Další regulace z EU nám má šetřit kapsu. Možná si nakonec spíš připlatíme

Evropská komise vymyslela novou regulaci, která by měla pomoci peněženkám spotřebitelů. Všichni se ale bojí, že jim spíše uškodí.

Poplatky jako kompenzace nákladů na vydávání karet

Unijní úředníci plánují totiž zastropovat tzv. mezibankovní poplatky. Ty platí banka obchodníka (acquirer) za každou karetní transakci bance, která kartu vydala (issuer). Jejich smyslem je vyrovnávat odlišné náklady a rizika, která vznikají těmto bankám při placení kartou. Vydávající banka většinou poskytuje karty klientů bezplatně nebo za nižší poplatek a zatraktivňuje tím platby kartou, z čehož profitují i ostatní subjekty. Vydávající banka přitom ale hradí náklady na vydání karty nebo proplácí klientům kompenzaci v případě zneužití.

Evropská komise nyní navrhuje tyto poplatky u karet, jejichž držiteli jsou spotřebitelé, zastropovat na úrovni 0,2 % u debetních karet a 0,3 % u těch kreditních (netýká se výběrů z bankomatu). Původně přitom nebylo jasné, zda návrh nebude obsahovat jejich úplné zrušení. 

Návrh bude projednáván a schvalován v Evropském parlamentu a v Radě Evropské unie. Bude se nejspíše jednat o nařízení, prozradila serveru Měšec.cz Marie Hešnaurová, ředitelka odboru rozvoj platebních karet České spořitelny a zástupkyně České republiky v pracovní skupině pro karty v Evropské platební radě.

To znamená, že členské země EU musí návrh přijmout v takové podobě, v jaké byl vydán. V případě směrnice mají naopak možnost si návrh upravit podle národních zvyklostí.

Na důsledky si ještě počkáme

Omezení by se mělo aplikovat po uplynutí přechodného období, které v případě přeshraničních transakcí činí 2 měsíce od účinnosti nařízení a v případě vnitrostátní transakcí pak 2 roky.

Návrh nařízení o mezibankovních poplatcích, publikovaný EK dne 24. července 2013 v rámci tzv. „platebního balíčku“ společně s revizí směrnice o platebních službách, bude projednáván v Radě EU a v Evropském parlamentu. Termín účinnosti nařízení se odvíjí od délky projednávání, které bude ukončeno nejdříve na jaře příštího roku, odhaduje mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek a dodává, že pak bude přibližně půl roku trvat oficiální schvalování a překládání do národních jazyků členských států. Přechodná období tedy začnou běžet až po publikaci nařízení. 

Nižší ceny nebo vyšší poplatky?

Brusel návrh obhajuje s tím, že pokud si budou banky vzájemně účtovat menší poplatky, sníží náklady na transakce za platby kartou i obchodníkům. Unijní úředníci předpokládají, že sníží-li se obchodníkům náklady, ti z čiré radosti promítnou tuto změnu do snížení cen konečným spotřebitelům.

Pravděpodobnější ale je, že zvítězí obchodní duch a celá regulace bude mít za důsledek růst marží obchodníků při zachování stejných cen pro zákazníky. 

Stejně tak se dá očekávat, že banky budou hledat způsob, jak kompenzovat ušlé zisky z krácení mezibankovních poplatků, což pro jejich klienty většinou neznamená nic dobrého. Změna bude mít vliv zejména na banky, které karty vydávají, ale i na zpracovatelské banky, které zajišťují akceptaci karet u obchodníků, upozornila Hešnaurová z České spořitelny. Připomněla také, že v zemích, kde byla regulace mezibankovních poplatků zavedena již dříve, došlo k přesunu nákladů ze strany obchodníků na stranu zákazníků. Ceny zboží neklesly, ale banky začaly účtovat vyšší poplatky klientům. Není důvod se domnívat, že vývoj u nás bude zásadně odlišný, dodala.

Propad výnosů z poplatků bank by přitom nebyl nevýznamný. Podle Sdružení pro bankovní karty totiž Češi platebními kartami za loňský rok u obchodníků zaplatili za zboží a služby v hodnotě 238 mld. Kč.

Očekávané důsledky se liší, jsou však negativní

Ačkoli návrh Evropské komise je pravděpodobně důsledkem lobby spotřebitelských organizací, obávají se všichni, že právě spotřebitelé na regulaci doplatí.

Například Ministerstvo financí ČR věří, že lepší práci by v této oblasti odvedly spíše tržní mechanismy, a obává se těžko odhadnutelných dopadů na systém karetního placení. ČR obecně považuje mezibankovní poplatky za poměrně legitimní nástroj, který vyrovnává rozdílné náklady a rozdílná rizika, která zúčastněným bankám při placení kartami vznikají, řekl serveru Měšec.cz mluvčí Šrámek.

Platební karty nabízejí ohromné výhody spotřebitelům, obchodníkům i ekonomice jakožto celku a my se obáváme, že tyto návrhy budou mít nepříznivý dopad na inovace, které mají podporovat evropský hospodářský růst. Existuje jen málo důkazů na podporu tvrzení, že návrhy budou přínosem pro spotřebitele, staví se proti regulaci také Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku. 

Obavy z konkrétních důsledků má ale například i Sdružení českých spotřebitelů (SČS): Zásadní je, že nejdříve musí být posouzeny dopady, které taková opatření mohou způsobit spotřebiteli. Například s ohledem na poplatky hrazené držitelem karty, uvedl Libor Dupal, předseda SČS s tím, že postup Evropské komise považuje za naprosto nepatřičný. Takové studie nebyly doloženy, přestože to našemu sdružení evropské orgány písemně slibovaly, dodal Dupal, podle kterého by regulace měla být až posledním řešením poté, co selžou samoregulační mechanismy.

Dívám se na to ze dvou úhlů pohledu. Z pohledu cenové regulace s tím samozřejmě nesouhlasím, protože regulaci ceny vždy nakonec odnesou zákazníci. Banky promítnou ztráty do jiných služeb či stávající přejmenují. Navíc se změna promítne u všech regulovaných institucí najednou, takže se neprojeví konkurenční výhoda jedné banky vůči druhé, uvedl pro server Měšec.cz také Patrik Nacher, majitel serveru Bankovnipoplatky.com, podle kterého může mít tento krok i pozitivní vliv na transparentnost, protože zmiňované poplatky patří podle něj mezi ty nejméně průhledné.

Klient si musí uvědomit, že poplatek obchodník promítne do ceny zboží a zaplatí jej i ten, kdo platí v hotovosti. Kromě toho jsou tyto poplatky docela vysoké a vyjma pravidelných fixních plateb jde o procentní výměr. Koneckonců se na procesu podílí až čtyři instituce – banka držitele karty, banka obchodníka, banka, která spravuje terminály a vydavatel karty. Z tohoto pohledu by určité limity být nastaveny mohly, myslí si Nacher.

Nepovzbudivé příklady ze zahraničí

Ani příklad ze zahraničí nenasvědčuje tomu, že by se měla situace vyvíjet ve prospěch spotřebitele. Univerzita krále Juana Carlose například provedla studii, která zkoumala důsledky kroků španělské vlády, která v letech 2006 až 2010 pokusně tyto poplatky snížila o 57 %. Výsledkem bylo zachování stejných cen obchodníky, ale zvýšení poplatků tamními bankami.

Budou si obchodníci vybírat karty k akceptaci?

Kromě toho, že by se „ošizené banky“ mohly chtít hojit na klientech, ale obsahuje regulace další omezení, které by mohlo klientům bank znepříjemnit život.

Bohužel, mnoho spotřebitelských organizací se nechalo přesvědčit, že předmětná regulace je ve prospěch spotřebitele a veřejně kroky Komise podpořily. Bohužel, deklarovaný prospěch pro spotřebitele je navrženou regulací hned na počátku zpochybněn. Předpis má totiž, samozřejmě zcela nehlášeně a „skrytě“, umožnit obchodníkům nově vybírat, které karty bude akceptovat, popsal další část návrhu Libor Dupal ze Sdružení českých spotřebitelů. 

V současnosti obchodníci musí akceptovat všechny platební karty bez výjimky a bez ohledu na to, jak se u nich liší mezibankovní poplatek, a to by se mohlo do budoucna změnit. Obchodník se sám rozhodne, že bude např. brát od Visa či Mastercard jen bezkontaktní karty, které mají nejnižší mezibankovní poplatek. Služební karty bývají dražší, možná jimi všude nezaplatíme. Podobně prémiovými kartami, které nám dosud umožňovaly extra služby. Zhoršit se může výše ručení banky při zneužití karty atd., obává se možných důsledků Dupal.

Je jasné, že každá ze zúčastněných stran bude (kromě samotných obchodníků) tuto regulaci kritizovat. Jde přece o její byznys. Faktem ale také je, že v současnosti klienti bank za platby kartou nic neplatí, užívají si pohodlí moderních platebních metod a banky jim neúčtují ani poplatky za vydávání karet. V tomto ohledu by si tak mohli, na rozdíl od obchodníků, spíš pohoršit.