Hlavní navigace

Kdo musí podat daňové přiznání? A kdy se vztahuje povinnost i na podnikatele s paušální daní či zaměstnance?

3. 2. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos Inc.
Pro koho platí povinnost podat daňové přiznání? Kdy se musí „přiznat“ i zaměstnanec nebo podnikatel v režimu paušální daně? A komu se přiznání vyplatí, i když ho podávat nemusí?

Povinnost podat daňové přiznání upravuje § 38g zákona o daních z příjmů (ZDP). Podle něj musí přiznání podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč (pokud nejde o příjmy osvobozené či příjmy, jež se daní srážkou dle zvláštní sazby daně dle § 36 ZDP). Pro příjmy za letošní rok už se tato hranice zvýší na 50 000 Kč.

Dále tato povinnost platí i pro toho, kdo má vedle příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů osvobozených a příjmů daněných srážkou dle § 36 ZDP) i jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6000 Kč. I tento limit pro příjmy za letošní rok vzroste, tentokrát na 20 000 Kč.

Daňové přiznání bude podávat méně lidí. Kdo bude nově této povinnosti ušetřen? Přečtěte si také:

Daňové přiznání bude podávat méně lidí. Kdo bude nově této povinnosti ušetřen?

Podávat přiznání musí i podnikatelé vykazující daňovou ztrátu. Dále také všichni, u nichž došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění.

Podobně povinnost platí i pro toho, komu penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně mu bylo vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění. V těchto případech je nutné dodanit případné uplatněné odpočty, o které se v minulosti snižoval základ daně, a to za 10 let zpětně.

Dále se musí „přiznat“ ten:

  • kdo má příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně od více zaměstnavatelů a nepodepsal u nich na dané období prohlášení k dani dle § 38k ZDP (vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP),
  • kdo je uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident) a uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně,
  • komu byly vyplaceny nebo kdo jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány v jeho prospěch,
  • kdo má příjmy ze závislé činnosti a uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP,
  • kterému tak stanoví § 239 a následující daňového řádu v případě úmrtí poplatníka a dále poplatník dle § 244 daňového řádu v souvislosti s insolvenčním řízením (v těchto případech se postupuje dle § 38ga a § 38gb ZDP),
  • jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP,
  • kdo je správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňového řádu).
Daně 2023: Jaké lhůty platí pro přiznání a přehledy a komu se vyplatí podat přiznání dřív? Přečtěte si také:

Daně 2023: Jaké lhůty platí pro přiznání a přehledy a komu se vyplatí podat přiznání dřív?

Zaměstnanci a daňové přiznání

Zaměstnanci daň z příjmů platí každý měsíc, ale odvádí ji za ně zaměstnavatel. Ten také většinou po skončení roku provádí tzv. zúčtování daně. Zaměstnanci tak v drtivé většině zůstávají povinnosti „přiznat se“ ušetřeni. Jsou ale i případy, kdy se jí nevyhnou. Uvedeme si ty nejčastější.

Poplatníci, kteří mají příjmy jen ze zaměstnání, mohou využít zjednodušený dvoustránkový formulář daňového přiznání, který najdete na našem daňovém portálu.

Například když v předchozím roce pracovali během měsíce souběžně pro dva a více zaměstnavatelů a u obou z nich byla odvedena zálohová daň. Tedy např. v situaci, kdy si k hlavnímu pracovnímu poměru vyděláváte jinde třeba na dohodu o provedení práce více než 10 000 Kč měsíčně nebo na dohodu o pracovní činnosti více než 4000 Kč měsíčně (pro minulý rok platilo 3500 Kč měsíčně).

Povinné odvody 2023: Nové zálohy i vyšší limit pro účast zaměstnanců na pojištění Přečtěte si také:

Povinné odvody 2023: Nové zálohy i vyšší limit pro účast zaměstnanců na pojištění

Jak už jsme uvedli výše, zaměstnanci musí podat přiznání, i pokud měli kromě příjmů ze zaměstnání ještě jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu apod.) nad 6000 Kč.

Povinnost podat přiznání zakládá i existence tzv. příležitostných příjmů, pokud v úhrnu přesáhnou 30 000 Kč. Nebo přijetí daru, u kterého nejsou splněné podmínky pro jeho osvobození od daně.

I na zaměstnance se vztahuje také už zmíněný případ, kdy předčasně zruší a vybere penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění. Pak totiž musí dodanit uplatněné odpočty za 10 let zpět.

Na tomto místě se sluší připomenout, že ještě předloni museli podávat přiznání i lidé s vyššími příjmy platící solidární daň. Ta ale byla od roku 2021 zrušena a nahrazena 23% sazbou daně. Zaměstnanci s vyššími příjmy tak již přiznání podávat nemusí.

Co donést do účtárny, aby vám zaměstnavatel spočítal daně? Přečtěte si také:

Co donést do účtárny, aby vám zaměstnavatel spočítal daně?

Kdy musí podat přiznání podnikatel v režimu paušální daně?

Podnikatel v režimu paušální daně musí podat daňové přiznání v případě, že mu vznikne jiný příjem (než ze samostatné činnosti), jenž bude vyšší než 15 000 Kč (a nebude osvobozený od daně).

Může jít o:

  • příjem z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),
  • příjem z nájmu (§ 9 ZDP),
  • tzv. ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

Od letošního roku se tento limit zvyšuje na 50 tis. Kč, platí ale až na příjmy z roku 2023.

Dále musí takový podnikatel podat daňové přiznání i v situaci, kdy bude mít příjmy ze zaměstnání, které nejsou zdaněné srážkovou daní. Tedy např. bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti nad 4000 Kč měsíčně (loni 3500 Kč), dohodu o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně nebo na smlouvu o pracovním poměru apod.

Všechny zmíněné skutečnosti tedy znamenají komplikaci v podobě daňového přiznání, nicméně nekolidují se samotným režimem paušální daně.

Po skončení daného období tak podáte daňové přiznání, ve kterém uvedete všechny zdanitelné příjmy vč. těch ze samostatné činnosti. Na stanovenou daň z příjmů, která bude vyčíslena v daňovém přiznání, se započtou již zaplacené paušální zálohy na daň z příjmů a případné další sražené zálohy (např. zálohy ze závislé činnosti sražené zaměstnavatelem), jsou-li součástí přiznání i příjmy ze závislé činnosti, vysvětluje Finanční správa.

Daňové přiznání a zúčtování daní 2023: Co bude letos jinak? Přečtěte si také:

Daňové přiznání a zúčtování daní 2023: Co bude letos jinak?

Dál ale existuje řada situací, které zakládají povinnost podat přiznání i při paušální dani, ale zároveň pro podnikatele znamenají konec režimu paušální daně.

Jedná se o případy, kdy:

  • má podnikatel příjmy ze samostatné činnosti nad 2 mil. Kč (do konce roku 2022 platila hranice 1 mil. Kč) s výjimkou osvobozených příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou),
  • se stal plátcem DPH,
  • se stal společníkem veřejně obchodní společnosti,
  • se stal komplementářem v komanditní společnosti,
  • bylo vůči němu zahájeno insolvenční řízení,
  • je účastníkem důchodového pojištění jinde než v ČR,
  • žije dlouhodobě v cizině (stal se z něj daňový nerezident).

O této situaci musí podnikatel do 15 dnů informovat finanční úřad.

V daňovém přiznání pak vyčíslíte daň, jako byste v paušálním režimu nebyli, a stejně budete postupovat i u veřejných pojistných (vznikne zároveň povinnost podat přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu).

Kdy se podání přiznání vyplatí?

I když zaměstnanci většinou přiznání podávat nemusí, za určitých situací se jim to vyplatí. To když nestihli dodat svému zaměstnavateli do účtárny podklady potvrzující nárok na nezdanitelné části základu daně a daňové slevy.

Obecně se také vyplatí podat přiznání lidem, kteří pracovali jen po část roku. I v takovém případě totiž mají nárok na slevu na poplatníka za celý rok (zatímco oni ji čerpali jen ve měsících, kdy pracovali), případně i na uplatnění dalších odpočtů snižujících daň či daňový základ.

Podobně se přiznání může vyplatit např. studentům nebo rodičům na mateřské či rodičovské, kteří pracovali jen část roku.

Komu se vyplatí podat daňové přiznání, i když nemusí? Přečtěte si také:

Komu se vyplatí podat daňové přiznání, i když nemusí?

Byl pro vás článek přínosný?