Spočítejte si...

Zavřít

Co přináší novela o spořitelních a úvěrních družstvech?

Ministerstvo financí ČR spolu s Českou národní bankou zpracovalo novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Podívejme se blíže na důvody zpracování této novely.

Dne 2. 5. 2014 byla předsedovi vlády ČR předložena žádost o projednání novely zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech.

Ministerstvo financí ČR spolu s Českou národní bankou zpracovalo novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Podívejme se blíže na důvody zpracování této novely.

Jako červená niť se všemi vyjádřeními ČNB proplétá nelibost nad tím, že sektor družstevních záložen rostl. Už několikrát jsem ve svých článcích konstatoval, že růst podnikatelského subjektu je jeho cílem a jedním ze znaků jeho úspěchu.

Představitelé ČNB dále ve svých vyjádřeních v poslední době velmi často viděli recept na oživení české ekonomiky ve zvýšených útratách obyvatelstva. Pan Singer doslova v několika svých vyjádřeních vyzval obyvatelstvo, aby do jisté míry iracionálně utrácelo a půjčovalo si. Tato prohlášení jsou v konfliktu se snahou podporovanou i ČNB o zvýšení finanční gramotnosti obyvatelstva a se snahou zabránit jeho nadměrnému zadlužování. V této souvislosti představitelé ČNB zmiňovali i „neblahý“ vliv družstevních záložen na zvyšování úspor obyvatelstva a snižování jeho útrat.

Dalším důvodem uváděným ČNB je i špatný vývoj v sektoru družstevních záložen, dokládaný čísly z konce roku 2013, který si ČNB pojistila v květnu téhož roku tím, že dvěma velkým záložnám zakázala činnost (přijímat vklady a poskytovat úvěry).

V poslední době je v našem politickém světě zvykem, že nejsou kritizováni ti, kdo zákon se zjevnými nedostatky přijali, ale ti, kdo se tímto zákonem řídí. Jako příklad si dovolím uvést zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který trpěl třemi základními nedostatky, a to neochránil zneužití zemědělské půdy, nedal do souladu pokles výkupních cen elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů s poklesem investičních nákladů na jejich výstavbu a nezajistil regulaci výroby elektřiny v souladu s požadavky rozvodné soustavy. Nikdy jsem neslyšel jedinou kritiku poslanců, kteří přesto, že měli k dispozici odborné studie, takto vadný zákon přijali. Za to jsou pranýřováni a finančně postihováni ti, kdo v souladu s tímto zákonem investovali.

Obdobná situace je i u zákona o spořitelních družstvech, který navíc dával státním orgánům a ČNB prostor pro taková rozhodnutí a dohled, kterým mohl být sektor družstevních záložen korigován pro ně žádoucím směrem. To, že Úřad pro dohled nad družstevními záložnami a po něm ČNB tyto možnosti nevyužil, nelze klást za vinu družstevním záložnám.

Deklarovaným cílem novely zákona o spořitelních družstvech je uvedení tohoto finančního sektoru do souladu s požadavky MMF (Mezinárodního měnového fondu) a do souladu s mezinárodní praxí a principy WOCCU (World Council of Credit Unions). Jedná se o tyto výtky a principy:

Průměrná velikost družstevních záložen v ČR je výrazně větší než je běžné v zahraničí a tyto podnikají na ziskovém principu. Navíc tento sektor zaznamenal v posledních letech výrazný růst.

Český zákon toto nijak neupravoval, a proto není férové kritizovat a postihovat ty, kteří se tímto zákonem řídili.

Družstevní záložny trpí konkurenční nevýhodou vůči bankám, která plyne z malého rozsahu jejich činnosti.

Toto tvrzení plyne z naprostého nepochopení tržního zaměření družstevních záložen, které se převážně orientovaly na vyplnění „díry na trhu“, kdy nikdo neposkytoval službu zhodnocení vkladů klientů nad úroveň inflace. Toto si mohly mnohé z nich dovolit vzhledem ke svým nižším provozním nákladům.

České družstevní záložny nedodržují mezinárodně uznávané principy.

Pokud však dodržují zákon platný v České republice, tak tato výtka musí směřovat spíše do řad zákonodárců než do řad družstevních záložen.

ČNB by měla regulovat i dohlížet družstevní záložny stejným způsobem jako banky. Pokud tak dosud nečinila, tak porušovala zákon č. 87/1995 Sb. tak vyhlášku 123/2007 Sb. popř. vyhlášku 23/2014 Sb.

Družstevní záložny by měly poskytovat své služby pouze svým členům. Toto pravidlo zákon upravoval a připouštěl pouze výjimku pro stát, obce, kraje a nejrůznější veřejnoprávní subjekty. Tyto subjekty však tvořily pouze zanedbatelnou část klientů družstevních záložen.

Družstva by měla být řízena „demokratickým“ principem s respektováním principu hlasování na členské schůzi co člen to jeden hlas (s vyloučením hlasů plynoucích z dalších členských vkladů).

Zákon o spořitelních družstvech tento princip zná a uplatňuje ho na řadu důležitých rozhodnutí včetně volby kontrolní komise. Navíc tento požadavek je v rozporu s ekonomickou realitou a v řadě zemí je u družstevních záložen uplatňován na základě historických zvyklostí.

Výše uvedený princip souvisí i s požadavkem na posílení vzájemnosti a členského principu v sektoru družstevních záložen a posílení fungování družstevních záložen ve prospěch všech členů. Tento princip definuje družstevní záložnu v podstatě jako ekonomicky spjatou skupinu. Zároveň je tento princip ze strany ČNB družstevním záložnám vytýkán, pokud je zcela logicky uplatňován na úrovni členů se srovnatelnou výší členských vkladů. Navíc nelze říct, že by z činnosti družstevních záložen neměli prospěch všichni její členové, ať už ze zhodnocení vkladů nad inflaci nebo z možnosti realizovat své podnikatelské záměry.

Jak na tyto požadavky reaguje navrhovaná novela zákona o spořitelních družstvech? Proberme si nyní jednotlivá novelizovaná ustanovení:

„Souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu.“ 

Neznám instituci, kde by klient, který do ní vkládá peníze, ještě musel riskovat a vkládat peníze do jejího základního kapitálu. Toto opatření lze v podstatě považovat za obejití na evropské úrovni ustanoveného principu o povinném pojištění vkladů do výše 100 000 EUR. Navíc toto opatření diskriminuje ty členy družstva, kteří by do něj chtěli uložit více než 100 000 EUR. Toto opatření v podstatě vylučuje družstevní záložny z finančního trhu. Představa, že by toto opatření přispělo k zainteresovanosti členů družstevní záložny na jejím operativním řízení, je zcela naivní. Stovky až tisíce členů nemůžou na členské schůzi řídit operativu. Navíc většina z nich nemá ekonomické a finanční vzdělání.

„Družstevní záložna může poskytnout úvěr jednomu členovi, členům, kteří jsou ekonomicky spjatými osobami, a členům, kteří jsou členy stejné rodiny podle zákoníku práce do úhrnné výše 30 000 000 Kč.“

Toto opatření výrazným způsobem omezuje možnosti růstu družstevních záložen a jejich konkurenceschopnost na finančním trhu. Problematické je tvrzení, že toto opatření povede k poskytnutí více menších úvěrů, spíše povede k celkově nižšímu objemu úvěrů poskytnutých družstevními záložnami.

„Základní členský vklad činí alespoň 1000 Kč. Členství v družstevní záložně vznikne nejdříve splacením základního členského vkladu.“

Minimální výši základního členského vkladu mohla ČNB regulovat i podle stávajícího zákona, záleželo jen na jejím rozhodnutí. Jinak z hlediska fungování družstevních záložen je toto opatření v dané výši neutrální.

„Družstevní záložna odloží výplatu vypořádacího podílu, anebo jeho části, pokud by výplata mohla ohrozit plnění požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnostem podle čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014.

Toto opatření je z hlediska činnosti družstevních záložen neutrální a lze ho považovat za přínosné.

„Bilanční suma družstevní zálohy nesmí překročit 5 000 000 000 Kč.“ „Souhrnná bilanční suma družstevních záložen, které jsou ovládány stejnou osobou nebo osobami jednajícími ve shodě, nesmí překročit 5 000 000 000 Kč.“ 

Toto opatření zásadním způsobem omezuje činnost družstevních záložen a nebylo by problematické, kdyby platilo od samého začátku platnosti zákona č 87/1995 Sb. Je zmírněno ustanovením:

„Pokud Česká národní banka zjistí, že bilanční suma družstevní záložny překročila 5 000 000 000 Kč, uloží záložně opatření k nápravě a poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, a to nejvýše 1 rok. Nezjedná-li družstevní záložna v této lhůtě nápravu, Česká národní banka jí odejme povolení.“ A „V době řízení o žádosti družstevní záložny o souhlas se změnou právní formy na akciovou společnost a řízení o udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank se neuplatní postupy uvedené v odstavcích 4 a 5.“

Z toho vyplývá, že pokud chce družstevní záložna růst nad tento limit, musí se transformovat na banku, což však při neexistenci pevných a všem srozumitelných pravidel pro posouzení a schválení její žádosti o bankovní licenci může být značně problematické.

Družstevní záložna tvoří „rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou,“

Vzhledem ke skutečnosti, že i ČNB přiznala, že většina družstevních záložen ponechávala nerozdělený zisk ve vlastním kapitálu, je toto opatření zcela neutrální.

Pro příspěvek do fondu pojištění vkladů platí: „procentní sazba příspěvku družstevní záložny činí dvojnásobek procentní sazby příspěvku banky“

widgety

Vzhledem k chystaným opatřením na evropské úrovni, zaměřeným na výrazně logičtější odvození příspěvku do fondu pojištění vkladů od posuzování individuálních rizik jednotlivých finančních institucí je toto opatření časově omezené. Z hlediska hospodaření kampeliček nebude mít výrazný negativní efekt.

Závěrem lze konstatovat, že navrhovaná opatření v rámci novely zákona o spořitelních družstvech jsou zaměřena výhradně na stížení pozice družstevních záložen na finančním trhu, na zamezení jejich růstu a na jejich postupné vytlačení z trhu finančních služeb. Jiné návrhy a požadavky MMF a WOCCU nejsou navrhovanou novelou v podstatě zohledněny.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 2. 2015 16:23