děkuji za připomínku. Téhle skutečnosti jsem si také všimnul. Tudíž se pokusím odpovědět na dvě "otázky".
1) Jelikož toto pojištění sjednáváte na přepážce banky, jde prakticky o formu bankopojištění a je zde otázka, zda celý produkt (včetně platební karty) připisovat bance nebo pojišťovně - lze stěží oba propojené produkty rozdělovat. To je jako bychom zvlášť oceňovali letedalo a zvlášť jeho motor. Hodnota letadla bez motoru bude nepoměrně nižší, než cena s motorem. Banka část pojistného transferuje pojišťovně, tak pak tvoří adekvátní technickou rezervu neživotního pojištění. Vy ovšem stejně nevíte k jakým všem transferům mezi bankou a pojišťovnou dochází.
2) Jistě je zajímavé sledovat, že pojištění zpravidla nezajišťuje pojišťovna ze skupiny. Na to je těžké odpovědět, můžeme se pouze domnívat. Já se domnívám, že jednou z odpovědí může být vliv na požadavek kapitálové přiměřenosti na skupinu, resp. banku. Obecně pokud banka přenese kreditní riziko na pojišťovnu, sníží se její požadavek na kapitálovou přiměřenost. Na druhou stranu při transferu kreditního rizika v rámci skupiny zpravidla nelze kapitálové požadavky snížit, banka se tedy může uchýlit k pojištění úvěru jinou než dceřinou pojišťovnou. Další důvody můžou vycházet z toho, že pojišťovna která pojistí zneužití karty, musí mít k provozu této činnosti povolení (zvlášť pro každé odvětví neživotního pojištění), každá pojišťovna také nemusí být ochotná takové pojištění nabízet - nemusí mít dostatek dat, nemusí s tím mít zkušenosti, zavedení takového produktu může být finančně náročnější, než by byl přínos z něj. Možná je pro některé banky jednodušší nejprve na dva roky uzavřít smlouvu s AIG, která má s produktem své zkušenosti, a podle zájmu pak může iniciovat převod kmene na pojišťovnu ze skupiny (platí se roční pojistné, lze tedy po roce změnit (pravděpodobně) bez větších problémů pojistitele). A nebo za tím může být úplně něco jiného.