Senátoři posvětili návrhy izolačky, krizového ošetřovného a kompenzačního bonusu. Pravidla poskytování podpory ale nebudou úplně totožná jako v minulosti a pár změn přinesl i schvalovací proces.
Kompenzační bonus
O nový kompenzační bonus (sněmovní tisk 51) budou moci požádat subjekty v případě poklesu tržeb či příjmů nejméně o 30 %, pokud vznikl v souvislosti s vládními opatřeními proti koronaviru. Podmínka má odpovídat specifikům současných opatření, která nejsou nyní stanovována jako plošné zákazy, ale pouze jako omezení pro neočkované proti onemocnění covid-19.
O bonus mohou požádat:
- OSVČ,
- společníci s.r.o.,
- lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o provedení činnosti.
Významně dotčená činnost
Nárok na kompenzační bonus vznikne OSVČ, společníkům nebo dohodářům, jejichž činnost (nebo činnost jejich zaměstnavatele) byla významně dotčena. Musí však jít o převažující část příjmů – tedy o hlavní zdroj příjmů (zohledňují se jen ty jmenované v § 6, § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů) nebo převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.
Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.
Činnost se naopak nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody než:
- dopadem krizových opatření nebo
- péčí o dítě (zde bonus supluje dávku krizového ošetřovného) nebo
- překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě zaměstnance v souvislosti s onemocněním covid-19 nebo
- vlastní izolací či karanténou.
Oproti minulosti pro vznik nároku na kompenzaci musí být nově naplněna právě příčinná souvislost mezi poklesem tržeb a výše jmenovanými důvody: Vzhledem k tomu, že v aplikační praxi není možné exaktně spočítat, co je přesnou příčinou poklesu tržeb, postačí pro zachování nároku na kompenzační bonus, aby pokles tržeb nebyl zjevně způsoben jiným faktorem – zejména vlastní (ne)aktivitou podnikatele, který svou činnost utlumí či fakticky (byť ne formálně) přeruší, případně sezónním charakterem jeho činnosti, kdy v relevantním období dochází k pravidelnému útlumu činnosti a poklesu tržeb,
píše se v důvodové zprávě. Ministerstvo financí se tak snaží zamezit tomu, aby část podnikatelů utlumila svou činnost za účelem splnění kritérií pro nárok na bonus.
Až tisícovka nebo pětistovka denně
Denní příspěvek kompenzačního bonusu může činit maximálně 1000 Kč denně. Na tuto částku ale nedosáhnou všichni. O tisícovku mohou požádat OSVČ a společníci, přiznaná denní dávka ale nesmí přesáhnout tzv. limitní částku. Ta se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů ve srovnávacím období a výše příjmů v posuzovaném období vydělený počtem jeho kalendářních dní. Jde o opatření, která má zamezit tomu, aby podpora ve formě bonusu nepřesáhla celkový propad tržeb a nedocházelo k překompenzování.
Podnikatelé a společníci v karanténě či izolaci pro vznik nároku na bonus v této situaci nově nemusí být účastni nemocenského pojištění. Pak ale mohou získat až tisícovku denně pouze v případě poklesu tržeb o 30 %. Podnikatelé a společníci v izolaci či karanténě, kteří si nemocenské pojištění platí, podmínku 30% poklesu tržeb splňovat nemusí a dosáhnou aspoň na 500 Kč na den.
Tzv. „dohodáři“ budou mít nárok maximálně na pětistovku denně. Zde ale zůstává v platnosti podmínka, že musí jít o pojištěnou činnost, ze které dohodář odvádí nemocenské pojištění (u dohody o provedení práce příjem nad 10 tis. Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti příjem od 3500 Kč měsíčně).
Bonus je poskytován jako kompenzace dopadů, které v důsledku státních opatření v souvislosti s epidemií koronaviru negativně ovlivnily činnost podnikatele.
Posuzovat se pro účely nároku na příspěvek bude měsíc, který spadá do bonusového období. První nové bonusové období trvá od 22. listopadu do 31. prosince 2021 a druhé bonusové období od 1. do 31. ledna 2022. Na první bonus si tak budou moci žadatelé „sáhnout“ i zpětně už od 22. listopadu.
Srovnávacím obdobím mají být libovolné tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v rozhodném období, které trvá od června do října 2021. Výjimku z tohoto pravidla budou mít sezónní podnikatelé, kteří přes léto svou činnost provozovat nemohou. Jejich srovnávacím obdobím je poslední zimní období před vypuknutím pandemie (od listopadu 2019 do konce března 2020).
V případě, že OSVČ nebo s.r.o. zahájily činnost později než v první den srovnávacího období, bude srovnávacím obdobím jakékoli období tří po sobě jdoucích měsíců v rámci období prvních pěti měsíců, po jejichž celou dobu OSVČ nebo s.r.o. existovaly.
Subjekt kompenzačního bonusu
Nárok na bonus může vzniknout OSVČ, která měla k 22. listopadu 2021 aktivní živnostenské oprávnění nebo která přerušila činnost po 22. listopadu. Zároveň však do návrhu přibyla nová související věta, podle které může nárok na kompenzační bonus
vzniknout pouze za kalendářní den, ve kterém není samostatná výdělečná činnost
přerušena.
V případě společníků s.r.o. vznikne nárok jen těm, jejichž firma je založena za účelem zisku, jsou v ní max. dva společníci (příp. více společníků z jedné rodiny v řadě přímé). Nakonec nebudou z nároku vyloučeni společníci, jejichž podíly jsou založené na kmenových listech. Podmínky musí splňovat k 22. listopadu. Obrat firmy v jednom ze dvou skončených období předcházejících bonusovému období musí dosahovat aspoň 120 tis. Kč (dříve platilo 180 tis. Kč).
Pro dohodáře platí podmínka, že jim vznikne nárok v případě, že v rozhodném období od června do října pracovali na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti a účastnili se z titulu práce na tyto dohody aspoň tři měsíce nemocenského pojištění a měli uzavřenou dohodu mimo pracovní poměr ke dni 22. listopadu 2021.
Z možnosti požádat o bonus jsou vyčleněny OSVČ, společníci a dohodáři s nálepkou nespolehlivého plátce nebo osoby dle zákona o DPH nebo ti, kdo jsou v úpadku či likvidaci.
Od kdy budete moci žádat?
Nový kompenzační bonus budou po podání žádosti vyplácet finanční úřady. Požádat o bonus je možné e-mailem, datovou schránkou, poštou nebo osobně na podatelně finančního úřadu.
Zatím není možné správci daně žádosti podávat. Jednak proto, že zákon čeká na podpis prezidenta (byl mu doručen 16. 12.), aby poté mohl vyjít ve Sbírce zákonů (až tehdy vejde v účinnost), a dále proto, že ještě neskončilo první bonusové období, za které se budou sledovat a porovnávat příjmy.
Žádost tedy budete moci podat nejdříve od 1. ledna 2022 a nejpozději do dvou měsíců od skončení bonusového období, za které žádáte.
Kompenzační bonus v kombinaci
Na rozdíl od vládního návrhu byl nakonec kompenzační bonus schválen tak, že je možné ho čerpat i s jinými dotacemi, které stát poskytuje jako kompenzaci za dopady koronavirové epidemie. Původní vládní návrh přitom původně připouštěl kombinaci jen s programem Antivirus a podpory pro úhradu nájemného.
Příplatek za karanténu či izolaci
Senát schválil také příplatek za karanténu či izolaci pro zaměstnance, tzv. izolačku (sněmovní tisk 50). Jde o mimořádný příspěvek zaměstnancům, kterým vznikl nárok na náhradu příjmu při nařízené karanténě či izolaci. Příspěvek se vyplácí za každý kalendářní den a maximálně může činit 370 Kč. Výše dávky je limitována tak, že může dosáhnout spolu s náhradou příjmu maximálně 90 % průměrného výdělku zaměstnance.
Nejdéle mohou zaměstnanci pobírat mimořádný příspěvek po dobu prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény či izolace. Poté začínají pobírat klasické nemocenské od ČSSZ.
Tento příspěvek je určený pouze pro zaměstnance. OSVČ si za období karantény a izolace mohou požádat o kompenzační bonus.
Na tento příspěvek dosáhnou i ti, kteří vykonávají pojištěnou činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (u dohody o provedení práce příjem nad 10 tis. Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti příjem od 3500 Kč měsíčně).
Nárok na příspěvek vznikne v případě, že vaše karanténa nebo izolace začne po začátku účinnosti zákona. Vzhledem k tomu, že předloha byla doručena prezidentovi k podpisu 16. prosince, vyjde velice brzy ve Sbírce zákonů (čímž nastane zmíněná účinnost).
Zpětný nárok získají jen ti, u nichž byla karanténa či izolace nařízena po 30. listopadu a bude v době účinnosti zákona i nadále trvat. Komu by byla nařízena karanténa či izolace po 30. listopadu, ale skončila by dříve, než vejde zákon v účinnost, zpětný nárok nezíská.
Příspěvek budou vyplácet zaměstnavatelé, nikoli však z vlastní kapsy. Vyplacenou částku tohoto příspěvku si odečtou z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na náhradu mzdy při nařízené karanténě či izolaci stát zaměstnavatelům přispívá z programu Antivirus.
Krizové ošetřovné
Poslední schválenou úpravou, kterou dnes zmíníme, je krizové ošetřovné (sněmovní tisk 49). Jde o ošetřovné, na které vznikne nárok rodičům, kteří musí zůstat doma kvůli karanténě či izolaci dítěte nebo z důvodu uzavření školy.
Krizové ošetřovné je jen pro zaměstnance. OSVČ si v těchto situacích mohou požádat o kompenzační bonus.
Na rozdíl od klasického ošetřovného, které s výše uvedenými důvody nesouvisí, bude toto vypláceno ve výši 80 % redukovaného denního vyměřovacího základu (klasické ošetřovné je ve výši 60 %).
Rodiče by za jeden den měli dostat na dávce vyplaceno minimálně 400 Kč, pokud nemají krácenou pracovní dobu (pak by se poměrově zkrátila i minimální výše dávky).
Nárok na dávku bude trvat po celou dobu uzavření školy či třídy nebo při nařízení karantény či izolace dítěti. Zaniká pouze v případě, že by vaše zaměstnání skončilo.
Čerpat krizové ošetřovné mohou rodiče dětí mladších 10 let tak, jak je tomu u klasického ošetřovného. V péči se mohou střídat, ne častěji než po dnech.
Dávku ale mohou nárokovat i další členové společné domácnosti a další příbuzní, kteří nemusí žít s dítětem v jedné domácnosti (např. prarodiče, teta, strýc apod.).
Kromě péče o děti do 10 let vznikne nárok na ošetřovné také v případě péče:
- o nezaopatřené děti, které se účastní školní docházky a jsou závislé na péči jiné osoby (už od I. stupně závislosti) – zde neplatí omezení věkem dítěte,
- o nezaopatřené děti se speciálními vzdělávacími potřebami kvůli vývojovým poruchám, souběžnému postižení více vadami nebo autismu – zde neplatí omezení věkem,
- o osoby závislé na péči jiné osoby a využívající služby denních či týdenních stacionářů a obdobných zařízení – zde neplatí omezení věkem.
Krizové ošetřovné se vztahuje i na lidi, kteří pracují na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, ale pouze za podmínky, že jde o pojištěnou činnost (u dohody o provedení práce příjem nad 10 tis. Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti příjem od 3500 Kč měsíčně).
Nárok na výplatu ošetřovného se v případě karantény dítěte uplatňuje potvrzením orgánu ochrany veřejného zdraví (nebo ošetřujícího lékaře) na předepsaném tiskopise o nařízení karantény,
vysvětlila Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), s tím, že pro výplatu dávky je třeba potvrdit i trvání karantény (či izolace), a to předložením potvrzení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (nebo lékaře) na předepsaném tiskopise o trvání nebo ukončení karantény.
Karanténa znamená oddělení osoby, která nevykazuje příznaky onemocnění, ale během inkubační doby byla ve styku s infekčním onemocněním nebo byla v ohnisku nákazy. Jde o preventivní opatření.
Izolace je oddělení osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo má příznaky této nemoci.
Státní správa pro účely výplaty dávek používá jednotný název karanténa pro oba případy.
Dále také uvedla, že hygienické stanice nařizující karanténu u dětí také budou uvedené skutečnosti potvrzovat na příslušných dávkových tiskopisech nemocenského pojištění (dvoudílný průpisný tiskopis „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“), který obvykle používají praktičtí lékaři a pediatři. Ti ho však nemohou vystavovat v případech, kdy o karanténě rozhodoval orgán ochrany veřejného zdraví. Tiskopisem, kterým se případně potvrzuje trvání karantény pro účely nároku na ošetřovné, je pak tiskopis ‚Potvrzení
upřesnila Drmolová.
o trvání potřeby ošetřování (péče)‘,
Pokud hygiena rozhodne jen o nařízení karantény u jednotlivých dětí (a nerozhodne tedy o uzavření celé školy či školky), má podle Drmolové opět vystavit i Rozhodnutí o potřebě ošetřování/péče. Pokud škola nebo její část nebyla uzavřena, ale karanténa byla nařízena konkrétnímu dítěti, je třeba, aby se rodiče se žádostí o vystavení rozhodnutí o potřebě ošetřování obrátili na orgán, který konkrétnímu dítěti nařídil karanténu, tedy na krajskou hygienickou stanici nebo lékaře,
uvedla Drmolová.
V případě, že krajská hygienická stanice nařídí uzavření školy nebo její části, vystaví ta na základě podkladů od krajské hygienické stanice rodičům tiskopis „Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)“. Tiskopis by měl podle ČSSZ sloužit jako potvrzení daného školského nebo dětského zařízení.
Návrh krizového ošetřovného dostal prezident k podpisu 16. prosince, k navýšení krizové dávky oproti klasickému ošetřovnému ale dojde zpětně už od 1. listopadu. A to bez ohledu na to, zda mezitím důvod pro její čerpání už skončil a vaše dítě je zpět ve škole.
