Za neomluvené absence vás mohou vyhodit, neochrání ani odbory

13. 9. 2016
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Autor: Shutterstock
Neomluvenou absenci je zaměstnavatel sice povinen projednat s odbory, ale o vině a o trestu rozhoduje zaměstnavatel.

Pokud kvůli nepřítomnosti neplníte své pracovní povinnosti a poté zaměstnavateli neprokážete pracovní neschopnost nebo jiný akceptovatelný důvod (zákonná překážka, dovolená), vysloužíte si neomluvenou absenci.

Vyhazov alespoň za méně závažné soustavné porušování

Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel, a to po projednání s odbory. Otázku vaší nepřítomnosti s nimi ale musí jen projednat. Označit vaši absenci jako neomluvenou může i bez jejich souhlasu.

Zaměstnavatel s vámi může, z důvodu zaviněného neomluveného zameškání práce, rozvázat pracovní poměr, dosáhne-li vaše jednání intenzity alespoň soustavného méně závažného porušení pracovní povinnosti.

Způsob rozvázání pracovního poměru se bude řídit podle intenzity porušení právních předpisů vztahujících k vámi vykonávané práci (míra porušení tzv. pracovní kázně). S přihlédnutím k vaší pracovní povaze, pracovní pozici, kterou zastáváte, době a situaci, v níž došlo k neomluvené absenci, délce jejího trvání, důsledkům pro zaměstnavatele – např. výši způsobené škody, rozváže zaměstnavatel poměr buď výpovědí, nebo okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele ve smyslu zejména ust. § 52 písm. g) a ust. § 55 písm. b) a ustanovení souvisejících zákoníku práce.

Z judikatury:

Neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů (podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, spis. zn. 21 Cdo 2542/2007) zpravidla představuje – obecně vzato – samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Jednání zaměstnance znamenající porušení pracovní kázně však nelze posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem, které mohou mít vliv na celkové zhodnocení případu. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně zaměstnancem a důvodů, pro které lze výjimečně rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením, musí být kromě délky nepřítomnosti zaměstnance v práci také přihlédnuto zejména k důsledkům jeho nepřítomnosti v práci pro zaměstnavatele, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k míře jeho zavinění a ke způsobu a intenzitě porušení jeho konkrétních pracovních povinností.

Vyhazov je platný, i kdyby odbory nesouhlasily nebo o absenci nevěděly

Svou povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci tedy porušíte, jestliže zaviněně neomluveně zameškáte práci. Od 1. 1. 2012 však, jak už bylo úvodem předesláno, došlo ke změně v určování toho, kdy se jedná neomluvenou absenci, na což reagoval i rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 476/2015, ze dne 15. 1. 2016.

O neomluvené zameškání práce šlo podle dřívější právní úpravy jen tehdy, jestliže nepřítomnost v práci zaměstnavatel kvalifikoval jako neomluvenou se souhlasem příslušného odborového orgánu vysloveným nejpozději v době doručení rozvázání pracovního poměru zaměstnanci. Ust. § 348 odst. 3 zákoníku práce určovala: „Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací“. Slova „v dohodě“ vyjadřovala spolurozhodování zaměstnavatelů s odborovými organizacemi.

S účinností ode dne 1. 1. 2012 bylo ust. § 348 odst. 3 zákoníku práce změněno tak, že slova „v dohodě“ byla nahrazena slovy „po projednání“. Nyní proto ust. § 348 odst. 3 zákoníku práce zní: Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.

Školení pro účetní - podzimní novinky

Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, výměna stanovisek a vysvětlení. Zaměstnavatel má předložit otázku ke konzultaci, a to dříve, než o věci rozhodne. Oprávnění rozhodnout však náleží pouze jemu, a to bez ohledu na závěr nebo výsledek projednání, popřípadě i když k projednání vůbec nedošlo.

Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné zaměstnavatelem podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu neomluveného zameškání práce není neplatné pro rozpor se zákonem jen proto, že zaměstnavatel určil, že se ve vašem případě jedná o neomluvené zameškání práce, bez projednání s odborovou organizací.

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).