Názory k článku Má stát více chránit občany před finančními žraloky?

A kde jste viděl v poslední době mléko b ě ž n ě za 9,90? Jó, půl litru - zrovna jsem koukal do jednoho letáku ... Pečivo jakbysmet.
Pokud na vás negativně nedopadá zvyšování cen potravin, co jíte? Vzduch? Nebo se stravujete v poslanecké jídelně?
Já bych viděl inflaci v praxi okolo 5%, ale měsíčně. Zrovna tuhle jsem kupoval obyčejnou hořčici - nedávno za 4,50, nyní za 9,90! Vaše mléko, co litr stál nedávno oněch 9,90, stojí dnes ke 20ti Kč. Obyčejný olej šel z 16 na 36 Kč. Jde o navýšení o 100 %, umím-li počítat! Ono se to nezdá - mnohý výrobek je dražší oproti minulu třeba "jen" o 2 - 3 Kč. Bohužel tyto 2-3 Kč mnohdy dělají 100 % zdražení! Tak by se dalo pokračovat donekonečna. Utratila-li rodina nedávno např. za potraviny měsíčně 3000 Kč, může nyní klidně za ten samý objem jednou tolik - tzn. 6000 Kč. A to už je myslím znát. Málokomu byl důchod či mzda navýšeny o takovou sumu (snad jen s. Topolánkovi a jemu podobným přisluhovačům). Ne celý národ nakupuje u zahraničních řetezců, kde se aspoň trochu snaží ceny držet na uzdě, ale pokud zajdete někam na vesnici či na malé město, tam teprve zíráte, jaké tam mají živnostníci ceny. Vím, že ten zemědělec z navýšené ceny dostane prd, že vysoké náklady vznikají cestou přes mnoho "velkoobchodů", kde si každý mezičlánek přirazí a pak je cena výsledného zboží nezřídka jednou tak vysoká než v zahraničním řetězci.

Ne každý má u zadku Hypernovu nebo Tesco. Zbytek republiky musí nakupovat v dražších zařízeních a ani v těchto zmiňovaných nebudou vámi uváděné ceny běžné. U nás v Tescu mají mléko trvanlivé za 9,90, ale to, co se na Západě zkrmuje dobytku a už ani německá prasata jej nechtějí, tak se doveze do Čech jako 0,50 % - to je opravdu kvalitní "mléko" - a tady se v rámci zdravé výživy doporučí ke konzumaci.!
U nás Tesco poslední dobou dělá s "nejnižší cenou ve městě" následujcíí: pokud nějaký jiný konkurent prodává levněji nějaké zboží v akci, Tesco toto zboží na ten týden vyřadí z prodeje, případně jej nahradí jiným balením. Dělá to s mlékem, vejci ... Pokud samo Tesco má něco v akci, tak to prostě nemá. Pult s uzeninami je plný cedulek "omlováme se, dodavatel nedodal, nemáme ..." Aspoň že u některého zboží (netrdím, že u všeho) se naučili informovat zákazníky, že nemají shánět. Já podle takovýchto cedulek hledám akční zboží v Kauflandu a většinou narazím na omluvnou cedulku místo na zboží. Ale ihned po skončení kace je zboží běžně k dostání, ovšem za plnou cenu. A m,nohé zboží je označené jako "nejlevnější ve městě" i když to není vůbec pravda - ale s tím si nikdo hlavu neláme. Buď řeknou, že zboží nabízené konkurenčním řetězcem má onen řetězec vyprodáno nebo se jedná o jiné balení, o jiného dodavatele atp. prostě vyloženě lžou a spoléhají na to, že si pravdu nikdo ze zákazníků ověřovat nebude. A můžete si stěžovat třeba na lampárně. Máme přece "přetržené" hospodářství a každý si může dělat co chce, jen ne dodržovat slušné mravy. Ovšem když jedem do Prahy, tam by si takovou lumpárnu asi dovolit nemohli, tam to samé zboží, co na venkově mělo být a není, běžně je. Bohužel, většině občanů se nevyplatí jen extra do Prahy pro levnější máslo nebo mléko, pokud to nemůže spojit s jinými věcmi, nebo jako podnikave si to dát do nákladů. Z mých dlouholetých zkušeností vyplývá, že vámi zmiňované akční ceny jsou jen teoretické, pro nalákání zákazníků do obchodu (a je tařka 100 % pravidlem, že zákazník nesežene-li akční zboží, nevyjede z obchodu s prázdným košíkem a nakoupí jiné, dražší zboží) a že zboží se za tyto nižší ceny prakticky neprodává. Aspoň na venkově - v Praze, jak se zmiňuji, je situace pro zákazníka příznivější.

Díky za vtipy o kusek doleji, paní Jarmilo.
Kam to náš chemicko-potravinářský průmysl dospěl?
Tuhle jsme se bavili o kvalitě polistopadových "potravin" a vzpomenuli jsme při tom si na film s L.de Funésem Křidýlko nebo stehýnko - jak se vloupali do továrny p. podnikatele (teď si nejsem plně jist správností jména) Tricatela a tam viděli, jak na kostru se nalije nějaká hmota, a je z toho "kuře", jak z nějaké zeleně obarvené hmoty je "salát" atp. A pak v nějaké TV show mu dokázali, že se to nedá pozřít. Tenkrát to byla komedie, ve snu by nás nenapadlo, že se po 89. dostanou v oboru potravinářství ke slovu chemičky.
Pro hrstku vyvolených kaviárek a "bio" potraviny, pro zbytek národa chemie vyvolávající rakoviny, alergie atp. Nevím, zda zdravotnictví v budoucnu unese takovou zátěž smrtelně nemocných. Ale p. Julínek a jemu podobní to přes poplatky jistě vyřeší - hlavně k plné spokojenosti akcionářů a dozorčích rad.

Ano, pamatuji, byl to tuším že p. Bartoška, který hrdě vyzdvihoval tržní hospodářství bez dotací, ale umění že je cosi jiného a tam samozřejmě dotace patří. Jinam ale ne! A pak herečka Kolářová, jak odsoudila, že venkovské JZD jezdívala do Prahy za kultúrou nebo že oni museli potupně na venkov. A jak jsou zase rádi, že tam zase venkovani jezdí a nebo umělci jak opět jezdí na zájezdová představení. Jó, na tak malou zemi s nemezinárodní mluvou je umělců trochu moc. Vidíme to na superstar, vyvolených a podobných megalomániích - dnes skoro nikdo neví, kdo byl na 2. natož na 3. místě ...

Při převratu nám tvrdívali, že komunisti neuměli udělat zábavu. Ale co sleduji, když v jakékoliv TV pokolikáté již reprízují komunistické komedie typu Jak utopit Dr. Mráčka, Vrchní prchni, Marečku, podejte mi pero, Vesničko má středisková atakdále atak dále, jak stoupnou koláče sledovanosti. A mnozí pamětnící naopak tvrdí, že právě komunisti dokázali udělat pro lidi zábavu. Co jen hlášek z výše uváděných filmů koluje - z polistopadové produkce jich už tolik není (já používám rád "kdepak ti soudruzi výzkumníci z N.D.R. udělali chybu?" - a vztahuji to na celé Německo, protože mi připadá, že i v té západní části poněkud degenerují ...). Za to na díla, která byla oceněna jen proto, že jej tvořil dramatik - odpůrce tehdejšího režimu, se nedá ani koukat.

K poplatkům ve zdravotnictví bych uvedl následující přepis:

Poplatky ve zdravotnictví u nás a v Německu.

Poplatky ve zdravotnictví u nás a v SRN. Tady máme socialistický kapitalismus, tam je sociální kapitalismus a v tom je velký rozdíl.Tam nemají nějaké Cikrty či Julínky, ale sestavení celého systému přenechali odborníkům. To, co z toho vzniklo, je sociálně spravedlivé a přijatelné pro všechny. Nikdo není znevýhodněn a každý přispívá na zdravotnictví dle svých možností. U nás nejvíce sociálně nespravedlivé je právě to, co oba Tomášové vychvalují jako největší přednost: - hranice 5000 Kč pro každého. Určení ochranné hranice poplatků pevně stanovenou výší 5000 Kč je sociálně nespravedlivé. Pro toho, který má roční příjem 500 000 Kč, je to jedno procento z příjmu. Ten, kdo má ale příjem jen 100 000 Kč, je to už 5 % a platí tedy pětkrát více. Aby k této nespravedlnosti nedošlo, mají to v Německu stanoveno pevně v procentech. Jsou to pro každého 2 % z ročního přijmu, pro chronicky nemocné 1 %. U každého je tedy hranice individuálně stanovena dle jeho příjmů. Kdo může platit více, platí více, kdo méně, platí méně. Platby zdravotního pojištění taky nejsou stanoveny u všech stejnou pevnou sumou, ale vypočteny procentuálně z platu.
Tak by to mělo být i u hranice poplatků. Pokud je to jinak, je to stejně nespravedlivé, jako kdyby se stanovila daň ze mzdy pro všechny stejnou sumou, třeba 8000 Kč. Ten s příjmem kolem 60 000 Kč by měl důvod se smát, ten s učitelským platem kolem 20 000 Kč by už takový důvod mít nemusel. Stanovit nějakou hranici, či odvod nějaké daně tak, aby to bylo sociálně spravedlivé pro všechny plátce, nejde jinak než procentuálně. Na to zřejmě nikdo nepomyslel.
Další drzostí je vyžadování placení od bezpříjmových skupin, např. od dětí. V SRN platí až od 18 let. Předpokládá se, že potom už dítě má vlastní příjem a pokud ne, tak má už nárok na sociální podporu, ze které musí rovněž platit, a to zase až do výše jen 2 % (chronicky nemocní 1 %).Pokud by ministr Tomáš Julínek vyžadoval, aby za děti platili rodiče, byl by to zase další případ diskriminace rodičů s nedospělými dětmi. Museli by platit dvakrát, jednou za sebe a jednou za děti. Ty s dospělými dětmi by byli zvýhodněni.
Dalším protiústavním krokem je zavedení trestu odnětí platu ve výši tří dnů pro každého nově onemocnělého.To přece nemůže být paušálně zakotveno v zákoně. Takto by mohl trestat jenom soud a musel by případ posuzovat individuálně, pokud by k nějakému zneužití ze strany pacienta opravdu došlo. To je přece nespravedlivé trestat s viníky i poctivé. Typický případ pro soud pro lidská práva ve Štrasburku.
A ještě jedna otázka. Bude muset pacient platit první 3 dny za pobyt v nemocnici, když za tyto tři dny nebude mít žádný příjem? Pokud ano, kde má na to vzít peníze? V Německu prvních 6 kalendářních týdnů je nemocný placen svým zaměstnavatelem ve výši přibližně 95 % z čisté mzdy. Potom ho platí nemocenská pojišťovna přibližně 75 % z hrubé mzdy. Kdo by toho zneužíval a přitom třeba pracoval na černo, může být i vyhozen ze zaměstnání. Způsobenou škodu samozřejmě musí nahradit.

Praxe s poplatky ve zdravotnictví ve SRN u lékaře.

Za návštěvu u lékaře se platí paušální poplatek za každé kalendářní čtvrtletí roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zdali 3x (jednou za měsíc), či 20x. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně přes celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur.U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic. Poplatky vybírá sestra, která je dál posílá zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn. Nejsou určeny lékaři, ale na podporu zdravotnictví. Lékař si nemůže přivydělat tím, že by si nechal zaplatit za vystavení receptu. Vystavit pacientovi recept je samozřejmost a součást jeho práce. Ostatně by to bylo i v rozporu se zákonem, kdyby byl lékař placen dvakrát. Jednou zdravotní pojišťovnou a podruhé samotným pacientem. Poplatky jsou plně započítány do nejvyššího možného zatížení pacienta (ochranný limit).

Poplatky za léky a obvazový materiál.

Platí omezení na nejvýše 10 eur za lék a materiál. Za každý lék, který je na doplatek, se tedy platí 10 % z jeho ceny, nejméně však 5 eur a nejvýše 10 eur. Pokud by tedy cena léku byla 300 eur, pacient by nezaplatil 30 eur, ale jenom 10 eur. Poplatky rovněž nejsou určeny lékárníkům, ale pro zdravotnictví jako takové a odevzdány zdravotním pojišťovnám.Jsou plně započítány do hranice nejvyššího zatížení (ochranný limit) bez ohledu na to, jestli by si mohl pacient vybrat lék bez doplatku. Zdravotní pojišťovna do toho nemůže mluvit a musí uznat lék, který lékař pacientovi předepsal a doplatek do limitu započítat.

Poplatky za pobyt v nemocnici.

Za každý den pobytu v nemocnici se platí 10 eur, ale jenom do výše 28 dní v roce. To znamená, že ten, kdo bude ležet v nemocnici 14 dní, zaplatí 140 eur, ten, kdo si poleží v nemocnici 3 nebo 10 měsíců v roce, zaplatí nejvýše 280 eur. Poplatky jsou rovněž určeny výhradně na celý systém zdravotnictví. Nemocnice musí poplatky převést na účet pojišťovny. Povinnost platit má každý občan starší 18 let. Aby byl poplatek sociální (někdo může zaplatit více, někdo méně), je vypočtena jeho nejvyšší výše z ročního příjmu pacienta a je pevně stanovena na 2 procenta z jeho ročního příjmu. Je to hranice nejvyššího možného zatížení pacienta, kterou může bez nepříznivých sociálních následků ještě snést. U každého je samozřejmě jiná, a sice podle výše jeho příjmu. V tom je sociální spravedlnost pro všechny. Výjimkou jsou zdravotně postižení a chronicky nemocní, u kterých je limit nejvyššího zatížení poloviční, tedy 1 % z jejich příjmů.

Příklad výpočtu limitu.

Kdo má roční příjem 20 000 eur, musí státu ročně přispět na zdravotnictví dvěma procenty, což je 400 eur.Pokud je dlouhodobě nemocný, tak jen jedním procentem, což je 200 eur. U důchodce s ročním příjmem 10 000 eur je to 200 eur, resp. 100 eur, pokud je chronicky nemocný. Vše, co za rok zaplatí přes tuto hranici, je mu zdravotní pojišťovnou vráceno.

Vyúčtování přeplatků.

Každý pacient dostane u lékaře, v lékárně, v nemocnici, všude, kde platí poplatky, stvrzenky, které si uschová a příští rok odevzdá v nemocenské pojišťovně, která vše přepočítá. Co je zaplaceno přes limit, poukáže do šesti týdnů pacientovi na jeho účet. Když zaplatil méně, tak samozřejmě k pojišťovně nejde. Pacient už předem ví, kolik dostane, protože si to sám dokáže podle svých příjmů a stvrzenek spočítat.

A ještě na doplnění.

Dlouhodobě, chronicky nemocný je ten, který je nejméně jeden rok v léčení stejné nemoci a nejméně jednou za čtvrt roku u lékaře na prohlídce, pro léky či radu. Např. diabetici, dále duševně, či tělesně postižení, připoutaní na lůžko apod. Pro pobyt v lázních a léčebných ústavech platí totéž jako při pobytu v nemocnicích. Lékař z poplatků nic nedostane, a proto není narušen vztah mezi ním a pacientem. Ordinace a nemocnice jsou jen výběrčími poplatků pro nemocenské pojišťovny.

K pojišťovnám - bohužel, máte opět pravdu - jedou jen na zisk a nic jiného je nezajímá. Bohužel, i ta prevence by pro ně přinesla zisk. Ale ne okažitý, vyčíslitelný do 2 dnů po konání akce, ale třeba až po půl roce. Ale na tohle jsou manažeři typu Mladý, Blbý, Abmciozní příliš hloupí.


S tím sněhem v Liberci a v Praze - máte pravdu. Jsou to megalománské, zbytečné akce, které si nedovolili ani komunisté. 15. sjezd byl proti tomu nula.

K Metelínu - pamatujete, jak odborníci na slovo vzatí typu Havel, Čalfa chtěli stavbu JETE překazit - opět jako komunistickou megalománii? Co bychom dnes bez něj dělali? Ti dole by svítili loučemi, ti nahoře by nevěděli roupama co dělat (podobně jako ropní šejkové) a elektřinu bychom s úspěchem vyváželi - pro běžné lidi by byla nedostupným luxusem - asi tak jako se pro mnohé stává běžné koupání celé rodiny v jediné náplni vany nebo přitápění v krbech.

Nevím, jaké máte paní Jarmilo názory na větrné elektrárny. U nás hned za hranicemi v Německu jich je plno, ráz krajiny rozhodně nekazí (řekl bych že naopak jsou vítaným zpestřením). Byli jsme až u nich, řádný kravál či údajný neslyšitelný zvuk nezpůsobují. Co jsem ale slyšel, tak k nám se dováží nějaké staré typy (asi jako s auty - vyřazený šrot - pro Čechy ještě dobrý) snad převodovkové a ty tak dobré nejsou - energii samozřejmě také umí vyrobit. Ale ve vyspělých státech se staví bezpřevodovkové, které jsou nehlučné - v ČR jsou v Jindřichovicích - jestli vám něco říká rebel-starosta p.Pávek, ten si je sem prosadil, i když jej chtěli také opít rohlíkem - zastaralým typem větrníku - nedal se ale ....


Hezký začátek nového pracovního týden, paní Jarmilo ....

Příspěvek, na který martine reagujete, je výtečný. Je nabytý ionformacemi, které nám jsou jinak zatajovány - tudíž není dlouhý ve smyslu, že byto byly plky - není o mnoho delší než ten váš - je jen roztažen na výšku, protože je to už Xtá reakce . Můj příspěvek asi taky bude roztažen do sáhodlouhé výšky -pokud bych nepoužil formu "reakce", ale "nový příspěvek", zabralo by to pár řádků.

Jak jinak chápat, že když je občan nemocen a nedostane za první tři dny žádnou nemocenskou, že to pro něj není trest? Vždyť platí pojištění. Bohužel, ne každý občan bere takový plat, aby si mohl vytvářet rezervy na období nemoci. Dost lidí žije od výplaty k výplatě.
Stačí se podívat na papláše - proč i oni nemají standardní nemocenskou, ale mohou marodit za plný plat celý rok? I někteří státní zaměstnanci (uniformovaní) mohou marodit za plný plat. Proč?
Pokud by tu bylo pojištění dobrovolné, dopadlo by to tak, že by vyčůránci typu OSVČ neplatili žádné pojištění, ale v případě nemoci by pak natahovali ruku, aby jim někdo uhradil ušlý zisk. Nebo by se rychle nechali pojistit. Ono se také dá při nemoci pracovat různě: podnikatel může na své podřízené řvát i se zlomenou rukou, dělňas na lince nebo zemědělec ve stáji ne.

Dobrý den Patriku a HNF!
Jen hořčicí a mlékem se naše rodina rozhodně nestravuje. Uváděl jsem to jen pro ilustraci. Psal jsem "Tak by se dalo pokračovat donekonečna" - tzn., že i další ceny letí nahoru, jen jsem je tu konkrétně neuvedl. Možná, že žijete v Praze nebo nějakém jiném velkém městě, kde řetězce snaží držet ceny nebo že uvádíte akční ceny. Olej ale rozhodně u nás mimo akci nestojí 29,90 a trvanlivé mléko (dá-li se tak vylouhovaný zbytek po mléce zahuštěný rostlinnými složkami mlékem vůbec nazývat - obdobně jako Eidam pod 129,-/kg nelze nazývat sýrem) 11,50. Pokud rodina s dětmi vypije kolem 2 l mléka denně, za měsíc je to 60 litrů. Při nedávné ceně 9,90/l jsme utratili 594,- měsíčně za mléko, při dnešní ceně 19,-/l to dělá již 1.140,- mesíčně. Paní Jarmilo, ač máte pravdu a Vaše názory na cokoli jsou vždy dobré - housky nebo rohlíky stojí 2,50 - ale v HM. Ale pokud už je to jen "velká sámoška", cena 2,50 už neplatí - je vyšší. Včera jsem si kupoval dvě housky v jedné velké samce -3,60/kus. Možná místo 50 g vážila 60 g, ale stejně ... A v rámci zaokrouhlení jsem místo 7,20 platil 8 ,- Kč. A to bylo to nejlevnější, nejobyčejnější. Pokud chcete jíst kvalitně a koupit si tmavé, sojové (zajímavé, v masných výrobcích sója nahrazuje a zlevňuje maso, v pečivu je naopak sója drahá) nebo cereální pečivo, vypláznete za kousek zdravého pečiva od 10 po 20 za kus podle hmotnosti. Pokud dětem koupíte 10 ks pečiva toho či onoho, opět to dělá v měsící pěkný balík (pokud ušetřím denně v tom námi kupovaném objemu za pečivo 40 Kč, tak je to za měsíc 1.200 Kč!). A uzeniny - jedovaté, plné éček (konzervantů, barviv, náhražek) dělané ze soji a separátů se snad ani nedají nazývat masnými výrobky. No, někteří výrobci přišli s "chytrým" marketingem - "dětskými" výrobky bez chemie - to co se kdysi vyrábělo za socialismu běžně - ovšem cenově jsme opět trochu jinde. A tak si rodinka rozmyslí, zda koupit dětem na svačinu 30 deka "šunky" po 120,-/kg nebo kvalitnější šunku (i když ani to ještě není ta pravá šunka) pod 300,-/kg. Mimochodem, ta samá obyčejná "šunka" z HM za 120,- se prodává u menších prodejců za 200,- (ten menší prodejce sedne do auta, zajede do HM, tam ji koupí a pak dále prodává ve svém obchůdku za vysokou cenu - musí přece zahrnout do ceny své "náklady") a tu za 300 ani neberou, protože by jí neprodali. O zdravé, ale drahé zelenině ani nemluvě. Jezte lidi zdravě, ale kde na to vezmete? Stačí se poohlédnout, co lidi kupují. Sice to jsou plné koše, ale samé srač*y "privátních značek" A už se těším, až se zruší padesátníky, jak ceny u některých prodejců opět vylétnou nahoru. Nepůjde jen o zaookrouhlení konečné sumy nákupu. Obdobně se zdražuje i u jiných základních potravin - u masa, mouky, oleje. O zdražování těch "nezákladních" potravin nemá cenu ani mluvit. Synovi pro jeho špatný zdravotní stav kupujeme čokoládové cereální kuličky Nesquick. Stávaly i 39,90/500 g (v akci). Nyní jsou v akci zřídka za 69,90 (většinou to ale bývá o 5 -10 Kč více) a mimo akci za 99,-. Na to už zkrátka nemáme. Mohl by sice jíst nějaké levnější, ale ruku na srdce - je to dítě a dítěti se těžko odmítá, a nutí do něčeho, co mu nechutná. Ani já jako dospělý nejím to, co mi nechutná a u konkrétních cereálií bych také vyžadoval toho Nesquicka. Tím nechci říci, že jíme samé značkové potraviny a nad kuřecími řízky z Brazílie ohrnujeme nos, protože nám chutnají jen ty "značkové" české z Kostelce. Nebo že musíme pít mléko jen zn. Tatra nebo Madeta. Ty cereálie jsou výjimkou pro synův zdravotrní stav - svědčí mu na rozdíl od těch neznačkových. Při navýšení cen nejzákladnějších potravin pak skutečně není problém místo 3.000 měsíčně utratit 6.000! "Jak velkou část Vašeho rozpočtu toto činí" - Dost. Připočteme-li k tomu elektřinu,. plyn, vodu, pohonné hmoty, poplatky ve zdravotnictví atd. a nezvýšil-li zaměstnavatel gáži, je to už víc než dost a pak jednoznačně životní úroveň klesá. Co je mi platné, že osobní počítač možná stojí o tisícovku méně, byť má pamět místo 1 GB už 2 GB hlavně kvůli Vistám - ten si ale nekupuji každý rok - i když jsou maniaci, kteří upgradují i častěji.