Úspory českých domácností: vysoké částky a nespokojenost

Pokud by průměrnou českou domácnost potkal kompletní výpadek jejích příjmů, byla by schopná svou spotřebu v nezměněné úrovni financovat po tři měsíce a jedenáct dní. Poté by jí úspory došly a musela by se uskrovnit tak, aby vyšla například s podporou v nezaměstnanosti. Čas, po který by se česká domácnost udržela takříkajíc „nad vodou“, přitom neustále roste. Zmíněné číslo platí pro čtvrté čtvrtletí loňského roku a oproti předchozímu kvartálu je o pět dní vyšší.

Autor: ING Bank

Úspory domácností

Největším rozdílem je vzdělání

Úspory našich domácností rostou a podle meziročních srovnání dat z průzkumu lze konstatovat, že průměrná česká domácnost v loňském roce spořila asi 1700 korun měsíčně, v roce 2012 pak zhruba 1400 korun, což opět potvrzuje rostoucí trend spoření, říká ředitel retailového bankovnictví ING Bank Libor Vaníček. Podíváme-li se detailněji na demografické segmenty, největší rozdíly jsou patrné u domácností vysokoškoláků, které uspořily průměrně 4500 korun měsíčně, zatímco domácnosti lidí se základním vzděláním jen 1600 korun.

Standardně vysoký rozdíl v disponibilních úsporách je mezi vysokoškoláky, kteří by se svou finanční rezervou vydrželi více než pět měsíců, a lidmi se základním vzděláním, kteří by přestáli pouze necelé dva měsíce. V rámci regionů mají o něco vyšší úspory obyvatelé Prahy a Středních Čech a také lidé, kteří bydlí ve městech do 20 tisíc obyvatel a domácnosti z velkoměst nad 100 tisíc obyvatel.

Autor: ING Bank

Úspory domácností

Zajímavý je také pohled na skutečnost, jaký je potenciál českých domácností vůbec tvořit úspory. Z výzkumu společnosti ING Bank vyplývá, že pokud by domácnosti chtěly, mohly by jako rezervu odkládat až 26 % svých příjmů. Schopnost českých domácností vytvářet finanční rezervu vzrostla ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 3 %. Celkově vykazuje index potenciálu spoření rostoucí trend. Lidé s vysokoškolským vzděláním by mohli teoreticky uspořit až 33 % příjmů (průměrně 9500 Kč měsíčně), ti se základním asi 21 % (průměrně 4600 Kč měsíčně), pokud by chtěli a neměli by jiné než mandatorní výdaje. Čtěte více: Průměrná mzda ve 4. čtvrtletí klesla, za celý loňský rok se zvýšila

Autor: ING Bank

Úspory domácností

Pozitivní mezinárodní srovnání

Výzkumy potvrzují to, jak vnímáme sami sebe, a jasně říkají, že Češi patří k vůbec nejspořivějším národům v Evropě. Obligátní tři měsíce by při výpadku příjmů chod domácnosti dokázalo financovat 61 % z nás. Přitom evropský průměr činí pouhých 55 %. Na první pohled to nevypadá jako velký rozdíl, ovšem podíváme-li se směrem vzhůru, najdeme zde pouze tři spořivější národy: Lucembursko, Rakousko a Turecko, přičemž čtyřprocentní rozdíl oproti prvnímu Lucembursku se nezdá být příliš významný.

Autor: ING Bank

Úspory domácností

Pochopitelně to neznamená, že Češi a Turci mají jen o něco nižší úspory než Lucemburčané, kteří pravidelně dosahují prvenství v žebříčcích nejbohatších národů. V absolutních číslech mají naspořeno jistě výrazně více, v průzkumu jde ale o to, jak dlouho by dokázali financovat svou spotřebu. A ta je – také díky zvyku na vyšší platy – v Lucembursku větší než v České republice. Průzkum tak skutečně měří jen to, jak dlouho si domácnost při výpadku příjmů dokáže udržet svůj standard.

„Blbá nálada“ se týká i úspor

Pokračující nepříznivá ekonomická situace se v loňském roce odrazila i na zhoršujícím se vnímání stavu osobních financí Čechů. Při výpovědích našich spoluobčanů tak nastává paradoxní situace. Ačkoliv patříme k nejspořivějším evropským národům, což dokazuje i vysoký poměr domácností, které by dokázaly přežít se svou finanční rezervou alespoň tři měsíce, je naše spokojenost s úsporami jedna z nejnižších, říká Libor Vaníček.

Ukazuje se přitom, že lidé, kteří jsou se svými úsporami výrazně spokojenější, také častěji patří mezi pravidelné střadatele. Naproti tomu lidé s žádnými nebo nízkými úsporami jsou logicky méně spokojeni s jejich výší, a i když více než tři čtvrtiny z nich spoří, bývá to většinou nepravidelně.

Autor: ING Bank

Úspory domácností

V konkrétních číslech je s výší svých úspor spokojeno 41 % těch, kdo mají vytvořenu alespoň tříměsíční finanční rezervu. Tito lidé také mnohem častěji spoří pravidelně. Naopak u těch, jejichž úspory nestačí ani na 3 měsíce, je spokojenost výrazně nižší, hlásí se k ní jen jeden z deseti dotazovaných. Téměř 60 % těchto respondentů navíc jejich úspory, které většinou tvoří spíše nepravidelně, nevyhovují.

Z hlediska spokojenosti jednotlivých národů s výší úspor Češi patří k těm méně spokojeným, kladně ji hodnotí jen 22 % z nás. Pokles spokojenosti s výší úspor je ovšem obecnější evropský trend. Mezi ty spokojené patří obyvatelé Lucemburska, Nizozemí a Rakouska, kde výše finanční rezervy vyhovuje v průměru 40 % tamních obyvatel. Naopak, největší nespokojenost pociťují v Polsku, Rumunsku a Itálii.

Autor: ING Bank

Úspory domácností

Nejčastější důvody spoření jsou v Čechách stejné jako u zbytku Evropy. Více než polovina z Čechů spoří na vytvoření finanční rezervy. Dalšími motivy pro odkládání peněz stranou jsou pro zhruba čtvrtinu obyvatel bydlení, dovolená a děti. Na nákup drahého zboží pak spoří 19 % z nás. Oproti tomu Evropané spoří častěji než my na dovolenou (32 %). Další v pořadí je nákup drahého zboží, bydlení a o něco méně než my spoří na budoucnost svých dětí (21 %).