Spočítejte si...

Zavřít

Jak je to s výší úroků bank a spořitelních družstev?

Pár poznámek ke zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2012. Motto: „Věřím jen těm statistikám, které si sám zfalšuji.“ (Sir Winston Leonard Spencer Churchill, 1874–1965). Záložny je potřeba vymýtit.

Tento text je názorovým vyjádřením autora. Redakce serveru Měšec.cz není jeho autorem a nemusí se ztotožňovat s obsahem názoru.

V červnu 2013 guvernér České národní banky prezentoval Zprávu o finanční stabilitě 2012/2013, kde se na str. 15 a 61 hovoří o družstevních záložnách. Rovněž tak Ministerstvo financí vydalo v květnu 2013 Zprávu o vývoji finančního trhu v roce 2012, kde se na straně 29 hovoří také o družstevních záložnách.

Sektoru družstevních záložen jsou ze strany ČNB vytýkány mimo jiné dva základní nedostatky, a to nízký objem opravných položek ve vztahu k problémovým úvěrům a vysoké úroky poskytované klientům za jejich vklady a z toho plynoucí vysoké úroky u úvěrů.

Problematikou porovnávání výše opravných položek se ve svém článku Družstevní záložny – nezodpovědní hazardéři?, publikovaném dne 16. 7. 2013 na serveru Peníze.cz, zabýval jeho autor Jan Novotný. Nicméně jeho závěry nejsou zcela přesné.

Je potřeba znát souvislosti

Výši opravných položek jednotlivých bank nelze porovnávat, aniž bychom porovnali i hodnotu zajištění daných úvěrů (viz §203 odstavec (1) Vyhlášky 123/2007 Sb.). Jestliže dvě banky X a Y poskytly úvěr ve výši 100 a dospějí k závěru, že hrozí nesplacení úvěru ve výši 60, tak banka X, která nemá úvěr zajištěný nemovitým majetkem, vytvoří opravné položky ve výši 60. Banka Y, která má úvěr zajištěný nemovitostí s tržní cenou podle expertního odhadu ve výši 125, který pro účely zajištění započte s bezpečnostním koeficientem 0,8, tj. 100, nevytvoří opravné položky žádné. Podívejme se na tento příklad v přehledné tabulce:

  Banka X Banka Y
Poskytnutý úvěr 100 100
Typ zajištění Nezajištěno Zajištěno nemovitostí oceněné na 125 a započtené za 100
Očekávaná ztráta 60 60
Nutnost tvorby opravných položek 60 0
Negativní dopad do zisku banky –60 0
Realizovaná ztráta při vypořádání úvěru –60 0, v případě prodání nemovitostí v dražbě za min. 60
Dopad do vlastního kapitálu –60 0

ČNB hodnotí lépe banku X, má přece vytvořeny opravné položky a úvěr krytý. Co se však stane, když dlužník zaplatí skutečně jenom 40 a 60 zůstane nesplaceno?

Bance X klesne zisk v daném roce o 60, protože opravné položky jsou nákladovou položkou, a tudíž snižují zisk v roce, v němž jsou vytvořeny. Bance Y, pokud nemovitost s tržním odhadem 125 prodá v dražbě alespoň za 60, žádná ztráta nevznikne, a bude mít úvěr plně zaplacen. Pokud nemovitost v dražbě prodá za 70, vrátí ještě 10 původnímu dlužníkovi.
Má tedy ČNB pravdu, když lépe hodnotí banku X jen proto, že má vyšší opravné položky?

Co se skutečně stalo v Metropolitním spořitelním družstvu?

Alternativní pohled na vývoj v kauze Metropolitního spořitelního družstva. Družstvo nebylo zlikvidováno náhodou nebo vlastní chybou, tunel totiž vypadá jinak.

Všímejte si nákladů bank

Je pravda, že družstevní záložny mají výrazně dražší zdroje než banky? Do ceny zdrojů jednotlivých institucí nemůžeme započítávat jenom úroky, které platí svým vkladatelům, ale finanční instituce musí tyto zdroje také spravovat a zhodnocovat je. Toto může dělat jenom v případě, že vynakládá tzv. správní náklady.

Správní náklady bank a záložen
Autor: Jan Zavřel

Správní náklady bank a záložen

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že efektivní cena zdrojů je co do její výše rovnoměrně rozložena mezi banky a spořitelní družstva. Mezi deseti finančními institucemi s nejvyšší efektivní cenou zdrojů jsou čtyři banky a šest spořitelních družstev. Právě nízké správní náklady umožňují vyplácet vyšší úroky střadatelům.

Pro běžného spotřebitele je tedy důležité při hodnocení instituce, do které chce vložit své peníze, nejen posuzovat výši úroků nabízených tou kterou institucí, ale i výši správních nákladů. Z přiložené tabulky může spotřebitel odvodit, že tolik ČNB propagované banky s nízkým úročením vkladů, a jak ČNB tvrdí, i nízkým rizikem, mají v drtivé většině vysoké správní náklady, což zdražuje jejich zdroje na úroveň blízkou spořitelním družstvům. Nízké úroky na vkladech v kombinaci s vysokými správními náklady jsou pro spotřebitele signálem, že v takovéto instituci na penězích nejen nevydělá, ale ještě bude do ní platit.

Obvykle tyto instituce mají vysoké poplatky za vedení účtu, za položku z internetového bankovnictví, za výběr z bankomatu atd. Takže chce-li někdo mít peníze uloženy ve finanční instituci s „nízkým“ rizikem, musí si tuto instituci zaplatit.

Stabilitu banky zaplatíte na poplatcích

Dalším tvrzením ČNB je, že banky poskytují úvěry za nižší sazby než družstevní záložny, to je fakt doložitelný z veřejně dostupných podkladů. Jak je tedy možné, že při srovnatelně efektivní ceně peněz s družstevními záložnami mají vyšší zisky a rentabilitu kapitálu než družstevní záložny?

Podíváme-li se na finanční výsledky např. České spořitelny, tak zjistíme, že 16 mld. Kč zisku v roce 2012 je v objemu 8 mld. Kč tvořeno poplatky vybranými od klientů. Průměrný klient zaplatí bance 100 – 300 Kč měsíčně na poplatcích spojených s vedením běžného účtu a transakcemi na něm. Má-li klient patřící do střední vrstvy na běžném účtu v průměru uloženo 30 000 Kč a platí-li měsíčně 150 Kč poplatků, znamená to, že bance zaplatí roční úrok 6 % za to, že u ní smí mít uloženy peníze a platit své běžné měsíční výdaje. (Pro přesnost bychom měli dodat, že dostává roční úrok někde na úrovni 0,1 %). Z tohoto pohledu si každý klient banky musí uvědomit, že si docela draze platí svou banku, aby byla zisková a byla považována za stabilní.

A jak je to s úroky u úvěrů? Podívejme se na následující tabulku:

Průměrný úrok spotřebitelských úvěrů
Autor: Jan Zavřel

Průměrný úrok spotřebitelských úvěrů

„Záložny je potřeba vymýtit“

Ani z této tabulky nevyplývá nic, co by nasvědčovalo nezodpovědnému hazardérství spořitelních družstev. Jsou banky, které poskytují úvěry na srovnatelné úrovni se spořitelními družstvy. Mezi deseti institucemi s nejvyšším úrokem u úvěrů je 5 bank a 5 spořitelních družstev.

widgety

Jak vyplývá, ze všech komentářů, ke zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2012 je alternativní model bankovnictví nežádoucí. Subjekty, které umí žít z úrokové marže, je třeba z trhu vymýtit.

Jak klient snadno zjistí informace potřebné pro rozhodnutí, kam uložit svoje peníze? Každá instituce je povinná jednou za čtvrt roku zveřejňovat své ekonomické výsledky na svých webových stránkách. Na nich většinou najdete v sekci „o nás“ nebo „o bance“ a dále „ekonomické informace“, nebo zadejte do vyhledávače na webových stránkách příslušné finanční instituce „hospodářské výsledky“ nebo „výroční zprávy“.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 2. 2014 14:41