Vyznejte se v důchodu: Jak funguje první pilíř důchodového systému?

Principy I. pilíře

Od 1. 1. 2013 máme možnost vstoupit do II. pilíře. Ale kolik z nás vůbec zná podmínky I. pilíře, ve kterém už jsme? Víte, co musíte splnit, abyste dostali starobní  či invalidní důchod dle současné legislativy, popř. aby dostali pozůstalostní důchod vaši pozůstalí? Víte, že se ho můžete účastnit i dobrovolně? Nebo si platit víc, než odpovídá vašim příjmům? Jaký tak zhruba můžete čekat důchod? 

Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Tehdy mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení. Státní důchod je hlavním a často i jediným příjmem každého starobního důchodce v České republice.

Jedná se o průběžně financovaný systém, protože příspěvky ekonomicky aktivních občanů (pojistné od zaměstnanců a podnikatelů) jsou průběžně vypláceny jako penze dnešním důchodcům. Nevytvářejí se žádné finanční rezervy na důchody pracujících občanů, protože budou dostávat důchod od státu zase z příspěvků generace jejich dětí. Průběžný systém je tak nástrojem solidarity ekonomicky aktivních občanů s občany staršími.

Hlavní úlohou tohoto prvního pilíře je zajistit přiměřenou výši důchodů pro všechny, kdo poctivě pracovali a platili daně a pojištění, i pro ty s nižšími příjmy, aby se mohli ve stáří vyhnout chudobě. První pilíř je proto hodně solidární – mezi důchody nejsou velké rozdíly, i když rozdíly v příjmech v průběhu pracovní kariéry byly třeba několikanásobné. První pilíř nám tak na jedné straně poskytuje jistotu, že ve stáří budeme mít příjem, na druhé straně víme, že bude příjmem jen na základní životní potřeby. Na rozdíl od spořících pilířů pro pozůstalé neposkytuje žádnou formu dědictví při předčasném úmrtí.

V ČR v současnosti více než 2,3 miliónu důchodců každý měsíc z tohoto systému dostává svůj starobní důchod v průměru přes 10,5 tisíce korun (což odpovídá zhruba důchodu z průměrné hrubé mzdy).

Kdo a kolik platí?

Povinně musí zaměstnanec ze svých příjmů odvádět 6,5 % hrubé mzdy. Zaměstnavatel za své zaměstnance pak musí odvést 21,5 % hrubé mzdy. OSVČ naproti tomu musí odvést 29,2 % ze základu, který si určuje sám, ale minimálně z 50 % zisku a současně minimálně 29,2 % ze čtvrtiny průměrné mzdy (pro rok 2013 to je minimálně 1890 Kč. 

Dobrovolně mohou osoby, které se chtějí účastnit důchodového pojištění, odvádět 28 % ze základu, který si určují sami, ale minimálně z 50 % zisku a současně minimálně 28 % ze čtvrtiny průměrné mzdy. Pro rok 2013 je to minimálně 1812 Kč. 

Za koho a kdy platí stát?

Dalo by se říci, že stát neplatí toto pojistné nikdy za nikoho. Výjimky najdete v části článku, který se věnuje náhradním a vyloučeným dobám.

Na co se kolik platí?

Z 28 % hrubé mzdy jde (= 21,5 % + 6,5 %):

• 8 % na platbu vdovských, sirotčích a invalidních důchodů (28,6 % odvodů)
• 4 % jsou na pokrytí základní výměry (14,3 % odvodů)
• 3,5 % je na pokrytí náhradních dob pojištění (9,2 % odvodů)
• Zbývajících 12,5 % je na pokrytí procentní výměry (44,6 % odvodů)

Z 29,2 % příjmů OSVČ jde navíc také 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. 

Jaké důchody se vyplácí?

1. Invalidní důchod se dělí na tři stupně invalidity.
2. Sirotčí, vdovský/vdovecký důchod
3. Starobní doživotní důchod

Kdy mám nárok na důchod?

Obecně vzniká nárok na důchod při splnění těchto podmínek:

• specifická podmínka důchodu (invalidita, úmrtí blízkého příbuzného, nebo věk)
• minimální pojištěná doba (s nebo bez náhradních dob pojištění)
• období nároku

Každý z typů důchodu má jiné podmínky a mnoho výjimek, např. souběhy. 

Například vdovský a vdovecký důchod se přiznává na dobu jeden rok, pokud člověk splní podmínky, resp. zemřelý splnil. Po jednom roce se přiznává, pokud vdova/vdovec pečuje o nezaopatřené dítě či „závislého“ rodiče či vdovec nebo vdova je invalidní 3. stupně či cca důchodového věku, atp. Rozhodně neplatí, že nárok na vdovský/vdovecký důchod má každý pozůstalý manžel/manželka.

Důchodový věk

Ročník 1977 odchází v 67 letech, každý mladší ročník o 2 měsíce později než o rok starší. Do roku 1977 důchodový věk určuje tabulka i v závislosti na pohlaví a počtu dětí.

Doba pojištění

Potřebná doba pojištění se liší pro jednotlivé důchody a skládá se ze „zaplacených dob“ (doba, kdy mám příjem, ze kterého se platí sociální pojištění) a náhradních dob pojištění. 

Náhradní doba pojištění 

Je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby započítávají do potřebných let pojištění pro důchod.

V celém rozsahu se počítá:

• výkon vojenské služby (především v minulosti)
• péče o dítě (obvykle do 4 let věku dítěte)
• péče o bezmocnou/závislou osobu

Z 80 % se počítá například: 

• po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti včetně až tří let poté
• poživatelé invalidního důchodu
• doba pobírání ošetřovného, nemocenské, pracovní neschopnost, karanténa po skočení pracovního poměru
• další najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.

Podmínkou pro hodnocení náhradní doby pojištění je, že byla (s výjimkou péče o dítě do 4 let věku) získána na území ČR a že doba pojištění, za kterou bylo v ČR zaplaceno pojistné, trvala alespoň 1 rok. 

Jak se vypočítává důchod?

Výpočet záleží na tom, zda účastník pojištění splňuje podmínky pro přiznání důchodu a v jakém rozsahu. Pokud nesplňuje základní podmínky, může splňovat alternativní podmínky či podmínky pro výjimky. Čtěte více: Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2013?

Uvedeme si příklad pro starobní důchod muže 34 let: 

• Buď splním 35 let potřebné doby pojištění v důchodovém věku (DV = 67 let 2 měsíce),
• nebo splním 30 let pojištění bez náhradních dob v důchodovém věku,
• nebo splním později (po DV) 35 let doby pojištění,
• nebo splním 20 let doby pojištění a DV+5 let,
• nebo jsem plně invalidní a věk 65 let,
• nebo DV-5 let a 35 let doby pojištění, mohu si vzít předčasný krácený důchod,
• nebo DV-5 let a 30 let doby pojištění bez náhradních dob, mohu si vzít předčasný krácený důchod. 

Podmínky vzniku důchodů se mění, určuje je stát.

Starobní důchod získáte až poté, co si o něj požádáte. Např. předčasný důchod si můžete vzít až o 5 let dřív, ale je trvale krácený. Nebo později než dosáhnete důchodového věku a pak je trvale navýšený. 

Z čeho se skládá důchod

Důchod se skládá ze základní výměry (v roce 2012 činí 2270 Kč), která je pro všechny stejná. Dále pak z procentuální výměry, která je minimálně 770 Kč.

Výpočet OVZ (osobní vyměřovací základ)

V každém roce v celém období od 18 let věku (nebo od roku 1986) roční vyměřovací základ vydělíme rozdílem počtu kalendářních dnů za daný rok a počtu vyloučených dnů (více viz vyloučená doba dále) a vynásobíme číslem 30,4167 (to je průměrný počet dní v kalendářním měsíci). Dále se provede vážený průměr těchto vypočítaných měsíčních hrubých výdělků. Váhy jednotlivých kalendářních roků zohledňují inflaci. 

Dle redukčních hranic se vypočte základ, ze kterého se počítá procentuální výměra daného důchodu. Redukční hranice se mění a určuje je stát. 

Za každý celý rok pojištění (včetně náhradních dob) získáme např. pro starobní důchod 1,5 % částky z redukovaného vyměřovacího základu a k tomu vždy základní výměru starobního důchodu. 

Vyloučenými dobami jsou například:

• doby dočasné pracovní neschopnosti, karantény,
• doby ošetřování nebo péče o dítě v rozsahu 9 (16) kalendářních dnů,
• doba těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu a péče o dítě do 4 let věku,
• pobírání invalidního důchodu,
• péče o osoby závislé na péči jiné fyzické osoby,
• doba studia,

a to za předpokladu, že se nekryjí s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, za které se odvádí sociální pojištění. 

Na jaký důchod mám nárok, když budu nyní platit až do důchodu zhruba tak, jak teď? To si můžete zhruba nechat vypočítat například na kalkulačce serveru Měšec.cz. Doby, kdy jsme platili typická minima, se počítají jako příjem odpovídající těmto minimálním odvodům, např. OSVČ s minimálními odvody má čtvrtinu průměrné mzdy. 

Důchod se pobírá často desítky let, takže kromě počáteční přiznané výše důchodu je důležitá valorizace, tj. navyšování důchodu kompenzující vliv inflace. Počínaje lednem 2013 porostou důchody v příštích třech letech jen o třetinu inflace a o třetinu růstu reálné mzdy. Čtěte více: Důchody 2013: O kolik příští rok vzrostou?

Pravidla pro růst přitom stejná vláda naposledy měnila před rokem. Od roku 2012 skončila možnost vlády přidávat důchodcům při valorizaci více, než je zákonem stanovené minimum. Důchody nyní rostou jen o inflaci (od roku 2013 tedy jen o třetinu inflace) a o třetinu růstu reálných mezd.

Státní důchod je silně diskriminační:

1. Příjmově: Především kvůli redukčním hranicím je důchod podobné výše, ať už člověk odváděl odvody z průměrného platu nebo z nadprůměrného. 
2. Věkově: Každým rokem se mění věk, kdy daný ročník odchází do důchodu a tím i (částečně) doba pravděpodobného pobírání důchodu. 
3. Mezigeneračně: Současní důchodci získali důchod za podmínek, které by nyní nestačily. Doba pojištění byla výrazně nižší, stejně jako počet let, ze kterého se počítal OVZ. V jiné výši byly stanovovány i redukční hranice a věk odchodu do důchodu.

Státní důchod prostě plní sociální, pojistnou i důchodovou úlohu. Každý by se měl seznámit s podmínkami, za které dostane starobní důchod, i když v průběhu let se zaručeně několikrát změní. Aby věděl, mezi čím vybírá, když přemýšlí, jestli např. vstoupí do II. pilíře nebo ne, aby byl schopen sledovat, jak pomalu ale jistě demografický vývoj neodvratně ovlivňuje důchody, ale také aby věděl, co a jak ovlivňuje výši důchodu. Např. v mnoha případech  bohužel státní důchod motivuje nepracovat a využít tak vyloučenou dobu, než pracovat a ovlivnit tak OVZ.