Pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů se od 1. 5. 2024 zase jako každý rok zvyšuje. A platí nová pravidla.
Titulky článků oznamující, jaké maximum peněz (celkovou sumu) mohou zaměstnanci dostat v rámci ochrany, resp. pomoci zaměstnancům zaměstnavatelů v platební neschopnosti (insolvenci) (podle zákona č. 118/2000 Sb.), působí bombasticky. A nejsou nepravdivé. Jenže je potřeba si uvědomit, že jde o maxima, na které málokterý zaměstnanec v reálné praxi dosáhne.
Nelze opomenout, jak je pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů konstruována. A to si samozřejmě vysvětlíme podrobně. Můžeme na úvod uvést, že jde o to, že se nesčítají všechny dluhy zaměstnavatele vůči zaměstnanci, nýbrž se vždy extra posuzují (a uspokojují) dluhy za 3 kalendářní měsíce vybrané zaměstnancem. Takže kdyby dlužil zaměstnavatel zaměstnanci za 1 či 2 měsíce sebevíce a za další 1 nebo 2 měsíce jen trochu, zaměstnanec na maximum nedosáhne.
Výše pomoci je omezena, ale pro běžné zaměstnance by to neměl být problém
Předesíláme, že se vychází z 1,5násobku statisticky zjištěné průměrné měsíční mzdy. Přitom většina zaměstnanců má zásadně mzdu nižší než průměrnou. A právě 1,5násobek průměrné mzdy je maximem, které může za 1 měsíc zaměstnanec získat. Pro běžné zaměstnance by to mělo být dostačující.
Drtivá většina zaměstnanců tak na maximální výši pomoci nedosáhne, ale přesto jde o významnou pomoc zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří přestali vyplácet mzdy a další odměny za práci z důvodu platební neschopnosti plně, nebo částečně, protože zaměstnanec může získat peněžitou pomoc ve výši až 3 svých měsíčních mezd, resp. jiných mzdových plnění až za 3 kalendářní měsíce.
Za 3 kalendářní měsíce až 3 × 1,5násobek průměrné měsíční mzdy
Ona maximální výše pomoci za 1 kalendářní měsíc je jedenapůlnásobkem tzv. rozhodné částky, která je každým rokem valorizována. S nárůstem průměrné mzdy se tak každoročně zvyšuje také maximální částka mzdy, kterou může vyplatit stát prostřednictvím úřadů práce zaměstnancům namísto jejich insolventního zaměstnavatele. A oním maximem za 1 kalendářní měsíc není jen průměrná výše mzdy (na kterou většina zaměstnanců stejně nedosáhne), ale dokonce její 1,5násobek.
Vychází se přitom z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den oznámení o zahájení insolvenčního řízení. (Připomeňme, že od 1. 7. 2023 je nově, a to nejen v otázce určení maximální výše pomoci, klíčový-rozhodující den, kdy soud oznámil zahájení insolvenčního řízení vůči zaměstnavateli, nikoliv jen kdy byl podán insolvenční návrh.)
Maximální měsíční peněžitá pomoc za 1 měsíc je představována 1,5násobkem průměrné měsíční mzdy
Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.
Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2023 do 30. dubna 2024 částka 40 353 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 94/2023 Sb.
Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2024 do 30. dubna 2025 částka 43 341 Kč, která byla vyhlášena Sdělením MPSV č. 67/2024 Sb.
Kolik lze od státu získat namísto od krachující firmy
Bylo-li tedy ve vztahu k určité firmě (zaměstnavateli) vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2023 až do letošního 30. 4. 2024, tedy v době od 1. 5. 2023 do 30. 4. 2024, maximální výše pomoci za 1 měsíc může činit až 60 530 Kč (1,5 × 40 353 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).
Bylo-li ovšem nebo bude-li ve vztahu k dané firmě (zaměstnavateli) vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo (bude) oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2024 (a to až do 30. 4. 2025) čili v období od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025, maximální výše pomoci za 1 měsíc činí nově 65 012 Kč (1,5 × 43 341 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru).
Tahle čísla znamenají, že celkovou maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce – maximálně se vyplácí dlužné mzdy právě za 3 měsíce) obdržet, je částka 181 590 Kč (pokud bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2024 včetně), resp. částka 195 036 Kč (pokud bylo nebo bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2024 čili v době od 1. 5. 2024, a to až do 30. 4. 2025 včetně).
Jde o hrubé částky, takže před sražením daně z příjmu, resp. její zálohy a dalších pojistných odvodů
Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede Úřad práce příslušné srážky.
Z přiznaného mzdového nároku Úřad práce odečte dlužnou částku mzdy, kterou případně získal zaměstnanec již v rámci ručení dodavatelů ve stavebnictví za mzdy zaměstnanců (dle ust. § 324a zákoníku práce).
Podrobně jsme o této ne moc praktické novince informovali v článku Pracujete ve stavebnictví? Dlužnou mzdu vám musí uhradit i jiná firma než váš zaměstnavatel, ale třeba to někomu ze zaměstnanců opravdu pomůže. Uplatnil-li zaměstnanec svůj nárok (podle § 324a zákoníku práce) o ručení za mzdy ve stavebnictví, je povinen v žádosti o výplatu – uspokojení mzdových nároků Úřadu práce uvést, zda je ručitelem uspokojen a v jaké výši a dále též identifikační údaje ručitele. Zaměstnanec je povinen informovat Úřad práce o těchto skutečnostech i tehdy, nastanou-li až po podání žádosti Úřadu práce o uspokojení mzdových nároků.
V dalším pokračování se zaměříme na to, kdo přesně má na pomoc nárok, jak vybrat splatné mzdové nároky a jak je uplatnit u Úřadu práce, tedy jak požádat o jejich uspokojení (proplacení).
