Nezaměstnaný a bez možnosti doložit příjmy. Jakou dostatene podporu?

Standardní procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí podle ust. § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (na důchodové pojištění osoby samostatně výdělečně činné) z poslední činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění.

V případě, že jste jako uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončili poslední zaměstnání sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí snížená procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Výše sociální dávky se tedy odvíjí od dosaženého výdělku.

Podle ust. § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se vám však podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

• jste splnili podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
• bez svého zavinění nemůžete osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,
• nelze u vás stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2016 činila 27 000 Kč. (Její výše byla vyhlášena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 448/2016 Sb.) Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4050 Kč, 3240 Kč, 2970 Kč. Podívejme se blíže, kdy se tato výše podpory uplatní.

Místo předchozího důchodového pojištění náhradní doba

Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte jako uchazeč o zaměstnání v těchto případech:

• získali jste v tzv. rozhodném období, tedy v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou), přičemž se nepočítá doba důchodového pojištění získaná v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy v tzv. nekolidujícím zaměstnání dle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti,
• požádali jste krajskou pobočku Úřadu práce, u které jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,
• ke dni, k němuž vám má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, nejste poživatelem starobního důchodu.

Není-li splněna podmínka spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním (samostatnou výdělečnou činností), lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, kterou může být např. zejména pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

• přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
• osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
• osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s vámi trvale žije a společně hradíte náklady na své potřeby. Tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
• výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
• osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost),
• trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

Stanovení podpory v nezaměstnanosti příslušným procentem z průměrné mzdy v národním hospodářství se tak bude týkat např. uchazeče u zaměstnání, který ukončil zaměstnání ze zdravotních důvodů a byl více než 2 roky v invalidním důchodu III. stupně, zlepšilo se jeho zdraví, míra invalidity mu proto při kontrole byla posudkovým lékařem snížena nebo se zcela uzdravil, nebo rodiče pobírajícího rodičovský příspěvek, aniž by přitom čerpal rodičovskou dovolenou, protože nebyl před narozením dítěte zaměstnán.

Výdělek nelze osvědčit

Situace, kdy bez svého zavinění nemůžete osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá vám na vaši žádost potvrzení dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce, tedy potvrzení od zaměstnání (tzv. zápočtového list, viz Když končíte v práci, ohlídejte si zápočtový list, jinak budete překvapeni) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (t.j. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem). O tom jsme psali v článku Zápočtový list můžete mít i dvakrát. Kdy jej musíte dostat? 

Vy však musíte být schopni prokázat, že vám nárok na podporu v zaměstnanosti vůbec vznikl, a to odpracování potřebné doby, např. pracovní smlouvou a následným právním úkonem, na jehož základě byl rozvázán pracovní poměr. Mám však za to, že i bez potřebného potvrzení o výši průměrného výdělku lze tento výdělek stanovit, doložit, např. výplatními lístky (Podle ust. § 142 odst. 5 zákoníku práce při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vám vydat písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách – tzv. výplatní lístek), ale praxe úřadu práce v takové důkazní nouzi zaměstnance mi není známa.

Nevydáním příslušného potvrzení pro úřad práce vám zaměstnavatel způsobí škodu (spočívající v přiznání nižší sociální dávky), jejíž náhradu můžete na zaměstnavateli vymáhat, nicméně i pro ten případ musíte mít k dispozici důkazy o výši svého výdělku, tedy výplatní lístky, ty by však měly stačit i úřadu práce, tudíž by ke sporu nemělo (nemuselo) dojít.

V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění) by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení, která takové potvrzení, pokud má k jeho vydání potřebné podklady, vydá. Při nemožnosti vydat předmětné potvrzení by se zřejmě muselo jednat jednat o zavinění uchazeče, který nedoložil podklady potřebné pro vydání tohoto potvrzení.

Tabulka: Přehled maximálních dávek podpory v nezaměstnanosti

Výdělek nelze určit

Pokud zaměstnavatel vůči vám řádně splní své povinnosti, tak váš průměrný výdělek lze určit vždy, a to i když jste pro zaměstnavatele případně pro překážky v práci nepracovali, ale byli jste u něj zaměstnáni. Pokud není možné stanovit průměrný výdělek, použije se pravděpodobný výdělek. O zjišťování průměrného výdělku už jsme pojednali v článku Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete? a v článku Co se počítá do průměrného výdělku? (U vás jako zaměstnance tak lze pro účely podpory v nezaměstnanosti průměrný měsíční čistý výdělek stanovit vždy, pouze mohou nastat situace, kdy tento výdělek nejste schopni doložit z důvodů na straně zaměstnavatele, jak bylo uvedeno výše.)

Nemožnost určit vyměřovací základ naopak může nastat v situaci kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby).

Např. vás propustili ze zaměstnání k 31. 12. (2016) nebo jste rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž byste čerpali v zaměstnání rodičovskou dovolenou, začnete podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2017) a činnost ukončíte k 31. 7. (2017). Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2017) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti. 1. 8. (2017). Požádáte o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2018) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2017). Jelikož v předchozím roce (2016) samostatná výdělečná činnost konána nebyla a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.

Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3780 Kč.

Použitá literatura: Stádník, J., Kieler, P.: Podpora v nezaměstnanosti a průměrná mzda v národním hospodářství, Práce a mzda č. 11/2016