Zprávy a události
HDP v Q4 14 za celou eurozónu vzrostl o 0,3 % q/q (konsenzus 0,2 % q/q), v meziročním srovnání ekonomika eurozóny vzrostla o 0,9 % (trh 0,8 % y/y). Německý HDP vzrostl v Q4 14 o 0,7 % q/q (trh 0,3 % y/y), v meziročním srovnání o 1,4 % y/y (trh 1,0 % y/y). Ve Francii HDP vzrostl v Q4 14 ve shodě s konsenzem o 0,1 % q/q, v meziročním srovnání o 0,2 % y/y (trh +0,3 % y/y). Italská ekonomika v Q4 14 mezikvartálně stagnovala (konsenzus –0,1 % q/q), o 0,3 % poklesla y/y (konsenzus –0,5 % y/y).
HDP v České republice v Q4 14 vzrostl o 0,2 % q/q (konsenzus 0,6 % q/q) za celý rok 2014 ekonomika přidala 2 % y/y, v Polsku HDP v posledním čtvrtletí roku 2014 vzrostl v souladu s tržními očekáváními o 0,6 % q/q, v Maďarsku o 0,9 % q/q (konsenzus 0,5 % q/q).
Dolaru uškodil propad maloobchodních tržeb
Obchodování s hlavním měnovým párem se v první polovině minulého týdne neslo v poklidném duchu, kdy euro oscilovalo kolem hladiny 1,13 USD/EUR. Ve druhé polovině týdne si evropská měna začala na své konto připisovat zisky. K tomu jí dopomohla dohoda o uzavření příměří na východní Ukrajině, lepší než očekávaný výsledek německého HDP za Q4 (0,7 % q/q, trh 0,3 % q/q), i nepatrně lepší výkon ekonomiky celé eurozóny (růst 0,3 % q/q versus očekávané 0,2 % q/q). Dolaru naopak přitížilo zveřejnění lednových amerických maloobchodních tržeb. Za celý týden si euro vůči dolaru polepšilo o 0,7 % na úroveň 1,1408 USD/EUR.
Nejdůležitějším údajem minulého týdne se ve Spojených státech staly lednové maloobchodní tržby, které se snížily o výrazných 0,8 % m/m. Za očekáváním zaostala i kontrolní skupina tržeb (bez pohonných hmot, stavebních materiálů, automobilů a potravin), kde růst dosáhl pouze 0,1 % m/m, SG přitom odhadovala 0,9 %.
V Evropě pozornost směřovala především na dění kolem Řecka. Ve středu proběhlo mimořádné jednání ministrů financí zemí eurozóny s řeckým ministrem financí Varufakisem o dalším fungování záchranného plánu pro Řecko. Základním kamenem úrazu je, že Řecko odmítá zažádat o prodloužení stávajícího záchranného programu, který bude končit 28. února. Na středečním jednání ministři financí eurozóny doporučovali prodloužit nynější dohodu o záchranném programu jako „překlenovací“ do doby, než bude dosaženo dohody o programu novém. Řecká delegace ale trvala na tom, aby existující program prodloužen nebyl, takže jednání skončila neúspěšně. V pátek pozornost trhů směřovala na vývoj HDP za celou eurozónu i v jejich jednotlivých zemích. Příjemné překvapení přinesla ekonomika Německa, která vzrostla více, než se očekávalo (o 0,7 % q/q).
Ve Spojených státech budou tento týden zveřejněna pouze méně významná data. V úterý to bude únorový index mapující situaci ve zpracovatelském průmyslu v okolí New Yorku (Empire State Manufacturing Survey), který se pravděpodobně vyšplhá na nejsilnější úroveň od loňského září (14 %). Ve středu budou zveřejněna data z trhu nemovitostí (počet nově zahájených staveb a počet nově vydaných stavebních povolení). Díky mimořádně teplému lednovému počasí, by si oba indikátory měly polepšit. Ve středu bude ještě zveřejněna lednová průmyslová produkce, která by podle ekonomů SG měla vzrůst o 0,1 % m/m a lednové využití kapacit, které pravděpodobně o jednu desetinu poklesne na úroveň 79,6 %. Ve čtvrtek budou zveřejněna pravidelná data z trhu práce – počet nových a počet stávajících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Podle ekonomů SG by oba indikátory měly ve srovnání s posledními statistikami mírně poklesnout.
V Evropě se i tento týden ponese ve znamení hledání kompromisu mezi ministry financí eurozóny a Řeckem. Jednání je na pořadu hned v pondělí. I na tomto jednání půjde nejvíce o to, získat čas na další jednání. K tomu by mohl přispět například příslib, že řecké komerční banky budou mít i nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). Tímto tématem by se mohla zabývat i Evropská centrální banka na svém nemonetárním zasedání, které proběhne tuto středu. V úterý bude zveřejněn německý únrový ZEW index, který by si podle ekonomů SG měl výrazně polepšit jak ve složce hodnotící stávající situaci (na 33,1 bodu z lednových 22,4 bodu), tak ve složce očekávání (na 54,7 bodu ze 48,4 bodu). Lednová inflace ve Francii se pravděpodobně poprvé od roku 2009 propadne do záporných čísel (-0,3 % y/y), především vlivem nízkých cen ropy, potravin a vysoké srovnávací základny. Dalším důležitým indikátorem bude index nákupních manažerů za celou eurozónu, které by si v oblasti zpracovatelského průmyslu měl mírně polepšit, zatímco v oblasti služeb zůstane pravděpodobně beze změny (52,7 bodu).
Dohoda o uzavření příměří na Ukrajině pomohla regionálním měnám
V první polovině minulého týdne měly regionální měny tendenci ztrácet. Polskému zlotému neprospěla zpráva o zhoršení zahraničního obchodu v roce 2014 ve srovnání s rokem předchozím, zatímco maďarská inflace posílila spekulace o dalším možném snižování úrokových sazeb a vytvářela tak tlak na maďarský forint. V závěru týdne si obě měny své skóre vylepšily především díky uzavření dohody o příměří na Ukrajině. V celotýdenní statistice polský zlotý skončil o 0,4 % slabší (na 4,18 PLN/EUR), zatímco maďarský forint ztratil 0,2 % (na 306,36 HUF/EUR). Česká koruna si naopak vůči euru o 0,3 % polepšila na úroveň 27,63 CZK/EUR a to především díky domácí inflaci, která dopadla lépe, než trh předpokládal.
Minulý týden přinesl řadu důležitých událostí, jak v domácí ekonomice, tak v celém regionu. Hned v pondělí byla zveřejněna česká inflace za měsíc leden. Před jejím zveřejněním na trhu panovala nervozita a tak výsledek, který byl plně v souladu s poslední predikcí centrální banky, přinesl zklidnění. V meziročním srovnání se lednový růst spotřebitelských cen velmi těsně udržel v kladném teritoriu, když dosáhl úrovně 0,1 %. V kladných hodnotách se však inflace již neudrží dlouho. V důsledku poklesu cen pohonných hmot, který nebyl plně promítnut do lednové inflace, očekáváme, že spotřebitelské ceny v únoru propadnou o –0,3 % y/y.
V záporných hodnotách nebo kolem nuly se pravděpodobně bude inflace pohybovat až do konce Q3 15, přičemž od Q4 15 očekáváme její postupný růst směrem k 2% inflačnímu cíli ČNB. Dočasný propad inflace do záporných hodnot, by však neměl být pro centrální banku nijak zásadně znepokojující, neboť se jedná primárně o důsledek nižších cen ropy, tedy pozitivního nákladního šoku. Nicméně vzhledem k tomu, že predikce centrální banky v prvním čtvrtletí s deflací nepočítá, mohl by případný rozdíl mezi výsledkem únorové inflace a predikcí centrální banky vytvořit tlak na oslabení kurzu koruny. Z pohledu ukončení intervenčního režimu žádné změny nepředpokládáme, tedy exit by měl nastat nejdříve ve druhé polovině roku 2016.
Další příjemnou zprávou z domácí ekonomiky bylo zveřejnění lednové míry nezaměstnanosti, když podíl nezaměstnaných osob vzrostl pouze na 7,7 % (ve srovnání s 8,6 % v lednu roku 2014). Po očištění o sezónnost se míra nezaměstnanosti v lednu snížila o 0,27 % na 7,00 %.
Inflačních dat jsme se dočkali i v Polsku a v Maďarsku. V Maďarsku se lednová dynamika spotřebitelských cen propadla ještě více do deflace (-1,4 % y/y). Přestože maďarská centrální banka ponechala na svém posledním zasedání úrokové sazby beze změny, mohou se začít objevovat spekulace o dalším možném snížení úrokových sazeb.
V závěru týdne byla zveřejněna předběžná data o vývoji HDP v Q4 14 v celém regionu. Nejlépe si vedla maďarská ekonomika, která ve srovnání s přechozím kvartálem vzrostla o 0,9 % q/q, druhé místo obsadila polská ekonomika společně se slovenskou, které si shodně polepšily o 0,6 % q/q, nejmenšího růstu dosáhla Česká republika, když se její výkon zvýšil pouze o 0,2 % q/q. V celém regionu za růstem HDP stálá především domácí poptávka, které nahrávají nízké spotřebitelské ceny, slušný vývoj mezd, lepšící se situace na trhu práce a rostoucí ochota firem investovat. Za celý loňský rok vzrostla česká ekonomika o 2,0% meziročně. Jedná se zatím pouze o předběžné údaje, na jejichž zpřesnění si budeme muset počkat do 27. února.
V České republice bude tento týden kalendář ekonomických událostí prázdný. Stejně tak v Maďarsku, kde se dočkáme pouze indikátorů důvěry v domácí ekonomiku. Naopak v Polsku bude zveřejněna celá řada ekonomických údajů, které by měly potvrdit pozitivní trendy v tamní ekonomice. V úterý to budou data z trhu práce – lednové průměrné hrubé mzdy by se měly v meziročním srovnání zvýšit o 3,9 % y/y, zatímco zaměstnanost by se měla v lednu zvýšit o 1,5 % y/y. Ve středu bude zveřejněna polská průmyslová produkce, která by podle ekonomů SG měla vzrůst o 4,9 % y/y (konsenzus 2,6 % y/y) a lednové ceny průmyslových výrobců, které by se v důsledku poklesu cen ropy měly propadnout o 0,7 % m/m (konsenzus –0,4 % m/m). Tato data pravděpodobně nezmění očekávání investorů, že polská centrální banka v březnu přistoupí ke snížení úrokových sazeb ze současných 2 %.
