Druhý ročník Executive Party přinesl odbornou diskusi na téma Risk management

Společnost Ernst & Young a Český institut interních auditorů (ČIIA) uspořádaly letos již druhý ročník setkání vrcholných představitelů soukromého a veřejného sektoru pod názvem Executive party. Executive party 2006 byla zaměřena na výměnu názorů a zkušeností předních manažerů na oblasti řízení rizik a interního auditu. Podtitul letošního setkání zněl: „Management versus risk management: Módní hit nebo nutná součást řízení?“. Panelová diskuze byla zaměřena na výměnu názorů a zkušeností předních manažerů na oblast řízení rizik a interního auditu.

Sdílet

Na letošním setkání vystoupil Otakar Král, finanční ředitel T-Mobile Czech Republic, Dana Bérová, ministryně informatiky ČR, Martin Studer, partner divize řízení rizik pro střední Evropu, Ernst & Young, Aleš Bartůněk, generální ředitel IBM Česká republika a Urs Kamber, člen představenstva a předseda výboru pro audit, Zentiva.

„Řízení rizik je zcela nevyhnutelnou součástí řízení; zejména u firem, které dynamicky rostou, jak je tomu i u IBM Česká republika. Je zajímavé, že i samotný růst je v našich podmínkách identifikován jako potenciální riziko, které je třeba důsledně řídit,“ řekl Aleš Bartůněk, generální ředitel IBM Česká republika.

Martin Studer z Ernst & Young upozornil na výsledky světového průzkumu v oblasti řízení rizika. „Zatímco globálně čtyři z deseti firem nezahrnují řízení rizika do svých strategií, investoři vnímají risk management jako jeden z klíčových faktorů při přijímání rozhodnutí o konkrétní investici,“ řekl Martin Studer. „Je důležité si uvědomit, že každé riziko je zároveň příležitostí, kterou lze však využít, jen pokud jej dokážeme řídit,“ dodal.

Podle Otakara Krále klade T-Mobile na řízení rizik zásadní důraz. Popsal také systém, jež jeho firma používá. „Proaktivně hledáme hrozící rizika prostřednictvím rozhovorů s manažery. Kromě klasického systému řízení rizik se zaměřujeme samostatně na projektová rizika, protože změny ve společnosti jsou většinou realizovány prostřednictvím projektů.“

Dana Bérová zdůraznila odlišnost principů řízení rizik ve veřejném sektoru: „Nejčastější způsob nakládání s riziky ve veřejné správě je v současnosti vyhnutí se riziku zamezením činnosti, která je příčinou jeho vzniku. Do budoucna by však mělo být řízení rizik nezbytností i pro organizace veřejné správy.“

Urs Kamber vidí významný posun v pohledu na rizika: „Společnosti se v současnosti daleko více zaměřují na rizika, která jsou obtížně měřitelná – na rizika s dopady na trhovou pozici, pověst společnosti a její hodnoty, na rozdíl od minulosti, kdy se soustředily na měřitelná rizika – většinou provozního charakteru.“

Účastníci se v debatě shodli na hlavních faktorech, které ovlivňují, zda se řízení rizik dostane manažerům „pod kůži“:

  • „Tone from the top“ – top management musí dát řízení rizik jasnou prioritu.
  • Řízení rizik musí mít jasnou strukturu a integrovaný systém, který zahrnuje i komunikaci.
  • Musí být zavedena odpovědnost za dodržování pravidel při řízení rizik.

Nedílnou součástí panelové diskuse byla i výměna názorů na téma, jaké jsou vztahy mezi interním auditem a řízením rizik a jak co nejlépe využít jejich synergie. Účastníci se shodli, že v systému řízení společnosti, včetně systému řízení rizik, hraje interní audit klíčovou roli.