Platili jste loni daň srážkou? Podejte přiznání a získejte přeplatek na dani

Pokud jste loni platili daň srážkou (dohoda o provedení práce nebo autorské honoráře do 10 000 Kč), můžete letos prostřednictvím daňového přiznání získat přeplatek na dani.

Od ledna 2014 došlo mimo jiné ke změnám u srážkové daně. Některé důsledky se ale do kapes daňových poplatníků mohou promítnout až nyní.

Srážková daň: kdy ano a kdy ne?

Srážková daň je vedle zálohového zdanění další formou přenesení administrace daní z poplatníka na plátce příjmů. Za poplatníka ji tedy strhává a odvádí plátce, nejčastěji zaměstnavatel (může jím být ale například i banka).

Srážkové zdanění se používá nejčastěji u autorských honorářů do 10 000 Kč za měsíc nebo u dohod o provedení práce opět do částky 10 000 Kč od jednoho zaměstnavatele (pokud zde nemá poplatník podepsané Prohlášení k dani).

(Daň vám ale může srazit například i banka z výnosu z kapitálového majetku. Tento případ ale není předmětem našeho článku.)

Zdanění vybírané srážkou probíhá prostřednictvím aplikace 15% sazby daně a uplatňuje se jen u některých druhů příjmů. Podmínkou je, aby tyto příjmy nepřesahovaly určitou hranici a aby poplatník daně neměl u tohoto plátce (tedy zaměstnavatele) podepsáno Prohlášení k dani.

Pokud by totiž tento formulář podepsal, má nárok na uplatnění všech nezdanitelných částek a slev na dani, ale není možné aplikovat srážkovou daň. Příjem bude vždy zdaněn zálohově.

Změny vám vrátí do kapsy peníze

Rok 2014 přinesl u srážkové daně několik novinek. V rámci závislé činnosti se může srážková daň použít jen u příjmů, které plynou z dohod o provedení práce (DPP). (Dříve bylo možné ji aplikovat v rámci kteréhokoli pracovněprávního, ale například i služebního či členského poměru.)

Aby bylo možné provést daň srážkou, nesmí být celková měsíční výše příjmů z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele vyšší než 10 000 Kč. (Dříve přitom platil limit ve výši 5000 Kč.)

A konečně, další novinka umožňuje zahrnout si příjmy zdaněné srážkou i do daňového přiznání a započíst sraženou daň na úhradu celkové daňové povinnosti. (V případě příjmů z autorských honorářů tato možnost platila pouze pro rok 2014, pro rok 2015 byla opět zrušena. Pro příjmy z DPP tato možnost platí i v roce 2015.)

Tato změna otevírá některým poplatníkům cestu, jak podáním daňového přiznání (proto se změna projeví na peněžence až letos) získat zpět sraženou daň a plně využít slevy na dani (slevu na poplatníka, ale i slevu na studenta). Pokud navíc mají nárok uplatnit i daňové zvýhodnění (slevu na dítě), může vzniknout nárok na čerpání (nebo dočerpání) daňového bonusu.

Komu se vyplatí se přiznat?

Podat daňové přiznání se vyplatí například studentům, kteří si ke studiu nárazově přivydělávají u různých zaměstnavatelů. Protože Prohlášení k dani mohou v jednom měsíci podepsat vždy jen u jednoho zaměstnavatele, je jim u jiných souběžných brigád na DPP a s odměnou do 10 000 Kč měsíčně daněn příjem srážkou. V době zkouškového období naopak nemusí mít příjmy žádné a to znamená, že za tyto měsíce nevyužijí daňové slevy, na které by měli nárok (na poplatníka a na studenta).

Jak na to?

Podmínkou je, aby každého zaměstnavatele požádali o potvrzení o sražené dani a pak součet těchto hrubých nezdaněných příjmů uvedli do daňového přiznání (dílčí základ daně z příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů).

Do přiznání tak uvedou i příjmy zdaněné srážkou, i ty zdaněné daní zálohovou na tiskopisu „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2014“. 

Odvedenou sraženou daň je pak potřeba přičíst k celkové dani za rok 2014. Pro srážkovou daň ale musí použít ještě speciální tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce za zdaňovací období 2014“, který na požádání získá právě od zaměstnavatele.

Součet příjmů daněných srážkovou daní se uvádí na řádek 31 na druhé straně formuláře spolu s ostatními příjmy, na které byla aplikována daň zálohová podle § 6 zákona o daních z příjmů. Srážková daň se vepíše do řádku 87a, zálohová daň ze závislé činnosti po odečtení slev pak do řádku 84.

Neměli byste zapomínat na to, že základ daně je možné ponížit o nezdanitelné částky daně (úroky z úvěrů na bydlení, dary, platby na životní pojištění nebo penzijní spoření) a výslednou daň zase o slevy na dani za celý rok. Tedy v tomto případě o slevu na poplatníka i o slevu na studenta (dohromady sleva ve výši 28 860 Kč)

Pokud studentský příjem svou výší odpovídá skutečně běžnému studentskému výdělku, vyjde pravděpodobně nulová daň a daň uhrazená srážkou se stane přeplatkem na dani.

Nárok na daňové zvýhodnění

Podání daňového přiznání se může hodit i těm, kteří by jinak neměli šanci čerpat nebo dočerpat daňový bonus. Příkladem budiž maminka na rodičovské dovolené, která měla v minulém roce příjem ze závislé činnosti u zaměstnavatele (kde má podepsané Prohlášení k dani) kvůli čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené. Zálohová daň nebyla kvůli slevě na poplatníka odvedena. Pokud ale zároveň pracovala i na DPP pro jiného zaměstnavatele, už zde nemohla podepsat Prohlášení k dani. Pokud měla příjmy do 10 000 Kč, odvedl za ni plátce srážkovou daň.

Pokud taková maminka podá daňové přiznání, zahrne do něj všechny své příjmy, tedy včetně těch, které byly zdaněné srážkou (což by při ročním zúčtování daní u zaměstnavatele, kde má podepsané Prohlášení k dani, možné nebylo). Tím se může dostat svými příjmy nad limit 51 tisíc Kč, což je podmínka pro uplatnění daňového zvýhodnění. Po odečtení slevy na poplatníka i slevy na dítě za celý rok jí tak může vzniknout nárok na vrácení srážkové daně i na výplatu daňového bonusu.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 3. 2015 22:51