Spočítejte si...

Zavřít

Cena elektřiny: Jaké složky mohou za její zdražení či zlevnění?

Ve fakturách za elektřinu neplatíte jen energii a přenos. Kolik přispíváte na obnovitelné zdroje, daně a státem vlastněné společnosti? Proč letos elektřina opět zdražila?

Odběratelé elektřiny neplatí pouze za samotnou energii a její přenos. Jak významnými položkami jsou ve vyúčtování povinné příspěvky na sluneční a větrné elektrárny, na státem vlastněné společnosti a kolik vlastně platíme daní? Proč letos elektřina zdražila průměrně o 3 až 4 %?

Ať už žijete v Praze, Ostravě nebo Plzni, ať už důvěřujete energetickému gigantovi nebo alternativnímu dodavateli, elektřina je vždycky stejná. Není rozdílu v tom, jak svítí, napájí elektrospotřebiče nebo hřeje, její cena ovšem může být odlišná diametrálně. Proč jsou částky na fakturách jednou o stokoruny nižší, jindy o tisícikoruny vyšší? Rozmotejme klubko kolonek a čísel, nitky vedou do privátního i veřejného sektoru.

Tržní cena za silovou elektřinu dlouhodobě klesá

Energetické firmy zasypávají spotřebitele nabídkami na odběr „levného proudu“, metají peněžními částkami i procenty. Prodejci neboli dodavatelé elektřiny se sice mohou předhánět ve slibech a zárukách, pravdou ale je, že ovlivňují maximálně polovinu konečného vyúčtování pro domácnosti.

Obchodníci sami vyrábějí, případně na burzách nakupují, „silovou elektřinu“, která bývá nazývána taktéž „dodávka“. Řeč je jednoduše o samotné energii, která nám ve výsledku svítí a napájí ledničku. Dodavatelé vyrobenou či nakoupenou silovou elektřinu nabízejí koncovým odběratelům, přičemž za 1 megawatthodinu (MWh) chtějí v ročním vyúčtování přibližně od 1820 do 6000 Kč včetně DPH. Celý proces funguje na tržním principu nabídky a poptávky, přičemž cena silové energie dlouhodobě klesá.

Cena za dodávku má měsíční a variabilní složku

Aby nás ve faktuře opravdu nic nepřekvapilo, věnujme pozornost i zdánlivému detailu. Kolonka pro silovou elektřinu je rozkrojená na měsíční paušál a cenu za odebrané množství:

  • Měsíční poplatek za odběrné místo pokrývá pravděpodobně dodavatelovy nezbytné, například administrativní náklady. Měsíční paušál proto obvykle musíte zaplatit dvanáctkrát do roka, i když máte nulovou spotřebu.
  • Cena za odebranou megawatthodinu, jak lze snadno dovodit, souvisí se spotřebou. Běžná domácnost platí po celý den totožnou cenu za každou odebranou megawatthodinu, či spíše za tisíckrát menší kilowatthodinu (kWh). Pokud ale elektřinou vytápíte nebo ohříváte vodu, máte právo určitý počet hodin využívat levnější cenu, neboli „nízký tarif“. 

Poplatky regulované státem naopak stoupají

Dodavatelé mají obvykle pro potenciálního zákazníka více nabídek, respektive produktů. Větší tržní diverzita je pro chytrého spotřebitele příležitostí, jak už ale bylo řečeno, svobodnou poptávkou můžete ovlivnit maximálně polovinu vyúčtování za elektřinu. Zbytek záleží především na Energetickém regulačním úřadu (ERÚ), který podle zákonných předpisů určuje další poplatky. Komu a kolik musí tuzemská domácnost ještě přispívat?

Distribuční poplatky jsou nejvýznamnější složkou ceny

Elektrická rozvodná síť je v tuzemsku rozdělena do tří oblastí. Na většině území spravuje „dráty“ ČEZ; v Praze Pražská energetika; E.ON má na starosti kraje Jihočeský, Vysočina (bez Havlíčkobrodska), Jihomoravský, Zlínský (bez Vsetínska) a navíc Prostějovsko. Regionální sítě jsou rozdílné nejenom velikostí, ale i dalšími technickými parametry, čemuž odpovídají poplatky pro trojici distributorů. 

Za přenos neboli distribuci 1 MWh elektřiny odvede běžná domácnost společnosti ČEZ (na většině území) 3400 Kč, PRE (v Praze) 3153 Kč a E.ON (na jihu Čech a Moravy) 2975 Kč včetně DPH. Distribuční poplatky jsou ze všech složek ročního vyúčtování nejobjemnější.

Ovšem pozor. Cena za distribuci je ve vyúčtování opět rozdělena. Měsíční poplatek za rezervovaný příkon závisí na velikosti vašeho hlavního jističe a musíte jej dvanáctkrát do roka uhradit, i když nespotřebujete ani watthodinu proudu. Proč? Jak lze odvodit, distributor vám v rozvodné síti rezervoval určitou kapacitu energie, což logicky není zadarmo. Především vám ale naúčtuje poplatek za odebranou megawatthodinu, a nyní už záleží na velikosti vaší spotřeby. Odběratelé, kteří mají doma bojler, akumulační kamna, přímotop nebo tepelné čerpadlo, mohou opět určitý počet hodin denně využít levnější cenu, neboli nízký tarif.

Nemohli byste své účty za elektřinu nebo plyn snížit pouhou změnou dodavatele? V naší kalkulačce si snadno vypočtete úsporu.

Jak významné jsou příspěvky na OZE, ČEPS a OTE?

Následující platby jsou ve všech regionech shodné a jsou přímo úměrné spotřebě, neboť jsou účtované za každou odebranou megawatthodinu elektřiny. Nejvýznamnější kapitolou je příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů (OZE), tedy například slunečních a větrných elektráren. Za své „systémové služby“ dostává odměnu také provozovatel české přenosové soustavy, státem vlastněná společnost ČEPS. Poměrně marginální je podíl pro Operátora trhu s elektřinou (OTE), jenž patří taktéž našemu státu:

  • Příspěvek na podporu OZE: 705 Kč vč. DPH / MWh
  • Poplatek za systémové služby ČEPS: 160 Kč vč. DPH / MWh
  • Poplatek za činnost zúčtování OTE: 9,15 Kč vč. DPH / MWh

Elektřinu zdražují regulované položky

Všechny vyjmenované poplatky spoluvytvářejí konečný účet pro zákazníka. Tržní cena za silovou elektřinu sice dlouhodobě klesá, ale ve výsledku převažuje zdražování regulovaných položek. Za letošek budou muset podnikatelé připlatit průměrně 3 %, a domácnosti hned 4 %. Kdo a jak si naše peníze rozdělí? Rozeberme roční vyúčtování za základní produkt největšího tuzemského dodavatele a distributora.

„Comfort D-Standard“ od společnosti ČEZ je určen pro běžnou domácnost, která elektřinou svítí, vaří a napájí běžné spotřebiče (počítače, pračku, ledničku apod.). Kalkulujme s průměrnou roční spotřebou 2,5 MWh. Samotná energie tvoří v tomto případě 36 % vyúčtování, státem regulované poplatky znamenají dalších 64 %.

Už jsme samozřejmě započetli také poslední, dvojité břímě. Kromě daně z přidané hodnoty (DPH), která letos navyšuje vyúčtování o 21 %, jsme museli zahrnout ještě ekologickou daň z elektřiny. Je stanovena na nevysokých 34,2 Kč za každou odebranou MWh včetně DPH.

Složení ceny elektřiny pro domácnosti

Neregulovaná část, (tržní cena za samotnou energii – 36 % se skládá z pevné ceny za měsíc (5 %) a z ceny za spotřebované množství silové elektřiny (31 %).

Regulovaná část, kterou určuje ERÚ (64 %), se skládá z poplatku za distribuci (48 %, přesněji 7 % za rezervovaný příkon a 41 % za spotřebu), příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů (13 %), poplatku za systémové služby ČEPS (2,8 %) a poplatku za činnost zúčtování Operátora trhu s elektřinou (0,2 %). 

Již jsme zahrnuli daně, tedy konkrétně daň z přidané hodnoty a daň z elektřiny.

Pozn.: Počítáme s tarifem Comfort D-Standard od ČEZ na distribučním území stejné společnosti, s roční spotřebou 2 500 kWh, v distribuční sazbě D02d, s hlavním jističem velikosti 3×25 A, podle cen účinných od 1. 1. 2013, zahrnujeme všechny odvody včetně DPH.