Spočítejte si...

Zavřít

Co je to bankovní tajemství a jak funguje?

Pojem bankovní tajemství si lidé pletou s ochranou osobních údajů nebo mlčenlivostí. Co to tedy skutečně znamená pro banku a co pro vás?

Poměrně často se (a to nejenom v médiích) hovoří o bankovním tajemství. Domnívám se však, že ne všichni pravděpodobně vědí, co si je nutné představit pod tímto pojmem. Proto se pokusím pojem „bankovní tajemství“ stručně vysvětlit.

Definice „bankovního tajemství“ je uvedena v zákoně č.21/1992 Sb., o bankách. Bankovní tajemství znamená, že obchodní banka nesmí nikomu sdělovat žádné informace o svých klientech a o zůstatcích na jejích účtech, o poskytnutých úvěrech a ani o jiných bankovních obchodech svých klientů. Přečtěte si také: Tajemství bankovního světa

Z tohoto ustanovení ovšem platí několik důležitých výjimek, které jsou uvedeny v zákoně č.21/1992 Sb., o bankách. Obchodní banka totiž musí podat takové informace o klientech, které spadají pod institut bankovního tajemství, pokud je písemně požadují

  • soud pro potřeby občanského soudního řízení,
  • orgány činné v trestním řízení (tj. zejména Policie ČR),
  • správci daně, tj. finanční úřady ve věci vymáhání daňových nedoplatků,
  • Ministerstvo financí České republiky (tzv. FAÚ neboli finanční analytický útvar) v souvislosti s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, resp. proti financování terorismu,
  • orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny ve věci řízení o nedoplatcích pojistného,
  • soudní exekutor, který je pověřen provedením exekuce,
  • úřad práce v souvislosti s vracením nebo vymáháním poskytnutých prostředků,
  • finanční arbitr pro potřebu řešení sporů, k jejichž řešení je oprávněn zákonem č.229/2002 Sb., o finančním arbitrovi,
  • Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby nebo Ministerstvo vnitra ČR,
  • orgán, příslušný rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů.

Obchodní banka je povinna sdělit (a to i bez souhlasu svého klienta) na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky (včetně jejího vymáhání) identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu a rovněž o osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. Pak také údaje o dalších záležitostech, které se týkají tohoto účtu. 

Obchodní banky jsou rovněž povinny (po úmrtí svého klienta) sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce. 

Výměna informací pouze se souhlasem

Kromě toho se mohou obchodní banky (rovněž na základě zákona č.21/1992 Sb., o bankách) vzájemně informovat o identifikačních údajích svých klientů, o jejich bankovním spojení a jejich bonitě a důvěryhodnosti. Na základě tohoto ustanovení zákona o bankách může Česká národní banka provozovat tzv. Centrální registr úvěrů. 

V této souvislosti je nutno ovšem zdůraznit, že pro předávání (i přebírání) informací o klientech v ostatních úvěrových registrech obchodní banky samozřejmě potřebují písemný souhlas svých klientů. Připomínám, že bankovní registry mají velmi pozitivní význam pro snižování rizikovosti úvěrových obchodů. Čtěte také: Pro 30 korun skončíte na 4 roky v registru jako dlužník

Kdy je vhodné tajemství „prozradit“?

Bankovní tajemství může být „prolomeno“ rovněž na základě žádosti konkrétního klienta. Jedná se např. o případy, kdy si klient potřebuje založit účet v nějaké zahraniční (např. britské) obchodní bance, která po něm požaduje „bankovní reference“, resp. „bankovní informace“ od banky, ve které je veden jeho účet. 

V tomto případě klient „svoji banku“ požádá (např. písemně nebo prostřednictvím internetového bankovnictví) o vyhotovení tohoto dokladu, ve kterém jsou vedle identifikace klienta uvedeny např. i informace o jeho finanční situaci. Čtěte také: Jak „odkládět“ peníze?

Tajemství vs. mlčenlivost

S pojmem „bankovní tajemství“ se dosti často plete pojem „mlčenlivost“, protože skutečně mají mnoho společného. 

Pojem „mlčenlivost“ představuje povinnost příslušných osob nehovořit o konkrétních informacích, s nimiž se setkali v průběhu výkonu svojí funkce. Mlčenlivost se týká skutečností, které mají souvislost se služebními věcmi, dotýkajícími se zájmů nejenom obchodních bank, ale také jejích klientů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

Mlčenlivost je tedy pojmem širším, jako je pojem „bankovní tajemství“. Čtěte také: Kdy vám banka může zrušit účet?

Konkrétní zaměstnanci obchodních bank, kteří podávají informace, jinak podléhající bankovnímu tajemství, musí být dříve zproštěny mlčenlivosti statutárním orgánem příslušné obchodní banky.

S pojmem „bankovní tajemství“ bývá rovněž občas zaměňován institut „ochrany osobních údajů“, který se řídí ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Ochrana osobních údajů se týká všech subjektů, které shromažďují (za podmínek, které jsou stanoveny zákonem na ochranu osobních údajů) takové informace o fyzických osobách, které je mohou jednoznačně identifikovat, tedy jejich osobní údaje.

Ochrana osobních údajů se tudíž týká nejenom obchodních bank, ale rovněž také např. pojišťoven, prodejců osobních automobilů, nejrůznějších občanských sdružení, politických stran nebo vysokých škol.

Na rozdíl od institutu „ochrany osobních údajů“ zahrnuje institut „bankovního tajemství“ ochranu všech informací o všech klientech (tedy nejenom o fyzických osobách, ale rovněž o právnických osobách), které jsou vedeny v databázích obchodních bank.

Komplexní informace o problematice ochrany osobních údajů jsou uvedeny na internetových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů www.uoou.cz.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 2. 2013 11:11