V dnešním článku si shrneme všechny letošní novinky, které se týkají sociálního pojištění.
Vyšší průměrná mzda, vyšší zálohy
Pro letošní rok došlo k výraznějšímu růstu průměrné mzdy, kterou stanovuje Ministerstvo sociálních věcí ČR vyhláškou. Výpočet odhadované průměrné mzdy je součinem všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2015) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (ze statistik za první pololetí roku 2016), které mají vyjádřit růst průměrných mezd.
Vyhláška ministerstva loni stanovila všeobecný vyměřovací základ na 27 156 Kč a přepočítací koeficient pak na 1,0396. Průměrná mzda pro letošní rok tedy má být 28 232 Kč. Její výši zde zmiňujeme proto, že vstupuje i do výpočtu nové výše minimálních záloh na sociální pojištění.
Sociální pojištění 2017
Záloha na sociální pojištění se obecně odvozuje od dosaženého zisku a vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jeho jedna polovina. Sazba pojištění pak činí 29,2 %.
Pokud je ale váš vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás ten minimální a vy tedy budete platit minimální zálohu na pojistné. (Dobrovolně si můžete platit zálohy na důchodové pojištění vyšší.)
Hlavní činnost
Minimální zálohu vypočteme jako 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy, tedy z částky 7058 Kč (tj. minimální měsíční vyměřovací základ), protože je nutné ještě zaokrouhlit na celé koruny.
Podle těchto pravidel získáme minimální zálohu na pojistné pro rok 2017, která činí po zaokrouhlení 2061 Kč.
Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 84 696 Kč (7058 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Maximální vyměřovací základ se naproti tomu stanoví jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro letošní rok bude činit 1 355 136 Kč. Pokud byste dosáhli se svým ročním příjmem nad tuto hranici, nebudete od této částky platit další nemocenské ani důchodové pojištění ani odvádět solidární přirážku.
Vedlejší činnost
Minimální záloha pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, se vypočte jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy (minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost), tedy jako 29,2 % z částky 2824 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru). Minimální záloha pro vedlejší činnosti tedy činí 825 Kč (záloha se také zaokrouhluje na celé koruny nahoru).
Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 33 888 Kč (2824 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Rozhodná částka pro vedlejší činnost pro rok 2017 bude 67 756 Kč. Stanovuje se jako 2,4násobek částky, kterou dostaneme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (na rozdíl od výpočtu průměrné mzdy se během výpočtu nezaokrouhluje – to až na konci na celé Kč nahoru).
Nezapomeňte, že na rozdíl od zdravotního pojištění se v tomto případě platí nová výše záloh až v měsíci, kdy podáte Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Pokud byste svůj podnik letos teprve rozjížděli, budete platit nové minimální zálohy už od počátku své činnosti bez ohledu na to, kdy s ní začnete.
Zálohy musíte na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské správy, v Brně Městské správy) poukázat do 20. dne následujícího měsíce.
| Údaj platný pro rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrná mzda | 25 137 Kč | 25 884 Kč | 25 942 Kč | 26 611 Kč | 27 006 Kč | 28 232 Kč |
| Minimální záloha (hlavní činnost) | 1836 Kč | 1890 Kč | 1894 Kč | 1943 Kč | 1972 Kč | 2061 Kč |
| Minimální záloha (vedlejší činnost) | 735 Kč | 756 Kč | 758 Kč | 778 Kč | 789 Kč | 825 Kč |
Nemocenské pojištění 2017
Minimální platba na nemocenské pojištění se opět nemění a zůstává na 115 Kč, protože ani tentokrát nedošlo ke změně minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ. Ten tedy stále činí 5000 Kč.
Stejný zůstává vyměřovací základ, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro zaměstnané s příjmem do 2500 Kč měsíčně to tedy znamená, že se neúčastní nemocenského a důchodového pojištění.
Vyšší nemocenské a náhrada mzdy
U nemocenského pojištění ještě zůstaneme. S novým rokem totiž došlo také k růstu redukčních hranic pro výpočet nemocenského a tím i náhrady mzdy od zaměstnavatele v případě nemoci. Redukční hranice se opět odvozují ze všeobecného vyměřovacího základu.
Pro výpočet nemocenského, které v rámci nemocenského pojištění vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, se zvýšily následovně:
- první redukční hranice činí 942 Kč,
- druhá redukční hranice činí 1412 Kč,
- třetí redukční hranice činí 2824 Kč.
Podobně se redukcí upravuje zjištěný průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy od zaměstnavatele (vyplácí se čtvrtý až čtrnáctý den nemoci). Jen s tím rozdílem, že redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se ještě vynásobí koeficientem 0,175 (zaokrouhlujeme na haléře nahoru).
Pro letošní rok tedy upravené redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy činí:
- první redukční hranice: 164,85 Kč,
- druhá redukční hranice: 247,10 Kč,
- třetí redukční hranice: 494,20 Kč.
Více si přečtěte v článku Náhrada mzdy a nemocenské v roce 2017 (příklady, návody).
Pro úplnost dodáváme, že karenční lhůta zůstává zachovaná v nezměněné podobě, plánované zrušení neprošlo. Zaměstnavatelé budou proto i nadále vyplácet náhradu mzdy až od čtvrtého dne nemoci (výjimkou je případ karantény, kdy se vyplácí náhrada mzdy už od prvního dne).
Do konce června můžete doplatit pojistné za II. pilíř
Účastníci důchodového spoření, kteří si na penzi šetřili i ve II. pilíři, mohou v tomto pololetí doplatit pojistné na důchodové pojištění. V tom případě procentní výměra dosáhne 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, který se kryje s dobou účasti ve II. pilíři. Pokud pojistné nedoplatíte, bude výše procentní výměry 1,2 % výpočtového základu, ale pouze za každý rok účasti ve II. důchodovém pilíři (v praxi se jedná o období 2013–2015). V ostatních letech bude procentní výměra započtena v plné výši.
Pokud se rozhodnete pojistné doplatit, musíte nejpozději do pátku 30. 6. 2017 podat Žádost o sdělení výše doplatku pojistného u vaší okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) dle trvalého pobytu. Samotný doplatek pak musíte uhradit do 29. 12. 2017 tak, aby tento den už byly prostředky připsány na účtu příslušné OSSZ.
Po doručení žádosti má OSSZ 90 dnů na její zpracování. Poté dopisem sdělí výši doplatku pojistného, číslo účtu a informaci o lhůtě a způsobu úhrady.
Příklad
Muž narozený 15. 8. 1954 požádal o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 63 let a 2 měsíce. Toho dosáhne 15. 10. 2017 a do této doby získá celkem 46 roků pojištění, z toho byl tři roky účasten ve II. pilíři. Jeho osobní vyměřovací základ (OVZ) – zjednodušeně průměrný měsíční příjem – za rozhodné období 1986–2016 činí 35 000 Kč. Výpočtový základ (po redukci z OVZ) činí 18 294 Kč.
Nedoplatí rozdíl pojistného na důchodové pojištění
Za každý rok pojištění mimo účasti ve II. pilíři náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. že za 43 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 64,5 % (43 × 1,5 %) výpočtového základu, tj. zaokrouhleno na celé koruny nahoru 11 800, a 3,6 % (3 × 1,2 %) výpočtového základu za tři roky účasti na důchodové spoření, tj. 659 Kč. Procentní výměra starobního důchodu bude 12 459 Kč, základní výměra 2 550 Kč. Celkem bude starobní důchod činit 15 009 Kč.
Doplatí rozdíl pojistného na důchodové pojištění
Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. že za 46 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 69 % (46 × 1,5 %) výpočtového základu, tj. zaokrouhleno na celé koruny nahoru 12 623 Kč. Procentní výměra starobního důchodu bude 12 623 Kč, základní výměra 2 550 Kč. Celkem bude starobní důchod činit 15 173 Kč.
Zdroj: ČSSZ
ČLÁNKY DO MAILU