Názory k článku Jáchymovské stříbro objevil německý horník Öser
-
Jen doplním rozdíl mezi horníkem a havířem dle středověké terminologie.
Horník byl člověk, který si pronajal místo a financoval těžbu (platil výplaty havířům) a za to mu náležel vytěžený kov (nebo jeho podíl, záleženo na nájemní smlouvě). Horník tak obvykle byl bohatý měšťan.
Havíř byl námezdní síla a za práci v dole dostával mzdu (bez ohledu na výsledek).
-
Honzas (neregistrovaný)
Horník je ten, kdo dělá "hory". Dnešními termíny by to byl haldař :-) Havíř je zkomolený výraz z němčiny, označujícího kopáče v dole. Původně uhlí.
O ložiscích "bíle rudy", se v pozdějších Jáchymově "vědělo". Ruda se objevovala ve vývratech - pod "drnem". Odtud označení drnová ruda. Jenže šlo o tak nehostinné místo, že osady, původně existujících v těchto místech, lidé opustili. Aby v takových místech mohla být zahájena těžba, bylo potřeba hodně peněz. Šlikové se obrátili na bohaté saské měštany. A ti si samozřejmě museli nejprve svou investici ověřit.
Podle horního práva šlo sice o činnost svobodnou, ale ve vztahu k panovníkovi. Ten dostával podíl - tvz. horní regál. Ale samotné hornické dílo spadalo pod místní šlechtu. Ta byla totiž odpovědná králi za za odvod regálu (podílu na vytěžené rudě). Pokud byl objem překročil jistou hranici, král jmenoval svého úředníka - urburéře, aby dohled a kontrolu přezval on. Ten pak rozhodoval ve všech záležitostech týkající se horního zákona - např. aby ceny v místě nebyly přehnaně vysoké. Nicméně samotným vykonavatelem práva byl leník.
Nebylo by od věci si připomenout, jak se Jáchymovské stříbro promítlo do českého horního práva. Původně Jihlavské horní právo (Václav I), později modifikované Václavem II (Kutnohorské právo) bylo Jáchymovským zásadně reformováno. Do původního systému zavedlo řadu ustanovení pocházejících z práva Saského. Zavedlo řadu sociálních opatření, ale třeba i zákaz stávek a delší pracovní dobu.
