Názory k článku Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2018
-
Jarmila (neregistrovaný)
Mám dotaz: doporučuje se odejít do důchodu tak,aby se mi k datu odchodu nepočítalo např. 42 let a 350 dnů, ale 43 let a 10 dnů. Jak, popř. kde to zjistím? Mám sice výkaz odpracovaných dob od ČSSZ, ale tam nejsou některé doby započítané, takže jsem dodatečně sháněla podklady (překvapivě je tam bordel z doby komunismu, což jsem nečekala). Ráda bych se nesekla. Poradí někdo?
-
Jarmila (neregistrovaný)
Pro méně znalé hovorové formy českého jazyka překládám tedy do srozumitelnější češtiny: v evidenci odpracovaných dob pro účely důchodového zabezpečení je v období před r. 1989 poněkud nepořádek, neboť tyto doby se z nějakého záhadného důvodu nedostaly do evidence ČSSZ a je třeba si podklady o zaměstnání vyžádat u příslušného podniku. Občas je třeba pátrat, kam byly archivní materiály uloženy, protože firmy už třeba neexistují. V mém případě se to naštěstí podařilo dohledat, ale zase to ČSSZ nechce, mám si to schovat a předložit až k žádosti o důchod.
Problém dohledávání podkladů není v získání potvrzení, že v době od - do jste někde pracoval, takový doklad si můžete vetknout za kobouk, problém je v tom, že musíte získat mzdový podklad o výši výdělku v inkriminované době. -
Pokud jde o období před r. 1986, výše výdělků není potřebná. ČSSZ ale v nouzi umí, nejde-li o příliš dlouhou dobu, vypočítat důchod i tehdy, pokud nemá údaje o výši všech výdělků v rozhodném období, tedy po r. 1986. Je však třeba připravit se na to, že doložení samotného faktu existence pojištěné výdělečné činnosti není úplně jednoduché.
-
Jarmila (neregistrovaný)
S bodem 1) souhlas.
Bod 2 je nesmysl, protože nikdo neví, kdy zemře. Dá se možná operovat s předpokládaným věkem dožití, ale někdo třeba zemře jako mladý na následek úrazu, jiný je tu do 105 bez ohledu na pohlaví. Je dobře, že se zohledňuje výchova dětí, ale nebylo dobře, že se počet vychovaných dětí započítával pouze ženám. Existovali totiž i muži, co vychovali děti bez ženy, ale ti nijak zohledněni nebyli. Se sjednocením věku odchodu do důchodu budou muži i ženy zrovnoprávněni. -
xXx (neregistrovaný)
No to by se vidělo, kdyby penzijní systém nebyl vynuceně/monopolně organizován státem, ale na svobodném tržním principu.
Myslíte, že nějaká soukromá penzijní společnost by při výpočtu měsíční renty nezohledňovala statistický fakt, že ženy v penzí stráví výrazně delší dobu? Stejně jako pojišťovny v případě pojistky auta zohledňují věk řidiče a další faktory? Také neřeší, že jeden konkrétní mladý řidič třeba řídit umí dobře a chová se opatrně.
Je to vlastně ještě jednodušší: pokud by PenzijníSpolečnostXY vyplácela stejnou rentu mužům i ženám (přestože ženy v průměru platí méně a čerpají déle), tak by (na svobodném trhu) muži začali přecházet ke konkurenční PenzijníSpolečnostiQW, která by mužům slibovala vyšší měsíční rentu (protože by si to dobře spočetla). PenzijníSpolečnostXY by musela reagovat, nebo by zkrachovala (měla by nakonec za klienty jen ženy, které by penzi pobíraly dlouho a Společnost by vyplácela více, než kolik má příjmů na pojistném).
No a u individuálního zabezpečení by to bylo ještě jednodušší: muži by ze svých úspor pravděpodobně mohli měsíčně čerpat více, protože by prostě počítali s tím, že tu budou kratší dobu.
Ale to se uvidí, až se vynuceného státního monopolu zbavíme (nejpozději tehdy, až neodvratně zbankrotuje).
-
Abyste měla jistotu příjmu důchodu a důstojného přežití je nutné jej spravovat alespoň částečně pod státem.
Rozumím, že výpočet je komplikovaný, nicméně dobou ověřený a pokud by nedošlo v vytunelování důchodového účtu Topolánko-Kalouskovou vládou, pak by se i dnešní důchodci měli lépe.
Držet peníze v soukromých fondech je nehorázný nesmysl. Tento názor může mít pouze osoba bez životních zkušeností. Stačí podívat na banky jak zhodnotily vklady za posledních 25let anebo si myslíte, že Vám soukromý penzijní fond vydělá více? Stačí krize z let 2008-09 a do důchodu by jsme šli bez peněz. A další hlubší krize přijde, na to vezměte jed!
Nic Vám však nebrání investovat další peníze na důchod v podílových fondech s potencionálním dobrým zhodnocením, ale reálný zisk po 40 letech práce je opět nejistý. -
xXx (neregistrovaný)
Kdyby takový produkt nabízela na trhu soukromá firma, tak:
- se jejím klientem stane jen blázen
- vedení firmy brzy zavřou za provozování pyramidové hryProto musí být účast ve státním penzijním systému vynucována silou - je tak nevýhodný, že by do něj dobrovolně vstoupil jen blázen.
Stačí si spočítat, jakou penzi by měl člověk s mediánovou (natož s průměrnou) mzdou, kdyby si důchodové odvody (ze superhrubé!) investoval sám, třeba do podílových fondů (resp. stačí ETF na akciový index), zlata a podobně.Navíc by takový člověk pak nebyl závislý na prosperitě a stabilitě Česka (když by měl zlato a celosvětové akcie). Jen si vzpomeňte, co všechno se Českem prohnalo ve 20.století, co se dělo s měnou, ekonomikou, právním a politickým systémem. Budete spoléhat, že 21.století bude o tolik lepší?
I kdyby bylo, díky demografii stejně ze státního systému nedostanete žádný, nebo skoro žádný důchod (přiznává již i ministr financí) - přesto, že do něj budete sypat ranec.Jak dlouhou bude trvat, než to mladým dojde? Nejpozději za 20 let. Mladí uvidí, že lidé, kterým je dnes 45 (a platili jak mourovatí) dostanou jen almužnu. Pak se vzepřou a nebude ani ta almužna.
-
Co je výhodnější závisí na tom, jak dlouho budete žít :-). Odejdete-li do důchodu později, získáte delší dobu pojištění a všší procentní výměru. A důchod vypočítaný k 1.1.2019 bude pravděpodobně vyšší než valorizovaný důchod vypočítaný k 31.12.2018 (zda to tak bude doopravdy bude ale známo až cca v říjnu 2018).
Ovšem odejdete-li do důchodu o půl roku později (důchod bude vyměřen až k tomuto pozdějšímu datu), budete sice mít ten důchod vyšší, avšak současně přijdete o 6 výplat důchodu. :-) Návratnost této "ztráty" bývá přítom vyšší než 10 a nižšší než 15 let.
Statisticky vzato, jestliže ženy pobírají důchod v průměru 27,5 roku a muži 19,1 roku (údaje ŠSZ za r. 2015 a 2016), mělo by se to vyplatit. Ale je to "jen statistika", a v jednotlivých případech to může být zcela jinak.
-
Je zřejmé, že jste nepochopil co která doba znamená. Při stanovení výše důchodu je podstatná jednak CELÁ doba pojištění, tedy ve Vašem případě patrně od r. 1972, podle níž je stanovena tzv. procentní výměra důchodu, a to 1,5% za každý rok. A dále je důležité tzv. rozhodné období, ve kterém je zjišťována výše příjmu, podle kterého se stanoví osobní vyměřovací základ (dlouhodobá průměrná mzda), respektive výpočtový základ.
Doba pojištění se posuzuje téměř stejně jako v současnosti již velmi dlouho, byť se čas od času změní hodnocení některých dob, zejména náhradních (mateřská, studium, vojna, "pracák" atd.).
Co je oproti minulosti výrazně jiné je ale rozhodné období. Do konce r. 1995 bylo rozhodné obodobí (v němž se zjišťovala výše příjmu) posledních 5 nebo 10 let před odchodem do důchodu, podle toho, které bylo pro nastávajícího důchodce výhodnější. Od r. 1996 je rozhodným obdobím doba od dosažení 18 let věku, avšak nejdříve od r. 1986. V praxi to znamenalo, že důchody přiznané v r. 1996 se vypočetly z příjmů v předchozích 10 letech a od té doby se období, za které se hodnotí výdělek (respektive vyměřovací základ a odvedené pojistné) každý rok vždy o rok prodlouží.
Tedy shrnuto - hodnotí se Vám všechna odpracovaná léta, ale při výpočtu průměrného příjmu se přihlíží se pouze k části odvedeného pojistného a části doby pojištění (důvodem bylo údajně to, že údaje o výdělcích před r. 1986 nebyly u mnoha lidí k dispozici).
Osobní vyměřovací základ, což je dlouhodobý průměrný výdělek, přepočtený koeficienty na aktuální hodnotu peněz, je pak stanoven pouze za toto rozhodné období.
V mém případě například bude důchod počítán z rozhodného období 1986 - 2020, tedy za 35 let, ale doba pojištění ve výpočtu bude od září 1972 do ledna 2021 a bude (pravděpodobně) 47 let.
-
Jirka (neregistrovaný)
1. Jsem ročník 1959 a byl jsem na úřadu. Slečna mi odpověděla, že mi důchod nelze spočítat, protože nezná koeficienty, které budou platit za 7 let. To chápu. Je možné (má smysl) se výpočtem vůbec zabývat už nyní?
2. Do 1989 jsem byl zaměstnán, od 1990 do dnes jsem OSVČ. Jako OSVČ si platím minimum, jen blázen by dával nad stanovené minimum, když mi to ve finále přinese jen nepatrný nárůst důchodu. Moje otázka: Jak je možné, že soused, který byl už za totáče stánkařem, potom stále na pracáku a pouze veksluje má vyšší důchod, protože když není z čeho počítat tak se bere pro výpočet průměrná mzda???
Nemám nic proti solidaritě, ale systém, kdy jsem za celý život od státu nic nechtěl a soused, který celý život jen veksluje se má líp mi velmi vadí. -
Tak, znám případ, kdy jisté příslušnici minoritního etnika byl vyměřen důchod blízký průměru, ač reálně byla zaměstnána jen asi 4 roky. Ale byla vyučená, měla pět svých dětí a starala se o jedno dítě manžela. A ještě o matku, v režimu péče o osobu blízkou. Takže se jí holt nasčítaly náhradní doby. Ale to je trochu extrém.
-
sony (neregistrovaný)
Výpočet důchodu je složitý dokonce i pro potenciální důchodce s VŠ vzděláním. Přesto věřím, že práce účetních je v ČSSZ pečlivá, důkladná a přesná. Nicméně oni pracují podle určité předlohy dodané z vyšších míst a ta patrně v pořádku není. Práce našich zákonodárců bývá velmi často nekompetentní až lajdácká, mnoho schválených zákonů
nepřežije v původním znění ani jednu sezónu, u jiných chybí vymahatelnost na jejich dodržování, nedostatečné jsou mzdové tarify a jiné centrálně určené limity, když nevystihují skutečnou hodnotu práce, ale stejně nespravedlivé je často i subjektivní hodnocení pracovníka jeho nadřízeným. Výsměchem pro ostatní je např. skutečnost, že si poslanci určují výši svého platu sami. I daňové zákony mnohdy umožňují několikerý výklad. Mění se i podmínky pro vyplácení důchodů, často je někdo zvýhodněn a naopak. V roce 2012 došlo k tzv. malé reformě, kdy byl odstraněn strop penzí pro ty plátce daně, kteří měli vysoce nadprůměrné mzdy, a to na úkor ostatních. Ovšem několik let před tím existoval strop pro částky odvedené na sociální pojištění. Teď se žádá přidávat všem důchodcům stejnou částku, nikoliv tu procentuální. Jiná procenta však platí pro důchodce a jiná pro zaměstnance. Ale ani stejná procenta pak nejsou spravedlivá, pokud se vyměřují z důchodu a platu poslance, že? -
Strop nově vyměřovaných penzí samozřejmě existuje, a to díky redukčním hranicím. Viz § 15 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v aktuálním znění.
Pro stanovení výpočtového základu pro určení procentní výměry důchodu se příjmy, z nichž je odváděno sociální pojištění, do první redukční hranice započítávají v plné výši. Příjmy mezi první a druhou redukční hranicí se započtou ve výši 26 % a příjmy nad druhou redukční hranici se nezapočtou vůbec. Přitom první redukční hranice je na úrovni 44 % průměrné mzdy (pro rok 2017 je to 12423 Kč) a druhá redukční hranice je naúrovni 400 % průměrné mzdy (pro rok 2017 je to 112928 Kč).
Uvažovaný "poslanec", jehož sousedovi evidentně chcípla koza, může tedy mít v r. 2017 vyměřený důchod maximálně z částky 112928 Kč osobního vyměřovacího základu, což např. při 45 odpracovaných letech odpovídá důchodu 28575 Kč. To je sice poněkud více, než je průměrný důchod, nicméně rozdíl mezi průměrnou a maximální mzdou je podstatně větší, než mezi průměrným a maximálním důchodem.
-
sony (neregistrovaný)
A taky jsme slyšeli z úst exministra Mládka a poté i od Štěcha, že živnostníci jsou parazité a zaměstnanci jsou chudáci, kteří na systém doplácejí. Že je to trochu jinak, vlastně nikdo z politiků neřekl. Možná jsou podnikatelé v produktivním věku elitou národa, ale protože odvádějí méně než ostatní, tak je v důchodovém věku příjmy ostatních předhoní o několik koňských délek. A to hlavně proto, že větší část pojistného za své zaměstnance odváděli právě oni. Kromě toho pro úspěch podnikání potřebuje více individuálních schopností a vědomostí než ti ostatní, naopak výhody ostatních (nemocenská, placená dovolená) s nimi nesdílejí. Takže by solidarita jedněch k druhým féž potřebovala jisté úpravy.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Další idealista, který věří, že zaměstnavatel něco odvádí za zaměstnance. Odvody za zaměstnavatele jsou jen zástěrkou, aby se zaměstnanci neptali,kolik ve skutečnosti zaplatí na sociálním, zdravotním a nemocenském. Krom toho, že musejí vydělat na stroje,budovy a další zařízení továren, ve kterých pracují.
-
Zuzka (neregistrovaný)
Mám tento dotaz.
Do konce r. 2016 jsem byla zaměstnanec, od 1.1. 2017 jsem OSVČ hlavní činnost (1.rokem) a odvádím zálohově určenou částku OSSZ. Po skončení účetního období za rok 2017 budu odvádět ČSSZ částku vypočtenou z příjmů prvního roku podnikání, který je dle mého názoru vysoký (v podnikání se mi daří). Současně pečuji o osobu (maminku), která pobírá příspěvek na péči 2. stupně a rozumím tomu, že dokud jsem byla zaměstnancem můžu pro výpočet důchodu uplatnit vyloučenou dobu (za dobu péče) tím, že doložím ČSSZ doklad o této skutečnosti a zvýší se mi Osobní vyměřovací základ a tím i výše důchodu.
Dotaz:
Jak se mi bude započítávat vyloučená doba v době mého podnikání jako OSVČ?
Nevím, jak se mám rozhodnout, zda si mám nechat vyměřit odvod do soc.systému dle svých příjmů, nebo mám odvádět minimum. Stále nerozumím tomu, že OSVČ hradí jakési minimum a tím mají i nízké důchody. Doplňuji, jsem žena, r. nar. 1959, 2 děti, a do důchod bych měla jít v 61 + 8 měsíců.
Prosím, poraďte, jak mám řešit odvod ČSSZ tak, aby to pro mě bylo výhodně z hlediska výše budoucího starobního důchodu. Chápu, že bych měla mít sociální postoj a odvádět co nejvíce, aby bylo na důchody současných důchodců, ale popravdě přiznávám, protože pracuji celý život (intenzivně), chci být v důchodovém věku finančně zabezpečena.
Děkuji. Zuzana -
Zdravím Zuzko,
péče o osobu blízkou ve druhém stupni závislosti se u OSVČ započítá obodobně, jako u zaměstnance, tedy může být, ale nemusí, vyloučenou dobou. Závisí to na tom, co pro Vás bude výhodnější. viz např. článek zde na Měšci: https://www.mesec.cz/clanky/na-co-nezapomenout-aby-se-vam-pece-o-blizke-zapocetla-do-duchodu/ .
Pokud se týká odvodu sociálního pojištění OSVČ, nemůžete se rozhodnout "odvádět minimum", pokud byste měla vzhledem ke zdanitelným příjmům (resp. vyměřovacímu základu) platit více.
Ono politiky a odboráři tak často zmiňované mimimum se totiž týká naopak těch, co by měli, vzhledem k dosaženým příjmům, odvádět méně (u sociálního odpovídá minimum odvodu z 1/4 průměrné mzdy v rozhodném období).
Vypočtený odvod si můžete dobrovolně navýšit, ale ve Vašem případě se to, s pravděpodobností blížící se jistotě, nevyplatí.
Váš důchod se totiž bude počítat z doby pojištění, získané od ukončení základní školní docházky (pravděpodobně od 1.9.1974, pokud jste nešla do školy o rok později), což je podstatné pro stanovení procentní výměry důchodu (za každý rok pojištění získáte 1,5 %), a dále z rozhodného období, které pro Vás začíná rokem 1986 a končí rokem před odchodem do důchodu, patrně 2020 (nebo 2019) - záleží na měsíci narození.
Z výdělků v rozhodném období, přepočtených právním předpisem stanovenými koeficienty na současnou hodnotu peněz, pak bude vypočten tzv. osobní vyměřovací základ, což je "průměrný měsíční výdělek v současné hodnotě peněz" v tomto rozhodném období. Jedná se o průměr za 420 (408) měsíců, Vy můžete ovlivnit již jen 24 - 36 měsíců!
Osobní vyměřovací základ se ovšem ještě dále redukuje, a to tak, že částka přesahující 1. redukční hranici, která je stanovena na 44 % průměrné mzdy (pro letošek1.RH = 13191 Kč) se započte pouze z 26 %!!! Výsledkem je pak tzv. výpočtový základ.
Důchod je složen ze základní výměry (letos 2700 Kč) a procentní výměry.
Procentní výměra důchodu se přitom stanoví tak, že se získané celé roky pojištění násobí 1,5 % a výsledek se násobí výpočtovým základem.Pokud by tedy letos odcházel do důchodu člověk s osobním vyměřovacím základem o 10 tis. vyšším, než je redukční hranice (23191 Kč), se 40 roky pojištění a 420 měs. rozhodného období, jeho výpočtový základ bude 15791 Kč, z toho stanovená procentní výměra za 40 let pojištění (40 x 1,5% = 60%) bude 9475 Kč a vyměřený důchod 12175 Kč.
Pokud by se jednalo o OSVČ, která by poslední rok rozhodného období odvedla dobrovolně navíc 420000 Kč sociálního pojištění, pak by se tato částka rozložila do celého rozhodného období.
Tedy osobní vyměřovací základ by byl 24191 Kč, výpočtový základ 16051 Kč, procentní výměra 9631 Kč a vyměřený důchod jen 12330 Kč!!!.Shrnuto - plaťte jako OSVČ ty tři (či dva) roky před důchodem jen to co máte, protože "karty už jsou dávno rozdány". Pokud máte peníze navíc, vhodně je investujte, nebo si založte penzijní spoření (III. pilíř).
Pokud se týká doby péče jako doby vyloučené, uvidíte jaká bude situace v době před odchodem do důchodu. Zda bude výhodnější tuto dobu vyloučit či ne záleží na dřívějších příjmech i příjmech ze SVČ (Jinak podotýkám, že péčí se osobní vyměřovací základ nezvýšuje tím, že by byla péče nějak ohodnocena, ale vyloučením této doby se součet předchozích příjmů rozdělí na kratší období, podobně jako u péče o děti či u nemoci.)
-
Zuzka (neregistrovaný)
Děkuji za odborný výklad k uplatnění vyloučené doby při péči o osobu pobírající Příspěvek na péči. Domnívala jsem se, že uplatnění vyloučených dob je vždy výhodně zajistit si vyloučenou dobu a tím si zvýším osobní vyměř.základ. PROČ TO NENÍ VŽDY VÝHONÉ?
Penzijní spoření III. pilíře už mám. Do st.důchodu půjdu dle počtu dětí v 61 letech 8 měsíců, t.j za 3 r. 8 měsíců.
A máte pravdu v tom, že se můj nyní roční od letošního roku (poměrně vysoký příjem) cca 500 000,- Kč rozmělní do celého produktivního života a redukční hranice mi pak srazí výpočtový vyměřovací základ (dle dosažené redukční hranice). Což bych také měla zvážit. Dříve jsem byla zaměstnanec za trochu nižší než průměrnou mzdu.
DO TÉTO DISKUZE PŘISPÍVAJÍ I ODBORNÍCI? Zdá se mi, že jste osoba z ČSSZ Praha. Vaše odpověď je odborná a obsahuje užitečnou radu. Zkoušela jsem se poradit na OSSZ a i přes jejich ochotu mi takto nikdo neporadil.
Přeji Vám hezký den a ještě jednou děkuji. Zuzka -
Z ČSSZ nejsem, mám jen při povolání potřebu pochopit jak co funguje a tedy tak trochu "profesionální deformaci". Plus k tomu (nyní nevyužívanou) účetní kvalifikaci :-)
Jinak k tomu vyloučení - pokud vychází, bez doby kterou je možno vyloučit, osobní vyměřovací základ vyšší, nežli průměrný příjem v době s možností vyloučení, je zpravidla vhodné vyloučení. A při nižšším OVZ je to naopak.
Zjednodušený příklad 1: OVZ za 30 let (360 měs.) = 25000 Kč, suma výdělků = 9000000 Kč. Průměrný příjem následující 3 roky (36 měs.) je při péči jen 6000 Kč/měs. a suma výdělků = 180000 Kč. Bez vyloučení klesne OVZ na 9180000 Kč / 396 měs. = 23182 Kč.
Zjednodušený příklad 2: OVZ za 30 let (360 měs.) = 25000 Kč, suma výdělků = 9000000 Kč. Průměrný příjem následující 3 roky (36 měs.) je 30000 Kč/měs. a suma výdělků = 1080000 Kč. Bez vyloučení stoupne OVZ na 10080000 Kč / 396 měs. = 25455 Kč.
-
Evik (neregistrovaný)
Zuzano, vy jako pečující o svoji maminku a současně jako podnikatelka jste do castky 66000,- osvobozena z plateb socialniho pojištění. Optejte se na to nejake sikovne ucetni!!! Doba pecovani se bere jako doba vyloucena z hlediska naroku na duchod. Pak az vam v Praze budou pocitat duchod tak si muzete vybrat, co se vam zapocte do duchodu-jestli péče nebo prijmy z podnikani.
-
Zuzka (neregistrovaný)
Děkuji za názor. Ještě Vás prosím o upřesnění.
Jak to myslíte, že jsem osvobozena jako OSVČ pečující o maminku, pobírající příspěvek na péči z plateb soc.pojištění "do částky 66 000,- Kč".
Myslíte to tak, že se jedná o částku, kterou si vydělám za celý rok?
Nebo konstatujete částku ve smyslu, že do částky 66 000,- Kč z celkového výdělku nemusím platit soc.p.?
Kdybych si za celý rok vydělala pouze 66 000,- Kč, pak je to strašně málo na živobytí (za 1 měsíc = 5 500,- Kč)
a to mě mate.
Můžete mi napsat, který právní předpis, příp. §§ toto uvádí?
Děkuji předem za odpověď. Zuzka -
No, ta částka 66 tis. je trochu nepřesný údaj ;-) Týká se totiž spíše drobných přivýdělků (např. k důchodu, k zaměstnání a pod.), tedy celkem jistě nikoli Vašeho případu, jestliže se Vám "daří".
Jde o to, že podle § 10 ods. (2) zák. 155/1995 Sb. "Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky;".
Pokud je roční příjem (po odečtení výdajů na zajištění a udržení příjmu) nižší, není taková (vedlejší) OSVČ povinně účastna důchodového pojištění, a tedy ani neplatí pojistné. Pokud je ta částka překročena, je účast na důchodovém pojištění i pro OSVČ vedlejší povinná.
(Rozhodná částka se stanoví "poněkud nejednoduše" (viz předpis výše), a před nějakou dobou byla opravdu cca 66 tis., ale pro rok 2018 je 71950 Kč.)
-
jedva (neregistrovaný)
Dobrý den,
mám tento dotaz. Jsem ročník 1951, do předčasného důchodu (o 3 roky) jsem odcházela v roce 2007, v zápočtu mám uvedeno 40 let (v té době byl požadavek na odpracování min. 25 let). Vypočtený důchod mi byl natrvalo patřičně pokrácen, což považuji za nespravedlivou křivdu. Do roku 2006 bylo toto řešeno tak, že po uplynutí "neodpracovaných roků" (v mém případě 3 roky) byl důchod vrácen na skutečně vypočtenou hodnotu.
Nevím za co jsem byla trvalým snížením důchodu trestána, když ani dnes není požadavek na délku odpracované doby tak vysoký jako jsem měla já při odchodu do důchodu.Děkuji za Vaši odpověď.
-
Požadavek na odpracování dříve 25 a od příšího roku 35 let je v podstatě "pořádkové minimum", aby vůbec na starobní důchod vznikl nárok. Na výpočet výše důchodu však tento požadavek nemá dále vliv a při stanovení procentní výměry důchodu se bere v úvahu doba pojištění konkrétního člověka. Ve Vašem případě, protože jste měla 40 let pojištění, byla Vaše procentní výměra před krácením pro předčasnost 60 % výpočtového základu. Pokud byste ale měla jen tehdy požadované minimum 25 let byla by Vaše procentní výměra před krácením pro předčasnost 37,5 % výpočtového základu. Vzhledem k tomu, že Vám praděpodobně byla procentní výměra důchodu krácena za dvanáct 90 denních období (3 roky) o 10,8 %. Je zřejmé, že byste na tom při odpracování pouhých 25 lety byla podstatně hůře.
Pokud se týká domněnky, že jste za něco krácením "trestána", mám za to, že tomu tak není. Je třeba si uvědomit, že s ohledem na předčasný odchod do důchodu za Vás nebylo odvedeno sociální pojistné za 36 měsíců ale naopak jste navíc oproti důchodovému pojistnému plánu čerpala 36 důchodů navíc.
Při aktuální hodnotě peněz a důchodu například 10 tis. Kč (letos) by to bylo v dnešní hodnotě peněz téměř 180 tis. neodvedeného pojistného plus 360 tis. Vám vyplacených na předčasných důchodech, tedy dohromady 540 tis. Kč, které Vám bylo nutno vydat z důchodového účtu, v podstatě "na úkor" řádných starobních důchodců, kteří splnili podmínku dosažení důchodového věku.
Tento půlmilion jste si od řádných důchodců, respektive státu, v podstatě půjčila, a to na úkor svého budoucího nároku, a krácením podle tehdy platných pravidel (o 10,8 %) vlastně jen splácíte svůj dluh, který ovšem stejně (statisticky vzato) patrně splatit nestihnete.
Proto také bylo později krácení takto velmi předčasných důchodů ještě významně zvýšeno. (Dneska byste při odchodu do důchodu o tři roky dříve přišla o 15,9 % procentní výměry, respektive o 14,4 % za dvanáct devadesátidenních období.)
Shrnuto, nespravedlivý byl spíše předchozí systém, kdy docházelo k přepočtu, díky čemuž byli "předčasní důchodci" zvýhodněni oproti řádným, protože to co dostali předčasně už nikdy do systému nevrátili.
-
Jan (neregistrovaný)
Manželka odešla do důchodu v r. 2017. Při vyřizování důchodu jsme zažili civilizační šok. Musela dohledat potvrzení o zaměstnání za leta1976-1986 na Mag. hl. m. Prahy, ČSSZ ho neměla, dále originály rodných listů dětí. Nestačily kopie, originály mají dospělé děti. Žili jsme totiž v bláhové naději, že v době mailů a datových schránek nemusíme obíhat státní instituce-Potvrzení o prvním zaměstnání jsme vyřizovali korespondenčně s Mag. Hl. města Prahy s čekáním cca 30 dní. Pro rodné listy jsme museli nejprve osobně zažádat na matrikách 2x hodina cesty (každé ditě je evidované jinde) a poté za týden si je vyzvednout (opět 2x hodina cesty) a dodat úřednici. Proč o tom tak rozsáhe píši? Úřednice si z těchto dokumentů udělala kopii a zbytek nám vrátila zpět. To nemohla ta úřednice, resp. systém zafungovat jako v 21. století. Vždyť mohla mailen napsat 3!!! již předschválené maily se žádostí na tyto instituce a kopie by dostala též. Proč musela manželka strávit 4x po jedné hodině v tramvaji a půl hodiny na matrice? Proč musela psát a platit doporučený dopis do skladů magistrátu? Oba podnikáme od r. 1992 a mohu jen konstatovat, s takovým přístupem bychom byli velmi rychle na sociálních dávkách. Jak řekl klasik "....vojín Kefalín, čo si predstavujetě pod pojmom absurdný..?"
-
nastenka (neregistrovaný)
Dobrý den, jsem ročník 1956, nárok na důchod mi vznikl 27.9.2016. Stále pracuji a neberu důchod. Dotazuji se, k jakému datu je pro mě nejvýhodnější si zažádat o důchod, tedy zda zpětně, a pak k jakému datu nebo zda mám dokončit celý tento rok, aby se mi také započetl. Nyní již 2 roky přesluhuji, tzn. mohla bych si zažádat o přepočet po 2x 360 dnech, mezitím byly důchody navíc ještě valorizovány. Bude se mě týkat valorizace, když si zažádám zpětně buď ke dny nároku nebo k jinému datu, který mi poradíte. Děkuji.
