Vlákno názorů k článku Je leasing mrtvý? od Jarmila - V článku se hovoří o tom, že firmy i rodiny mají...
-
Jarmila (neregistrovaný)
V článku se hovoří o tom, že firmy i rodiny mají úvěrovou historii. U českých poboček zahraničních bank je jim ale na dvě věci.
Příklad: měla jsem více než desetiletou historii u banky. Nikdy jsem nebyla v mínusu ani nepovoleném debetu. Po 10 letech jsem v termínu nesplatila kontokorent (měli na vyrovnání jedno datum v roce, bez ohledu na to, kdy jste si půjčili, já si bohužel neuvědomila, že je datum za dveřmi. Celý rok jsem sice měla kontokorent povolený, ale prakticky jsem ho nepoužívala), dlužnou částku jsem vyrovnala do týdne. Přesto mi následně banka nepovolila kontokorent ve výši vcelku směšných 15.000,– Kč. Do dvou měsíců jsem měla jinou banku, u které se cítím jako zákazník, ne jako obtížný hmyz. Tímto dodatečně děkuji Poštovní spořitelně za to, že mne svým postupem dotlačila k přestupu k mBank, u které tyto problémy nemám.Leasing – ano, možná by byl využíván více, kdyby nebyl tak drahý.
-
Problém s češtinou nebo s logikou? (neregistrovaný)
Úvěrová historie je historie úvěrů. Pokud jste nikdy nebyla v minusu, tedy jste neměla úvěr, tak žádnou úvěrovou historii nemáte, bez ohledu na to, jak dlouho máte účet. Když potom navíc při prvním úvěru porušíte podmínky, pak se nemůžete divít, že jste pro banku nespolehlivá osoba, která si nedokáže pohlídat své zavazky, a další úvěr vám odmítne.
-
benzin (neregistrovaný)
Kreditni karty se vydavaji na zakladu prijmu. Dokonce se kreditky vydavaji i bez potvrzeni prijmu a to klidne az do 64 000 (mozna u nekterych bank i do vice). Tady mela klientka historii u svoji banky, ta presne znala pohyby na jejim uctu i prumerne zustatky. Nekdo by si myslel ze je to plus pro to ziskat tak nizky kontokorentu. No u postovky nebylo. A tak postovka prisla o pravidelny poplatek za vedeni uctu i o pripadne uroky z kontokorentu.
Ale mate pravdu uveverovou historii nemela. Proste ten kdo se pravidelne nezadluzuje neni duveryhodny dluznik.
-
janko (neregistrovaný)
banky vydavaji kreditky spravidla s limitem ve vysi dvou az dva a pul nasobku ciste mzdy. a nemyslete si, ze si vas neprolustruji v bankovnim i nebankovnim registru (brki a nrki).
v druhe veci mate pravdu – klient, ktery se pravidelne zadluzuje a sve zavazky splaci vcas je pro banku duveryhodnejsi klient, nez ten, ktery nikdy zadnou pujcku nemel (je riziko, ze s pujckou „neumi pracovat“)
-
benzin (neregistrovaný)
mBank, GE Mony Bank i CITI bank davaji karty do limitu cca. 60 tisic bez toho, aby potrebovali informaci o vyse mzdy. Na vyssi limity, pak uz testuij zadatele na vysku mzdy, ale do teto vysky ne. Proto moc nechapu proc je pro nejakou banku problem poskytnout tak minimalni kontokorent. Navic jak jste mohl cist v prispevku tak ten prohresek byl vzhledem ke splaceni byl fakt malinky. A jak se ukazalo jine bance to doslo, ze spozdeni v radech dnu pri splatce v radech tisicu, neni nic co by pro banku znamenalo ryziko.
-
b (neregistrovaný)
Stejný problém s kontokorentem jsem měl i já. Splatnost kontokorentu byla k 1.2. a bylo jedno, jestli jsem přečerpal 2.2. (a na vyrovnání měl rok) nebo 31.1. (a na vyrovnání měl den). Dostal jsem se do stejné situace, kdy jsem si včas neuvědomil, že za týden musí být kontokorent vyrovnán a „přetáhl“ jsem účet o necelou tisícovku. Banka mi pak odmítla kontokorent automaticky prodloužit (po 5 letech s občasným využitím). Od té doby se sice podmínky poskytování kontokorentu změnily a banka mi již několikrát kontokorent nabízela (skoro se chce říci, že mi kontokorent, kreditní kartu a všechny možné půjčky nutí kolem dokola), ale odcházejí s nepořízenou. Až budu půjčku potřebovat, tak si o ní požádám. Otázkou ale je, zda to bude u banky, kde mám účet nebo u nějaké jiné. Ve hře jsou i firmy, u kterých jsem ochotný si vzít úvěr (resp. koupit nějaké zboží na splátky) – ESSOX, HomeCredit, Cetelem. Firmám typu peníze ihned komukoliv se vyhýbám velkým obloukem.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Nic na ně nehážu, já jsem ráda, že jsem se dokopala k odchodu od arogantní banky, která mne za 10 let znala skrznaskrz (nebo si to aspoň mohla zjistit, měla z čeho) . Banka měla moji 10-letou historii, znala dobře moji finanční situaci. Nebo jsem si měla půjčovat a pak s úroky splácet, aby mi pak laskavě půjčili pár šušňů, ale já bych za to měla „úvěrovou historii“? K čemu by mi to bylo? To je pro banky spolehlivější člověk s nějakou „úvěrovou historií“ než člověk solventní, který si půjčí jednou za čas a včas splatí? Promiňte, ale týden prodlení je v 10-leté historii nula nic, stejně jako výše tehdy požadovaného kontokorentu. Mne prostě jejich chování dost tvrdě urazilo. Asi tak: chtěli moc, nemají nic (staré přísloví).
-
Pavel (neregistrovaný)
Problém je, že z finanční situace se nedá zjistiti nic o osobnosti člověka, jeho spolehlivosti a zodpovědnosti. Znám dost lidí, kteří jsou na tom dobře, a přitom na splátky půjček kašlou, buď z principu (úvěr je podle nich problém především věřitele), nebo prostě si nedokážou ve svých závazcích udržet přehled. Takže skutečně, až když si vezmete úvěr a dokážete dodržet jeho podmínky a řádně ho splatit, si může banka udělat obrázek o vaší spolehlivosti a zodpovědnosti a připadně se začít bavit o úvěrech dalších či vyšších. Pokud ji ale hned napoprvé zklamete, tak se nedivte, že vám další úvěr odmítnou.
-
To je pro banky spolehlivější člověk s nějakou „úvěrovou historií“ než člověk solventní, který si půjčí jednou za čas a včas splatí?
Kupodivu ano. To, že někdo dosud úvěr neměl ještě neznamená, že s ním umí zacházet. Klient, který si průběžně půjčuje a průběžně splácí je to nejlepší, co banku může potkat.Ohledně toho „vybočení“ – záleží na koncepci banky. ´Může aplikovat „generální“ přístup, tedy ostrá pravidla, pokud překročíš – dostaneš přes prsty. Výhodou jsou nízké náklady a tedy šance poskytnout lepší podmínky pro tzv. „průměrného klienta“.
Druhá koncepce je individuální přístup ke každému klientovi. To ovšem znamená vyšší náklady a tedy vyšší cenu. -
xf (neregistrovaný)
Přesně tak. To co napsal Patrik je (jak?) opsané z nějaké příručky, ale praxe tomu neodpovídá, ani to nedává smysl. Co znamená „nepůjčuje si, tak možná nedokáže zacházet“? Znamená to, že takový člověk se nerad zadlužuje. Takže… by to stějně co nejdříve splatil, a to není žádný kšeft.
Viz. mBanka. Když začala po roce fungování, a tím po roce s nějakou historii na účtech, nabízet půjčky (ať již běžný úvěr, nebo na kartě), tak klientům co byly jednou za měsíc na nule.
Klienti s deseti a statisíci ji nezajímali, těm nic nenabídli. Skutečně, klient co je stále zadlužený, ale stíhá ještě platit, to je to, co je zajímá. -
benzin (neregistrovaný)
Ostra pravidla neznamenaji okamzite nizsi naklady. Tohle rozhodnuti delaji pocitace a ty umi aplikovat i kvazilogiku a take sou schopny ohodnotit miru prohresku, treba vyscislounou realnou ztratou pro dany prohresek (ktera tedy nejspsi byla rovna nule). Osobne radim, pryc od spolecnosti, ktera ma takovou praxi at uz je sebelepe podlozena smluvnimy podminkami.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Mno, PS se zbavila nespolehlivého klienta, co má problémy se splácením dluhů. Dobře, beru. Já se zase zbavila banky, se kterou jsem okamžitě po upozornění z jejich strany jednala a dluh do týdne uhradila. Promiňte, ono šlo spíš o nedorozumění, protože v té době měly všechny banky – kromě PS – ve VOP, že kontokorent má být uhrazen do roka od čerpání. Tedy: půjčíš si 1.7., uhraď do 30.6. následujícího roku. PS měla stanoven jediný rozhodný den v roce, já si to při čerpání neuvědomila. Přesto mne sejmuli jako neplatiče. Kvůli týdnu zpoždění a nějakým cca 5.000,–Kč. Fakt vysoká škola logiky :-)
Takže na co by mi byla úvěrová historie, když jim nestačila 10-letá historie účtu? Krom toho tam úvěrová byla taky, protože jsem kontokorent nepravidelně používala. Promiňte, ale já se ve svém životě většinou řídila podle logiky selské. Chápu, banky na to mají rizikové managéry a různé jiné vysoce vzdělané lidi. Proto taky občas krachujou, že? V tom máte pravdu, to já si s mojí selskou logikou dovolit nechci. -
Pavel (neregistrovaný)
No, mě jde z toho nějak mozek šejdrem. V 8:19 jsta napsala, cituji „Nikdy jsem nebyla v minusu…“, teď zase píšete „…protože jsem kontokorent nepravidelně používala“. Podle selské i formální logiky tyto dva výroky nemohou být současně pravdivé. Kdy tedy píšete pravdu a kdy si ji přikrášlujete?
-
Jarmila (neregistrovaný)
Takže znovu: měla jsem účet u PS cca 10 let. Z toho nějakých 5–7 let povolený kontokorent, který jsem tu a tam použila. Vždy byl následující měsíc vyrovnán, občas i tentýž měsíc. Nikdy jsem nepřekročila jeho částku tak, abych ho překročila, čili abych šla do nepovoleného debetu. Krom toho se na debetní kartě zobrazuje stav účtu včetně povoleného kontokorentu.
Překročit můžete snadno, pokud nemáte zaúčované nějaké platby a třeba vyberete z bankomatu. To se mi nestalo.
Vy máte dojem, že čerpáním řádně povoleného kontokorentu se jako zákazník dostáváte do mínusu, který je nota bene třeba trestat?
Jasně píšu, že jsem si neuvědomila, že měli tehdy nastaven JEDINÝ den v roce, kdy měl být kontokorent vyrovnán (ale tuším, že už taky přešli na rok od data čerpání, ale to nevím přesně). Prostě já měla datum vyrovnání nastaven na 30.4., čerpala jsem těsně předtím, vyrovnala asi 5.5., na to mne upozornili doporučeným dopisem (ale měsíční výpis z účtu přišel později, chodíval kolem 10.dne měsíce). Prostě jsem to vzala tak, že jsem sice udělala chybu, ale oni mne sejmuli jako neplatiče.Tím také uzavírám celou debatu: sice se na odborných fórech teoreticky mluví o tom, jak by se mohlo a mělo pro spolehlivéklienty a o důvěryhodné kreditní historii a další blablabla, ale v Čechách se prostě občas jezdí podle vlastních pravidel.
PS: je zajímavé, že CITI, ČSMS, KB a další instituce mi věřily i bez úvěrové historie a dokonce i bez historie vedení účtu. Třeba používaly stejnou selskou logiku jako já a neměli propracované tabulky na to, komu ano a komu ne.
V souvislosti s tím mne napadl vtip: víte, proč by se děti neměly učit říkanku Vařila myšička kašičku? No přece proto, že „tomu dala, tomu dala, tomu ne…“ -
hombre (neregistrovaný)
No ano, opravdu jste PS nepotrestala tím, že jste odešla. Nespolehlivý klient je prostě něco jako nespolehlivý zaměstnanec, nejlepší je se ho zbavit. A třeba pojišťovny cenově znevýhodňují povinné ručení pro mladé řidiče, protože o ně jednoduše nestojí, je to klientela z vysokým procentem škod.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Nemohu se zbavit dojmu, že hombre je buď zaměstnanec banky, nebo mírně mimo. Prostě jak čtu, mohl hombre jednoduše napsat, že zastává tezi bank, který budou co nejvíce hrabat a tvrdě dupat po jejich zákaznících.
Ne, že by to mnohé firmy nedělaly. Já jako zákazník už několik let nejen u bank hodnotím dvojici (cena, přístup + služby). A není pro mně až takový problém dát třeba dvojnásobek částky oproti jinému, kde přístup je mizerný. Ve skutečnosti se mi vše velmi zlevnilo a zpříjemnilo.
I já bych odešel na místě pisatelky. Právě chování k zákazníkům je důvodem, proč jsme celému příbuzenstvu ohlásil vše od O2, proč nekupuji notebooky Acer, proč jsem si nikdy nic nekoupil a nekoupím od Apple. Důvodem, proč jsem komplet odstranil všechny vazby na Českou spořitelnu.
Z pohledu banky i hombreho je samozřejmě vše jak má být. Proč ne? Je to strategie banky a je to v pořádku. Volbou zákazníka je opak u takové banky nebýt, to je také v pořádku.
Ani já neřeším, kde je chyba. Ale kde chci být. Hledat chybu je hovadina. Prostě je mi podnik nepříjemný, nemusím tam být, je alternativa – chyba, nechyba, přecházím.
-
hombre (neregistrovaný)
Vy vtipálku.
Podle Vaší a Jarmiliny logiky (jestli se to tak dá nazvat) se v novém autě projedu potokem, potom půjdu auto reklamovat (to auto nejezdí, prodejče) a když mi prodejce reklamaci neuzná, tak se budu ještě cítit uraženě. A tohle je vlastně přístup většiny českých vychcánků.
Jarmila jednoznačně nedodržela obchodní podmínky. Je to její chyba, ne chyba PS. Jenže podle Jarmily a Vás je to úplně jinak, chyba je na straně PS, která je prý arogantní a kdesi cosi a je povinna Jarmilinu chybu napravit
a půjčit jí peníze.Jenom vychcánek a totální hlupák bez sebereflexe si nepřizná, že chybu udělal on, ne druhá strana. Chytrý člověk drží hubu, protože ví, že by se zesměšnil, kdyby vlastní nedostatky vydával za cizí věc.
-
Počkejte si na příští pátek, chystám článek, u jehož vzniku rovněž stálo takové nedorozumění – klient porušil podmínky, firma pouze neprojevila dostatek vstřícnosti, ale za zlou byla samozřejmě ta firma :)
Jinak – ano, klient porušil podmínky, banka ho klepla přes prsty. Klient si měř před sjednáním produktu ověřit jaké podmínky jsou (nejsou u všech bank stejné, u některých stačí, kdykoliv během roku dostat účet „do plusu“ u jiných nemusí být kontokorent splacen vůbec, stačí když na účet pravidelně chodí výplata) a pak se rozhodnout, jestli účet za daných podmínek chce, nebo nikoliv.
Já prostě nerozumím tomu, jak lidi v případě, že udělají nějakou botu spoléhají na to, že protistrana bude projevovat nějakou vstřícnost?!
-
Pavel (neregistrovaný)
Zde to je asi na průzkum delší platební historie klientky, ale na druhou stranu se vetšina bank přiliš nestará ani o vzorné klienty. Což je možná horší. Jednou jsem si tak říkal, že bych si u své banky vzal úvěr a čekal jsem alespoň vstřícné osobní jednání neřkuli snad slevu z úroku. Jsem klientem přes patnáct let, nikdy žádný kontonkorent ani podobné hlouposti, a bývaly doby, kdy jsem tam měl běžně zůstatek v řádu několik desítek tisíc včetně stejně vysokého měsíčního příjmu. A ono nic, pracovnice se nepodívala ani na to, kdo jsem a vrazila mi lísteček s obecnými informacemi o úvěrech. Nu, tak jsem si zamýšlenou věc nekoupil. Nepotřeboval jsem jí tak akutně. Ale kdyby se mi věnovali s náležitou úctou, úvěr bych si vzal. Ale to už je jiná..mimochodem své příjmy a zůstatky také již od té chvíle realizuji jinde.
-
xf + pavel.
Zde je to právě o velikosti bankovního ústavu. Kdyby měli ke každému přistupovat individuálně nebo nabízet nějaké slevy, tak si tím zvýší náklady. Výsledně by byl produkt se slevou stejně drahý jako ten původní bez ní. Jim se prostě vyplatí ztratit několik (tisíc) zákazníků, protože ti ostatní jí tím, že k nim nemusí aplikovat individuální přístup, vydělají daleko víc.
Individuální přístup se aplikuje v malých bankách a nebo u privátního bankovnictví (tak klidně za vámi přijede pracovník banky až domů a třeba o půlnoci). -
Pavel (neregistrovaný)
Nu, bohuzel mate pravdu. Ta moje banka je CS a obcas mam pocit, ze jsem pokazde nekde jinde. Nekdy vsticnost a velmi slusne jednani na urovni a nekdy se tam se mnou nikdo nebavi. Tak si tam aspon pokazde vezmu na prepazce z te nadoby bonbonek. Ty tam maji dobre, ovocne. Ale myslim, ze na banku je to trochu malo.
-
cml11 (neregistrovaný)
Je dobré mít v bance jeden stabilní kontakty na jednoho, max. 2 lidi, na které se obracíte se vším. Pak by neměl být s jednáním problém. Dobré zkušenosti mám v tomto směru s RB, ČS, LBBW. Taková mBank je oproti tomu hodně neosobní. Ale tady je to dáno samotnou koncepcí nízkonákladové internetové banky. Každý si musí sám ujasnit priority.
Co se týče problému s PS je chyba na straně klientky, že si neohlídala dodržení úvěrových podmínek. Na druhou stranu by neměl být velký problém slušně zažádat banku o vrácení sankčního poplatku s odkazem na bezproblémovou a dlouholetou historii. Vyhovět nemusí, ale pokud klientka uzná svou chybu a bude jednat slušně a věcně, mohla by mít slušnou šanci na úspěch.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Hombre, jak tak čtu Vaše příspěvky, nemáte vy náhodou na zádech křídla a nad hlavou svatozář? Vy nemáte sklerózu, nikdy jste nešlápl na broučka, nikdy jste nikomu nezalhal a do školy jste chodil i o půlnoci, že?
Já jsem jen psala o tom, jak mi byla dlouhá historie u banky na dvě věci. Nesnažla jsem si půjčit, nesplácet a nechat se honit po všech čertech exekutorem. Jak banka napsala dopis, hned jsem ji kontaktovala s tím, že se stalo nedorozumění. Banka holt k situaci přistoupila radikálně a já následně taky. S bankou jsme se vyrovnali a víc spolu nechceme nic mít. Já jsem pro ni nespolehlivý klient, co si jednou za X let dovolil mít sklerózu, banka je pro mne za svůj necitlivý postup nepřijatelná, když si za každou cenu stála na svém. Oni teď mají jiné, spolehlivější klienty, já jinou banku, oba jsme dneska maximálně spokojení a to je to hlavní, ne?
Kéž by takové jako PS byly vždycky všechny banky! Tak proč jsme teda banky v 90. letech nejprve sanovali ze státního rozpočtu a následně prodávali za úsměv jediný? Nemuseli jsme mít ani tu Konsolidační agenturu, placenou ze státního rozpočtu. To mi teda fakt hlava nebere.
ČLÁNKY DO MAILU