Strach je normální reakcí na vstřebávání událostí, jako jsou ty na Kypru. Na účtu máte peníze, ale bankomat vám je nevydá a platební kartu nikdo nechce přijmout. Co teď? Ukazuje se, že hotovost vítězí a že není na škodu držet v rezervě doma po ruce nějakou hotovost, pokud možno v malých bankovkách. Bude-li bankovní systém z jakéhokoli důvodu v ohrožení, může dojít k jeho zmrazení. V takovém případě nebude možné v obchodě zaplatit platební kartou, platební příkazy nebude možné uskutečnit. K tématu také čtěte: Znárodněním vkladů na Kypru se překročila červená čára. Hrozí to i nám?
Poslední vývoj ukazuje, že když už nebudou daňovými poplatníky odvedené daně postačovat na sanování dluhů soukromých bank, nemusí dojít pouze ke zdanění vkladů, ale i zvýšení nákladů na živobytí prostřednictvím zvýšení daní. Vkladatel spoléhající se na systém zákonného pojištění vkladů by si měl vzít ponaučení – až bude nejhůř, podmínky pojištění se mohou změnit.
Rating i zátěžové testy před rizikem kyperských bank patřičně nevarovaly. V rámci prezentace výsledků zátěžových testů byla oznámena potřeba doplnění kapitálu, vše bylo uzavřeno, že je nutné postupně usilovat o zvýšení kapitálu na základě aktiv banky a HDP země. K naplnění požadavku „střednědobě zvýšit kapitálovou přiměřenost a zlepšit odolnost vůči extrémním podmínkám na trhu,“ ovšem v případě kyperských bank již nedošlo.
Dopad bankrotu Řecka na bankovní sektor
„Je politování hodné, že v průběhu globální finanční krize se Řecko ocitlo v bouři z důvodu jeho vlastních slabin a bylo slabým článkem v silně zatíženém řetězu,“ napsala ve výroční zprávě v roce 2012 Kyperská banka (Bank of Cyprus), která byla v souvislosti s řeckou dluhovou krizí nucena odepsat více než 1 miliardu eur.
I když se slabý řecký článek dotkl i hospodaření českých bank, nejednalo se o závažný negativní dopad. Komerční bance, jedné z českých bank angažovaných v řeckých vládních dluhopisech, v důsledku toho v roce 2011 klesl meziročně čistý zisk o 29 procent na 9,5 miliardy korun. Propad byl způsoben opisem jednorázového znehodnocení řeckých dluhopisů v držení banky ve výši 5,4 miliardy korun. Výměna řeckých vládních dluhopisů za nové, s nižší nominální hodnotou a delší dobou splatnosti, bylo v roce 2011 součástí dohod o finanční pomoci v podobě záchranných úvěrů pro Řecko.
Podíl řeckých vládních dluhopisů v případě českých bank tvořil v celkovém investičním portfoliu jen velmi malou část investic. Odpis části hodnoty dluhopisů české banky nepoložil a ani jim nezpůsobil výraznější problémy. Řecké vládní dluhopisy se ovšem staly osudnými pro banky kyperské.
Když jedna z kyperských bank prodělala na řeckých dluhopisech jednu miliardu eur, prohospodařila peníze vkladatelů, které měly být dříve či později vyplaceny. Když banka půjčí dlužníkům, kteří nebudou splácet, a většina poskytnutých úvěrů se ocitne v selhání, je pravděpodobné, že se banka stane insolventní. Peníze pro výplatu vkladů se vypařily. Chtějí-li pak vkladatelé vybírat, banka nemá dostatek peněz, nastává průšvih. Čím více se šíří panika, tím více vkladatelů chce své vklady zpět, nastává „run na banku“.
Kyperské banky v nouzovém režimu
Kypr v důsledku insolvence největších bank a neudržitelnosti nouzového financování ze strany úřadu Evropské centrální banky vyhlásil „bankovní prázdniny“, finanční ústavy zůstaly uzavřeny. Obvyklé bankovní služby přestaly být poskytovány, byly zastaveny mezibankovní převody a umožněny byly jen limitované výběry z bankomatu a platby kartou (Obrázek 1). Celý kyperský bankovní systém byl zmrazen, aby se zamezilo výběru vkladů a aby bylo zamezeno odlivu kapitálu do zahraničí.
Oznámení zvláštních bankovních prázdnin jednou z kyperských bank. Řídíme se instrukcemi ministerstva financí, banka zůstane uzavřena, transakce přes bankomat a všechny karetní operace budou fungovat.
Obchodníci ovšem přestali platební karty přijímat a začali důvěřovat jen platbám za hotové. Kypřané ve snaze zachránit alespoň část svých vkladů a zajistit si hotovost pro úhradu svých životních potřeb, začali trávit čas ve frontách u bankomatů. Denní výběry z bankomatů byly ovšem omezeny, zpočátku bylo možné vybírat 260 eur, později se limit snížil na 100 eur.
Standardní evropská ekonomika nebo daňový ráj?
Kypr není pouze oblíbenou turistickou destinací, ale i místem, kde jsou nejčastěji registrovány firmy, aby platily menší daně. Kypr je k podnikatelům přátelský, země funguje jako daňový ráj. Kyperské útočiště kvůli nízkým daním s oblibou už řadu let využívají nejenom ruští podnikatelé, sídlo zde má i více než tisíc českých firem. Se vstupem do EU přestal být Kypr vnímán jako off-shore daňový ráj, ale přiblížil se fungování standardních evropských ekonomik. Kypr se stal ideálním útočištěm pro daňovou optimalizaci, přelévání peněz a možná i praní peněz špinavých. Úročení bankovních vkladů bylo lákavé, viz Obrázek 2, ovšem vývoj ukazoval, že výnos odpovídal riziku.
Nadstandardní úrokové sazby nabízené kyperskými bankami
Mohutný bankovní sektor malé země
Bankovní sektor se na Kypru mohutně rozrostl a svým rozměrem několikanásobně přesáhl velikost ostrovní ekonomiky (Obrázek 2). Kyperské banky čelily velkému zájmu vkladatelů, celkové vklady ve třech největších bankách v období přesáhly 100 miliard eur. Webové stránky bank cílí na rusky, anglicky a řecky hovořící klientelu, až třetina vkladů pochází z Ruska. Diskutuje se o tom, že se mnohdy jedná o prostředky bohatých oligarchů, kteří Kypr začali vnímat jako daňově optimální zemi se silnou ochranou vlastnických práv.
Kyperské bankovní vklady jako procento HDP kyperské ekonomiky,
A možná právě zde je začátek konce kyperského bankovního zázraku. Možná proto, že vládní dluhopisy byly považovány za bezrizikové investice, byly nemalé sumy investovány právě do evropských a zejména řeckých vládních dluhopisů. Jednotná měna odstranila kurzová rizika, tak proč nevydělat. Kyperské banky podstatným způsobem investovaly do zdánlivě bezrizikových řeckých vládních dluhopisů. Expozice největší kyperské banky vůči evropským dluhopisům například v roce 2011 činila 3,9 miliardy eur, z toho více než 2,8 mld. Kč tvořily dluhopisy řecké. Vývoj Řecka v průběhu posledních let ovšem ukázal, že vládní dluhopisy už nelze automaticky považovat za bezrizikové investice.
V roce 2011, když byly tři největší banky nuceny odepsat 1,5 miliardy eur řeckých vládních dluhopisů, se začaly hromadit ztráty. Vedle toho, že kyperské banky absorbovaly dopad 50% srážky na řeckých dluhopisech, se do problémů se splácením dostaly i úvěry poskytnuté řeckému i kyperskému soukromému sektoru, který byl dluhovou krizí rovněž sražen na kolena. Když mají dlužníci hluboko do kapsy, nemají příjmy, nemají i na splácení. Vše je komplikováno i tím, že většina úvěrů nemá dostatečné zajištění. Zajištění nemovitostí, jejíž tržní cena spadla, prostě hodnotu poskytnutého úvěru nepokryje, a pokud jak v Řecku, tak na Kypru nemohou být dlužníci z domu vystěhováni, pokud ho používají jako své trvalé bydliště a jeho hodnota je menší než 100 tisíc eur, je to zajištění jen fiktivní.
ČLÁNKY DO MAILU
