Zdanění tvrdého alkoholu v Evropské unii

Všechny evropské země se snaží vést občany k rozumné konzumaci alkoholu, ať už preventivními programy či zvyšováním spotřební daně u alkoholických nápojů (především tvrdého alkoholu), což má za následek vyšší ceny lihovin. Přesto počet konzumentů v Evropské unii příliš neklesá.

Podíváme-li se blíže na jednotlivé státy, vidíme, že nejnižší spotřeba alkoholu je na Maltě. Množství vypitého alkoholu na jednu osobu je zde čtyřikrát nižší než v Lucembursku. Přitom právě lucemburská ekonomika je z členských zemí Evropské unie nejvýkonnější.

Nejdražší alkohol je ve Finsku a Švédsku

Ceny lihovin se liší stát od státu. Vždy záleží na konkrétním nápoji. Při zohlednění všech druhů lihovin zjistíme, že nejdráž je ve Skandinávii. Ve Švédsku, Finsku a Dánsku je tvrdý alkohol dražší o více než 220 %, než jaký je cenový průměr za Evropskou unii. Následuje Irsko a Velká Británie. V cenách se promítá především vysoká spotřební daň a DPH v těchto zemích. Naopak nejlevnější jsou lihoviny na Slovensku, v Maďarsku, Pobaltských zemích a Česku.

V konzumaci alkoholu nám patří bramborová medaile

Největšími pijany v členských zemích Evropské unie jsou Lucemburčané, kteří vypijí 17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok. Tato spotřeba se dá ovšem přičíst také řadě cizinců v zemi. Na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru, následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů. Nejmenší spotřebu alkoholu mají naopak Švédové (6,6 litrů), Kypřané (5,5) a Malťané (4,6).

Nejvíce peněz za alkohol za rok utratí Irové. Alkohol je v Irsku velmi drahý a současně je zde vysoká jeho konzumace. Hodně finančních prostředků za alkohol utratí také Britové, Finové, Dánové a Švédi. I když se v těchto zemích neholduje alkoholu v takové míře jako jinde, alkohol je zde velmi drahý.

Obliba jednotlivých alkoholických nápojů je v členských zemích Evropské unie různá. Pivo je nejoblíbenějším nápojem v Česku, Německu, na Slovensku či v Lucembursku. V jižních členských zemích Evropské unie (Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko) je nejoblíbenější víno. V Británii a Irsku je zase velmi oblíbená whisky. V Pobaltí je populární konzumace vodky.

Skandinávie = vysoká spotřební daň

Nejvyšší spotřební daň na hektolitr etanolu je ve Švédsku (5 373 euro), Irsku (3 925 euro), Velké Británii (2 885 euro) a Finsku (2 825 euro). Nejnižší je v Bulharsku (562 euro) a na Kypru (607 euro).

Primárním cílem všech spotřebních daní je omezit nežádoucí růst spotřeby výrobků, na které je daň uvalena ze zdravotních nebo ekologických důvodů. Neopominutelná je ale současně také fiskální funkce těchto daní. Vždyť například ve všech členských státech Evropské unie jsou příjmy ze spotřební daně (jakkoliv jsou vázány na velice omezený sortiment – tabákové výrobky, alkoholické nápoje, ropné produkty atd.) kvůli vysokým sazbám významným zdrojem rozpočtových příjmů. Jejich výše se odhaduje v průměru okolo 10 % rozpočtových příjmů všech států Evropské unie.

Základem spotřební daně z lihu v Česku je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20°C zaokrouhlené na dvě desetinná místa. Sazba daně činí 26 500 Kč/hl etanolu, u lihu obsaženého v destilátech ovocných z pěstitelského pálení činí 13 300 Kč/hl etanolu. Ve všech členských zemích EU je na líh uvalena nejvyšší sazba DPH (daně z přidané hodnoty) uplatňovaná v daném státě. V přiložené tabulce jsou uvedeny vždy základní sazby spotřební daně.

Pramen: European Commission, Tax Policy, Excese duties and transport, RER. 1.024 January 2007

Alkohol, příčina dopravních nehod

Dopravní nehody jsou v Evropské unii vážným problémem: ročně při nich zahyne okolo 70 tisíc lidí, z toho přes 67 tisíc na silnicích. Nehoda na silnici stojí na prvním místě příčin úmrtí osob ve věku do 40 let, a je tedy příčinou největšího zkrácení délky života. Zkracuje jej u obětí v průměru o 40 roků, kdežto rakovina o 10,5 roku a kardiovaskulární onemocnění o 9,7 roku.

Přitom právě alkohol je častou příčinou dopravní nehody. Z 25 členských zemí Evropské unie není povolen alkohol v krvi při řízení v šesti zemích (Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko a Slovensko). V pěti zemích (Irsko, Velká Británie, Itálie, Německo a Lucembursko) je naopak povoleno 0,8 promile alkoholu v krvi. Přitom již při 0,2 promile se narušuje zrakové vnímání, koncentrace, optický postřeh či zužuje zorný úhel. Nejhorší hranice alkoholu je okolo 1 promile, kdy roste sebevědomí a reakce jsou již značně zpomalené.

Zdravotní dávka alkoholu

Je prokázáno, že lidé pijící jednu nebo dvě sklenky červeného vína denně, žijí déle. Lékaři se však neshodují v tom, zda je důvodem právě tato omezená konzumace vína, nebo související životní návyky. Doporučená maximální spotřeba alkoholu za týden je u mužů jedno velké pivo denně. U žen jedno malé pivo.

Již při množství 50 mg alkoholu ve 100 ml krve se člověk cítí bezvadně, je hovornější, sebevědomější a odpadá stres. Tato dávka odpovídá vypití čtyř piv u dospělého muže. Při hladině 500 mg alkoholu ve 100 ml krve však dochází k utlumení nervového systému, což může způsobit smrt.

Každý z nás žije svůj život a záleží jenom na něm, jaký jej prožije. Zdraví je však nejcennější hodnota, které si musíme všichni vážit a pečovat o ni. Umírněná konzumace alkoholu je jednou ze základních podmínek našeho dobrého zdravotního stavu.