Změny, které jdou do legislativního procesu pod hlavičkou důchodové reformy, ukotví do zákona o důchodovém pojištění nový institut sdílení vyměřovacích základů (SVZ) mezi manželi nebo registrovanými partnery (dále jen manželi).
Ti si jeho prostřednictvím budou moci vyrovnat (nebo výrazně přiblížit) rozdílné důchodové nároky za dobu trvání manželství či registrovaného partnerství. Například kvůli tomu, že jeden z nich se orientoval na kariéru a druhý naopak na výchovu dětí, což negativně ovlivnilo jeho příjmy a tím i výši budoucí penze.
Má jít tedy o další způsob, jak omezit dopad rozdílných příjmů z výdělečné činnosti u mužů a žen – zejména kvůli výchově dětí. Na rozdíl od výchovného, jehož přiznávání vláda plánuje do budoucna omezit, ale toto vyrovnání půjde z „vlastní kapsy“ u toho movitějšího z partnerů. Předloha se změnami důchodů je nyní v připomínkovém řízení. Sdílení vyměřovacích základů má začít platit od roku 2027.
Co je vyměřovací základ?
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění je u zaměstnanců úhrn jejich příjmů. U OSVČ je to částka, kterou si samy určí. V případě, že vykonávají hlavní činnost, ale nesmí být VZ nižší než 50 % jejich daňového základu (od roku 2024 už to bude 55 % daňového základu). Pokud je nižší než stanovený minimální VZ, použije se tento minimální VZ, který je nyní 25 % průměrné mzdy (od roku 2024 pak 30 % průměrné mzdy).
Sdílení vyměřovacích základů
Jak napovídá název, manželé budou moci sdílet své vyměřovací základy (jen za celé kalendářní roky) pro účely stanovení starobní penze. Nepůjde o sdílení důchodových nároků jako takových nebo sdílení jiných faktorů, jež ovlivňují výši důchodu (např. dob pojištění, náhradních dob pojištění, vyloučených dob či fiktivních vyměřovacích základů – ocenění za péči).
V praxi to znamená, že dojde ke sdílení souhrnné výše výdělků, které se zprůměrují. Z toho se na základě odvodů pojistného v průměrné výši bude vytvářet stejný základ pro výpočet penzí.
Přesněji řečeno půjde o stanovení sdíleného denního vyměřovacího základu, který bude odpovídat polovině součtu denního průměru skutečně dosažených vyměřovacích základů dosažených za počet dnů, po který byly oba manželé současně v daném roce v ČR výdělečně činní. Pomocí toho se vypočte částka, která se více vydělávajícímu z partnerů odečte z úhrnu dosažených vyměřovacích základů a méně vydělávajícímu se k tomuto úhrnu přičte. Oběma se tak za sdílené období započte stejně vysoký vyměřovací základ. Pokud by jeden z nich byl v daném roce výdělečně činný déle než ten druhý, započte se mu za tento zbytek doby výdělečné činnosti jeho skutečný vyměřovací základ v nesdílené výši.
Počet dnů se bude zjišťovat vždy za konkrétní kalendářní rok, přičemž nebude rozhodné, zda se konkrétní období, za které vyměřovací základy náležejí, v tomto roce fakticky překrývalo, či nikoliv,
vysvětlují autoři předlohy.
Sdílení se nebude moci aplikovat za ten kalendářní rok, ve kterém aspoň jeden z manželů nedosáhl v ČR vyměřovacího základu ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, dobrovolné účasti na důchodovém pojištění nebo náhrady za ztrátu na výdělku – tzv. renty. V případech, kdy by druhá sdílející osoba měla ve své kariéře evidována nepojištěná období a nespolupracovala by za účelem došetření důvodu tohoto stavu, by totiž nebylo možné určit, jaký postup má být pro účely SVZ použit. Proto je ochrana prostřednictvím SVZ orientována pouze na doby, v nichž jsou oběma partnery dosahovány vyměřovací základy,
vysvětluje důvodová zpráva.
Jde-li však o období, kdy druhý z partnerů nepracoval kvůli péči o děti nebo závislé osoby a situace je řešena prostřednictvím fiktivních vyměřovacích základů (FVZ), ty se do příjmů pro účely stanovení SVZ nebudou zahrnovat. Po stanovení sdíleného vyměřovacího základu se do dob, které odpovídají náhradním dobám péče o dítě nebo závislou osobu, tyto FVZ dosadí, popř. se přičtou k SVZ.
Sdílení vyměřovacích základů se přeruší v době, kdy je aspoň jeden z partnerů výdělečně činný v cizině a nemá po celý kalendářní rok současně příjmy také v ČR. Sdílení se v tomto roce nebude aplikovat a pro důchod druhého partnera se budou hodnotit jeho individuální příjmy. Pokud má pojištěnec nebo jeho partner v konkrétním roce příjmy v ČR i v cizině, aplikuje se sdílení jen na příjmy dosažené v ČR.
Sdílení vyměřovacích základů bude samozřejmě dobrovolné a bude možné jen na základě dohody obou partnerů.
Sdílení má být možné i za období před účinností této novelizace zákona. Starobní důchod ale musí být oběma přiznán až od data, jež spadá do období účinnosti nové úpravy (od roku 2027). Pokud tedy bude mít jeden z vás přiznanou starobní penzi podle dosavadních pravidel nebo v roce 2027 a dál sice požádáte o přiznání starobního důchodu, ale zpětně od data, které spadá do období před účinností této novelizace, není možné vyměřovací základy sdílet.
Příklady sdílení vyměřovacích základů
Rokem, ve kterém se určuje sdílení vyměřovacích základů, je rok 2010. Manželství bylo uzavřeno 15. 4. 2001 a trvá. Sdílení bylo ukončeno na základě dohody k 15. 6. 2018. Z evidenčních listů důchodového pojištění vyplývají následující údaje o pojištění:
Manžel:
Od Do Dny Vyloučené dny Vyměřovací základ
01.01.2010 18.06.2010 169 15 138 564 Kč
01.09.2010 31.12.2010 122 0 116 973 Kč
Manželka:
Od Do Dny Vyloučené dny Vyměřovací základ
01.01.2010 31.12.2010 337 196 112 472 Kč
Parametry sdílení se určí následně:
- Denní vyměřovací základ manžela je 926 Kč [(138 564 + 116 973) / (169 + 122 – 15)].
- Denní vyměřovací základ manželky je 798 Kč [(112 472) / (337 – 196)].
- Sdílený vyměřovací základ je potom 862 Kč [(926 + 798) / 2].
- Počet dnů sdílení je 141 [MIN((169 + 122 – 15), (337 – 196)].
Roční vyměřovací základy manželů se pro rok 2010 upraví takto:
U manžela se částka 255 537 Kč (138 564 + 116 973) sníží o 9024 Kč [141 × (862 – 926)] na 246 513 Kč.
U manželky se částka 112 472 Kč zvýší o 9024 Kč [141 × (862 – 798)] na 121 496 Kč.
V následujících příkladech bude vždy předpokládán medián osobního vyměřovacího základu (OVZ) muže a medián OVZ ženy (z nově přiznaných starobních důchodů v roce 2022). U ženy se předpokládá období péče o děti po dobu 6 let, které je zároveň náhradní dobou, pojištěná doba se u obou předpokládá 44 let. Žena nemá žádné doplňkové příjmy v období péče o děti.
Výdělečná činnost (VČ) obou od 20 let, stejný věk, stejný věk odchodu do důchodu, manželství uzavřeno v 24 letech a trvá. Podle současných pravidel by byl OVZ muže ve výši 38 881 Kč a ženy na úrovni 28 933 Kč. Při aplikaci sdílení by se OVZ muže snížil na 35 013 Kč, jeho důchod o 664 Kč. U ženy by se OVZ zvýšil na 33 397 Kč a důchod o 766 Kč.
VČ obou od 23 let, muž o 10 let starší, manželství uzavřeno ve věku 25/35 let, trvá. Podle současných pravidel by byl OVZ muže ve výši 38 881 Kč a ženy na úrovni 28 933 Kč. Při aplikaci sdílení by se OVZ muže snížil na 36 039 Kč a jeho důchod o 488 Kč. U ženy by se OVZ zvýšil na 32 249 Kč a důchod o 569 Kč.
VČ muže od 25 let, ženy od 22 let, muž o 3 roky starší, manželství uzavřeno 25/28, rozvedeno 37/40 let, péče o děti celá v průběhu manželství. Podle současných pravidel by byl OVZ muže ve výši 38 881 Kč a ženy na úrovni 28 933 Kč. Při aplikaci sdílení by se OVZ muže snížil na 38 011 Kč a jeho důchod o 149 Kč. U ženy by se OVZ zvýšil na 29 875 Kč a její důchod o 162 Kč.
Zdroj: důvodová zpráva
Dohoda o sdílení vyměřovacích základů
Dohoda se bude uzavírat na předepsaném tiskopise a bude muset mít úředněověřené podpisy obou partnerů. Pokud nebudete dohodu sepisovat přímo na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), která vám podpisy rovnou ověří, musíte ji doručit orgánu sociálního zabezpečení příslušnému k výplatě důchodu a podpisy ověřit např. na Czech POINTu.
Pokud bude k provádění důchodového pojištění příslušných více orgánů sociálního zabezpečení (např. u policistů Ministerstvo vnitra), je třeba zaslat ji oběma příslušným orgánům.
Dohoda musí být uzavřena a také doručena (až doručením se dohoda považuje za uzavřenou) za trvání manželství a nejpozději v den, kdy první z partnerů požádá o přiznání starobní penze. Později už není možné dohodu uzavřít.
Naproti tomu její zrušení bude možné kromě další dohody i jednostranně vypovězením. Opět to bude nutné sepsat na předepsaném tiskopisu, opět s ověřenými podpisy, a pokud se nebude dohoda rušit přímo na OSSZ, bude nutné nový dokument opět doručit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, a to nejpozději v den sepsání žádosti o starobní důchod prvním z manželů.
K právnímu jednání, které nesplní stanovené podmínky, se nebude přihlížet a dohoda se neukončí.
V případě rozvodu sdílení skončí, ale doba, po kterou bylo sdílení zavedeno, už bude při výpočtu důchodu přiznána (tedy za jednotlivé celé roky v rámci platně uzavřené dohody se sdílení provede). Dohodu o SVZ, u které již nastaly právní účinky (tj. byla doručena orgánu sociálního zabezpečení), tedy nebude možné anulovat od počátku. A to ani pokud by se na tom oba manželé písemně dohodli. Pokud ale manželé dohodu platně uzavřou, platně ji zruší a pak opět změní názor, mohou uzavřít novou dohodu, která se bude vztahovat opět na celé období od počátku manželství. I tuto případně mohou zrušit, opět však jen s účinky do budoucna.
Pokud někdo uzavře v průběhu života více manželství s více osobami, může sdílet vyměřovací základy u každého z těchto vztahů.
Období, v němž jsou sdíleny vyměřovací základy, bude vždy začínat kalendářním rokem následujícím po tom, ve kterém došlo k uzavření manželství. Není tedy důležité, kdy byla dohoda o SVZ podepsána nebo kdy nastaly její účinky. Období sdílení končí kalendářním rokem předcházejícím tomu, do něhož spadá některá ze skutečností, které znamenají konec sdílení (přiznání starobního důchodu jednomu z nich, úmrtí jednoho z nich, nabytí právní moci rozsudku o rozvodu či rozhodnutí o zrušení registrovaného partnerství nebo zrušení/vypovězení dohody o sdílení).
Dohoda o SVZ bude přísně formálním právním jednáním. Důvodem je zájem na tom, aby její uzavření bylo spojeno s kvalifikovaným poučením o závažnosti právních důsledků sdílení, které bude součástí tiskopisu. Strany budou především poučeny o nevratnosti tohoto kroku s účinky do minulosti, o možnostech ukončení SVZ a o rizicích, která jsou se SVZ spojena (např. odpovědnost za přeplatek na důchodu v důsledku změny rozhodných skutečností u sdílejícího partnera),
vyjmenovává důvodová zpráva.
Pozor na platnost právního jednání
Jak vyplývá z výše uvedeného, musí manželé při sepisování dodržet pravidla, aby dohoda vešla v platnost. Důvodová zpráva jejich limity ilustruje na příkladech.
Manželé uzavřou dohodu rok po uzavření manželství na OSSZ, která ověří jejich podpisy (tímto dnem je dohoda uzavřena – nastávají účinky). Dohoda se založí do evidence nárokových podkladů každého z manželů. Až si bude první z manželů za 30 let žádat o starobní důchod, nemusí dohodu k této žádosti přikládat ani nemusí o SVZ speciálně žádat. Plátce důchodu provede SVZ automaticky na základě dohody o SVZ založené v jeho evidenci.
Manželé dohodu sepíší na tiskopisu publikovaném na ePortálu ČSSZ rok po uzavření manželství a ověří podpisy na Czech POINTu. Dohodu založí do domácí evidence a po 30 letech trvajícího manželství jde první z manželů na OSSZ žádat o starobní důchod. Originál dohody o SVZ přiloží k této žádosti. Tímto dnem se dohoda považuje za uzavřenou.
Manželé uzavřou dohodu na tiskopisu z ePortálu ČSSZ rok po uzavření manželství, podpisy ověří na Czech POINTu a založí ji do domácí evidence. Po 10 letech ale dojde k rozvodu. Každý z nich si ponechá po jednom paré dohody. Po 20 letech jde první z manželů na OSSZ žádat o důchod a originál dohody přiloží k této žádosti. Dohoda však nebyla sepsána u OSSZ ani nebyla doručena příslušnému orgánu sociálního zabezpečení v době trvání manželství, proto ji nelze považovat za uzavřenou. Účinky dohody nenastaly, a sdílení proto neproběhne.
Manželé sepíší dohodu rok po uzavření manželství na tiskopisu z ePortálu ČSSZ a podpisy ověří na Czech POINTu. Dohodu si založí do domácí evidence. Po 30 letech manželovi vznikne nárok na starobní důchod, avšak on o něj nepožádá a dál pracuje „na procenta“. Následně zemře, aniž požádal o starobní důchod. Manželka žádá o vdovský důchod a dohodu o SVZ předloží k žádosti. Dohoda však nebyla doručena příslušnému orgánu za trvání manželství, nelze ji proto považovat za uzavřenou. Vdovský důchod se vypočte z individuálních výdělků manžela, při výpočtu starobního důchodu manželky nebude aplikováno SVZ.
Manželé se po 10 letech manželství rozhodli pro zrušení dohody sjednané rok po uzavření manželství. Na OSSZ, kde ověří jejich podpisy, vyplní tiskopis, čímž nastávají účinky zrušení. Dohoda o zrušení sdílení se založí do evidence obou, a až si bude první z nich za 20 let žádat o důchod, bude zřejmé jak uzavření dohody o sdílení, tak její zrušení. Sdílení se provede jen za období, na které se dohoda vztahuje.
Manželé uzavřeli dohodu rok po uzavření manželství. Po 10 letech manželství se jeden z nich rozhodne, že o sdílení nadále nemá zájem. Dostaví se sám na OSSZ, kde dohodu vypoví na předepsaném tiskopisu, a OSSZ ověří podpis, čímž nastávají účinky výpovědi. Listina se založí do evidence obou a OSSZ to oznámí druhé straně. Případný jí projevený nesouhlas nemá žádný vliv na účinky výpovědi. Od kalendářního roku, v němž bylo zrušovací právní jednání doručeno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, se nesdílí.
Manželé se po 10 letech manželství rozhodnou pro zrušení dohody, kterou sepsali u OSSZ rok po uzavření manželství. Dohodu o zrušení sepíší na tiskopisu z ePortálu ČSSZ a nechají si ověřit podpisy na Czech POINTu. Podepsanou dohodu o zrušení sdílení založí do domácí evidence. Po 20 letech trvajícího manželství jde první z manželů na OSSZ žádat o důchod a přiloží originál dohody o zrušení sdílení. Účinky zrušovacího právního jednání nastávají až dnem doručení orgánu sociálního zabezpečení. Sdílet se tedy nebude nejvýše poslední rok rozhodného období.
Manželé se po 10 letech manželství rozhodnou pro zrušení dohody o sdílení, kterou sepsali u OSSZ rok po uzavření manželství. Dohodu o zrušení sepíší na tiskopisu z ePortálu ČSSZ, podpisy ověří na Czech POINTu a dohodu o zrušení založí do domácí evidence. Po 20 letech trvajícího manželství manželovi vznikne nárok na důchod, avšak on si nepožádá a pracuje „na procenta“. Následně zemře. Manželka žádá o vdovský důchod a dohodu o zrušení předloží k žádosti. Zrušovací právní jednání však nemá účinky, neboť bylo doručeno příslušnému orgánu až po úmrtí manžela (tj. v roce, který nespadá do rozhodného období pro stanovení osobního vyměřovacího základu starobního důchodu zemřelého). Vdovský důchod se vypočte se sdílením a bude aplikováno i při výpočtu pozdějšího starobního důchodu manželky.
Manželství bylo uzavřeno v březnu 2012, dohoda o sdílení bude uzavřena v červnu 2027. V únoru 2030 jeden z manželů dohodu vypoví. Sdílení bude aplikováno na roky 2013 až 2029, od roku 2030 se zohlední individuální vyměřovací základy. V srpnu 2035 manželé uzavřou novou dohodou o sdílení a v březnu 2038 ji opět jeden z nich vypoví. Následně už novou dohodu o sdílení neuzavřou až do doby, kdy jeden z nich požádá o starobní důchod (např. v roce 2047). Sdílení se bude aplikovat na období od roku 2013 do roku 2037. Od roku 2038 do roku 2046 se zohlední individuální vyměřovací základ.
Manželství muže A s ženou B trvalo v letech 2012 až 2028, s ženou C trvalo v letech 2028 až 2033 a s ženou D trvalo v letech 2035 až 2047, kdy muž žádá o přiznání starobního důchodu. Se všemi manželkami uzavřel dohodu o SVZ. S manželkou B sdílí VZ za roky 2013 až 2027, s manželkou C sdílí VZ za roky 2029 až 2032 a s manželkou D sdílí VZ za roky 2036 až 2046. Taková situace si vyžádá potřebu vycházet z nárokových podkladů 4 osob. Důsledkem bude mimo jiné i to, že veškerá sdílená období s exmanželkami budou mít dopad na vdovský důchod poslední manželky.
Zdroj: důvodová zpráva k předloze
Sdílení vyměřovacích základů a jiné důchody
Sdílení vyměřovacích základů se uplatní jen u starobního důchodu (výjimkou je případ tzv. transformovaného starobního důchodu, kde to nepůjde). Pokud by SVZ bylo umožněno i u důchodů invalidních, stávalo by se často, že se sdílí příjmy pouze za krátké období, což by mohlo vyvolávat mezní situace (výrazně ve prospěch, či neprospěch jednoho z partnerů),
vysvětluje důvodová zpráva s tím, že záměrem je orientovat koncept především na situace, kdy soužití sdílejících osob bylo dlouhodobé.
V případě sdílení vyměřovacích základů se to přeruší na období od začátku kalendářního roku, v němž byl přiznán alespoň jednomu z manželů invalidní důchod, do konce roku předcházejícího tomu, v němž ani jeden z nich nemá nárok na výplatu invalidního důchodu.
Efekt sdílení se ale naopak projeví u pozůstalostních důchodů, pokud bude jejich výše stanovena ze starobní penze, kterou už zemřelý pobíral nebo mu na ni aspoň vznikl nárok (ani podaná žádost není podmínkou). Byl-li starobní důchod vyměřen ze SVZ, nebude pro účely výpočtu pozůstalostního důchodu přepočítáván. V praxi tedy budou vznikat rozdíly v tom, zda pozůstalostní důchod bude vypočítáván z invalidního důchodu (SVZ se neaplikuje), nebo z důchodu starobního (SVZ se aplikuje),
vysvětlují dále autoři předlohy.
Příklad
V době uzavření manželství je muži 44 let a ženě 24 let. Žena nejprve pracuje, poté ve věku 26 let začne pečovat o dítě, poté opět pracuje, přičemž dosahuje příjmů cca pětkrát nižších než muž. K datu dosažení věku 65 let je muži přiznán starobní důchod, pro jehož vyměření se za dobu trvání manželství (s výjimkou let, v nichž žena nemá žádné vyměřovací základy, protože pečuje) použijí SVZ.
Muž zemře ve věku 65 let krátce po vzniku nároku na starobní důchod (ženě je 45 let, dítěti 19 let). Dítě studuje až do dosažení věku 26 let. Ženě i dítěti je procentní výměra vdovského/sirotčího důchodu odvozena z procentní výměry starobního důchodu zemřelého, která byla stanovena s použitím SVZ, a takto vyměřené důchody pobírají po dobu cca 7 let.
Za dalších 13 let žena ve věku 65 let požádá o starobní důchod, v němž bude opět čerpat výhodu SVZ za dobu trvání manželství, které zaniklo před dvaceti lety smrtí manžela.
Zdroj: důvodová zpráva
Co rozmyslet
I autoři předlohy přiznávají, že navržený způsob sdílení může vyvolat v některých případech problematické důsledky.
Pokud nevznikne jednomu z manželů nárok na starobní důchod, může nastat situace, že druhému manželovi sdílení důchod sníží a výsledkem je ztráta,
upozorňují na jeden případ autoři předlohy.
Institut nemusí být vhodný ani v situaci, kdy je mezi manžely velký věkový rozdíl a ten s vyššími příjmy odejde do penze dříve. Pak bude totiž dlouho pobírat snížený důchod kvůli sdílení, což bude mít negativní vliv na příjmy domácnosti.
Sdílení vyměřovacích základů se jeví jako zbytečné v situaci, kdy mají manželé podobné příjmy, a efekt SVZ tak bude jen zanedbatelný.
Nepříznivě mohou do sdílení promluvit nízké přivýdělky jednoho z manželů, které měl např. při studiu nebo v době péče o děti nebo závislé osoby. To může snižovat výsledek sdílení v porovnání se součtem důchodů bez sdílení.
O dalších situacích si můžete přečíst v článku na našem sesterském serveru Finance.cz.
