DESETNÍK 55/2005 (4. 4. 2005 – 17. 4. 2005)
Vláda nebude… reformy se zastaví?
Česká republika má – nemá vládu již několik týdnů. Politické špičky hledají politická řešení (rozuměj: snaží se udržet svá křesla) a nezbývá jim čas na řešení akutních problémů české ekonomiky – neudržitelné veřejné finance a především důchodovou reformu. Občane, teď nás neobtěžuj svými malichernostmi, máme důležitější věci na práci…
Už už to vypadalo, že se (staronová) koalice dohodne a ve středu v pozdních nočních (či přesněji ve čtvrtek v časně ranních) hodinách byli čelní představitelé odhodlaní k dovedení České republiky k řádným volbám. Premiéra Grosse měl nahradit Jan Kohout, velvyslanec při EU, dohodnutá byla i „protikomunistická pojistka“, a původní čistka na ministerských křeslech neměla být tak velká, jak ČSSD původně prosazovala. Zbývalo jen schválení dohody předsednictvy koaličních stran – a v tom byl háček.
Předsednictvo ČSSD na svém včerejším zasedání dohodu neschválilo. Z 35 členů předsednictva bylo proti 30 a nechyběl mezi nimi ani Stanislav Gross, který díky zamítnutí dohody nemusí podávat demisi…
Politici se tedy hádají dál, i nejvytrvalejší Unionisté už nevydrželi a podali demisi a ČSSD v čele s premiérem Grossem se zmítá mezi „koaličními“ jednáními a podporou komunistů. Mezi tím nikdo nemá čas ani náladu na daňové, zdravotní, penzijní a jiné „odložitelné“ reformy. A ty, voliči, si ještě rok počkej, teď se tě na nic ptát nebudem… a Telecom je už prodaný a podepsaný.
Spor o bankovní karty
V uplynulém týdnu jsme vás informovali o možných poplatcích při platbě kartou MasterCard nebo Maestro u obchodníka a o postoji, jaký k tomu mají banky a velké obchodní řetězce (viz článek Zuzany Šourkové „Platíme kartou stále častěji – zaplatíme za to?“). Informace se vyostřila ve spor mezi Komerční bankou a asociací MasterCard.
Komerční banka reagovala na zprávu velmi důrazně. Pokud si její klient bude stěžovat, že musel zaplatit u obchodníka při použití karty MasterCard nebo Maestro přirážku, bude mu doporučena karta, u které obchodník poplatek za transakci nesmí přenášet na zákazníka – tedy karty asociace Visa.
Případné reklamace klientů KB (držitelů karet MasterCard a Maestro) související s účtováním poplatků za platbu kartou bude KB řešit nabídnutím produktu, u kterého se toto zpoplatnění neuplatňuje,
uvádí k tomu Marie Petrovová, tisková mluvčí Komerční banky v tiskové zprávě.
Aby mohl obchodník poplatky za platbu kartou zákazníkovi naúčtovat, musí změnit smlouvu s bankami, které si do smluvních ujednání podmínku nepřenášení poplatků na klienty vkládaly. To nebude podporovat ani Komerční banka, ani ostatní banky, které acquiring nabízejí (Česká spořitelna, ČSOB a HVB Bank).
Komerční bance kontrovala asociace MasterCard: Společnost MasterCard neočekává, že by se pro účtování přirážky zákazníkům rozhodl významný počet obchodníků. Pro obchodníky představují platební karty úspornější variantu plateb než hotovost, navíc akceptace platebních karet zvyšuje obchodníkům prokazatelně počet zákazníků a obrat. Tyto zkušenosti přitom platí i v zemích, kde díky výraznému rozvoji trhu s platebními kartami již v minulosti ke zrušení pravidla došlo.
Dále uvádí příklady ze zemí, v nichž ke zrušení pravidla o nepřenášení poplatků za platbu kartou na zákazníka došlo.
Švédsko
- pravidlo zrušeno v roce 1995
- v první fázi zavedlo přirážku několik málo obchodníků s minimálním dopadem na celý trh
- vzhledem k reakci držitelů platebních karet postupně naprostá většina obchodníků od zavedení přirážky ustoupila
- pravidlo přispělo od roku 1995 k výraznému rozšíření akceptační sítě, neboť dalo obchodníkům možnost vybrat si, zda přirážku účtovat nebo nikoli
Nizozemí
- pravidlo zrušeno v roce 1997
- vzhledem k obtížné komunikaci přirážky vůči zákazníkům se dnes objevuje v praxi velmi zřídka obchodník, který by přirážku svým zákazníkům chtěl účtovat
Austrálie
- Po intervencích orgánů veřejné správy zrušeno pravidlo o neúčtování přirážky v roce 2003
- Zavedení přirážky se velmi obtížně prosazuje do praxe – vzhledem k vysoké konkurenci na trhu a také relativně vysokým nákladům na implementaci celého řešení (vysoké náklady na úpravy pokladních systémů apod.)
Zdá se tedy, že příplatek při platbě kartou u obchodníka je pouze nafouknutou bublinou. Je to ostatně vděčné téma, navíc dílčí praktické dopady mít rozhodně bude, a domnívám se, že nebudou ve prospěch karetní asociace MasterCard, ale zřejmě neprospějí ani konkurenční asociaci Visa, která podobný krok neplánuje.
Bankovní novinky
- Komerční banka nabízí nově kreditní kartu pro podnikatele – živnostníky i právnické osoby. Výše úvěru bez zajištění je 20 až 200 tis. Kč s bezúročným obdobím až 45 dní a úrokovou sazbou 17 % p. a. Roční poplatek za vedení karty je 700 Kč. (Více o úvěrových kartách pro podnikatele se dočtete v příloze Firemní bankovnictví.)
- Živnostenská banka rozšířila schopnosti telefonního a internetového bankovnictví – nově lze dobíjet i předplacené karty Twist od T-Mobile. U Živnobanky tak dobijete karty všech mobilních operátorů.
- Své internetové bankovnictví rozšířila i Raiffeisenbank – nabídla vedle podpisu transakcí pomocí certifikátu také variantu SMS kódu.
- Raiffeisenbank též rozšířila nabídku hypotečních úvěrů. Nově nabízí hypotéku až na 100 % ceny nemovitosti.
- Citibank nabízí bezplatné vedení účtu pro klienty s nižším zůstatkem. Dosud měli vedení zdarma klienti se zůstatkem na účtech u Citibank (vč. majetkových účtů podílových listů) ve výši od 200 tis. Kč, nyní stačí 100 tis. Kč.
- Banky zavádějí opačný postup při získávání hypotéky. Nejprve dostanete certifikát o výši hypotéky, kterou vám banka nabídne, následně si najdete nemovitost. Tento produkt nabízí Česká spořitelna, Komerční banka, HVB Bank, GE Money Bank a zavede ho také Raiffeisenbank.
- Česká spořitelna již rozšířila možnost zaplatit platebním příkazem z bankomatu na všech více než tisíci svých bankomatů. Zaplatit lze do výše 20 000 Kč ve většině bankomatů po celou dobu jejich provozu, u menšiny ve všední dny od 17:00 do 8:00 a o víkendech.
- Česká spořitelna vydává dva nové zajištěné fondy – ESPA-ČS zajištěný fond 4 a ESPA-ČS zajištěný fond 5. Oba fondy jsou na pět let a jejich výnos závisí na výnosu evropského akciového indexu DJ Eurostoxx 50. První jmenovaný, čtyřka, garantuje návratnost vkladu a maximální výnos 80 % za dobu působení fondu, druhý, pětka, zaručuje minimální výnos 8 %, ale maximální „jen“ 40 %.
Novinky z ekonomiky
- V České republice je více podnikatelů než v Evropské unii. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti u nás činí 16 %, což je o dva procentní body více než v EU.
- Český statistický úřad zveřejnil výsledky zahraničního obchodu za únor. Přebytek obchodní bilance vzrostl na 5,2 mld. Kč z lednových 3,4 mld. Kč, což je nejlepší výsledek za posledních deset let.
- Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsme v loňském roce utratili za léky 55,85 mld. Kč, což je o 7 % více než předloni. Naopak počet balení léků dodaných do lékáren a zdravotnických zařízení klesl o více než 5 % na 327,4 milionu kusů. Léky tedy podražily nebo se užívají dražší a často účinnější léčiva.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo prognózu vývoje reálných mezd. V letošní roce by měly stoupnout o 7 %, v roce 2006 se růst zpomalí na 6,4 %.
- Březnová inflace zpomalila na 1,5 % z únorových 1,7 %. Meziměsíční pokles cen představoval 0,1 %.
- Míra nezaměstnanosti v březnu poklesla o 0,2 procentního bodu na 9,4 %, když nezaměstnaných na úřadech práce bylo registrováno 540 456 lidí.