, který vnímáme doposud, se svými důsledky nevyhnula žádné zemi.

Češi ale mají pocit, že jsou na tom hůř. Jsou pesimističtější, otrávenější a nespokojenější.

Věční reptalové?

Jako by reptání na život v restauračním zařízení nad zlatavým mokem bylo národním sportem.

Tuto vlastnost potvrzují i výsledky mezinárodního průzkumu ING Bank, který proběhl v 19 zemích (z toho 13 evropských) na téměř 19 tis. respondentech a zjišťoval, jak moc je na tom ten který národ špatně podle názoru obyvatel. Češi mají za to, že jsou na tom prachbídně. 

Opatření směrem k vyrovnanějším rozpočtům jsou na programu dne i v ostatních zemích. Je ale pravda, že čeští politici už možná dostali rovnou úspornou horečku a ve svých návrzích se ne a ne zastavit.

Jaká opatření nám připravili naposledy? To si můžete přečíst v článku: Kalkulačka: jak se změní vaše mzda v roce 2014?

Nespokojenost s úsporami

Ať už je pravda jakákoli, Češi nepříznivou ekonomickou situaci v kombinaci s narůstající řadou úsporných opatření výrazně vnímají.

V otázce spokojenosti Čechů nad výší vlastních úspor patříme spíš k nespokojeným národům. Nejvíce spokojení jsou ze sledovaných zemí naopak v Lucembursku a Nizozemsku.


Prezentace výzkumu ING Bank

Stejně špatná ekonomika s horšími dopady

Současnou ekonomickou situací se Češi cítí ovlivněni více, než je tomu v sousedních zemích. Asijské národy, Nizozemci a Němci se naopak cítí špatným ekonomickým vývojem nejméně ovlivněni.

Nejvíce dotázaných Čechů připisuje zhoršenou finanční situaci růstem cen. Přibližně stejný podíl ji pak vnímá jako důsledek ztráty zaměstnání nebo nutnosti podporovat své blízké, kteří se dostali do potíží.

Nejvíce si podle svého názoru kvůli růstu cen pohoršili Italové a Španělé, ačkoli z grafu je znát, že růst cenové hladiny trápí všechny národy.


Prezentace výzkumu ING Bank

Na úspory není prostor

To, že máme v peněženkách najednou více místa než v minulosti, má na svědomí následně i nižší úspory. Jak vidno z grafu, patří České republice z evropských zemí jeden z největších podílů negativních odpovědí na otázku, zda spoříme více než dřív. 

Opačný trend potvrdilo naopak docela dost obyvatel z Lucemburska, Slovenska, Francie, Turecka nebo Itálie. Výrazně více se spoří v Indii a Číně.


Prezentace výzkumu ING Bank

Neuspokojují nás ani naše výdaje

Kromě úspor nám nedělá radost ani výše našich výdajů. Spolu s Rumuny a Italy vnímáme svou spotřebu nejvíce negativně.

Vysoký podíl obyvatel spokojených s výší svých výdajů najdeme v Evropě naopak v Nizozemí, Lucembursku, Německu a Rakousku.


Prezentace výzkumu ING Bank

Kam mizí peníze?

Kam Čechům nejvíce mizí peníze? Není těžké odhadnout, že nejvíce spolknou výdaje za bydlení a jídlo. Čechům se navíc na rozpočtu dost výrazně odrážejí i platby za energie.

Za bydlení s přehledem platí nejvíce Nizozemci. Rumuni a Italové zase ze své výplaty nejvíce projí. U zemí mimo Evropu toto prvenství drží obyvatelé Thajska.


Prezentace výzkumu ING Bank

Nebezpečné prvenství

Možná vás to překvapí, ale prvenství drží Češi v míře důvěry vůči finančním poradcům. Vzhledem k nízké finanční gramotnosti Čechů a pochybným motivům mnoha poradců se může výsledek bohužel rovnat odjištěnému granátu. Podle výsledků jsme také národem, který dá ze skupiny všech sledovaných nejvíce na to, co uvádí média. Poláci jim naproti tomu nevěří ani trochu.

Radám finančních poradcům věří čeští účastníci průzkumu nejvíce hned po radách svých rodinných příslušníků. Na poradce sází respondenti dokonce více než na své přátele. Vůbec zajímavé je sledovat, že například bankám věří obecně lidé více než svým přátelům. Na prvním místě je ale u všech zemí rodina, ačkoli v Rakousku je to „boj“ vyrovnaný.


Prezentace výzkumu ING Bank

Máme rezervy?

Poslední dva grafy už se věnují pouze českým domácnostem. Říká se, že pro klidné spaní byste měli mít pro případ ztráty výdělku našetřenou rezervu zhruba kolem 5 až 6 platů. Ruku na srdce, toto bylo pro mnohé číslo z říše snů i v době před krizí. Jak jsou na tom tedy české domácnosti z hlediska rezerv?


Prezentace výzkumu ING Bank

Počítáno tzv. indexem úspor domácností (dostupné úspory bez stavebního spoření/měsíční výdaje)

V průměru bychom s nimi podle průzkumu vystačili dva měsíce a devět dnů. S rostoucím vzděláním se velikost rezervy zvyšuje. Vysokoškoláci by při ztrátě zaměstnání vydrželi bez příjmů téměř čtyři měsíce, zatímco lidé se základním vzděláním jen něco málo přes měsíc.

Faktory jako velikost místa bydliště nebo umístění dle regionu roli nehrají.

dan_z_prijmu

A můžeme je mít?

S rezervami na tom tedy nejsme nijak slavně, to samé se ale dá říci i o našich peněženkách, což mnohé vysvětluje. Přesto podle výsledků průzkumu zde prostor pro další tvorbu úspor je. Otázka je, za jakou cenu. České domácnosti jsou podle výsledků schopny uspořit až 19 % příjmů. To ale za situace, kdybychom „ořezali“ veškeré svá náklady navíc. Nezašli bychom na pivo ani do kina, nejeli bychom na dovolenou. 


Prezentace výzkumu ING Bank

Počítáno jako potenciál spoření (%) = měsíční příjmy domácností/měsíční výdaje domácností

Reálný prostor pro úspory tedy bude mnohem menší. Pokud jsou Češi frustrovaní ze své finanční situace, těžko si upřou i ty malé radosti, které mohou do ponurého světa čísel přinést alespoň trošku světla.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).